Montymu byste zřejmě na první pohled netipovali mexickou národnost, ale pokud by se postavil mezi své vrstevníky z Británie, určitě by vás napadlo, že mu nějaká ta exotika v krvi asi proudí. Jeho pleť sice není vyloženě snědá, ale rozhodně není ani britsky bledá, prostě má takový ten zdravý odstín člověka, co se častěji pohybuje na slunci. Pokud se na slunci zdržuje delší dobu, na tvářích mu vyskakuje shluk pih, které ale jinde po těle skoro nemá. Monty působí trošku jako nezbeda, ale sympatický nezbeda - možná za to mohou ty tmavě hnědé vlnité vlasy, které mu trochu přerostly a spadají mu kolem tváře, nebo snad ty jiskřičky přeskakující v jeho modrých očích, kdo ví. Nos má trošičku zašpičatělý a mírně zvednutý do pršáčku, rty hezky tvarované a většinou přívětivě se usmívající. A pokud se usměje opravdu široce, odhalí nepatrně křivé, zato ale ukázkově bělostné zuby se špičáky maličko přesahujícími ostatní zuby. Upír to ale fakt není. Během školních let moc nerostl, ale v sedmáku konečně vytáhl na necelých 170 centimetrů. Je ale odsouzen k tomu, aby ho většina mužů o něco převyšovala.
Co se oblékání týče, je jeho styl dost ležérní a pohodlný. Džíny a volná trička, vytahané svetry, kabáty, barevné ponožky, tak nějak by se jeho image dala definovat.
fc: Finn Wolfhard, George Blagden

POVAHA

Monty z období naivního děcka a roztěkaného šílence dospěl do období lehce flegmatického kliďase. S doznívající pubertou má sice ještě pořád tendence mít spoustu věcí na háku, například autority ve škole, zejména ty, které se mu opravdu nezamlouvají, ale naštěstí se mu vrací zdravý rozum. Monty obvykle působí docela vyrovnaně a soustředěně a projevuje se jako inteligentní mladý muž, v němž se skrývá víc, než je na první pohled patrné. Možná byl dřív naivním štěnětem, do kterého se všichni s radostí strefovali, ale teď už ten dojem tolik nebudí a dokáže se o sebe postarat. Nenechá nikoho, aby mu skákal po hlavě a kydal na něj špínu, a když se naštve, umí rozdat i pár ran.
Pochopil, že hnát se za úspěchem hlava nehlava se ne vždy vyplácí, že život je i plný proher a zklamání, ale to neznamená, že by se vzdával. Má pevnou vůli a odhodlání mu nechybí, takže když si vytyčí nějaký sen, jde za ním – a to se týká zejména jeho výzkumů v oblasti lektvarů. Má pořád dost vysoké ambice něčeho v tomhle oboru dosáhnout, snad se i proslavit.
Monty je společenský mladík, který na svoje přátele nedá dopustit, ale není to vyloženě extrovert, který by musel být na každém večírku. V pubertě to tak možná bylo (kde jinde by se naučil kouřit, kašl kašl), ale teď je možná i radši, když má svůj klid a může zůstat celý den v posteli, ideálně ve společnosti knihy a dobrého čaje. Jeho velkou vášní je i nadále bylinkářství, nebo spíš jakési zahradničení, kdy se stará o svou kouzelnickou i nekouzelnickou květenu. Jeho vášní je i nadále jídlo – Monty je pažravec, který má neustále hlad, ale také se naučil docela obstojně vařit. Od lektvarů k polívkám to není zas tak daleko, že.

• pěstuje chilli papričky a je jejich nadšeným konzumentem
• teprve v pubertě začal jíst maso
• má rozsáhlou sbírku kaktusů, do které spadá i vzrostlý mimbulus mimbletonia
• miluje slunce a teplé počasí a zimu nenávidí a těžko ji snáší
• má problémy se vstáváním a probouzení mu fakt dá zabrat
• Dorian Thyme je jeho bratr, o čemž ani jeden z nich neví
• je znovuobjevitelem a vynálezcem lektvaru idiotské odvahy

RODINA

Otec Miguel Ángel Martínez Treviño nar. *1940, mudla, kuchař Miguel je typický Mexičan - má kudrnaté černé vlasy, které se mu neposedně vlní kolem uší a občas mu padají do čela, hnědé oči lemované výraznými řasami, snědou pleť a je dost temperamentní. Na první pohled je to docela sympaťák, asi proto, že se prakticky neustále usmívá a se všemi se snaží jednat vlídně. Má ale i dny, kdy jen rozmrzele bručí nebo na všechny štěká. Svou rodinu miluje a synovu výchovu se snaží nezanedbat, ale... no, dopřává mu dost volnosti. Miguel pracuje ve vyhlášené restauraci v hlavním městě Mexika a svůj kuchařský um rád předvádí i doma, jak vlastní rodině, tak širokému příbuzenstvu. Monty po něm rozhodně podědil lásku k jídlu. A kromě jídel a rodiny miluje Miguel kouzla - původně jen ta mudlovská, ale když se dozvěděl o kouzelnickém světě, propadl i těm skutečným. Svět kouzelníků ho nesmírně fascinuje a mrzí ho, že sám neprojevil kouzelnické nadání.

Matka Maggie Fletcher de Martínez nar. *1940, nečistokrevná kouzelnice (Havraspár), vychovatelka v kouzelnické školce Meggie je nižší, štíhlé postavy, není ovšem vychrtlá a ani nepůsobí křehce, spíš má postavu atletickou. Má tmavě hnědé vlnité vlasy, které jí sahají zhruba do půlky zad a ona je jen málokdy krotí svázáním do ohonu nebo zapletením do copu, oči modré jako studánky a na britsky bledé pleti nespočet roztomilých pih. Nepůsobí nijak přísně, spíš naopak, ale dokáže si zjednat pořádek a jen tak něčeho se nezalekne. Je pro každou srandu a špatnost a v domácnosti zastává spíš mužskou roli, zatímco její muž vaří, žehlí a pere. Prostě taková normální rodinka, no. A ano, Meggie sympatizuje s hnutím hippies - sice už ne tolik silně, jako zamlada, ale pořád s názory hippies souhlasí a její nitro je dost sluníčkové, přestože zažila pár nepěkných zlomů ve svém životě.

Monty má bratra, Doriana Thymea, o jehož existenci netuší, a také má jednoho úžasného kmotra, Torbjorna Lillegarda (viz. Torunnina karta), s jehož rodinou se často stýká a má je všechny opravdu moc rád. Za zmínku stojí také sestřenka Ava Fletcher.

HISTORIE

Před Montyho narozením: Abychom mohli nahlédnout do Montgomeryho dětství, musíme se nejprve podívat do minulosti jeho matky. Ta totiž neměla úplně jednoduchý život - po dostudování školy potkala šarmantního Brita, Arthura McKenzieho, do kterého se zamilovala, což byla chyba, jak se ukázalo později. Maggie s ním totiž otěhotněla a Arthur ji ve chvíli, kdy se tu radostnou novinu dozvěděl, opustil a utekl do Ameriky. Mladá Maggie ho tam následovala s nadějí, že jej třeba dokáže přemluvit, aby se k ní vrátil, ale otce svého prvorozeného syna už nenašla. A protože se z ničeho nic ocitla sama v neznámé zemi, prakticky bez peněz a zázemí, byla nucena malého Doriana dát k adopci. Od té doby o svém dítěti skoro neslyšela, jen ví, že našel novou rodinu a má se dobře.
Maggie taktéž svitlo na lepší časy - zpočátku byla sice ztracená, ale našla si pár hippie přátel a s nimi nějakou dobu cestovala napříč Amerikou a jednoduše si užívala života. Nakonec si našla práci v jedné mudlovské mexické restauraci v New Yorku, kde se sblížila s kuchařem Miguelem. Jejich vztah jen sílil a láska se prohlubovala, a tak se nakonec vzali a přestěhovali se do Miguelova rodného Mexika, kde si otevřel vlastní restauraci a Maggie tam poté, co se mu svěřila s tím, že je kouzelnice a on to přijal s nadšením, začala pracovat jako vychovatelka v kouzelnické školce, protože vždycky měla ráda děti a toužila po vlastním.
A chvíli nato se nakonec narodil Monty, vysněné dítě obou rodičů.
Dětství: Monty měl dětství opravdu pohádkové. Rodiče se o něj vzorně starali a věnovali mu dostatek svého času, a nepotkaly ho ani žádné výraznější zdravotní problémy. Odmala se učil jak anglicky, tak španělsky, a protože mu tatínek vybral kmotra až z dalekého Norska, nakonec do malého Montíka nahustili i základy norštiny. Miguel se totiž několikrát potkal s mudlovským kouzelníkem, Torbjornem Lillegardem, a ti dva si tak nějak padli do oka, takže nakonec trval na tom, že Torbjorn musí být Montyho kmotrem, a Maggie neměla důvod protestovat. Torbjorn měl tou dobou už vlastní rodinu, s dětmi to uměl, a Monty k Lillegardům začal jezdit na prázdniny, jakmile trochu povyrostl. Našel si tedy přátele nejen v Mexiku, ale i v Norsku, a Torbjorna začal brzy považovat prakticky za svého druhého tátu a miloval jeho kouzelnické triky.
Právě o kouzlech Monty často snil - maminka mu totiž řekla všechno o kouzelnickém světě, takže nebylo divu, že se kluk denně modlil, aby se ukázalo, že je taky kouzelník. A jeho modlitby byly nakonec vyslyšeny - když totiž jednou o Vánocích pekl s rodiči cukroví a přemýšlel nad tím, jaké to asi je, jíst pohyblivé čokoládové žabky, perníkový sněhulák mu pod prsty ožil a utekl. Bylo jasné, že i Martínezovi mají doma kouzelníka a Monty se mohl začít radovat. Zbývalo jen vymyslet, na kterou školu nastoupí, a Meggie nakonec uprosila manžela, aby kluka přihlásili do Bradavic - anglicky ostatně už uměl a alespoň pozná její rodnou zemi. Dalším silným argumentem pro navíc bylo, že do Bradavic chodily a chodí i Torbjornovy děti. Takže bylo rozhodnuto.
Do nástupu do školy ale Montymu ještě nějaký čas zbýval, a tak mezitím chodil alespoň na mudlovské kroužky, kde se učil číst, psát a počítat, ale také navštěvoval několik kroužků pro kouzelnickou mládež, mimo jiné i kroužek lektvarů, kde se naučil základům téhle vědy a naprosto jí propadl už v tak útlém věku. Díky těmto aktivitám mu čekání na dopis z Bradavic poměrně uteklo a teď už jen netrpělivě vyčkává, až si půjde koupit první hůlku a konečně zjistí, jak to v těch Bradavicích vypadá.
Bradavice 1980/1981: Monty se na nástup do školy opravdu těšil, částečně zřejmě i proto, že se o prázdninách seznámil hned s několika budoucími spolužáky a do školy tedy nastupoval s tím, že už tam bude někoho znát. Obzvlášť mu do oka padnul Asbjorn, s nímž o prázdninách nechtěně málem zbořil obchůdek s kotlíky, když se snažili zjistit, kolik stojí zlaté kotlíky uklizené na jednu z nejvyšších polic, a také spolu byli kupovat hůlky. Monty sice doufal, že se s Bjornem dostanou do stejné koleje, ale zároveň si uvědomoval, že ta pravděpodobnost není moc vysoká. Nakonec Moudrý klobouk zařadil Bjorna do Zmijozelu a Montyho do Mrzimoru, což malého Mexičana sice trochu mrzelo, ale naštěstí nepropadl depresi, protože mrzimorští spolužáci se mu jevili jako fajn banda a Mrzimor jako takový mu přirostl k srdci opravdu rychle. Ale protože se v ložnici občas bál a bylo mu chladno, našel si cestičku do zmijozelské společenské místnosti, konkrétněji tedy do Bjornovy postele, protože byl (a pořád je) trubka malá, co potřebuje svého ochránce (a zároveň přímotop) nablízku. Zúčastnil se soutěže Bradavická pevnost, kde se docela osvědčil, zjistil podobu svého bubáka a skončil s týmem na ... místě. Na začátku roku se Monty také ne tak úplně plánovaně dostal do mrzimorského famfrpálového týmu na pozici chytače, ale zpočátku mu chytání zlatonky vůbec nešlo, z čehož měl slušný mindrák a depresi... To, že není k ničemu, se ukázalo až ve chvíli, kdy během semifinálového zápasu chytil zlatonku a katapultoval tak svůj tým do boje o první místo. Proti Skyovi však Monty neměl šanci, takže Mrzimor nakonec skončil na druhém místě, což si malý Mexičan dával za vinu, ale brzy ho to naštěstí přešlo. Na hodině Péče o kouzelné tvory si jej adoptovalo čerstvě vylíhnuté dráče Novozélandského opálookého draka, které jej začalo považovat za svou mamičku, a tak Monty získal permanentku do dračí rezervace v Irsku, kam byl dráček převezen, aby jej mohl často navštěvovat. Zkrátka a dobře, Monty se během prvního roku v Bradavicích rozhodně ani trošku nenudil. Na konci školního roku navíc znovuobjevil Lektvar idiotské odvahy, který hodlá znovu přivést do podvědomí kouzelnického světa - přes prázdniny na něj hodlá sehnat ingredience a v září se pokusit o jeho uvaření.
Bradavice 1981/1982: Monty strávil značnou část prázdnin u Asbjorna ve Švédsku, kde skoro umrznul a živil se prakticky jenom rybami a lišejníkem, poněvadž sušeným sobím masem ho Ragnarssoni fakt uctít nezvládli, ale také si procvičil švédštinu a trochu se v ní zlepšil. A zúčastnil se své první dřevárny, kde ale působil spíš jako divák, než že by sebral odvahu k tomu, aby se nějak aktivněji zapojoval. Ve škole ho hned v září čekal kurz přežití vedený nebelvírským kolejním ředitelem, na který se Monty kupodivu přihlásil dobrovolně, jakmile zjistil, že letošní kurz má být oddechový a hlavně, že jede taky Asbjorn. A přežil to, dokonce bez větší újmy, a to i přesto, že se setkal (nejen) se zombie kojotem. Během školního roku měl Monty čas na nějaké to lektvarové experimentování a konečně přišel na to, jak správně uvařit Lektvar idiotské odvahy, který minulý rok objevil. Absolvoval taky exkurzi do pouště Gobi, kde se dozvěděl něco o chovu pouštních červů. Co se školního famfrpálu týče, Mrzimor se tentokrát nezvládl dostat do souboje o druhé místo, ale Montyho to kupodivu ani moc netrápilo, tak nějak se naučil ten famfrpál tolik neprožívat. Zjistil, že mu docela jde odrážečování, ale při oficiálních zápasech stejně nastoupil jako chytač. Během zápasu o třetí místo dostal potloukem, skončil na ošetřovně s vykloubeným ramenem a bolavou hlavou, a dostal od mrzimorského kapitána Javiho hromadu sladkostí jako odškodnění. Na konci školního roku od něj navíc dostal jeho Nimbus 1001, čehož si Monty neskutečně váží.

ZNÁMÉ POSTAVY

Asbjorn B. Ragnarsson - Kamarád, který padl Montymu do oka už při prvním setkání, kdy spolu málem zbořili obchod s kotlíky; jako mrně ho hluboce obdivoval a vzhlížel k němu, což postupem přerostlo v jakési zvláštní kamarádství s benefity. Prakticky od prvního ročníku spí totiž Monty v Bjornově posteli. S jeho četnými zálety je dokonale smířený a toleruje je, protože se mu Asbjorn stejně vždycky do postele vrátí. Rozhodně na něm není už tolik závislý, jako býval dřív.
Heski Järvinen - Monty Heskiho považuje za dobrého kamaráda, přestože jejich zájmy leží někde úplně jinde. Dá se s ním ale povídat o knížkách a spoustě dalších věcí, což je rozhodně plus.
Torunn Lillegard - Torunn bere Monty jako svou vlastní rodinu, protože jí zná už dlouho a u Lillegardů strávil několikery prázdniny. Torunn je pro něj zkrátka něco jako starší sestra.
Fróði Finniansson - spolužák, s nímž Monty sdílí ložnici... i když mnohem méně, než s Bjornem.
Marcus J. Forsyth - ačkoliv je Javi o pár let starší, Monty ho bere za svého kamaráda a opravdu si jej oblíbil. Asi proto, že má vůči němu Javi docela ochranitelské sklony a chová se k malému Mexičanovi jako starší bratr.
Daniel Sherwood - s ním se Monty zúčastnil Bradavické pevnosti, a ačkoliv Daníka nepovažuje vyloženě za svého kamaráda, vztah k němu má spíše kladný.
Stephanie Udinov - i ji zná Monty z Bradavické pevnosti a má z ní respekt a možná trochu strach.
Elliot Redmond - Monty ho poprvé potkal v Krucáncích a kaňourech, kde mu profesor podal z vysoké police knihu o lektvarech. Redmič je možná přísný, ale i přesto je to Montyho nejoblíbenější profesor. Protože lektvary, víme.
Caitlyn Redmond - Společné zájmy sbližují, víme.
Cassandra Lynch

DODATKY
Hůlka: cedr, pero ptáka fénixe, 14", pružná
Mazlíček:
Krysák Mjolnir, kterého si Monty vybral ve Velkoprodejně Mžourov a okamžitě si jej oblíbil, což by možná nedělal, kdyby tušil, že je mu předurčeno, aby skončil ve Valhale. Kde také nakonec skončil.
Kaktus:
Monty vlastní spoustu kaktusů, ale v jeho sbírce se vyjímá poměrně urostlý exemplář Mimbulus mimbletonia, o který se malý Mexičan pečlivě stará a nedá na něj dopustit.
Kartičky z čokládových žabek:
Svou první získal během první cesty vlakem do Bradavic a měl na ní Rowenu z Havraspáru.
Permanentka do dračí rezervace v Irsku
Tu Monty získal na jedné z hodin Péče o kouzelné tvory, během které ho čerstvě vyklubané dráče tak trochu začalo považovat za svou mamičku. Monty ho teď jezdí často navštěvovat.
Amulet pro štěstí s runou wunjó:
Ten si Mexičan vyrobil na hodině run a od té doby ho nosí kolem krku, protože věří (nebo spíš doufá), že mu očarovaný jantar opravdu přinese štěstí, hlavně při famfrpálu. (+jednou za školní rok může tam, kam mu to vyšší moc dovolí, a rerollnout svůj hod a nechat si lepší hodnotu)
Koště:
Nimbus 1001, který dostal od Javiho, když kamarád ukončil studia a tím pádem i famfrpálovou kariéru.
Kromě toho vlastní:
4 ks ingrediencí dle vlastního výběru (z tábora, rozmyslím)
Flakónek lechtajícího lektvaru (z tábora)
Flakónek lektvaru lehkomyslnosti (z tábora)
Flakónek zpívajícího roztoku (z tábora)
Několik flakónků lektvaru idiotské odvahy (vlastní tvorba)