Mina po vystudování Kruvalu a jeho nástavby zabývající se invokací, evokací a ovládáním bytostí nejen démonického původu nějakou dobu působila na své staré škole jako profesorka démonologie a seminářů ovládání mysli (nejen té vlastní, samozřejmě, i když i její zkrocení se studenti museli naučit, pokud chtěli uspět). Po té, co ji však kontaktoval starý známý na prosbu britského ministerstva kouzel, se vydala učit na Bradavickou školu čar a kouzel. Ne zrovna ochotně.
Mina je jedním z těch lidí, kteří většinou zaujmou hned na první pohled. Stejně jako její starší bratr však nevytváří úplně příjemný první dojem. Čiší z ní jakýsi chlad a odměřenost, což jen podtrhuje její výška a precizní držení těla, jakoby ji někdo už od mala nutil nosit na hlavě hromádku knih. Kdybychom však odhlédli od toho, jaký pocit v nás první dojem zanechává, dá se říci, že jinak je vzhledem celkem okulibá. Vyšší postavu světlé pleti nehyzdí ani špíček navíc, i když ona sama by si možná něco málo materiálu v jistých partiích ubrala, neboť přitahují nežádanou pozornost a jsou terčem vtípků jejího milovaného, hulvátského bratra Athana. Ona mu samozřejmě všechny lichotky ráda oplácí, ale o tom více v jiném odstavci.
Nemá žádné ostré rysy nebo jizvy, které by mohly hyzdit její tvář a tak, kdyby se alespoň mírně pousmála, možná by někomu přišla i sympatická a milá, jenže to by svým výrazem i detaily v obličeji nesměla připomínat sněhovou královnu. Ledové oči jí doplňují popelavě bílé vlasy, které nejsou výsledkem žádné genetické chyby, ale stejně jako u Athana jde o vlastní rozhodnutí. Přece by ho nenechala být černou ovcí rodiny, že. Délkou jí vlasy sahají až téměř k pasu a většinou je nosí nějakým způsobem upravené do elegantního účesu, od důmyslně propletených copánků po pramínky decentně sepnuté kroužky z drahých kovů, sem tam doplněno tiárou nebo čelenkou. Mina si na svém vzhledu velmi zakládá a nepropadá mudlovské módě. Nejčastěji nosí jednoduché, elegantní hábity chladných barev, nepohrdně však ani černou, kterou velmi ráda kombinuje se stříbrnými doplňky a čirými kameny. Jásavé, teplé barvy by u ní byly jasným příznakem nemoci, nejspíše duševního rázu.
držkonárok: Emily Blunt
Ač to tak na první pohled (a možná ani na ten druhý) nevypadá, Mina není zlá. Je odměřená a působí nepřístupně a chladně, ale zlá opravdu není, ačkoliv tuto domněnku nikdy nikomu nevyvrací. Mina totiž lidem okolo sebe nevěří. Sem tam si sice dokáže získat nějaké přátele, ale její plnou důvěru získá jen jeden z mnoha, a častěji to dopadá tak, že s Minou ztratí za její nedůvěru trpělivost, a otočí se k ní zády. O takové přátele ale Mina stejně nestojí a tak ji jejich ztráta nijak víc netrápí. Není tou, kdo by ve vztazích všeobecně udělal ten první potřebný krok, ale když už takovou snahu vynaloží někdo v jejím okolí, nechá svou ledovou bariéru trochu poroztát. K lidem, kteří jsou jí opravdu blízcí, má opravdu vřelý vztah, neštítí se jim oplácet sarkasmus v duchu přátelského popichování, který ale na rozdíl od její ledové ironie vůči neznámým lidem doprovází úsměv. Tyto vzácné okamžiky prapodivného souznění sdílí především se svými sourozenci, nejvíce s Athanem, jejich vztah má velmi specifický a pro ostatní těžko pochopitelný charakter. Co se týče hlubších vazeb, když pomineme ty rodinné, Mina se nerada otevírá ostatním, což samozřejmě souvisí i s její nedůvěrou v okolí. Když už to udělá, cítí se zranitelná a má pocit, že nemá situaci pevně v rukou (což nemá). Mina je totiž posedlá sebekontrolou, kterou v rámci hlubších citů většina populace ztrácí, a to ji velmi děsí. Takže až na jednu (velmi awkward) výjimku si nic tak nebezpečného nedovolila a nechápe nikoho, kdo se cítí být spokojen s tím, že mu do života kecá někdo jiný a hormony k tomu navrch.
Ve svých volných chvílích Mina ráda čte a věnuje se hře na piano, což jí opravdu jde, navzdory tomu, že Athan o její hře tvrdí, že je to horší než tahání kočky za ocas. Což je v jeho případě vlastně nejvyšší možná poklona. I když to tak díky jejím zvykům v odívání nemusí vypadat, Mina nemá problém s orientací v divočině a s přežitím jen s nejnutnější nebo vůbec žádnou výbavou. Že by ji na Kruvalu někdo učil vyšívat, to vážně nehrozilo.
Cosmina pochází z poměrně starého kouzelnického rodu, který sídlil a ještě pořád sídlí na rozlehlém rodinném sídle v rumunské divočině. Je to už pár století, co se rod pyšnil čistokrevností, postupem času byla ale precizně čistá krev naředěna tou nečistou a z nynějších Corneů už jsou kouzelníci nečistokrevného původu. Nikdo na čistotě krve touhle dobou už nebazíruje, Cosminin otec navíc zastává názor, že by si rod měl vydobýt postavení a úctu nikoliv krví a bohatstvím, ale činy. Proto se nikomu z rodiny moc nelíbí, že se začínají čistokrevní kouzelníci stavět nad ten zbytek, i když tahle šílená politika se Rumunska zatím moc netýká.
Otec COSTEL CORNEA(*1928, nečistokrevný, Kruval)Costel je nynější hlava rodu a pracuje na rumunské pobočce ministerstva kouzel jako vysoce postavený kouzelnický právník a obliviator, protože s ničím horším by se nesmířil. Je to muž rozložité postavy, ale výškou se úplně pyšnit nemůže, neboť nedosahuje ani metru osmdesát. Costel se pyšní hřívou vlasů černých jako uhel a medově zbarvenýma očima, které s tmavými vlasy docela zajímavě kontrastují.
Vzhledově Costel možná moc výrazný není, ale povahou to docela kompenzuje. Je to muž, který si vždycky prosadí svou a málokdo má dost odvahy se mu postavit do cesty. Ne že by se snižoval k nelegálnímu jednání, ale vzbuzuje přirozený respekt, a když ten respekt nedostane, mění se v hodně nakrknutou šelmu. Je ambiciózní, cílevědomý a inteligentní. Navzdory tomu, jak působí, ale není žádný bezcitný kus ledu a obzvlášť v rodinném kruhu vždycky dost roztaje.
Cosmina si s otcem příliš nerozumí, ačkoliv dokud se nenarodila Adele, byla jeho milovanou princeznou. Ačkoliv ona o tom nemá zdání, otec je na ni velmi pyšný, jen by byl možná raději, kdyby se chovala trochu vřeleji ke svému okolí.
Matka GAVRILA CORNEA(*1930, nečistokrevná, Kruval)Gavrila je už pěkných pár let ženou v domácnosti, což si díky rodinnému majetku naštěstí může bez rozpaků dovolit. Svůj čas ale jen tak nezahazuje - zajímá se o bylinky, dost jich pěstuje v soukromých sklenících, a pak je buď dodává do obchodů místních bylinkářů a lektvaromágů, nebo z nich dělá vlastní masti a tinktury.
Gavrila je vzhledově pravý opak svého muže - je to štíhlá a docela vysoká žena, její vlasy jsou světlounce blond a oči se pyšní nebeskou modří. K tomu má nos posetý roztomilými pihami a rty jí skoro pořád zdobí úsměv, takže vypadá sympaticky.
I povahově je to příjemná žena, která kolem sebe šíří pozitivní energii, je nápomocná, když jí někdo hezky požádá, ale přestože vypadá poněkud ovlivnitelně a tvárně, má svou hlavu a do života si nenechá kecat. Costel ji považuje za partnerku naprosto rovnocennou, které v mnohém dává zapravdu.
Cosmina je matce velmi podobná, co se vzhledu týče, a má svou matku velmi ráda, ale nedokáže jí odpustit, že ze všech svých dětí upřednostňuje Athana. Nebýt toho, možná by mezi nimi nepanoval takový chlad, a dost možná by z Cosminy nevyrostla taková odtažitá samotářka.
Bratr ATHANASIUS CORNEA(*1952, nečistokrevný, Kruval)Nejstarší ze sourozenců a dost možná i ten nejdivnější. Athanasius si libuje v pobytu v přírodě a pracuje pro ministerstvo na odboru pro dohled nad kouzelnými tvory. Víc než doma tráví čas v terénu a časté požínání lektvarů pozměňujících podobu ho nechalo natrvalo bělovlasým.
S Cosminou mají opravdu zvláštní love-hate vztah plný sarkasmu a urážek, ale kdyby šlo do tuhého, jeden pro druhého by život bez zaváhání nasadil, i když by o tom vtipkoval a tvrdil, že to nikdy neudělá. Většina jejich rozhovorů končí slovem "umři". Případně "umři, kreténe" a vice versa.
Cosmina Athanovi s oblibou přezdívá
SAthanáš a sem tam se zaletí podívat, jak se mu v divočině daří. A když má obzvláště dobrou náladu, tak mu před tím závěrečným doporučením, aby umřel, ještě něco uvaří.
odkaz na kartuBratr IOAN CORNEA
(*1958, nečistokrevný, Kruval)Cosminin mladší bratr pracuje na ministerstvu společně s otcem. Je to inteligentní mladý muž, i když možná maličko ovlivnitelný a málo průbojný, ale přesto je to otcův oblíbenec. Taky po něm podědil většinu vzhledu - tmavé vlasy a světle hnědé oči. Jen rozložitou postavou se moc pyšnit nemůže, tu má spíš štíhlou po matce. On ale bojuje hlavou, ne svaly, takže mu to ani v nejmenším nevadí.
Možná právě proto, že jsou si věkově nejblíže, a že jsou oba prostředními sourozenci, si Ioan s Cosminou docela rozumí. Extra v lásce se sice také nemají, ale Cosmina ho netrápí svým sarkasmem a ironií tak hrubě, jako ostatní sourozence. Možná za to může i fakt, že Ioan nemá takové ambice jako ostatní sourozenci.
Sestra ADELA CORNEA
(*1962, nečistokrevná, Kruval)Adela dostudovala poměrně nedávno a teprve se hledá - jejím snem je cestovat a napsat pak knihu, takový průvodce po nejrůznějších kouzelnických lokalitách. Co bude pak, to neví, ale zatím se upíná právě k tomu jedinému cíli - napsání knihy. Odhodlání i inteligenci na to má, tak proč to nezkusit.
Je to drobounká dívka, která ale navzdory své štíhlosti má docela slušnou sílu. Fyzickou, ale i psychickou - zlomit by ji asi dokázalo máloco. Navíc si také libuje v sarkasmu.
Cosmina nemá svou sestru v lásce ani trochu, protože jí sebrala veškerou možnou pozornost, které se jí mohlo dostat, kdyby zůstala v rodině jako jediná dcera. Nesnáší ji za to, že má tak pevné pousto s nejstarším bratrem, který se kvůli ní div nepřetrhne.
HISTORIE
Narodit se jako druhá, to rozhodně není nic, co by se Mině zamlouvalo. Jen co pobrala trochu rozumu, stihla pochopit, že Athan bude vždycky prvorozený syn, a Adele bude vždycky rodinný benjamínek a miláček. Navrch se tatínkovým mazánkem stal její mladší bratr a tím maminčiným starší bratr, a ona do téhle kombinace nějak nezapadla. Athan rozmazloval Adele a na ni nikdo s rozmazlováním prostě nezbyl. A pak se všichni divili, že jim z toho roztomilého děvčátka vzhledově tak podobného matce vyrostla netečná samotářka.
Cosmina často stopovala staršího bratra do lesa, aby mu ukázala, že je statečná, a že ji může brát na dobrodružné výpravy s sebou. Nejenže ho ale většinou nenašla, párkrát se i ztratila, ale vždycky se nějakou záhadou objevila ubrečená doma uprostřed obývacího pokoje. Rodiče se tak na ni za ty výpravy ani moc nezlobili, protože se díky nim ukázalo, že má blonďatá princeznička kouzelnické nadání. A tak o pár let později nastoupila do Kruvalu.
Na škole se Cosmině celkem líbilo, i když se raději potulovala po chodbách sama, a přátel si moc neudělala. Spokojila se však s málem, alespoň do doby, než nastoupila puberta. Že by to s ní nějak výrazně zamávalo, to se říci nedá, alespoň ne tím směrem, kterým by všichni očekávali. Přebarvila si vlasy na bílo, protože se jí to prostě líbilo, a protože to tak nosil její bratr, a místo randění se poddala lekcím zvěromagie, naprosto tajným, protože její učitel nebyl zrovna registrovaným zvěromágem. A tak si všichni na škole mysleli, že si Cosmina našla chlapa, a nikdo to nechápal. Ovládání zvěromagie však nebylo to jediné, co Cosmi v pubertě potkalo. Už od malinka ji mátlo, jak silně vnímá pocity ostatních, které pro ni v rámci rodiny nebyly vůbec jednoduché k pochopení. S postupným dospíváním na ni však kromě jiných ryze ženských legrácek dolehl naplno i jiný skrytý talent, než ten na měnění se v bělostného opeřence - zatímco jiní se museli hodně snažit, aby za pomoci kouzel pronikli jiným do hlavy, Cosmině se to dařilo bez námahy. A hlavně bez toho, aby něco takového opravdu vědět chtěla. Než se naučila ovládat vrozeného nitrozpytce, prožila si pár hrůzných nocí se zmatkem v hlavě a s příšernými migrénami, protože jí přišlo, že na ni myšlenky ostatních skoro křičí jedna přes druhou, jakoby byla v místnosti plné lidí. A tak se jich začala stranit ještě víc.
Po vystudování Kruvalu si Cosmina prošla ještě nástavbou, která ji provedla studiem démonologie a ovládání mysli, a i když ji sem tam nějaký ten démonek utekl, většinou jen poslala bratrovi rychlý vzkaz, že mu někde po světě běhá dáreček k ochočení. Ačkoliv mohla jít pracovat pro ruskou kouzelnickou rozvědku, rozhodla se raději předávat své vědomosti dál a zůstala na Kruvalu jako profesorka. Pro studenty bylo tak trochu záhadou, proč to vlastně dělá, protože to nevypadalo, že by jí na učení nějak zvláště záleželo, nebo že by jí záleželo na nich samotných. Ke zkouškám však dokázala připravit i toho největšího nekňubu, ačkoliv se nedalo říct, že by její techniky byly zrovna psychickému zdraví prospěšné. A dost možná ani tomu fyzickému, ale přece do by je do světa nepustila naprosto nepřipravené na cokoliv, co by je mohlo potkat? Navíc mezitím stíhala dopalovat svého bratra občasnými návštěvami v jeho smradlavé rumunské noře, což bylo jen takové malé, ale velmi významné plus.
Své práce se nemínila vzdávat a možná by tam učila i nadále nebýt dopisu, kde ji její bývalý učitel zvěromagie poprosil, zda by nešla učit do Bradavic, neboť britskému ministerstvu se zdá, že současný profesorský sbor je na studenty moc mírný. Že je potřeba na škole nastolit podobný řád a pořádek, jaký panuje v Kruvalu. A i když se jí opravdu nechtělo studenty opouštět, svému drahému zvěromágskému příteli dlužila za jeho ochotu nemalou laskavost, kterou byl čas splatit. A tak se s roztrpčeným výrazem na konci školního roku sbalila, aby se začátkem toho nového začala učit v Bradavicích.
❄️ ...
❄️ ...
Nebelvír 60
Mrzimor 65
Havraspár 50
Zmijozel 150
