Reggie miloval svatby, ale ne že by byl nějakým vyznavačem tradicí (ať už britských nebo indických, o které tu dnes šlo hlavně) nebo by se jako malá holka rozplýval nad tím, jak to všem sluší, kolik má kdo dětí a kam to ve studiu dotáhly. Upřímně, tohle nebyl tak docela šálek jeho zájmů, a nebylo to tím, že mu bylo jedenáct. Možná trochu. Měl svatby rád proto, že tam bylo spoustu lidí, jídla a ruchu, ve kterém si prostě liboval. Mohl tady toho dělat... tolik!
Sestřenici samozřejmě přál, že její domluvený sňatek ještě před svým samotným začátkem vypadal tak slibně, ale navzdory lásce k rodné kultuře nechápal, proč je kolem toho takové slávy. V hloubi stále doufal, že jeho se žádné domluvené manželství týkat nebude. Kdo ví? Přece jenom, jeho matka Penelopa taky nebyla z otcovy kultury - byla z Británie a byla mudla! I tak tu ale dnes tančila mnohem lépe než mnoho jiných žen. Zato Nimay Dewanji se moc nepředvedl.
A jestli Raghu tancoval? Jak se to vezme. Když Rajanův průvod dospěl k domu nevěsty, ze kterého se ženy vyhrnuly ven, Reggie se mrštně ztratil z dohledu rodičů a čekal, až se celý lidský kolos dá do pohybu. Pak nadešla jeho chvíle - oblečení mu nepřekáželo, ale bylo jasné, že čisté nevydrží. Raghu se jal probíhat mezi tanečníky a různými způsoby zapříčinil jejich kolize v pohybu. Postrčení, třaskavá kulička, na kterou když někdo šlápl, leknutím odskočil a srazil dobré tři lidi okolo. Samozřejmě, že si nejmladší Dewanji dával pozor - jeho matka měla až nepříjemně ostrý zrak. Když si to k ní zezadu naštrádoval, tak, aby ho nezpozoroval, viděl, že její oči přitahuje něco docela jiného než nezvedný rodinný benjamínek - a to sice Shashi, jako vždy vypadající, jakoby právě vypadl ze salonu, tancující vedle nějaké holky v jeho věku. Reggie se poťouchle usmál.
Jestli si jako Šáša myslí, že tu bude randit a on ho nechá, tak to se plete.
Když tanečníci (mnohdy popadanější víc, než by bylo záhodno, ale Reggie se krotil, aby to úplně nezkazil) dorazili do zahrad, prosmýkl se mezi nimi dopředu k Lashi a Shashimu. Na chvíli nastražil uši, jestli si nebudou povídat jako fakticky o něčem zajímavém, ale... bohužel.
"Brácha, mně je celkem putna, co tu děláte, ale máma na vás celou dobu kouká," přitočil se k Šášovi zezadu a zasmál se. Ale nebyl zas takový buran, aby dál rušil... ale držel se poblíž, protože mu hlava překypovala nápady na činnosti. Činnosti, které se možná někomu nebudou líbit.

_________________

Lashi se za svou nešikovnost zastyděla, takže na jeho starostlivý dotaz jen rychle přikývla, a rozhodla se tvářit, že se vlastně nic nestalo. Vůbec nic. Jen Shashiho výraz rozpoutal v jejím břiše peklo poeticky nazývané třepotem motýlích křídel. Proč se musel tvářit takhle? Jako kdyby mu na ní snad nějak víc záleželo… Lashi si něco takového ale odmítala připustit, protože kdyby se tak stalo, asi by ji čekalo několik dlouhých nocí ve společnosti Bezesného spánku, aby vůbec dokázala zabrat.
„Když se vymluvíš, určitě mě tu najdeš,“ odvětila s uzarděním, jelikož jí to znělo jako nabídka společnosti, ačkoliv něco takového mu vlastně ani nabídnout nechtěla. Shashi přece nebyl jediný, s kým by se tu mohla bavit, no ne? Určitě tu byl někdo, kdo by jí věnoval pozornost! Jen si teď nemohla vzpomenout na nikoho konkrétního, protože se všechno a všichni točili kolem šťastného páru.
Když pak přišlo na řadu ono propírání bratříčků, Lashi se mírně ušklíbla. „Ano, čekají, a i když na to má hlavu, stejně je schopný si splést lumos s obliviate,“ prozradila Shashimu s pochybnostmi o tom, že se zkušební komise dožije druhého dne ve zdraví.
Sotva začal samotný obřad a snoubenci se usadili společně s oddávajícím k ohni, aby započali všechny důležité rituály a zvyky, které k tradiční hinduistické svatbě patřily, Lashiny oči zabloudily k nevěstě, aby zjistila jak se Lalita tváří. A protože se nevěsta usmívala, začala se nevědomky usmívat i ona sama. Jenže to ještě netušila, že se k nim blíží chodící katastrofa. „Ahoj, Raghu,“ pozdravila Shashiho mladšího bratra bez zaváhání, co se jména týkalo, aniž by si uvědomila, že předtím naoko schválně tápala, jak se jmenuje sám Shashi. Že je celou dobu pozoruje paní Dewanjiová bylo mnohem méně děsivé než to, že je nějakou dobu pozorovala i její matka a tvářila se jako čerstvá milionářka. Možná by se Raghua i zeptala, jak ho celá ta sláva baví, ale po jeho slovech se zvědavě zadívala na Shashiho, protože ji zajímala jeho reakce.

_________________

Shashi byl spokojen, Lashi byla v pořádku, nic se jí nestalo což znamenalo, že onen pocit starosti mohl zas rychle zahnat. Avšak i přesto neodolal, aby jí sem tam nezkontroloval. Přeci jen, kdyby se jí stalo něco vážného, neodpustil by si to, protože.. tančila skvěle a on si ono zaškobrtnutí dával zavinu.
Při jejích dalších slovech se usmál, zaznělo to jako kdyby mu nabídla společnost. A on se opravdu rozhodl vymluvit se v práci (což by za jiných okolností neudělal) a risknout to s čtyřdenní slavností. Byla sice možnost, že se za celé čtyři dny potkají třeba jen párkrát, vždyť na oslavě bude spousta dalších lidí, se kterými se každý z nich bude chtít bavit.. Ale Šáša byl z možnosti střetnutí se s Lashawn nadšený, ne že ne.
"Opravdu? To bych do něj neřekl, ale určitě to dá," pousmál se, popravdě měl o Baluovi větší mínění, zdál se mu vždy jako chytrý chlapec.. A záměna těch kouzel? Nervozita, ne? I když splést si lumos s obliviate..
Shashi se snažil po celý čas koukat na ženicha s nevěstou k nimž se upírali všechny oči. Oběma to nesmírně slušelo a byli očividně šťastný a i Šáša se usmíval dokud se za ním neozval až moc známí hlas. "Raghu!" Rozhodně nezněl naštvaně, i když ho trošku mrzelo, že ho někdo vyrušil navíc.. se tvářil jako by ho někdo přistihl při něčem špatném. "Kde jsi celou byl? Řekni, že jsi nezkoušel nějaké své pokusy," šeptl pak, otočil se na bratra jenž se stále držel po poblíž a následně stočil omluvný pohled k Lashi. Jestli ten skrček něco provede, bude to i na něj, že ho včas nezastavil.
Obřad pomalu pokračoval, oba snoubenci začali odříkávat různé modlitby zatímco si ruce omotávali pruhem látky. Shashi si přitom představoval jaké to asi bude, až tam jednou bude sedět on se svojí snoubenkou a budou dělat přesně to co oni.

_________________

Reggie si tak trochu nepřipouštěl, že by jeho přítomnost snad mohla být nechtěná či neočekávaná. To druhé totiž sice bývala, ale když už ho měl někdo v rodině, tak se zkrátka naučil mít oči na stopkách. No a ačkoli si to první nejdřív nechtěl přiznávat, to, že se někde vynořil, nebylo mnoha lidem zrovna po chuti.
Na Lashi se zadumavě zadíval, ale takový rádoby inteligentní výraz mu nevydržel dlouho. "Hoj," odpověděl jí a zazubil se na ní. Sice neměl šajna kdo to je - snad jen měl takovou hlodavou domněnku, že to je Shashiho holka, což by bylo krutopřísný, když na něj máma koukala - ale pomalu vymýšlel plán, jak bude ty dva v následujících minutách a hodinách otravovat.
A to, že ta holka znala jeho jméno? Téměř každý, kdo indickou kouzelnickou čtvrtí v Londýně byť jen prošel ho znal. Byl slavný. Slavný R. A. D.
"Byl jsem u rodičů. Více méně. Ale teďka jde o tvoje pokusy, co jste tu dělali?" zachechtal a zapojil instinkty, protože takhle už popichoval hodně lidí a někteří neměli pro ránu daleko. Ani dvě vteřiny ne.
"No a jestli tě to zajímá, tak jsem nikomu nic neudělal," zatvářil se svatouškovsky. Samozřejmě, že ne - alespoň nic vážného nebo něco, při čem by si poškodil slavnostní oděv. Pokud tedy neměl vítr z obyčejné rány pod nohama a nebyl taková bačkora, že by sebou šlehl na zem. A byli to kouzelníci, no tak!
Jistě je tedy pochopitelné, že probíhajícím ceremoniím nevěnoval tolik pozornosti, kolik by měl. Na to zkrátka a dobře nebyl čas!

_________________

Lashi měla v plánu Raghua nechat v rozhovoru s bratrem bez vlastních poznámek, ale on ji svým způsobem zahrnul do konverzace, i když jen jedinou zmínkou. Střelila pohledem po Shashim, protože netušila, o čem chlapec mluví. „My jsme tu nic nedělali,“ odvětila kamenně a odvrátila hlavu zpátky ke snoubencům. Ač si to nechtěla přiznat, toužila po podobném štěstí a trápilo ji, že se ho možná nikdy nedočká. Že dostane nějakého obtloustlého idiota, kterému náhodou padne do oka a rodičům bude zatěžko říci ne. Ale kdyby se mu během obřadu udělalo špatně - samozřejmě zcela samovolně, vždyť ona by v tom nemohla mít prsty – třeba by k takové svatbě nikdo nedošlo. Ale to už Lashi předbíhala událostem, které mohly probíhat všelijak. Vždyť budoucnost se teprve psala.
Do reality se vrátila právě ve chvíli, kdy se snoubenci ozdobení věnci z květin zvedli k obřadu Saptha Padhi, tedy obřadu Sedmi kroků. Za odříkávání sedmi přísah pomalu obcházeli ruku v ruce oheň ve středu obřadního altánku a slibovali si postupně vzájemnou lásku, porozumění, silné a zdravé potomstvo, rozmnožování majetku… Lashi si byla jistá, že si ta slova nikdy nezapamatuje všechna, ale i tak si sliby společně s nimi tiše odříkávala. Určitě nebyla sama, kdo tak činil, jen zapomněla, že ona má obecenstvo ve formě bratrů Dewanjiových.

_________________

"O jaké pokusy?" Zeptal se Shashi krapet nechápavě, protože.. on opravdu Reggieho náznaky něčeho nepochopil. "A jen jsme si povídali nic jiného," dodal s pokrčením ramen. Občas svého bratra nechápal a to se přesně stalo v téhle situaci i když.. jak nad tím tak přemýšlel možná začínal chápat na co Raghu narážel a rozhodně se mu to nelíbilo. Jestli přesně takhle uvažovali i rodiče..
Šáša se ušklíbl. "A to ti mám jako věřit, Raghu? No tak. Ty vždycky něco někde vyvedeš takže.. co jsi udělal?" On rozhodně neplánoval svého bratra peskovat za to co dělal nebo ne, na to tu byli rodiče, i když byla možnost, že i on mu řekne něco v tom smyslu "to se nedělá", ale rozhodně to nikdy nemyslel tolik zle. On neměl potřebu svého bratra vychovávat.
Pohledem sklouzl k Lashi a věnoval jí úsměv. Musel uznat, že jí to opravdu slušelo, takže trval na tom co řekl předtím.. i když kvůli tomu málem spadla k zemi. Pohled od Lashawn odtrhl až ve chvíli kdy se snoubenci zvedli k obřadu Saptha Padhi. Bylo mu trapně, že tak dlouho hypnotizoval dívku jenž vedle něho seděla, a tak nebylo divu, že jeho tváře polila červeň.
Co se týkalo toho obřadu.. Šáša ony slova znal nazpaměť už několik let, svateb jak tady v Londýně tak v Hajdárábádu bylo hodně, i přesto se bál, že až jednou tam bude stát on sám, najednou mu všechna slova vypadnou a on tam bude jen stát a koukat a přemýšlet jak to bylo dál. Pohledem znovu sklouzl k Lashi, která si ony slova odříkávala tiše pro sebe. Úsměv na jeho tváři se o něco více rozšířil a naštěstí, už nebyl tak červený jako před chvílí. Připadalo mu to roztomilé a i on si při pátém kroku začal ony slova tiše odříkávat. A vůbec netušil, že o pár řad dozadu seděla jeho matka společně s otcem a místo obřadu sledovali jeho a Lashawn..

_________________

Reggiemu bylo docela fuk, že možná mele páté přes deváté a nikdo na to nemá čas nebo náladu. Nebo tomu někdo snad nerozumí. Tohle byla svatba. Svatby byly podle malého Dewanjiho prostě je příležitostí se bavit - akorát se oficiálně vyhlásilo to, že spolu jsou dva lidé. U předem domluvených svazků to sice bylo krapet komplikovanější, ale i tak... každý věděl, že ženich a nevěsta už spolu žijí nebo to udělají, prostě se z toho jen dělalo haló.
Ale u toho haló bylo i hodně jídla, a to si Raghu nechal líbit.
"No na to tě se snad ptám?" napodobil Arjun matčin mírně hysterický tón, jež na něj aplikovala v případě přistižení nebo usvědčení z nějaké lumpárny. Tedy, ehm, kousku. Potom se zařehtal - a byl si jistý, že jeho bráška je zmatený. Ale určitě tady něco dělali. Když jsou někde starší kluci a holky sami, vždycky dělají něco, u čeho nikdo nesmí být. Natož Raghu.
Nad termínem "povídali" Reggie vědoucně vyklenul obočí nahoru. Celou dobu přešlapoval u Shashiho a Lashawn, přičemž ti by jistě raději sledovali obřad než se nechali otravovat časovanou pumou. Ale Raghu nebyl do samotného obřadu moc zahleděný - na tradice on nebyl. Tedy, na nic, co se muselo přesně držet nějakých pravidel.
"Šášo..." protáhl Reggie obličej, ale v očích mu pořád tančily veselé jiskřičky. "Oba víme, že když ti řeknu "nic", budeme všichni spokojení. Mnohem víc, než kdybys věděl, kolik lidí... Teda, nic! Nic jsem neudělal," nasadil malý Dewanji dokonale rozumný výraz a pokyvoval hlavou. Obřad se mezitím posunul dál, a trochu se posunula i pozornost jeho bratra a Lashi - a on nebyl zlý, jen hyperaktivní, a tak se jenom tiše řehnil, když se ústa Havraspára i Zmijozelky dala do pohybu. Tím jest myšleno samozřejmě to, jak si pro sebe potichu odříkávali příslušná slova (ale no tak, to si někdo vážně pamatuje?). Začal přemítat nad tím, kam se pohrne, až začne ta opravdu zábavná část programu. Teď se ale nemohl jen tak vypařit - o jeho poloze totiž neměl povědomí jen Shashi, ale i jeho matka s očima jako jestřáb.

_________________

Bratrskou výměnu ponechala bez poznámek, protože raději ani nechtěla vědět, co malý Raghu vlastně vyváděl, když na něj nikdo nedohlížel. Navíc tu byl obřad, který vždycky stál za podívanou, a Lashi od něj po chvilce už nemohla odtrhnout oči, takže tiše přeříkávala slova přísah, aniž by tušila, že se k ní a Shashimu v tu chvíli upírá hned několik párů očí. Sama ty svoje na maličký okamžik stočila ke spolužákovi vedle sebe, aby zjistila, že není sama, kdo se nechal unést obřadem, který měla z celé ceremonie nejraději, protože působil neskutečně romanticky i ve chvíli, kdy se snoubenci neměli zrovna moc v lásce. Pokud se snad střetla s Shashiho pohledem, zčervenala jako rajče, a znovu upřela pohled k nevěstě se ženichem.
Celé to představení se po několika dlouhých hodinách plných nejrůznějších rituálů přiblížilo ke svému konci, a když oddávající konečně prohlásil Lalitu a Rajana za manžele, Lashi s úsměvem zatleskala a zvedla se, aby mohla oba snoubence obejmout a pogratulovat jim. Mezitím se ujal slova Rajanův otec a všechny vyzval k oslavám, které se měly konat rovněž v zahradách za altánem, kde probíhal obřad, a Lashi se ani nestihla rozloučit se Shashim, aby šla hledat rodinu, protože rodina si velmi rychle našla ji. „Ale, zlatíčko, nenech se rušit, my jen procházíme,“ zacukrovala maminka, přičemž mrkla na Shashiho s takovým úsměvem, že se Lashi zježily vlasy na zátylku. „A ty je dobře hlídej, Raghu, aby se nezatoulali,“ dodal Lashin otec směrem k menšímu z Dewanjiových chlapců. Lashi sice dost dobře nechápala, jak může zrovna Raghu kohokoliv hlídat, když oni se Shashim jsou navíc skoro dospělí, ale v tu chvíli ji nenapadlo protestovat. Stejně by to nemělo smysl, protože otcovo slovo bylo svaté.

_________________

Ano, Shashi byl opravdu zmaten a raději se rozhodl nechat to být. Protože to co řekl Raghu dal pravda byla. "No, raději nic neříkej a už buď potichu a dívej se," Shashi sice pochyboval o tom, že by Reggie vydržel někde chvíli v klidu, ale popravdě dost doufal, že alespoň nějakou chvíli vydrží a nebude dělat kraviny. Na víc tušil, že ho pozoruje jejich matka, a to by nedopadlo moc dobře, kdyby se jeho milý bratříček pokusil někam vypařit.
A pak už nechal bratra bratrem, jelikož svůj pohled nemohl odtrhnout od obřadu. Dokonce i vypustil z hlavy svou matku a otce a nechal se unášet atmosférou. Ve chvíli kdy k němu stočila pohled Lashi se i on otočil, věnoval jí menší úsměv a i na jeho tvářích se objevila červeň, a tak se raději zas vrátil k sledování obřadu a odříkávání příslušných slov.
Celičký obřad pak trval ještě několik hodin, ve kterých Shashi nehnutě sledoval nevěstu a ženicha jak skládají mnoho dalších slibů a dělají mnoho dalších rituálů. Jakmile to vše bylo dokončeno, byl jeden z prvních kdo vstal ze svého místa a šel své drahé sestřenici pogratulovat ke svatbě. Rajana pak dokonce i objal.
A zatímco zval Rajanův otec všechny k oslavám, Šáša se pohledem snažil na jít svou rodinou, jelikož mu připadalo správné tyto oslavy strávit spolu, jenže dřív než stihl svou matku a otce najít, našli si oni jeho. "Snad nenecháš Lashawn slavit samotnou, hezky se k ní přidej," pronesl jeho otec s menším úsměvem. Šáša, nervózně se kousajíc do rtu, spočinul pohledem na své sestře, jenž se pobaveně na někoho o kousek dál šklebila. Tohle jí nedaruje. No a zatímco Raghu dostával od pana Mayekara pokyn hlídat svého staršího bratra a Lashi, Shashi dostal úplně jiné pokyny. "A dávej pozor na Raghua, víš jaký je," poplácala ho po rameni matka, usmála se na Lashawn a společně s otcem zmizeli slavit.
"Jestli chceš být teď s rodinou, tak to pochopím," Šáša si přestal kousat spodní ret a odolával pokušení zatahat se za pramen svých vlasů. Pochyboval o tom, že se Lashawn chtělo hlídat s ním jeho mladšího bratra. "Ale byl bych moc rád, kdybychom si mohli ještě chvíli povídat," slova z jeho úst unikla dříve, než si to stihl rozmyslet, a tak se rozpačitě usmál než se pohledem pokusil najít svého bratra, na kterého dokonce na chvíli zapomněl. A jen doufal, že Raghu nevzal nohy na ramena a nezdrhl někam pryč.

_________________