Apollo je mladík postavou akurátní svému věku. Dobře, možná by mohl být o pár centimetrů vyšší, ale že by se nějak ztrácel v davu, to se říct nedá - asi i proto, že nemusí být vysoký, aby zaujal. Býval vyžle, samá ruka samá noha, ale poslední dobou přeci jen trochu zmohutněl. I přesto je ale jeho postava spíš šlachovitá a za hromotluka byste ho neoznačili ani s třemi dioptriemi. Svaly sice nějaké má, ale dost střídmé, takže není žádný nabušenec, ale ani není pouze kost a kůže. Zkrátka a dobře, jeho postava by se nejlépe dala shrnout pod slova "tak akorát".
V obličeji to není bůhvíjaký fešák, ale za sympaťáka bychom ho označit mohli. Má čokoládově hnědé vlasy, které hází nazlátlé odlesky a na slunci o nějaký ten odstín vyblednou, a Apo je nosíval zastřižené úplně nakrátko. Teď si je ale nechává narůst aspoň k uším a jeho hlavu obvykle zdobí klukovský rozcuch, protože hřeben Apo obvykle nedokáže najít, natož použít. Oči má Apollo zelené a plné ďábelských jiskřiček, které vyhasínají snad jen v případě, že Apo spí hlubokým spánkem. Nos má jako bambulku, rty hezky tvarované a zuby má jako noty na buben. I když ba ne, tak hrozné to není, to bychom mu křivdili; úplně rovná zubiska ale nemá a mezi horními předními zuby má malou mezírku, která k němu tak nějak neodmyslitelně patří. Tváře mu začíná porůstat krátké strniště, protože už je to ostatně chlap, že jo.
Ačkoliv je Apollo čistokrevný kouzelník, ani omylem od něj nemůžeme očekávat, že by se oblékal jako někdo ze společenské smetánky. Typickým oblečením mladého Locksleyho jsou totiž kostkované košile, seprané džíny a rozpadající se conversky. Ale na druhou stranu musíme říci, že se umí obléknout i jako švihák a v oblecích a hábitech šitých na míru je to najednou úplně jiný člověk.
Co se doplňků týče, občas si vezme náramkové hodinky, občas mu kolem krku visí nějaký přívěsek a občas si kolem krku uváže šátek, to je ale asi tak všechno.
Jonas Armstrong

Kdyby jeho rodiče byli normální, dost možná by se o něm vyjadřovali jako o prostořekém trotlovi, který zaslouží pár facek. Jenže Apollovi rodiče normální nejsou... tudíž není tak úplně normální ani on sám. Ano, je prostořeký, a ano, má spoustu energie, kterou investuje do ne zrovna chvályhodných aktivit, tudíž by občas pár facek skutečně zasloužil, ale v jádru je to dobrý a hodný člověk a srdce má rozhodně na správném místě, otevřené všem těm, kdo si to zaslouží. Apo sice čas od času udělá nějakou hloupost, ale vesměs nikdy to nemyslí zle; například by nikdy nebyl schopný vědomě někomu ublížit. Spíš naopak pomáhá a zastává se těch, kteří to potřebují, a nedělá mu problém dobře vycházet jak se svými vrstevníky, tak s mladšími dětmi. Vzorňák to ale tak úplně není, možná by se dokonce dalo říct, že ho baví porušovat pravidla; navzdory tomu to ale naštěstí nedělá moc často. Je to energický blázen a občas se do věcí vrhá po hlavě, ale blbec to není. Naopak je docela inteligentní a sečtělý, protože navzdory své hyperaktivitě dokáže občas setrvat v klidu u nějaké zajímavé knihy a baví ho, když může svými znalostmi ohromovat okolí. Je kreativní a má velmi bujnou fantazii a učení mu nedělá moc velké problémy, protože si většinu probírané látky zapamatuje během vyučování a na testy a zkoušky se pak nemusí moc učit. Prostě je přirozeně inteligentní, i když by většinou člověk tipl pravý opak. Apo má svou hlavu, vlastně je tvrdohlavý až běda, a když si do té své kebule něco vezme, nikdo mu to z ní nevytluče. Je to člověk, který se nenechá nikým ovlivňovat, a který ze sebe nenechá dělat blbce... a kdyby mu náhodou chtěl někdo šplhat po zádech, pravděpodobně by na to doplatil.
Jeho velkou zálibou je poflakování se s přáteli, ale kromě toho i rád čte a miluje hudbu. Naprosto perfektně střílí z luku, ale nezalekne se prakticky žádného sportu, a v oblibě má i famfrpál a létání. Zajímá se o mýty, báje a věštění.
A takovou zajímavostí je, že je náměsíčný. Hodně.

Locskley je původně britský rod, do kterého se ale během posledního století přimíchalo hned několik exotických národností, což z Locksleyů udělalo tak trochu trotly. Dříve sídlili v Anglii nedaleko Nottinghamu, kde měli velké rodinné sídlo, starý hrad z raného středověku, který tam stál opravdu dlouho, než... než jej vesničané rozebrali kvůli kamenům, takže z hradu zůstaly jen základy, o čemž Apollova rodina až doposud neměla potuchy, protože žila v Řecku. Zbylý majetek jim měl hlídat strýček Tuck, který jej ale kvůli náruživému ochutnávání mešního vína neuhlídal. Locksleyové se tak vrátili do Anglie a zjistili, že z hradu jim zbyly jen základy.

Otec Marvin Locksley
nar. 1934, původem Brit, národností Řek, čistokrevný
Bývalý bystrozor, nyní v invalidním důchodu
Štíhlý tmavovlasý muž, jehož tvář porůstají tmavé vlasy a jehož oči se pyšní čokoládově hnědou barvou. Na první pohled je jasné, že není tak úplně normální, a když otevře pusu, okamžitě to potvrdí. Marvin totiž nedokáže dát dohromady smysluplnou větu... nebo alespoň ne na první pokus. Prostě plete slova i písmena a chvíli mu trvá, než jazyk zkrotí. Může za to zákeřná kletba, která ho sejmula, když byl ještě bystrozorem, a zároveň odeslala do invalidního důchodu, protože od té doby nezvládá Marvin zakouzlit ani pulírexo. Inteligenčně není moc na výši, ale vyloženě hlupák to taky není, i když... asi by se o tom dalo polemizovat.

Matka Latrine Locksley, roz. Tagliatelle
*1939, Italka, čistokrevná
Vědma
U Latrine se o nějaké normálnosti vůbec nedá považovat. Její vzhled je totiž dost... extravagantní. Nosí šedofialové vlasy, které tvoří kolem její hlavy jakési kudrnaté afro, a když se k tomu navíc pokusí namalovat, můžete si myslet, že některý z obrazů Piccasa nebo Salvadora Dalího oživl. Latrine má větší zahnutý nos, křivé zuby a světlé oči, postavou spadá do menšího podprůměru. A co se oblečení týče, nosí poslední extravagantní kouzelnickou módu. Je hlučná, přehnaně gestikuluje a do svého manžela je i po několika letech manželství bláznivě zamilovaná.

Strýček Tuck Locksley
Brit, *1930, čistokrevný
Kněz
Nábožensky založený strýček, který na to náboženství ale moc nedá a víceméně ho zajímá jenom ochutnávání mešního vína, v kteréžto činnosti je opravdovým expertem. Je tmavovlasý, poněkud při těle, a povahu má flegmatickou a přátelskou.

Sestra Artemis Robyn Locksley
Hráčská postava, odkaz

Slepý domácí skřítek Mrkal
Mrkal je domácím skřítkem Locksleyů už dlouhá léta a slepý je odjakživa. Občas naráží do nábytku, občas si plete členy rodiny, občas má poznámky úplně mimo mísu, ale je to prostě Mrkal... toho by nevyměnili.

Rodinná sova Pipi
Pták, který vypadá, že je mu minimálně sto let, a popravě nikdo z členů rodiny si nepamatuje, kdy si tohohle opeřence pořídili. Každopádně do důchodu už má určitě odpracováno, i přesto ale nadále nosí rodinnou poštu. Jen má trochu problém s prostorovou orientací, takže bourá do lidí, do oken, do komínů, prostě do všeho...

Apollo se narodil ve slunném Řecku a narodil se o chlup dřív, než jeho dvojče, sestřička Artemis. A protože se narodili dvěma trotlům, dostali ujetá jména a ještě ujetější výchovu, což vlastně znamená, že výchovu neměli prakticky žádnou. Ale že by se to na nich nějak podepsalo, to se naštěstí říct nedá. Dokonce se na nich moc nepodepsal ani fakt, že otec neumí dát dohromady kloudnou větu a že matka je temperamentní italská nymfomanka. Vlastně by se dalo říci, že jsou z rodiny nejnormálnější, i když je jich všude plno a občas způsobují migrény, tiky v oku a sklony k sebevraždě.
Každopádně Apollovo dětství bylo klidné, prosluněné a hyperaktivní. Byl takové to dítě, co neustále někde leze a něco podniká, a na hodiny se soukromým učitelem chodil dost nerad. Ne že by se štítil znalostí, ale měl prostě zajímavější věci na práci. Možná díky tomu se naučil perfektně střílet z luku a vyhrával všechny turnaje v šipkách. Prohrál jen párkrát a vzteky přiměl vybouchnout celý terč, z čehož byli rodiče upřímně nadšení, protože se ukázalo, že kluk není moták, že jo. Že s sebou ten terč vzal i půlku domu, to nikoho moc netrápilo.
Největší zlom v Apollově životě přišel asi ve chvíli, kdy se rodičům z Británie ozval strýček Tuck s tím, že je nějaký problém s majetkem, a rodiče se na základě toho rozhodli vrátit ke kořenům. V Anglii zjistili, že rodinný hrad rozebrali vesničani na kameny někdy v patnáctém století a že z rodinného sídla tím pádem zbyl jenom prázdný pozemek. A tak Locksleyovi přesídlili o kus vedle a rozhodli se dát majetek nějak dopořádku, což se jim zatím moc nedaří, ale taky je to ani moc netrápí. Mnohem víc je trápí britské počasí a nedostatek ouza.
Apollo proti stěhování nic neměl, dokonce se těšil na to, že konečně pozná Velkou Británii a rovněž se těší na nástup do Bradavické školy čar a kouzel, kde má dostudovat poslední dva ročníky.

Talent má na přeměňování a věštění.
Lektvary 4/10 • Létání 5/10

100%: Accio, Alohomora, Expecto patronum (býk), Lumos/Nox, Wingardium leviosa
3. úroveň: Awinio radix, Bona hasamentu, Cave inimicum, Confundo, Expelliarmus, Rennervate, Levicorpus, Liberacorpus
2. úroveň: Bublinové kouzlo, Colloshoo, Ducklifors, Hydratus, Locomotor Wibbly, Ševelissimo, Žer slimáky
1. úroveň: Abeo cultivare, Bombarda, Cantis, Crinus muto, Episkey, Impediementa, Mdloby na tebe, Multicorfors, Protego maxima, Repellentus, Revelio, Specialis revelio
Lektvary: Baruffiův mozkový elixír, Doušek smíchu, Drmolící dryák, Kouzelné rachejtle, Lektvar neviditelnosti, Postaršovací lektvar, Sršící roztok, Škytací roztok


Hůlka: Dřevo z olivovníku, jádro tvoří chlup chiméry, dlouhá je přesně 10 palců a je ohebná.
Koště: Zameták 6