Drahý Matte,

předem se omlouvám, pokud bude moje písmo tentokrát trochu roztřesené, ale před pár hodinami jsme dohráli zápas a myslím, že všichni tu zimu z kostí vyženeme až tak příští týden. Nepamatuji se, že by někdy panoval při hře takový nečas, v jednu chvíli nebylo vidět na krok, ale hlavně mrzlo. Víš, jak jsme mluvili o tom, že bychom v létě mohli někam vyrazit? Slib mi, že to bude někam do tropů. Ne, dělám si srandu. Ale v tuhle chvíli mám zimy plné zuby, fakt.

Jsem nicméně ráda, že ten zápas máme za sebou, a nejen kvůli počasí. Slíbila jsem, že ti napíšu výsledek. Vyhrál Nebelvír, ale dokud Sky nechytil zlatonku, havraspárští střelci nám to pěkně nandávali. Nejvíc Erkki, ten to má prostě v krvi. Erkki ještě s Vincentem byli nakonec ti, kdo skončili na ošetřovně a další havraspáři od toho nebyli daleko, ale samozřejmě se z toho vyhrabou, madam Pomfreyová je třída. Každopádně se teď hodně trochu obávám finále, ale doufám, že do té doby se nám podaří ten styl vypilovat.

Nepíšu ti ale samozřejmě jen kvůli famfrpálu. Vánoční prázdniny skončily teprve před několika dny, ale upřímně mi to přijde jako věčnost a chybíš mi. Hodně. Sice mě dostatečně zaměstnává učení, primusovské a kapitánské povinnosti, ale… Myslím, že problém je v tom, že s ničím z těch tří věcí už nemám vysloveně velký problém. Kdybych v něčem plavala, asi by mi myšlenky neubíhaly tak často stranou, protože bych se měla na co soustředit. Tedy, ne že bych teď ničemu z toho nevěnovala pozornost, ale určitě chápeš, co přesně mám na mysli.

Myslím, že jsem ti to nikdy přímo neřekla, ale docela ti závidím, že jsi měl jasno, čemu se budeš po škole věnovat. Já mám pořád pocit, že bych musela dělat nejlíp tři věci najednou (a samozřejmě úplně odlišné), aby mě to nějakým způsobem naplnilo. Mamka mi psala, že bych taky mohla zkusit něco v nekouzelnickém světě, ale jakkoliv bude navždycky mou součástí, nemůžu říct, že bych zrovna o tomhle někdy uvažovala. Magie je až moc lákavá.

To jsem se rozepsala, ani jsem nechtěla. Měla bych se vrátit k ostatním, jestli tu společenku ještě nestihli zbořit. Ale divit se jim nemůžu, přece jenom to pro nás ještě pět minut před koncem nevypadalo vůbec dobře. Vidíš? Už bych zase psala dál. Je mi záhadou, jak jsem s tebou vůbec zvládla rozloučit u vlaku.

Scházíš mi.