sakra to je hodin, to bude mít určitě hlavu a patu :B
- | +
- 1. Dlabu na faceclaimy a neustálé boje o to, kdo je a není obsazený, stejně jako oblíbenost čistě na základě ksichtíku mi lezou silně na nervy.
2. Mám ráda, když je v postavě smícháno něco dobrého i něco špatného, nikdy mě nebaví "zlí", co jsou jen protivní z principu. Prostě potřebuju, aby ta postava měla i nějakou slabou stránku, abych ji uznala za peckovou. Líbí se mi zvláštnůstky typu koktání, divné sbírky, charakteristické zvyky... 3. Jsem znuděná ze stereotypu "všichni jsou krásní a dokonalí", takže se mi strašně líbily postavy jako Knedlík, Headey (nějak tak to bylo?), zkrátka někdo, kdo nemá přeumělkovaný vizuál. Ze stejného důvodu obvykle časem začnu nad každým americkým seriálem mlátit hlavou do stolu, protože nikde jsem nikdy neviděla chodit samé modelky a nasvalené čahouny s perfektním strništěm, vlasy... Musím přiznat, že tohle mám asi už od těch desíti let, kdy měl v knížkách Harry brýle, Ron šmouhy na nose a Hermiona velké přední zuby. 4. Nemám ráda trend zakládání X postav, za které pak stejně majitel nestíhá hrát, a to z prostého důvodu, že si docela ráda něco dlouhodobě buduju, což nejde v okamžiku, kdy víte, že na vás dotyčný přestane mít čas, protože si zrovna pořídil novou... čivavu. Místo toho, abyste jednu postavu potkali desetkrát, potkáte jich deset, ale jen jednou v životě. Win! A zároveň v kostce i můj důvod k tomu, proč nejsem zrovna fanda hraní s npcčky, nejlépe s těmi, která se objevila minulý měsíc a měla bych je jakože znát (?!#&@). 5. Stejně tak nemám ráda předpoklad, že každý má domluvenou hru a nikdo tam nesmí, plus ignoraci. Pročíst aspoň nezbytné minimum, tj. přímou řeč, stránku dvě dozadu nikoho nezabilo ani u těch delších textů a dodneška to považuju za slušnost egoisticky proto, že jsem na to zvyklá z jiného RPG Sama se snažím ignoraci vyhnout a když už se mi to stane, vždycky si nadávám.
Druhá čtvrtina, něco k Arsenovi. 6. Blbý nápad s vlkodlakem jsem měla zahnízděný v hlavě už od začátku FFka, odtud aspoň zmínka o kletbě rodu. Mám pocit, že když jsem to zmínila tehdy dost nesměle a pošahaně Lei, vzala to jako vtip (což se nedivím, no XD). Samozřejmě za to může Remus Lupin jakožto moje nejoblíbenější postava z knih, tádydá Tady máte čokoládu, uklidňuje... 7. Prapůvodně mohl skončit trošku blond kvůli Petru Panovi (:D), ale nakonec zvítězily malůvky, které byly založené na postavě Murtagha z Eragona. Ten základ mu zůstal, faceclaim mám spíš z povinnosti (hrm) a stejně si ho představuju prostě lehce cartoony Co chcete, animátor... 8. Maledikt aka Arsenův otecko je jméno zkradené z Podivného regimentu, od naprosto bezvadné postavy upíra závislého na kafi. Ehehehe... Z rodiny je to asi můj nejoblíbenější člen, i když za něj moc nehraju a asi tu nikdy úplně nevyniklo, jak si ho představuju. Těsně v závěsu za Malem je "strejda Barty", který má zase jméno inspirované z Bartimaeovy trilogie od Jonathana Strouda. Tyhle dva žeru a kdyby to šlo, založím si na ně ještě postavu, možná dvě. 9. Arsen mi naprosto podkopl nohy. Žije si hajzlík svůj vlastní život, na nic se nezeptal a navíc mi to teď zamotal s holkama. Jsem z toho ještě víc na větvi než on a to on je na tom hodně špatně. 10. Mám letmou představu o jeho budoucnosti (se stane, ehm), ale stejně jako Jocka se docela zdráhám cokoli plánovat s tím, že to stejně zásadně nikdy nevyjde, takže si to radši nechám pro sebe a jdu si kvičet do polštáře. Kupodivu to prvotně měl být famfrpálový hráč, ale pak si totéž dala Ery a Salemka a já se na to vybodla s tím, že Arsenovi se na obzoru rýsuje něco naprosto obyčejného, na co se šíleně těším.
Třetí čtvrtina, Septimus. 11. Prapůvodně inspirovaný Jackem Frostem (i s konceptem mladší sestry), až na to, že z veselého raubíře se vyklubala grumpy cat :B Směje se jen při jízlivostech a v zimě, když někdo dostane sněhovou koulí do obličeje. Prostě Sebulba, a to ještě nikoho v tom záchodě netopil. 12. Po postavě s ruskými kořeny to měl být rozený Brit, Londýňan s patřičným posh přízvukem a nosíkem trošku nahoru nad někým, kdo mluví moc koloniálně. Částečně proto mi ujel do AU jako Kingsman. Hups. 13. Není moc ukecaný a to, že odmítá něco opakovat po jiných, mi dost zavařuje na hodinách při hrabání bodů Oba navíc máme pravděpodobně stejnou mizernou vlastnost, že u všech předpokládáme, že jsou chytří, a když ne, tak radši mlčíme, protože veškerá komunikace je najednou obtížná. 14. Na rozdíl od Arsena, kterého jsem nechala stepovat a hrát na klavír, Septimus má zůstat stejně hudebně hluchý jako já XD Do vínku dostal na vyrovnanou víc sportovních dispozic, ale paradoxně neměl vůbec hrát famfrpál. Stejně ale hrabu body, je to Septimus :B 15. Persea dostal samozřejmě jakožto památku na starý film Souboj titánů (akorát "Bubo" je prostě blbé jméno ).
Světla zpátky ke mně... 16. Mám problém někam jen tak vpadnout a začít se hned s někým bratříčkovat, jako by se nechumelilo. Potřebuju záminky a taky většinou v duchu ocením, když někdo dokáže právě nějakou neotřelou záminku dobře podat nebo zpracovat. 17. Nejobtížněji se mi hraje, když mám pocit, že protihráč to nikam dál neposouvá, vždycky jen dožene to, co už bylo řečeno. Potřebuju trochu dynamiku a čtení v řádcích, podněty, i když sama se někdy trochu bojím, kam až můžu věci posunout. Ale vždycky to radši udělám, než abych se dvě strany plácala na tomtéž místě. 18. Moc si nepotrpím na dramata podaná dramaticky (většinou to shodím) a z důvodu uvedeného výše ani na plahočivou a rozvleklou romanťyku. Pročež nečtu drtivou většinu eventů, kde se rozvíjí a řeší vztahy, baví mě akčnější linie hry. 19. Mám v šuplíku už šíleně dlouho prvandu, která čeká, až Arsen vypadne ze sedmáku, postupně ji sepisuju z bodů do vět a asi ji nahodím jako předškoláka. 20. Při psaní obvykle neposlouchám nic, protože mě to rozptyluje. Když už, musí to být beze slov, nejlíp jazz nebo něco starého.
|