*16.12.1955|ČISTOKREVNÝ|BRIT|BYSTROZOR KRUVAL|Magister umění černé magie Kolejní ředitel Havraspáru|Profesor OPČM H Ů L K A EBEN|BLÁNA Z DRAČÍHO SRDCE|10,5 PALCE|OHEBNÁ V Z H L E D DAMN HOT. SMEXY. FOTKY, DUH! Kruvalská škola necvičí své studenty jen po intelektuální stránce, ta fyzická je pro ni stejně důležitá, a Atticus je toho jen důkazem. Ani není třeba se pečlivě dívat a všem musí být jasné, že se mu pod tričkem či košilí skrývá sbírka vypracovaných svalů, a co teprve když některou z dívek či dam sevře v tanečním postoji? Už jen odložení ruky na jeho paži při korzování místností způsobuje slabším povahám horkost a potíže s pravidelným dýcháním. Jasně, sveďte to na korzet, tomu tak budeme v sedmdesátých letech věřit… Podtrženo a sečteno, Atticus se za svou téměř sto devadesáti centimetrovou postavu rozhodně nemusí stydět a moc dobře to ví. Jeho vlasy směrem od kořínků ke konečkům lehce světlají, takže plynule přecházejí ze světle hnědých odstínů do blonďata, a jejich délka se různí podle toho, jak dlouhá doba uplynula od Atticovy poslední návštěvy kadeřnictví. Vesměs jsou ale o něco delší, než by se jeho otci líbilo, a neposedně se mu vlní všemi směry. Občas mu na tvářích vyraší krátké světlé strniště, kterého se z lenosti nerad zbavuje, obzvlášť pokud to po něm okolnosti nevyžadují. Oči má zelené a často chladné, dokud v nich něco nebo někdo nezažehne jiskru zájmu. Nejčastějším výrazem jeho tváře je prostě žádný. Nicneříkající a prostý jakýchkoliv emocí. Pokud máme zmínit Atticův styl oblékání, tak ten se během jeho studia přiklonil spíš k prosté uniformnosti. Pomalu ale znovu přichází na chuť anglickým střihům a i obyčejným tričkům či džínám. | P O V A H A
Zatímco otec je tajnůstkář a razí rodinné heslo „účel světí prostředky“, Atticus se spíše kloní k tomu, že „pravda někdy bolí“. Upřímnost se mu rozhodně nedá upřít a to i ve chvílích, kdy empatičtější lidé volí možnost milosrdné lži. Že tím někomu ve svém okolí jen zbytečně ublíží nebo ho urazí? Nebylo by mnohem horší, kdyby mu mazal med kolem pusy a vodil ho za nos? Atticus za žádnou cenu nechce skončit jako jeho otec nebo někdo z těch, kteří se panu ministrovi snaží podlézat. Takové chování ho dokáže akorát naštvat. Nechybí mu odhodlání ani cílevědomost, a naučil se věřit víceméně jen sám sobě, přičemž je ochotný udělat i pár výjimek, pokud by mu za to někdo opravdu stál, třeba jako jeho matka. I když to vypadá, že se téměř nepotatil, opak je pravdou a o to víc se snaží nebýt přesně jako on. Stejně jako otec dokáže tvrdohlavě věřit své vlastní pravdě a jít si za svým i přes možné mrtvoly. Je zvyklý na určitý standart života, o který by jen nerad přišel, protože s možnou bídou by se nedokázal snadno srovnat. I ambicemi se svému otci vyrovná, ale postrádá jeho vyloženou netečnost – a tady už zase přebírá slovo strana Ravensdaleů. Atticus se sice neusmívá a mnohdy to vypadá, že je stejný kus chladného mramoru jako jeho matka, ale stačí jen správný podnět, a i jeho rty se umí zvlnit do úsměvu. Nepostrádá ani smysl pro humor, a co zdědil po své matce, je schopnost pro někoho existovat celou svou bytostí. Pokud se Atticus stane vaším přítelem, pak jste získali přítele na celý život. V dobrém i ve zlém. |
R O D I N A Scarlet Cranepostava jiného hráče - karta
Jsou chvíle, kdy Atticus naprosto nechápe, že mu Scarlet už dávno neřekla sbohem. Musela si po jeho boku projít prakticky peklem, alespoň tak to Atticovi vždycky přišlo, ale sám byl rád, že se Scarlet nedokázalo nic z toho, co je potkalo, otřást natolik, aby ho doopravdy opustila se slovy, že jí za to někdo jako on nestojí. A Atticus se všemožně snaží jí dát najevo, jak moc si toho váží a jak moc pro něj ona i jejich děti zamenají. | Esther Blue Tremlett *15.5.1981
Atticova milovaná a rozmazlovaná holčička, pro kterou by udělal naprosto cokoliv. Cokoliv. Takže jejího případného budoucího nápadníka pravděpodobně nechá prověřit ruskou mafií, unést, podrobit psychologickému rozboru a testu odolnosti proti stresu a bolesti.
Ashton Bowie Tremlett *5.5.1986
Syn. Ono už jen to, že se narodil chlapec, dědic v Atticových očích, ačkoliv v očích společnosti levoboček, mluví samo za sebe. A s uvolňující se situací v rámci kouzelnického společenství to vypadá, že nehledě na původ a okolnosti narození, Ashton se jednou opravdu stane dědicem velkého majetku i zvučného jména. Atticus se už v prvních dnech po jeho narození zařekl, že se k němu nikdy nebude chovat tak, jak se k němu samotného choval Romulus. |
- | +
Cassiope Primrose Tremlettrozená Ravensdale *18.1.1938
Jako socha vytesaná z mramoru, který by mohl popraskat, pokud by se její koutky zvedly i jen do náznaku chabého úsměvu. Ač vypadá, že jí chlad a nenávist není cizí, Atticova matka je milující bytost. Za svého syna by dýchala a manžela podporuje ve všem, co jen si usmyslí. S klidnou tváří přechází jeho občasné milenky, kterých nikdy nebylo zrovna málo, a stará se hlavně o to, aby byl jejich syn šťastný. Mnozí jí dávají za vinu, že je Atticus jedináčkem, protože u jeho porodu málem zemřela a příliš se bojí riskovat další těhotenství. Atticus má svou matku rád a nelibě snáší jakékoliv otcovy zálety.
| Romulus Augustus Tremlettministr kouzel *3.12.1929 - † květen 1978
Nemůže být pochyb o tom, že Atticův otec je jedním z nejváženějších a zároveň nejvíc nenáviděných kouzelníků současné doby. Je to nekompromisní muž stojící si za svým slovem, ačkoliv pokud mu rozdané sliby nenahrávají zrovna do karet, dokáže si najít cestu, jak jejich znění poupravit a vyložit tak, aby to bylo k jeho spokojenosti. Je to džentlmen a vychování mu nechybí, jen má tendence se dle společenských kodexů chovat pouze tehdy, není-li to pod jeho úroveň. Mudlovské šmejdce by dveře určitě nepodržel. Vyznačuje se chladnými kalkulacemi a téměř neexistující sdílností. Ačkoliv ho plně respektuje, Atticus svého otce nenávidí tak hluboce, jak jen jedna bytost druhou nenávidět může. Samozřejmě to nikdy nedává veřejně najevo. V květnu roku 1978 ho při bitvě na ministerstvu Atticus zabil kletbou, která se nepromíjí.
|
H I S T O R I E Co to je osm let rozdílu, když jde o společenskou prestiž a spojení dvou mocných rodů? Cassiope bylo třináct, když ji rodiče zasnoubili za tehdy už jedenadvacetiletého Romula, a v den svých sedmnáctin už kráčela ve svatebních šatech k oltáři. O jedenáct měsíců později přišel na svět Atticus. Atticovo narození neprobíhalo zrovna tak, jak by si to celá rodina představovala. Žádné bujaré oslavy a přípitky na zdraví malého dědice. Chvílemi hrozilo, že dítě ani matka porod nepřežijí, a jen díky trpělivé a neúnavné péči lékouzelníků se povedlo oba udržet při životě. Ale aby všechny zásluhy nenesla jen hrstka zkušených mediků – Atticus se už ten den projevil jako velký rváč a někdo, kdo se odmítá rozloučit se svým životem tak snadno. Přesto však tahle událost ovlivnila rodinu dost hluboce a nesmazatelně. Atticus celý život vyrůstal jako jedináček a stejně tak mu bylo celou dobu připomínáno, že on je tím nejdůležitějším článkem rodiny. Že se od něj mnohé očekává, a že vlastně ani nemá na vybranou, a jednoho dne se stane hlavou uznávaného rodu. Jaké mohl mít s takovými nároky dětství? Jednoduše žádné. Prostou radost a odřená kolena nahradila v jeho případě důkladná výuka společenského chování a etikety ruku v ruce s nažehlenými košilemi a zlatými manžetami. Jeho otec nestrpěl protesty a všechny prohřešky svého syna trestal tak, aby Atticus neměl potřebu něco podobného provádět znovu. Jakoby Attica vlastně ani neměl rád. Snad proto se nikdo nemohl divit, když z Attica vyrostl mlčenlivý mladík odsouzený ke studiu daleko od rodné země i rodiny, ale on na ta léta vzpomíná docela rád. Otec byl daleko a jeho vliv neměl v Kruvalu žádnou moc. Atticus konečně pocítil záchvěv volnosti, o které se mu ani nesnilo, a začal se na svět dívat vlastníma očima. A v těch jeho otec klesal hloub, než by mohl kdokoliv jiný klesnout. Atticus se ale za studia v Kruvalu přiměl nepřemýšlet nad tím, že jakmile opustí školu, bude se muset vrátit pod otcův dohled, protože taková myšlenka by jen otrávila všechno hezké, co na škole se svými přáteli zažil. Aby oddálil návrat domů, prodloužil si své kruvalské studium ještě o pár let nástavbou věnující se černé magii, kterou nedávno úspěšně zakončil. A zpátky domů se mu věru nechtělo. Aniž by po tom toužil, byl hned po návratu uvrhnut do kola večírků čistokrevné smetánky, kde se se svou milou povahou pokoušel odradit všechny potencionální manželky, na kterých by mohl spočinout pohled jeho otce. A docela se mu dařilo, alespoň co se odrazování dívek týkalo. Už méně šťastně dopadaly rozhovory za zavřenými dveřmi otcovy pracovny, ze které Atticus obvykle odkráčel v ne zrovna dobré náladě. Poslední taková diskuze zanechala vrásky hlavně na ministrově čele, protože mu syn se vší úctou oznámil, že přijal místo bystrozora, a na jeho vyhřáté místo v čele významného odboru se může Romulus dosadit třeba sám. Atticus sloužil na ministerstvu poměrně dlouho a jeho nadřízený Lavinius Tinkerbell si jeho práce vždy považoval. Chtěl mít z Attica jednoho ze svých, což se mu i nakonec povedlo, když se postupně začal dostávat k moci. Atticus svého postavení však využíval k pomoci kouzelníkům, které by nově nastolený režim mohl poškodit, a to vlastně ani ne tak z vlastní dobroty srdce, protože on miloval svůj život v luxusu a systém takový život chránil, ale protože se zamiloval. Bohužel to nebylo do ženy, kterou mu otec vybral a kterou si nakonec musel i vzít. Malou rebelii si však neodpustil ani na své svatbě, za svědka mu šel jeho nevlastní bratr Charlie, který se mu stal velmi dobrým přítelem. A že se mu takový přítel později hodil. Události, které předcházely jednomu osudovému útoku rebelů na ministerstvo, vedly celkem neodvratně k jedinému a když se Romulus ve velmi vypjaté situaci odhodlal mučit jednoho z povstalců, Atticus tomu nedokázal s klidným svědomím přihlížet. A když se jeho otec nadechoval ke smrtící kletbě, sám jednu takovou vyslal. Záblesk zeleného světla však místo mladého rebela zasáhl ministra přímo do hrudi a co se dělo dál, to je pro Attica prakticky takovou rozmazanou šmouhou vzpomínek. Pořádně k sobě přišel teprve ve chvíli, kdy všechno vylíčil Charliemu, který mu ochotně poskytl alibi, podpořené i slovem Atticovy ženy Alasky. S tou si Atticus nakonec i docela porozuměl, ona o něj totiž nestála stejně tak jako on nestál o ni. Takové spojenectví však mělo v následujících letech své výhody, ačkoliv poslední dobou Attica stále častěji napadá, zda není čas udělat celému tomu cirkusu konec. Ostatně, je už trochu jiná doba, a jeho děti i žena, kterou miluje, by si zasloužily mít otce jen pro sebe, ne půjčeného. Prvním krokem k tomu, aby jim mohl všem být víc na blízku, se určitě stal fakt, že se z externího lektora seminářů a kroužků v Bradavicích přehoupl v plnohodnotného ředitele havraspárské koleje. Z A J Í M A V O S T I ||Na tichý protest proti otcově potřebě mít o všem přehled a manipulovat s lidmi okolo sebe jako s figurkami na šachovnici, se začal na počátku svého studia v Kruvalu věnovat zvěromagii. A dává si velký pozor, aby se to nikdo nedozvěděl. Tak velký, že ještě než se rozloučil se svými kruvalskými kolegy, nechal je na celou záležitost ohledně své zvířecí podoby zapomenout.
||Zčernalá stříbrná brož ve tvaru růže, kterou dostal od matky, než odjel studovat do Kruvalu, má pro něj zvláštní význam. A právě pro to, co pro něj ta brož znamená, ji daroval té, jíž ve skutečnosti patří jeho srdce povinnosti navzdory.
||Umí velmi dobře tančit, hrát na klavír a co se týče šachů, i jeho otec míval potíže ho porazit. S C H O P N O S T I
NEREGISTROVANÝ ZVĚROMÁG|KÁNĚ LESNÍ PŘEMISŤOVÁNÍ|NITROZPYT|NITROBRANA LEKTVARY 7/10|LÉTÁNÍ 3/10 OPČM +1|Létání +1 K O U Z L A100% lumos/nox wingardium leviosa alohomora accio expecto patronum (káně) legilimens | +2 expelliarmus impedimenta protego (maxima) incarcerous finite incantatem rennervate | +1 aresto momentum vulnera sanentur locomotor cave inimicum lacarnum inflamare alarte ascendare obliviate deprimo expulso | bezbonusová specialis revelio everte stati levicorpus fumos confundo mdloby na tebe plantamitto |
L E K T V A R Y
doušek živé smrti esence z třemdavy veritasérum a protilátka k němu protijed na běžné a málo běžné jedy nápoj beznaděje dokrvující lektvar __________________________________________________________ _____________________________________________ _____________________ Z N Á M É . P O S T A V Y • Scarlet Crane ♥K jejich seznámení došlo na školním plese v zimě 1976, kdy mu Scarlet nabídla punč a věnovala mu tanec za příjemného rozhovoru. Od té doby na sebe narazili ještě několikrát, ale komunikace mezi nimi nevázla ani ve chvílích, kdy se zrovna neviděli. Atticus si dlouho nepřiznával, že ke Scarlet něco cítí, ale při výletě do Avebury na konci léta 1977 si to konečně připustil. Jeho vztah se Scarlet není zrovna ideální, za což může hlavně ta drobnost, že ho dvojice musí tajit před okolím. | • Lenore Tinkerbell -Chladná slečna s ledovým jednáním, kterou Atticus nevědomky urazil na večírku u Howellsů v létě 1976. Popravdě je docela rád, že v tomhle případě neskončila ruka v rukávě, protože by si nedovedl představit, jak s takovým kusem ledu sdílí... společnou cestu životem. | • Flann O'Fearraigh +Mladý student, kterého si Atticus zapamatoval mezi posluchači přednášky o bystrozorství hlavně proto, že byl ze všech nejmladší, a sám mu udělil výjimku kvůli věku. Těžko říct, čím je mu tenhle mladík sympatický. |
• Alaska Tremlett, roz. Osborn +Manželka (svatba 20.12.1977) a pro Attica velká opora. Chová k ní přátelský a velmi vřelý vztah, a vždy s ní jedná s respektem, protože moc dobře ví, že stejně jako on si nevybral ji, ona si nevybrala jeho. Alaska ví o jeho tajemství ohledně otce a Atticovi je zase dobře známo, že jeho žena preferuje dámskou společnost. Na večírcích působí jako spokojený pár, jehož jediným černým puntíkem na kráse je absence dědice. | • Charles Queen +Atticův nevlastní bratr, na kterého Atticus nedá dopustit. Je možná důkazem, že otec nebyl jeho matce věrný, ale Atticus moc dobře ví, že to není jeho vina. Jako jedináček si vždycky stýskal, že nemá sourozence, tak proč by se k nim měl stavět zády, byť s ním sdílí jen společného otce. Charlie ví o Atticově tajemství a střeží jej jako oko v hlavě, a byl mu na svatbě za svědka. | • Heatcliff M. Manning +Další Atticův nevlastní bratr, který se o tu veselou zprávu rozhodl s Atticem podělit ve chvíli, kdy ho nevlastní bratr prováděl závěrečnými zkouškami v Bradavicích. Rozhodně to byla zajímavá situace. |
|