Registrovat    Přihlásit se    Fórum    Web    Hledat    FAQ
FF Lexikon
Rozvrh hodin
Flannova statistika
WIP FF Rodokmen
Oznámení pro hráče:

Probíhá další kolo Soví pošty! Více informací v offtopicu.

Prosíme členy famfrpálových týmů, aby se přihlašovali na zápasy svým kapitánům. Více informací v učebnách.

Obsah fóra » Kartotéka » Kartotéka dospělých postav » Profesorský sbor




 Stránka 1 z 1 [ Příspěvků: 2 ] 



Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: NELSON, Howard Horatio
 Příspěvek Napsal: čtv 01. led 2015 0:41:12 
Offline
Profesor
Uživatelský avatar

Registrován: čtv 01. led 2015 0:16:20
Příspěvky: 62
Celé jméno: Howard Horatio Nelson
Datum narození: 29. května 1868
Bydliště: Fretčí farma Fairfluff, Hertfordshire
Věk: 112 let
Národnost: britská
Původ: kouzelnický (nečistokrevný)
Vystudovaná škola a kolej: Bradavice, Zmijozel
Vyučovaný předmět: Přeměňování

Vzhled
Dávno pryč jsou doby, kdy se pyšnil hustými černými vlasy, ovšem na svůj úctyhodný věk vypadá pořád dost zachovale.
Zbytky vlasů, nyní bílých, si pečlivě sčesává dozadu, aby nebyl za hipíka, a vysoké čelo v kombinaci s jeho pronikavě modrýma očima působí občas opravdu děsivě. Směje se málokdy, nejakčnějším prvkem jeho obličeje jsou právě oči, kterýma zvládá koulet přímo příkladně a ani chvíli je nezastaví na jednom místě. Teprve posledních pár měsíců vypadá poněkud unaveněji, ale těžko říct, jestli ho konečně začalo dohánět stáří, nebo za to může něco jiného.
Ačkoliv se narodil v době viktoriánské, chvíli šel s dobou a brzy jeho gentlemanský šatník obohatily prvky období eduardovského. Nemá příliš v lásce kravaty (ani motýlky, nic suprového na nich nevidí), ale nedá dopustit na škrobenou košili a slušivou vestu, to všechno samozřejmě přehozené delším kabátem a v případě zimy i pláštěm. Nejvýstřednějším kusem jeho garderóby jsou patrně jeho kostkované kalhoty, ale není radno zkoušet mu je vymluvit. Vzrůstem je spíš menší, ale o to víc je na něm vidět elán, jaký s věkem pouze mírně uvadl.
Fakt, že již mu zrak neslouží tak dobře jako dřív, kompenzuje buď pocucáváním lektvaru nebo cvikrem. Občasné obtíže s bolavými koleny řeší elegantní vycházkovou holí. A prsten na jeho ruce zase obsahuje dutinu s s ukrytou dávkou nitroglycerinu pro případ náhlého infarktu.
Faceclaim: William Hartnell

Povaha
Na první pohled pedant, bručoun a puntičkář nejhlubšího zrna. A na ten druhý možná taky.
Howard nedělí lidi na kouzelníky a mudly, nýbrž na ty, kteří podle něho můžou něčeho dosáhnout, a ten zbytek. Zatímco druhá skupina od něj má relativně klid, protože jimi v naprosto nejhorším případě trochu pohrdá, skupina první je na tom značně hůř. Jestli totiž něco nesnáší, je to mrhání potenciálem, což rozhodně není žádné tajemství. Nemá nejmenší problém maximálně podporovat kohokoliv, kdo se snaží využít svůj dar, stejně tak bude viditelně opovrhovat každým, kdo se fláká, ačkoliv má na víc. Koleje i krevní status takových výtečníků jsou mu pak naprosto lhostejné. Neexistuje vědomost, o kterou by se s pracovitým a nadaným studentem nepodělil, takže je velké štěstí, že černé magii nijak zvlášť nerozumí.
Mimo hodiny si na přísně profesionálním přístupu tolik nezakládá a je podstatně lepší společník. Rád se baví o cestování a literatuře, sem tam přihodí nějakou tu zajímavost a cizí mu nejsou ani vtipy, ovšem jejich charakter je občas poněkud drsnější a morbidnější, než by člověk od stoletého dědka čekal. A když už zazněly drsnější věci, je třeba zmínit i fakt, že jakožto absolvent školy v době naprosto běžných fyzických trestů nemá s jejich výkonem nejmenší problém. Naopak bude asi chvíli trvat, než mu někdo vysvětlí modernější postupy a taky to, že by studenty neměl mlátit rákoskou ani přeměňovat ve fretky.
Je STRAŠNĚ zvědavý a mívá záchvaty až dětské hravosti, kterou mnozí mylně považují za známku senility. Jeho oči permanentně kmitají po okolí a i když se po nějaké té podivnosti nevrhne okamžitě, můžete si být jistí, že si jí všiml a pouze zvažuje optimální postup.
Všechny muže do cca čtyřiceti let věku oslovuje „chlapče“ a ženy pod třicet „děvenko“, což může působit dráždivě, ale on to rozhodně nemyslí nijak zle, pokud to tedy nedoprovází patřičný sarkastický tón. Nebo pokud to oslovení nenásleduje některý z mnoha jeho způsobů, jak dotyčného mírně patronizovat. Pokud se někde nudí, zpravidla předstírá smrt, což buď vede k jeho vynešení z místnosti, nebo alespoň k zábavnému povyku.

Rodina
Zatímco jeho matka, Lydia Nelson rozená Wright (*1848), padla za oběť epidemii španělské chřipky roku 1918, jeho otec, Lewis Julian Nelson (*1840) stále žije a čiperně se věnuje luštění křížovek, které i vymýšlí. Howard měl dva bratry, staršího Lewise juniora (1865-1899) a mladšího Edwarda (1870-1915), a jednu sestru, která ovšem zemřela záhy po porodu. Oba bratři padli v mudlovských válkách, starší v druhé búrské a mladší v první světové. Ani jeden z rodičů neměl a nemá jakýkoliv politický vliv v mudlovském ani kouzelnickém světě a celý svůj život prožili relativně šťastně v Hertfordshiru na své fretčí farmě, odkud dováželi čerstvé fretky prakticky všem chovatelům hipogryfů na ostrovech. Ačkoliv klanový stařešina stále tvrdohlavě odmítá zemřít, část svých povinností už delegoval nejen na Howarda, ale i na ty další příbuzné, kteří se ještě neodstěhovali mimo ostrovy.
Howard byl dvakrát ženatý, obě manželky suverénně přežil a na třetí už, dle vlastních slov, nemá nervy ani peníze.
Jeho první žena, kouzelnice Georgia Nelson rozená Middleton (1870-1918), zemřela společně s jeho matkou během chřipkové epidemie a měl s ní syna Alberta (*1903). Se ženou byli pětadvacet let, sezdaní čtyřiadvacet. Albert byl v Bradavicích zařazen do Nebelvíru, po dokončení studia se začal věnovat lingvistice a před první světovou válkou ho zachránily ploché nohy. Krátce po získání doktorátu se oženil a před válkou druhou měl sám dvě děti, Victorii (*1934) a Richarda (*1936). Zatímco Victorie po vystudování bradavické školy čar a kouzel v Mrzimoru zůstala v Británii a věnuje se bylinkářství, Richard touž školou prošel ve Zmijozelu a po jejím dokončení vyrazil za velkou louži studovat práva. Dnes vede soukromou právní poradnu v Bostonu.
Howardovou druhou ženou se dvanáct let po Georgiině smrti stala mudlovská zdravotní sestra Mary Nelson rozená Blake, a vzhledem k pokročilému věku obou manželů se již další děti nekonaly. Vztah to byl však přesto harmonický a Mary se ještě pár let před smrtí v roce 1962 dočkala Howardových druhých pravnoučat, Jenny a Susan Nelsonových (*1958). Obě studují sedmý ročník čarodějné školy v americkém Salemu a jejich mladší sestra Grace (*1966) byla vyslána do Británie k pradědovi a prapradědovi, aby ji zasloužilí kmetové trochu převychovali. Což se moc nedaří a spíš to vypadá, že jim oběma přivodí smrt.
Vnučku Victorii a jejího manžela Leachlainna O'Neilla, jehož jméno soustavně (ale víceméně schválně) zapomíná, vídá „možná až moc“, protože žijí na farmě a pomáhají Lewisovi i jemu s péčí o fretky. Jejich dvě dcery a Howardovy starší pravnučky, Moira a Margaret, loni dokončily studium v Bradavicích a odjely do Rumunska dlouhodobě studovat draky. A protože jisté drby se skutečně potvrdily, dočkal se Howard o prázdninách roku 1978 už i prvního prapravnoučete a Lewis praprapravnoučete.

Historie
Vzhledem k jeho věku je velmi dlouhá a z velké části nudná, ovšem najde se i pár zajímavých a zmínění hodných momentů.
Narození mezi ně nepatřilo, když pomineme fakt, že si jej naplánoval na den, kdy Parlament Spojeného království zakázal veřejné popravy. Tento výnos se ostatně nikoho z jeho nejbližšího okolí ani v nejmenším netýkal, nejen že nikdy neměli problémy se zákonem, nikdy se na popravy ani nechodili dívat.
Dar ovládat magii u sebe objevil v pěti letech, kdy při práci na rodinné fretčí farmě přeměnil jednu fretku v sandál, aby ji rodiče nezabili. Sandál to bohužel nepřežil, ale Howard měl alespoň jistotu, že mu v den jeho jedenáctých narozenin přijde zvací dopis do Bradavic.
Tak se skutečně stalo a Moudrý klobouk jej po dlouhém váhání mezi Havraspárem a Zmijozelem zařadil do koleje druhé. Jeho studium probíhalo bez problémů, exceloval v transformační magii a lektvarech, a ačkoliv navštěvoval seminář zvěromagie, první proměna ve velkého zlého vlka se mu natolik hnusila, že na tento druh kouzlení úplně zanevřel. Svého času byl i prefektem, ale pozici primuse mu vyfoukl snaživější spolužák, byť ho Howard díky svému talentu na neverbální kouzlení porazil v každém z několika duelů.
Roku 1886 úspěšně ukončil školu a nastoupil do malého hodinářství nedaleko Příčné ulice, kde mudlům kouzlem opravoval hodinky a kouzelníkům rovněž kouzlem předměty postižené neodbornou transfigurací. Kvůli matčině dlouhodobě chabému zdraví tam však nevydržel dlouho a brzy se odebral zpátky domů, pomáhat s rodinnou farmou.
Když roku 1899 vypukla druhá búrská válka, jeho otec, pocházející z dlouhé linie mudlovských, ale hrdých britských vojáků, trval na tom, že se jí musí Howard i Lewis junior účastnit a bránit tam zájmy mudlovského království a mudlovské královny. Odmalička cepovaní muži samozřejmě neodporovali, narukovali a do Afriky vyrazili, což stálo Lewise juniora život a Howarda iluze. Když viděl na vlastní oči zrůdnosti, jakých se britští vojáci dopouštěli, dezertoval a jen fakt, že byl kouzelník, ho zachránil před perzekucí. Rovněž se zapřísáhl nikdy nevzít do ruky zbraň, což se mu dodnes daří na výbornou.
Do Londýna se vrátil zatrpklý a nemluvný a teprve seznámení s Georgií, kterou si o rok později vzal, jej zbavilo chmur. Čerstvý pár se vrhl do přestavby a modernizace fretčí farmy, pořídil si dítě a velkoryse ignoroval veškeré sociální změny pramenící z konce druhé průmyslové revoluce.
V první světové válce, konkrétně u Gallipoli, mu zemřel druhý bratr a epidemie španělské chřipky v roce 1918 ho připravila o ženu i matku, na což čerstvý padesátník reagoval zabalením kufrů a vyjetím do světa. Procestoval zdevastovanou Evropu, Blízký Východ, tu příjemnější část Indie, Austrálii, obě Ameriky a zpátky do Británie se vrátil o dvanáct let později, právě včas na to, aby ho stihly uvítat první bomby Luftwaffe. Jako dobrovolník opravoval poškozený Londýn a v jedné z nemocnic potkal svou druhou ženu, Mary. Během bitvy o Británii se k nim navíc přidala Howardova vnoučata, protože Albert obsluhoval protizvdušnou obranu a rozhodl se je radši uklidit na bezpečnější venkov k dědečkovi. Společnými silami zachránili obsah dvou veřejných knihoven tím, že je odvezli na fretčí farmu, a než válka skončila, dost toho během těch dlouhých večerů přečetli.
Protože Howardův otec Lewis stále péči o farmu zvládal, vyrazili manželé po válce na další cestu kolem světa, tentokrát v obráceném směru. Kromě toho se ovšem tahle druhá cesta lišila ještě tím, že ji plně financoval Howardův nový zaměstnavatel, začínající kouzelnická firmička Srovnal, Spravil & Synové. Howard u nich znovu uplatnil své schopnosti na poli napravování pokažených přeměn, přidal nové dovednosti na poli odklínání a hlavně poznal další zajímavé kouty planety Země.
Kolem roku 1955 se vrátili, zjistili, že Lewis modernizovanou farmu pořád dokonale zvládá a začal k tomu ještě vyrábět křížovky pro místní časopis, a Howard se víceméně z nudy začal kromě učňů u společnosti věnovat ještě lektvarům. Protože už na škole mu lektvary šly, na stará kolena v nich znovuobjevil zálibu a rozhodně tím vypomohl rodinnému rozpočtu víc než zaučováním noviců.
Smrt druhé ženy už neprožíval tak dramaticky, paradoxně ho možná víc ranilo stěhování Richarda do Spojených států, ale společně s vnučkou Victorií a její rodinou setrval v Anglii a dál dělal to, co mu šlo: přeměňoval tam, přeměňoval zpátky, sem tam něco opravil, tuhle prodal pět litrů bezinkového vína, tady seřval učně za začátečnickou chybu hodnou zlámání hnáty a hlavně nepřekážel otci, který zatvrzele odmítal jak umřít, tak senilnět. Rovněž se aktivně zapojil do výchovy nejmladšího člena rodiny, Richardovy dcery, která se nastěhovala na Fairfluff, většinu jeho obyvatel soustavně přiváděla k šílenství a po nějakém tom cepování projevila zájem studovat spíš v Bradavicích než v Salemu.
Projevy stařecké demence se naštěstí vyhly i Howardovi, kterému brzy došlo, že nemá cenu čekat na otcův skon a dědění farmy, a vyrazil na Ministerstvo kouzel s tím, že se vzdává svého podílu na farmě ve prospěch vnučky. Když odcházel, všiml si, že v Bradavicích shánějí profesora Přeměňování. Pobavila ho jednak představa, že se tam po nějakých devadesáti letech vrátí, jednak to, že bude pravděpodobně nejstarším praktikantem v dějinách, každopádně to prostě musel zkusit.
Spoustu jednodušších kouzel by ostatně po těch letech praxe nejspíš zvládl nejen beze slov, ale i bez hůlky, a vycvičil hned několik učňů v mnohem obtížnějším řemesle, než co potřebují děti na prolezení Bradavic.

Onen rok mu utekl jako voda, hned z kraje si roztřídil studenty na talentované a matláky a kupodivu nikoho nezabil. Trochu víc se seznámil s profesorem run, kterého málem zabila Jenny na přírodovědném výletě, a celkově si hradní klíma a relativní klid užíval. A protože sám neumřel a jeho nejmladší pravnučka tam měla příští rok nastoupit, rozhodně neplánoval svou učitelskou kariéru pověsit jen tak na hřebík, takže se na něj studenti mohli těšit v dalším školním roce.

Sedmáky úspěšně dovedl k závěrečným zkouškám, pak se ujal nových prváků a i opakování triviálních kouzel ho vlastně celkem baví. Kvůli stále pubertálnější Grace sice zvažuje odchod do důchodu a přestěhování někam hodně, hodně, hodně, hodně, hodně daleko, ale povinnosti jsou povinnosti a jemu to bohužel zatím nedovolí svědomí. Kromě toho, že se Nelsonovic klan rozrostl o další generaci, ačkoliv příjmení už nejmladší dítě nenese, se stala ještě jedna důležitá věc: při jedné z hodin přeměňování zapomněl na katedře svoje kapesní hodinky. Torunn Lillegardová mu je sice vzala a chtěla odnést, ale nakonec k tomu kdovíproč nedošlo a on od té doby není tak docela ve své kůži, jako by mu někdo sebral kus duše.


Jeho hůlka je z kdysi velmi pružného vrbového dřeva, 12 palců dlouhá a skrývá v sobě kus léty seschlé dračí chlopně, která při mávání hůlkou vytrvale chrastí.

Za zvířecího společníka kupodivu nemá fretku, nýbrž straku obecnou středoevropskou (pica pica pica), kterou našel jako odvrhnuté mládě a vypiplal ji až do dospělosti. Jmenuje se Vicki a dle Howardových slov je chytřejší než někteří jeho učni. Umí si otevírat klícku, samozřejmě slyší na jméno a jejím největším problémem je tedy vrozená kleptomanie. Kromě hůlky a cvikru zvládá na vyžádání aportovat i některé další věci, jejichž název si zapamatovala, a jen ty výjimečně blýskavé si nechává pro sebe. Není nejlepší letec, asi že se to nikdy pořádně nenaučila, ale o to lépe zvládá opakovat některé fráze, které často slyší a jejichž repertoár průběžně podle výnosnosti upravuje. A protože někdo jí poslední rok dával pamlsky za opakování nadávek a všeobecně drzých průpovídek, můžete hádat, jak ten repertoár asi vypadá dneska.

Schopnosti
Létání od školy neprovozoval, 0
Lektvary 10
Přemisťování

Vrozený talent
Přeměňování
Neverbální magie
Lektvary
Baruffiův mozkový elixír
Esence z třemdavy
Felix Felicis
Lektvar dobrého zraku
Lektvar neviditelnosti
Ostrovtipný lektvar
Paměťový lektvar
Protijed na běžné jedy
Protijed na málo běžné jedy
Životabudič

Kouzla
100% lumos/nox, wingardium leviosa, alohomora, accio, expecto patronum (fretka), Scarpinovo zaklínadlo

III. úroveň
Mustelfors (P, přemění cíl ve fretku)
Reparifarge (P, přemění přeměněný předmět zpátky do původní podoby)
Reparo (P, opravovací kouzlo)
Silencio (KF, cíl ztrácí hlas)
Trastuli Alius (P, univerzální přeměňovací kouzlo)
II. úroveň
Avifors (P, netopýří kletba)
Colovaria (P, mění barvu předmětů)
Densaugeo (P, nekontrolovatelný růst zubů)
Evanesco (KF, věc zmizí do nebytí)
Finite Incantatem (KF, ukončí probíhající kouzla)
Herbifors (P, na hlavě zasaženého začnou růst květiny)
Inanimatus Conjurus (P, vyvolá neživý předmět)
Incendio (KF, vyčaruje oheň)
Kletba sulcových prstů (P, postižený má prsty ze sulcu a nemůže nic držet)
Vulnera Sanentur (P, léčivé kouzlo)
I. úroveň
Brachium enmendo (P, opravuje kosti)
Engorgio (P, zvětšuje)
Epoximise (P, spojuje předměty)
Reducio (P, zmenšuje)
Rennervate (P, probouzí z mdlob a posiluje)
Voateaceterain (P, zpříšeřuje zvířata)

Zajímavosti
  • Hraje na těremin. Dokonce tak výborně, že se to skoro dá poslouchat.
  • Poslouchá The Who.
  • Je mu děsně povědomý profesor Wells, ale nemůže si vzpomenout odkud nebo proč.
  • Vlastnil jedny rozbité kapesní hodinky, které u sebe sice nosil, ale moc netušil proč. Nikdy se je nepokusil otevřít, natož opravit, a od chvíle, kdy se dostaly do vlastnictví Torunn Lillegardové, nevypadá vůbec zdravě.
  • Ačkoliv umí pár základních turistických frází ve většině známějších jazyků, domluví se jenom anglicky.
  • Jeho jméno odráží otcův patriotismus, nicméně s tím slavným admirálem nemá vůbec nic společného. Osobně a dobře ovšem znal Williama Butlera Yeatse a několikrát mu říkal, ať to s tím okultismem nepřehání.

_________________


Naposledy upravil H. H. Nelson dne ned 08. led 2017 13:07:39, celkově upraveno 5

Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: NELSON, Howard Horatio
 Příspěvek Napsal: čtv 01. led 2015 12:55:51 
Offline
Administrátor
Uživatelský avatar

Registrován: úte 07. srp 2012 18:03:39
Příspěvky: 665
Obrázek
POVOLENO
NELSON, Howard H.
...............................................
Tato karta byla oficiálně povolena Ministerstvem Kouzel.
V případe potřeby úprav, změny či jakéhokoliv doplnění
výše uvedených údajů, prosím informujte pracovníky
Ministerstva novou záložkou (příspěvkem).
Zároveň Vás prosíme, abyste si zkontrolovali
svoji soví poštu (PM).


Nahoru 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
 
 Stránka 1 z 1 [ Příspěvků: 2 ] 




Obsah fóra » Kartotéka » Kartotéka dospělých postav » Profesorský sbor


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

 
 

 
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Český překlad – phpBB.cz