DATUM NAROZENÍ: 2. února 1977 (nástup do školy 1988)
PŮVOD: čistokrevný
NÁRODNOST: britská
KOLEJ: ?
ROČNÍK: ?
VZHLED: Možná by se o Keilanovi juniorovi dalo říct, že je věrnou kopií jednoho ze svých rodičů, kdyby ovšem po otci nedostal do vínku taky metamorfomagii, která jeho vzezření činí poněkud variabilním. Nedokáže ji sice zatím ovládat v tom nejrozsáhlejším měřítku, ale barvu vlasů i očí nevědomky a hlavně neplánovaně mění už od mrněte. Jeho vzhled je ale většinou stálý a proti jeho vůli se mění jen málokdy; to když jej něco hodně rozhodí, což se nestává moc často, zatím. V pubertě si možná užije větší srandu.
Většinou tedy vypadá úplně normálně. Průměrný vysoký chlapec štíhlé postavy, která zatím neměla šanci příliš zmohutnět. Jeho vlasy jsou světlounce blonďaté, ale je možné, že v budoucnu trošičku ztmavnou, a občas mezi nimi prokvete nějaký ten tyrkysový proužek jako náznak probuzené, leč ne zcela dokonale ovládané metamorfomagie. Keiův účes by se bez zaváhání dal popsat jako vrabčí hnízdo – jednotlivé prameny vlasů mu často trčí různými směry, takže to prostě vypadá, jako kdyby prolétl křovím. Má velké uhrančivé oči, jež se pyšní jasně modrou barvou a jsou lemovány dlouhými řasami, leč tak světlými, že skoro ani nejsou vidět. Keilan budí dojem naprostého andílka, pokud mu v očích nezačnou přeskakovat nebezpečně divoké, šibalské jiskřičky.
Ani stylem oblékání nijak nevybočuje z řad svých vrstevníků. Občas nosí džíny, občas plátěné kalhoty, občas tričko, jindy košili, někdy vytahanou mikinu, jindy barevný svetr. Záleží na náladě a na počasí.
fc do budoucna: Dan Stevens
POVAHA: Keilan působí jako hodný klučina, takový andílek, který se vyhýbá problémům a sám není schopný zrealizovat žádnou lumpárnu. A skoro to tak i je. Kei je mírné, vyrovnané povahy, je přátelský a nápomocný, avšak přestože působí poněkud naivně, hloupý není a umí se o sebe postarat. Zažene-li ho někdo do kouta, pochopí, že ho docela podcenil – chlapec je houževnatější, než vypadá, a umí pěkně vycenit zoubky. Zkrátka a dobře, není úplně dobré si myslet, že je chytré zneužívat dobrotu jeho srdce. Keilan není ten typ člověka, který by po sobě nechal šlapat, i když tak působí, protože nemá potřebu se nějak výrazně projevovat a přitahovat k sobě pozornost.
Zatím se neprojevuje moc ambiciózně, ale to neznamená, že by mu chybělo odhodlání. Naopak, když si něco umane, snaží se to zdárně dotáhnout do cíle. Je vynalézavý a chytrý, avšak s chytráky se asi úplně měřit nemůže a ani nechce. Přesto se ale učí rád a spolehlivě, aby dostával ty nejlepší známky; v jeho případě to ale znamená, že se některé předměty skutečně musí nadrtit, protože samo od sebe se mu učení v hlavě vždycky neuloží, to funguje zpravidla jen u toho, co ho skutečně zajímá.
Kei je empatická bytost, což podědil asi hlavně po mamince, přátelství pro něj hodně znamená, a je na něj v tomhle ohledu dokonalý spoleh – tajemství nikdy nepustí dál a svých přátel se bude zastávat, i kdyby to znamenalo, že mu někdo dá do čumáku.
RODINA: Keilan sám svou rodinu bere jako naprosto obyčejnou, třebaže ví, že její minulost byla komplikovaná a to, že si tatínek vzal maminku, způsobilo trochu rozruch. Hlavní je, že je teď všechno tak, jak má být.
Táta Keilan London Aldwinckle (1941) – bývalý bystrozor a donedávna aktivní bradavický profesor. Občas se projevuje jako morous, ale v rodinném kruhu jako by vždycky pookřál. Keilan junior ho má moc rád a táta je pro něj velkým vzorem a hrdinou.
Máma Christina Aldwinckle, roz. Thawne – taková křehká empatická duše, na všechny hodná a všem nápomocná, alespoň tak ji Keilan junior vnímá. Bere jí jako tu nejlepší mamku pod sluncem.
Sestra Veronica Eureka Daviau, roz. Thawne/Aldwinckle (1964) – možná s mamkou dlouho žili bez taťky, ale Junior Verunku vždycky vnímal jako svou plnohodnotnou sestru, na minulost nehledě. Verunka je taková kopie mamky a Kei ji má moc rád, i když ho poměrně mrzí, že už má Veronica svůj vlastní život a vlastní rodinu, takže se s ní nevídá tak často.
Bratr Liam K. Aldwinckle (1968) – s Liamem k sobě asi hledali cestu nejdéle, ale nakonec se to podařilo a Lee nad malým bráškou roztáhl ochranná křídla. Keilan k němu odmala vzhlíží jako k velkému bráchovi, ke svému vzoru a hrdinovi. Obdivuje především to, jak mu to jde na koštěti.
Bráchové Jarrett Augustus a Oliver Desmond Aldwincklovi (1982) – kluků je všude plno a Junior se jim popravdě občas radši vyhne, stejně jako Senior, ale na druhou stranu si konečně taky může hrát na staršího bráchu, což s oblibou dělá.
HISTORIE: Ačkoliv by si mnozí mohli myslet opak, Keilan měl naprosto obyčejné a ničím nezajímavé dětství. Narodil se totiž už do poměrně kompletní rodiny, jako chtěné a milované dítě. Dostávalo se mu té nejlepší péče od milující maminky i od snaživého tatínka, takže rostl jako z vody a měl se tak dobře, jak se jen mohl mít. Pozornosti se mu totiž dostávalo i od starších sourozenců a prarodičů z maminčiny strany.
To, že prckovo narození doprovázely smíšené emoce právě od rodinných příslušníků, a že si dědeček došlápl na taťku, to Keilan junior jako úplné mrně pochopitelně nevnímal a vyhnulo se mu to obloukem. V jeho světě všechno fungovalo, jak má. Teprve později se dozvěděl, že je Liam vlastně jeho nevlastní bráška, a že než se všichni dopracovali k image spokojené rodiny, nějakou chvíli to trvalo a stálo je to mnoho sil. Jenže Kei si z minulosti těžkou hlavu nedělá – s tím ostatně po čase přestali i rodiče, zejména tatínek.
A tak měl Keilan junior skutečně poklidné, skoro až nudné dětství. Ani ta magie se u něj neprojevovala nijak drasticky, ale toho, že by byl syn snad motákem, se rodiče obávat nemuseli, protože už jako batole se předvedl jako metamorfomág, když mu vlásky tu a tam změnily barvu na tyrkysovou, která tu a tam nechtěla z jeho vlasů zmizet. Dodnes se mu stává, že mu nějaký ten pramínek zůstane barevný. Po tatínkovi, no.
Když mu přišel dopis z Bradavic, pochopitelně to byla velká sláva. Keilan o škole slýchával celý svůj život, znal mnoho historek a slyšel mnohé zkazky, takže už se samozřejmě nemohl dočkat, až se tam sám podívá. Jen ho trochu mrzí, že už ve škole nemá ani sourozence, ani tátu jako učitele, ale o to větší výzva to pro něj je.
Většinou tedy vypadá úplně normálně. Průměrný vysoký chlapec štíhlé postavy, která zatím neměla šanci příliš zmohutnět. Jeho vlasy jsou světlounce blonďaté, ale je možné, že v budoucnu trošičku ztmavnou, a občas mezi nimi prokvete nějaký ten tyrkysový proužek jako náznak probuzené, leč ne zcela dokonale ovládané metamorfomagie. Keiův účes by se bez zaváhání dal popsat jako vrabčí hnízdo – jednotlivé prameny vlasů mu často trčí různými směry, takže to prostě vypadá, jako kdyby prolétl křovím. Má velké uhrančivé oči, jež se pyšní jasně modrou barvou a jsou lemovány dlouhými řasami, leč tak světlými, že skoro ani nejsou vidět. Keilan budí dojem naprostého andílka, pokud mu v očích nezačnou přeskakovat nebezpečně divoké, šibalské jiskřičky.
Ani stylem oblékání nijak nevybočuje z řad svých vrstevníků. Občas nosí džíny, občas plátěné kalhoty, občas tričko, jindy košili, někdy vytahanou mikinu, jindy barevný svetr. Záleží na náladě a na počasí.
fc do budoucna: Dan Stevens
POVAHA: Keilan působí jako hodný klučina, takový andílek, který se vyhýbá problémům a sám není schopný zrealizovat žádnou lumpárnu. A skoro to tak i je. Kei je mírné, vyrovnané povahy, je přátelský a nápomocný, avšak přestože působí poněkud naivně, hloupý není a umí se o sebe postarat. Zažene-li ho někdo do kouta, pochopí, že ho docela podcenil – chlapec je houževnatější, než vypadá, a umí pěkně vycenit zoubky. Zkrátka a dobře, není úplně dobré si myslet, že je chytré zneužívat dobrotu jeho srdce. Keilan není ten typ člověka, který by po sobě nechal šlapat, i když tak působí, protože nemá potřebu se nějak výrazně projevovat a přitahovat k sobě pozornost.
Zatím se neprojevuje moc ambiciózně, ale to neznamená, že by mu chybělo odhodlání. Naopak, když si něco umane, snaží se to zdárně dotáhnout do cíle. Je vynalézavý a chytrý, avšak s chytráky se asi úplně měřit nemůže a ani nechce. Přesto se ale učí rád a spolehlivě, aby dostával ty nejlepší známky; v jeho případě to ale znamená, že se některé předměty skutečně musí nadrtit, protože samo od sebe se mu učení v hlavě vždycky neuloží, to funguje zpravidla jen u toho, co ho skutečně zajímá.
Kei je empatická bytost, což podědil asi hlavně po mamince, přátelství pro něj hodně znamená, a je na něj v tomhle ohledu dokonalý spoleh – tajemství nikdy nepustí dál a svých přátel se bude zastávat, i kdyby to znamenalo, že mu někdo dá do čumáku.
RODINA: Keilan sám svou rodinu bere jako naprosto obyčejnou, třebaže ví, že její minulost byla komplikovaná a to, že si tatínek vzal maminku, způsobilo trochu rozruch. Hlavní je, že je teď všechno tak, jak má být.
Táta Keilan London Aldwinckle (1941) – bývalý bystrozor a donedávna aktivní bradavický profesor. Občas se projevuje jako morous, ale v rodinném kruhu jako by vždycky pookřál. Keilan junior ho má moc rád a táta je pro něj velkým vzorem a hrdinou.
Máma Christina Aldwinckle, roz. Thawne – taková křehká empatická duše, na všechny hodná a všem nápomocná, alespoň tak ji Keilan junior vnímá. Bere jí jako tu nejlepší mamku pod sluncem.
Sestra Veronica Eureka Daviau, roz. Thawne/Aldwinckle (1964) – možná s mamkou dlouho žili bez taťky, ale Junior Verunku vždycky vnímal jako svou plnohodnotnou sestru, na minulost nehledě. Verunka je taková kopie mamky a Kei ji má moc rád, i když ho poměrně mrzí, že už má Veronica svůj vlastní život a vlastní rodinu, takže se s ní nevídá tak často.
Bratr Liam K. Aldwinckle (1968) – s Liamem k sobě asi hledali cestu nejdéle, ale nakonec se to podařilo a Lee nad malým bráškou roztáhl ochranná křídla. Keilan k němu odmala vzhlíží jako k velkému bráchovi, ke svému vzoru a hrdinovi. Obdivuje především to, jak mu to jde na koštěti.
Bráchové Jarrett Augustus a Oliver Desmond Aldwincklovi (1982) – kluků je všude plno a Junior se jim popravdě občas radši vyhne, stejně jako Senior, ale na druhou stranu si konečně taky může hrát na staršího bráchu, což s oblibou dělá.
HISTORIE: Ačkoliv by si mnozí mohli myslet opak, Keilan měl naprosto obyčejné a ničím nezajímavé dětství. Narodil se totiž už do poměrně kompletní rodiny, jako chtěné a milované dítě. Dostávalo se mu té nejlepší péče od milující maminky i od snaživého tatínka, takže rostl jako z vody a měl se tak dobře, jak se jen mohl mít. Pozornosti se mu totiž dostávalo i od starších sourozenců a prarodičů z maminčiny strany.
To, že prckovo narození doprovázely smíšené emoce právě od rodinných příslušníků, a že si dědeček došlápl na taťku, to Keilan junior jako úplné mrně pochopitelně nevnímal a vyhnulo se mu to obloukem. V jeho světě všechno fungovalo, jak má. Teprve později se dozvěděl, že je Liam vlastně jeho nevlastní bráška, a že než se všichni dopracovali k image spokojené rodiny, nějakou chvíli to trvalo a stálo je to mnoho sil. Jenže Kei si z minulosti těžkou hlavu nedělá – s tím ostatně po čase přestali i rodiče, zejména tatínek.
A tak měl Keilan junior skutečně poklidné, skoro až nudné dětství. Ani ta magie se u něj neprojevovala nijak drasticky, ale toho, že by byl syn snad motákem, se rodiče obávat nemuseli, protože už jako batole se předvedl jako metamorfomág, když mu vlásky tu a tam změnily barvu na tyrkysovou, která tu a tam nechtěla z jeho vlasů zmizet. Dodnes se mu stává, že mu nějaký ten pramínek zůstane barevný. Po tatínkovi, no.
Když mu přišel dopis z Bradavic, pochopitelně to byla velká sláva. Keilan o škole slýchával celý svůj život, znal mnoho historek a slyšel mnohé zkazky, takže už se samozřejmě nemohl dočkat, až se tam sám podívá. Jen ho trochu mrzí, že už ve škole nemá ani sourozence, ani tátu jako učitele, ale o to větší výzva to pro něj je.
SCHOPNOSTI
Létání 0/10 - Lektvary 0/10
Talenty neobjeveny.
MAJETEK
Létání 0/10 - Lektvary 0/10
Talenty neobjeveny.
| Kouzla: - | Lektvary: - |
MAJETEK
| Hůlka: - | Zvíře: - |
