Přihlásit se    Fórum    Web    Hledat    FAQ
FF Lexikon
Bleskobrk
Rozvrh hodin
Výsledky zkoušek
Flannova statistika
WIP FF Rodokmen
Oznámení pro hráče:


Vánoční ples se (jako obvykle) protahuje do dalšího herního dne, a sice do 20.5. Do té doby prosím do Velké síně nepište posty netýkající se plesu, díky :-)


Obsah fóra » Londýn » Kouzelnické instituce




 Stránka 31 z 31 [ Příspěvků: 303 ] Přejít na stránku Předchozí  1 ... 27, 28, 29, 30, 31



Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: [Nemocnice sv. Munga]
 Příspěvek Napsal: čtv 01. bře 2018 16:15:47 
Offline
Kouzelník
Uživatelský avatar

Registrován: pon 29. led 2018 18:08:56
Příspěvky: 14
~Možná kdyby někdo věděl, že tu jsi, že by ti někdo vědět dal?~ opáčila s úsměvem, takže o nějakých výčitkách se mluvit vážně nedalo. Byla opravdu ráda, že ho vidí, ať už to bylo čekané a nebo ne. ~To si piš, že si to s ním vyřídím, jen co ho uvidím,~ přislíbila jeho otci krutou pomstu, ale merlinví, kdy se měla ta krutá pomsta odehrát, když ona se měla nějakou delší dobu zdržovat v Anglii u vlastního otce. A Amerika byla za mořem. Alespoň malý kousek se tu na ni ale usmíval a tiskl ji k sobě tak, jako by měl nastat konec světa. ~Ty mě taky a moc.~ zabroukala spokojeně a vykouzlila na rtech úsměv hodný filmové hvězdy. ~Takže povídej, přeháněj, jak se máš? A co tě vlastně drží v Anglii, vždyť školu už máš za sebou, ne?~ zamračila se na okamžik, ale pak byla odvolána pro svůj tác s jídlem. Spěšně poprosila Marcuse o strpení a rychle si přesunula jídlo k jeho stolku. Obědovou pauzu si asi mohla s klidem protáhnout, protože minimálně jeden ošetřovatel by se zaručil za to, že přišla včas. ~A co místní děvčata?~ zamrkala hustými řasami, zatímco zlehka našpulila rtíky. ~Nestýská se ti po amerických kočkách?~

_________________
Obrázek


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Nemocnice sv. Munga]
 Příspěvek Napsal: sob 03. bře 2018 11:52:00 
Offline
Kouzelník
Uživatelský avatar

Registrován: pát 19. kvě 2017 9:40:09
Příspěvky: 172
Na tom, že nikdo vlastně nevěděl, že tu jsem opravdu něco bylo, protože... minimálně já to moc nerozšiřoval a jak se zdá, tak ani rodiče se o tom zřejmě moc nezmiňovali. Ono se taky není čemu divit, když se nemůžou shodnout na tom, jestli je to tu pro mě dobré a nebo ne. Tak jako tak to byla stejně moje volba a oni s tím moc nezmohli, že ano.
~Jooo, tím to asi bude... nějak jsem počítal s tím, že to víte~ lehce nejistě jsem se nad tím ušklíbl, protože byla pravda, že jsem se ozvat mohl, ale já byl já. Život šel zkrátka až moc plynule na to, abych se pozastavoval nad takovýma věcma, ehm.
Když pak ale došlo na pomstu otci, tak to jsem nechal více méně bez komentáře, i když ten pobavený úsměv, který mi přitom tančil na tváři mluvil za vše. A upřímně? Celkem jsem se na tu pomstu těšil. Tedy, ne že bych ho neměl rád nebo tak, jen... on nikdy pořádně nezvládal mexickou horkokrevnost a vždycky z toho pak vznikaly zajímavé situace, tak.
Asi netřeba říkat, že po tom objetí jsem byl vysmátý jak sluníčko, přeci jen jsem Val bral skoro jako sestru a to, že tu byla bylo zkrátka úžasné! Ne že bych neměl rád zdejší lidi, ale krev je zkrátka krev a o té mexické to platí dvojnásob! ~Mám se popravdě skvěle! I když mi trošku chybí Americké slunce~ zazubil jsem se lehce pobaveně a už už jsem se nadechoval, že budu pokračovat, ale nakonec jsem jen s úsměvem přikývnul a počkal, než si Val dojde pro svůj oběd. O jídlo bych jí připravovat rozhodně nechtěl. I když jsem jí často škádlil s tím, že já můžu jíst cokoliv a není to na mě vidět, ehm. ~Mno, já ti ani nevím hele. Nějak jsem tomu tady přišel na chuť~ pokrčil jsem tak rameny nad otázkou, proč tu vlastně pořád zůstávám, protože to jsem přesně nevěděl ani já. ~Je tu tátovo rodina, která... no je dost milá a taky jsem si tu už našel práci... v jednom menším divadle~ a taky mnoho dalších věcí, ale o tom někdy jindy. Pro teď se na mé tváři objevil trošku vážnější výraz, který byl však neustále trhán úsměvem, protože jsem se zkrátka nedokázal přestat smát. ~A taky si nejsem jistý, jestli bych se vůbec vracet měl. Jsem tu už celkem dlouho a kdo ví, jak by to vypadalo, kdybych se zas z ničeho nic vrátil. Pochybuju, že by to bylo jako dřív~ což byla pravda, stejně tam na mě už všichni dávno zapomněli. Navíc jsem si nějak nebyl jistý, jestli mě to nějak štve, jelikož... víme, jak jsem tam žil, ehm. No a pak tu ještě byla ta věc s rodiči a tím, že se ze mě nestal ani bystrozor a ani lékouzelník a já měl zkrátka pocit, že jsem je v určitém ohledu zklamal, ale to jsem teď opravdu nechtěl rozebírat a myslet na to. ~No a co ty? Jak se máš? A co že jsi vyměnila mexické slunce za deštivý Londýn, hmm?~ upřel jsem na ní svůj zvědavý pohled, protože to bylo něco, co mi celou dobu vrtalo hlavou.
No a pak přišla řeč na místní děvčata, což... jsem upřímně i trošku čekal, přeci jen jsem kdo jsem, že. ~Noooo~ nastavil jsem bradu trošku nahoru a tak si u toho hraně zamyšleně prstem klepal na rty, jako kdybych se vážně nemohl rozhodnout, ale ve skutečnosti jsem jí jen chtěl napínat. ~Nemůžu si stěžovat~ vypadne ze mě po chvíli, když zas pohled přesunu k ní a tak lišácky se u toho ušklíbnu, protože... já si vážně neměl na co stěžovat. Sice jsem toho mohl říct víc, ale na to byl ještě čas, a bylo to povídání na delší chvíli, že. ~A víš, že ani ne? Sice tam u nás mají trošku jiný šmrnc, ale holky tady mají taky něco do sebe~ přiznal jsem s naprosto nevinným úsměvem, jako kdybych byl ten nejsvatější pod sluncem a že jsem měl i já co dělat, abych se nezačal smát. ~A co ty? Padají ti kluci k nohám i tady?~ zeptal jsem s lehce šibalským úsměvem, i když jsem odpověď znal. Stačilo by se rozhlédnout i jen tady a našel bych minimálně jednoho, který po ní pokukuje. Ale ono se taky není čemu divit, že ano.

_________________
Obrázek


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Nemocnice sv. Munga]
 Příspěvek Napsal: pon 05. bře 2018 18:14:18 
Offline
Kouzelník
Uživatelský avatar

Registrován: pon 29. led 2018 18:08:56
Příspěvky: 14
Valentina pečlivě naslouchala tomu, co měl Marcus na srdci, a když došlo na to, že pracuje v divadle, rozšířily se jí překvapením a nadšením zároveň oči. ~V divadle? A seženeš mi lístky?~ zamrkala na něj neodolatelně, přičemž se podobně i usmála. Sama by samozřejmě nešla, možná by vytáhla jednoho z místních staroušků lékouzelníků nebo toho nálevku z Duhy, aby odvedla jeho myšlenky ode dna sklenice. ~Jestli je ti tu dobře, tak se nevracej. Navíc jsem tu já, takže se už vrátit ani nemůžeš, kdo by mi tu dělal společnost!~ drcla do něj pěstičkou a pustila se do jídla, aby tu pauzu moc neprodlužovala. Už tak měla určitě po limitu.
Dříve než se ale mohla vrátit ke své praxi, bylo potřeba zodpovědět ty důležité otázky, které Marcus položil. ~Mám se dobře, ale chybí mi ta latinskoamerická nespoutanost. Tady jsou všichni... upjatí. Ale i tak se tu pár výjimek najde.~ Ač měla svého otce ráda, byl ukázkovým prototypem anglického džentlmena, a těžko si zvykala na to, že se tu podobně anglicky chová skoro každý. Čím to asi bylo, že? Asi se nemohli po ránu zhoupnout na liáně. ~Táta chtěl, abych tu vystudovala lékouzelnictví, protože se to v Kongresu trochu štěká a navíc se k moci dostali radikálové a asi tam dojde k převratu. Tady jsem prý jako čistokrevná ve větším bezpečí.~ Což byla asi pravda.
Co se děvčat týkalo, Val věnovala Marcovi jen šibalský úsměv, dodala něco o tom, že měl vždycky vkus, a když došlo na její nápadníky, pokrčila rozmarně rameny. ~Neřekla bych zrovna kluci, tady v nemocnici je to samý kmet.~ zasmála se a pokračovala: ~Ale sem tam se podívám i mimo nemocnici a někdo se najde. Ale víš, jak to mám. Žádné závazky. A otci jsem důrazně doporučila, aby na mě místní sňatkovou politiku vůbec nezkoušel, i když to asi ani neměl v úmyslu...~ Přece jen, její otec sice využíval toho, že se tu čistokrevní těší dobrému zázemí, aby tu byla v bezpečí, zároveň si ale domů zval dost podivná individua. Val je zahlédla jen skrz pootevřené dveře, ale na návštěvu místní smetánky to nevypadalo. ~No nic, brouku, skončila mi pauza.~ pokrčila rameny a natáhla se, aby ho líbla na tvář. ~Sežeň mi ty lístky. Zatím pa!~ Přidala jedno laškovné mrknutí, odnesla tác k pultíku a zamířila zpět k pacientům.

>>

_________________
Obrázek


Nahoru 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
 
 Stránka 31 z 31 [ Příspěvků: 303 ] Přejít na stránku Předchozí  1 ... 27, 28, 29, 30, 31




Obsah fóra » Londýn » Kouzelnické instituce


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

 
 

 
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Český překlad – phpBB.cz