Přihlásit se    Fórum    Web    Hledat    FAQ
TOTO FÓRUM SLOUŽÍ POUZE JAKO ARCHIV A NENÍ MOŽNÉ SE NA NĚJ REGISTROVAT. HRA PROBÍHÁ >>ZDE<<

Obsah fóra » Kartotéka » Kartotéka spících postav » Hibernárium




 Stránka 1 z 1 [ Příspěvek: 1 ] 



Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: ANDERSEN, Lorelei Ch.
 Příspěvek Napsal: stř 15. srp 2012 21:16:30 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 13. srp 2012 13:01:36
Příspěvky: 810
Obrázek

Obrázek
První, čeho si na Lorelei všimnete, jsou bezpochyby její vlasy. Pokud je má rozpuštěné (což většinu času má), kroutí se jí v kaštanově hnědých loknách zhruba pod lopatky. Jsou její chloubou a mnozí ji podezřívají, že aby docílila požadované efektivity, vstává ráno až nekřesťansky brzy. K její úlevě tomu tak naštěstí už nějakou dobu není, velmi ráda si pomáhá kouzly. I tak ale stráví úpravou svého zevnějšku nemalý čas. Po otci naštěstí zdědila jen modré oči, takže ta úprava nemusí být nijak radikální. Rozhodně je to dívka, za kterou se rád kdekdo otočí.
Postavou není nikterak vysoká (měří něco málo přes 160 cm) a působí štíhle a křehce, ostatně tak i působit chce. Kdo by takovou zranitelnou bytost s nevinnýma očima podezříval z nějakých nekalostí? Však stačí zamrkat dlouhými řasami a nasadit téměř mučednický výraz a vše je rázem odpuštěno. Samozřejmě, že se najdou i tací, kteří tento pečlivě udržovaný vzhled absolutního andílka dokážou prohlédnout skrz naskrz, ale je třeba se dívat opravdu pořádně.
Vzhledem k tomu, jak Lorelei velmi ráda pečuje o svůj vzhled, není nutno příliš sáhodlouze rozebírat, že stejný perfekcionismus utváří její garderobu. Samozřejmě, že velmi ráda odhaluje svoje nohy, vždyť se nemá za co stydět, ale není třeba to příliš přehánět. Pozornost věnuje každému detailu a ten, kdo ji někdy uvidí jinak, než dokonale upravenou, se vedle ní možná právě probudil zcela nahý. A i v tu chvíli ona vypadá neodolatelně.
Faceclaim: Lyndsy Fonseca


Obrázek
Leina povaha byla už od útlého dětství formována jejími rodiči tak, aby z ní vyrostla reprezentativní čistokrevná čarodějka, která má ambiciózní cíle a neustoupí, dokud jich nedosáhne, a to jakýmikoliv prostředky. Tak se z malé roztomilé dívenky stala manipulativní mrcha s výrazem nevinného andílka, kterému vždycky všechno prošlo – stačilo jen zamrkat dlouhými řasami nebo vykouzlit pár slziček.
Lorelei vždycky myslela v prvé řadě na svůj vlastní prospěch, pak na prospěch jejího nejbližšího okolí a teprve pak ji zajímá ten zbytek. Rozhodně to ale neznamená, že by byla zlá. Je zlomyslná, panovačná, umíněná, žárlivá drama queen se sklony k přehnaným reakcím a prudkým výbuchům vzteku, ale pod všemi těmi nánosy ledové přetvářky se skrývá docela citlivá a starostlivá dívka, která se bojí odmítnutí ze strany těch, na kterých jí až moc záleží. Nikdy by nikomu ale nepřiznala, že ji něco bolestivě zasáhlo a to i kdyby měla mlčky trpět. V takových chvílích totiž nasazuje svou netečnou ledovou masku nevšímavosti, aby dotyčnému nebo dotyčné ukázala, že si z jejich „zrady“ nic nedělá a dokáže žít i bez nich.
Ještě před nějakou dobou se Lorelei s chutí vyžívala v rafinovaném flirtování se svým okolím a ještě raději si omotávala své oběti okolo prstu tak dokonale, že jí splnili cokoliv, co jí jen na očích viděli. Nikdo si ale její náklonnost nedokázal udržet příliš dlouho, protože Lei brala city jako něco, co lidem zbytečně komplikuje život a nechává je to zranitelnými. Její vrstevníci jí stejně přišli na takovéhle záležitosti příliš hloupoučcí a dětinští, takže svou pozornost obvykle upírala k věkově starším kategoriím. Ale to by se ve středu jejího zájmu nesměl objevit Erasmus, havraspárský cvok, kterému se záhadně podařilo srdéčko zmijozelské ledové královny rozehřát.


Obrázek

Obrázek

Obrázek
ERASMUS ANDERSEN
„McKayová! Nemáš volno v kupéčku?“
- Erasmus Andersen, červen 1972

Lein milovaný a občas proklínaný manžel, který si našel výsadní místo v jejím srdci, aniž by Lei tušila, jak se to vlastně stalo. Ačkoliv McKayovi její volbu partnera zrovna dvakrát neschvalují (a někteří Eryho bytostně nenávidí), odmítá se ho vzdát. A to už přeci něco znamená, no ne?
karta


Obrázek
NINA JULIA a MIKKAEL MARKUS ANDERSEN
(*1.3.1974)
„Ery? Já jsem asi těhotná.“
- Lorelei Ch. McKay, srpen 1973

Dva poklady, které sice nikdo neplánoval, ale jakmile dvojčátka spatřila světlo světa, stala se ústředním bodem Leina i Eryho života. Jsou to zdraví neposedové a začínají se pomalu ale jistě povahově vybarvovat. Zatímco Nina tíhne k létání v oblacích a hyperaktivitě, Mikk se zahloubává do řešení zapeklitých dětských hádanek a hlavolamů.


Obrázek
ROSE DEBORAH ANDERSEN
(*17.8.1976)

Zrzavé hlučné miminko, které momentálně vyžaduje pozornost naprosto všech ve svém okolí a štve tím své žárlivé sourozence. Nebo minimálně žárlivou Ninu.





McKayovi a Udinovi | +
Kořeny rodiny McKayů možná nesahají bůhvíkolik staletí daleko, ale jedná se o poměrně movitou čistokrevnou kouzelnickou rodinu, která si na svém původu velmi zakládá, stejně jako na své pověsti bez poskvrnky. Generace a generace kouzelníků z této rodiny utvářeli její dnešní podobu, která je tak nějak strojená.


VASILISA McKAY roz. UDINOV (*25.10.1932)
Loreleina matka a původem Ruska, vypadá většinu času tak dokonale, až působí jako vosková figurína. Zřídkakdy se usmívá a ani nemá příliš pochopení pro něco, co je odlišné a jiné, než si to ona představuje. Ač dala život celkem třem dětem, sama vypadá, že jí veškerá životní síla a radost opustila. I ke svému manželovi chová velmi chladný vztah a nikdy ji nezajímá, jak se členové její rodiny mají. Hlavně aby je nikdo na veřejnosti nepomluvil a aby dělali rodině čest, jinak se můžou smířit s tím, že žádnou rodinu nemají.

DOMHNALL TORQUIL McKAY (*20.3.1930)
Vasilisin manžel, je muž nepřístupného vzhledu, ale kupodivu vstřícného jednání, pokud je v jeho prospěch. Stejně jako jeho žena, i on trvá na disciplíně a výborných výsledcích svých dětí. Ponížení rodiny v očích ostatních čistokrevných kouzelnických rodin by nesnesl. Je to jeden z předních pracovníků na Ústředí administrativních služeb Starostolce.

PAYTON MERTYSA ALDWINCKLE (*1947)
Domhnallova poměrně mladá a velkorysá milenka, se kterou se v poslední době čím dál častěji k Vasilisině nelibosti objevuje pan McKay na veřejnosti. Sice se tváří stejně chladně a nepřístupně jako jeho žena, ale v jejím nitru dřímá ohnivá duše. Nedá se říci, že by za vztahem s Domhnallem nebyla z její strany i jistá vypočítavost, ale v prvé řadě ji s Loreleiným otcem pojí citové pouto, které by u nich snad nikdo ani nečekal.

BLAINE HAMISH McKAY (*16.4.1951)
Dříve pracoval pro Ministerstvo kouzel a těšil se tam dobrému postavení, čímž činil rodičům jen samou neprojevovanou radost. Po nějaké době se ale rozhodl dobrého místa vzdát a splnit si svůj studentský sen – stal se jedním ze střelců skotského famfrpálového týmu, díky čemuž byl na nějaký čas vyhoštěn z rodinného středu a vzal za vděk azylem u babičky z otcovy strany. Jako jediný z dětí podědil po otci zrzavé vlasy, za které se nesmírně stydí. Je Mistrem světa ve famfrpálu z roku 1972 a vzal si za ženu Ivaine Kingovou.
Baltair Iain McKay (*26.3.1975) - chlapec, ve kterém se čistá krev nezapře. Ačkoli je nemanželský a Hanah si Blainea McKaye nikdy nebude moci vzít, bylo mu dovoleno nést Blaineovo příjmení a jemu i jeho mamince byla přidělena jistá prestiž v podobě malého venkovského sídla, kde jim nic nechybí.
Blaine sice chlapce zbožňuje, ale kdykoliv na něj pohlédne, nedokáže se zbavit výčitek svědomí vůči Pandoře McLarkenové, své dávné ex-snoubence. I přesto ale trvá na tom, že se o chlapce i jeho matku postará, jak nejlépe bude umět.

EILEEN TABITHA McKAY (*30.5.1963)
Rodinou rozmazlovaný benjamínek a nebetyčná potvora, která po vzoru své starší sestry dovedla k dokonalosti umění přetvářky a dojmu nevinnosti. Mezi sestrami tak i přes jistý věkový rozdíl panuje věčná rivalita. Nastoupila do Kruvalu a rozhodně si nestěžuje.

DEBORAH McKAY (*15.12.1910)
Loreleina babička z otcovy strany. Po tom, co její manžel zemřel, se přestěhovala na venkov a velmi rychle se vzdala tradičního způsobu života McKayových, na který si stejně za celé soužití s jedním nudným patronem z jejich středu nikdy nezvykla. Je to bláznivá a upřímná osoba, která svým vnoučatům ráda uvaří cokoliv, o co požádají, a ještě raději jim dává radikální rady ohledně způsobu jejich života. Většinou se s ničím nepáře, nedbá na společenské konvence a raději pěkně od plic řekne, co si myslí.

Ačkoliv se Lei se svou ruskou částí rodiny příliš nevídá, chápe, po kom matka zdědila své chladné sibiřské jednání. ALEKSANDR NIKOLAJEVIČ UDINOV (*9.2.1908), téměř plešatá hlava prastarého a váženého ruského kouzelnického rodu, vychovával své dcery přísně a vždy s ohledem na blaho rodiny. Protože se mu nepoštěstilo mít syna, i když se o to pokoušel s dlouhým mezidobím klidu celkem dvakrát, začal už od útlého věku svých dcer hledat vhodné partnery, kteří by nepošpinili čest ani krev rodu Udinovů. Tak padla volba na Domhnalla, nejstaršího syna skotské kouzelnické rodiny, která se podle Aleksandra vyznačovala dostatečně snobským chováním, aby se mohla stát útočištěm pro jeho nejstarší dceru Vasilisu. Oba mladí rychle pochopili, že se od nich nežádá ničeho jiného než poklidného, neskandálního a plodného svazku, čemuž nakonec úspěšně dostáli.
Půvabná zlatovlasá NATAŠA OLŠENKO (8.8.1944) je druhá, mladší Aleksandrova dcera, které se před nedávnem dostalo té cti provdat se za Dmitrije Xaveroviče, kouzelníka z rodu Olšenků, za což ji její sestra bude pravděpodobně hluboce nenávidět. Spolu mají malého syna Nikolaje Dmitrijeviče(*23.8.1973).



Obrázek
Lorelei se narodila jako druhé dítě v zámožné a hlavně čistokrevné kouzelnické rodině. V té době byly jejímu staršímu bratrovi tři roky a už tehdy se začínal chovat jako rozený snob po vzoru svých rodičů. I když ti nebyli zrovna příkladem milujících a obětavých životadárců, nedalo se říct, že by Leino dětství tato skutečnost nějak více poznamenala. Rodina si mohla dovolit pro děti chůvu, která jejich úlohu bravurně zastala, i když i na její výběr byly kladení vysoké nároky.
Už od útlého věku bylo Lorelei vštěpováno, že je něco víc než ostatní. Že její původ ji může vynést vysoko, ale je třeba tomu přizpůsobit i své vlastní cíle a nároky na své výkony. Aby si s tím snad nemusela příliš lámat svou roztomilou hlavinku, matka její život naplánovala za ni. Do detailu. A ještě větší preciznost při přípravě své dcery na krutý život mezi kouzelnickou špičkou (která ani tak neznamenala špičku v kouzelnických dovednostech jako v postavení ve společnosti) věnovala jejímu vystupování na veřejnosti a kladla velký důraz na první dojem, který by měla Lei udělat. Jako malá byla ozdobou všech čajových dýchánku, které její rodina pořádala, ale postupem času jí to začalo lézt na nervy. Stále si však pod matčiným pečlivým dohledem udržovala okouzlující charisma a na tváři falešný úsměv, který se časem nedal odlišit od toho přirozeného, protože Lei snad ani jiný nepoužívala. Už jako malá se pomalu smířila s budoucností hodnou výstavního pudla.
Zlom přišel v době, kdy její bratr nastoupil na Bradavickou školu čar a kouzel, a Leina matka si prošla posledním, pozdním těhotenstvím. Když se na svět prodrala Eileen, rázem se veškerá pozornost rodiny i okolí přesunula do dětské kolíbky, a ačkoliv by možná bylo lepší, kdyby se Lorelei prostě rozhodla matce vmést do obličeje, že už jí šaška dělat nebude, naopak se začala přetvařovat ještě více a to i před svými nejbližšími příbuznými. Každý její další krok byl podmíněn vlastním prospěchem a i když na matku nevinné psí oči nikdy nezabíraly, otec při nich roztál téměř pokaždé. Lorelei si tenhle způsob získávání pozornosti i toho, po čem touží, velmi oblíbila.
Když nadešel čas, aby i ona začala navštěvovat Bradavickou školu, zjistila, že i tady nebude nevinný pohled dovednost k zahození. Nebylo tak vůbec divu, že ji Moudrý klobouk zařadil právě do Zmijozelské koleje, kterou navštěvoval i její starší bratr. Školní léta pro Lei znamenala jistou úlevu od matčina i otcova dozoru, ale nakonec musela uznat, že svými nároky a požadavky jí matka učinila velkou službu. Sama byla dost ambiciózní, aby se výsledky ve škole vyrovnala těm nejlepším, i když jí to nešlo samo od sebe, ale často ji to stálo velké úsilí. Uznání však nepřicházelo, stále to byl její dokonalejší bratr, kdo se těšil přízni rodičů.
To, jaká je to výhoda mít staršího bratra, jí došlo až ve chvíli, kdy se vracel do Bradavic jako student posledního ročníku. Najednou se jeho kamarádi Lorelei nezdáli až tak příšerní, naopak někteří z nich nevypadali vůbec špatně, takže se rozhodla trávit v bratrově společnosti (k jeho velké nelibosti) více času a ještě více času ve společnosti právě jeho spolužáků a jejich o rok mladších kamarádů. Pobouřené hormony udělali v dalším roce svoje a pro Lei se tak otevřel další svět plný zajímavých možností, ovšem objekty jejího zájmu často ztratily její pozornost během jediného měsíce, maximálně dvou. Navíc během příprav na NKÚ ani neměla příliš času, aby se zabývala takovými malichernostmi, jako jsou city, které se v její rodině nikdy nepěstovaly. V dalším roce pak zjistila, že to možná ani tak nebylo nedostatkem času, jako spíš přílišnou nudou. Její vrstevníci pro ni nebyli žádnou dost zajímavou výzvou a tak se rozhodla porozhlédnout v jiných věkových kategoriích.
Bylo snad jen dobře, že ji její spolužáci nějak nezajímali. Čekal ji poslední rok v Bradavicích, OVCE, a podle matky hned poté i následování příkladu jejího staršího bratra – místo na Ministerstvu kouzel. Lorelei ale po ničem takovém netoužila. Její vášní se staly už na počátku studia Lektvary a někde ve skrytu duše tajně doufala, že by na konci školního roku nemusela ze školy vůbec odcházet, jen vyměnit pozici studenta za pozici profesora.

Velmi stručná herní historie, kterou nikdy nedopíšu, takže se s tím budete muset smířit:
Po úspěšném dokončení studia na škole se po dlouhém váhání za pomoci svého bratra i babičky rozhodla, že se do Bradavic vrátí jako profesorka lektvarů.


Obrázek
Přemisťování | Létání 1/10 | Lektvary 10/10
Lektvary +1 | KF +1


KOUZLA
Accio
Alohomora
Lumos/Nox
Wingardium Leviosa
Expecto Patronum (v podstatě se jí ještě nikdy úspěšně nepovedlo, ale až to přijde, bude mít podobu sněžného leoparda)
Specialis revelio - Scarpinovo odhalovací kouzlo (kouzlo na určení složení lektvaru/jedu)

III. úroveň
Locomotor (pohybuje s věcmi i tvory dle přání sesilatele)
Colovaria (mění barvu předmětu, ale i např. styl účesu)
Petrificus Totalus (spoutávací kouzlo)
Expeliarmus (odzbrojení)
Finite Incantatem (ukončení probíhajícího kouzla)

II. úroveň
Impedimenta (překážecí kouzlo, může cíl odhodit)
Tergeo (čistící kouzlo)
Reparo (opravovací kouzlo)
Rennervate (probudí cíl z bezvědomí)
Aresto Momentum (výrazné zpomalení děje)
Incendio (zapálí předmět)
Aguamenti (vykouzlí z hůlky fontánku vody)
Obliviate (vymazání paměti)
Evanesco (odstraňovací kouzlo)
Vulnera Sanentur (zahojí vše od povrchových ran až po hluboké)

LEKTVARY
Paměťový lektvar
Amorův šíp
Posilující odvar
Uklidňující lektvar
Sérum z murtlapích výhonků
Uspávací lektvar
Lektvar Připravenosti
Nápoj Euforie
Ostrovtipný lektvar
Protijed na běžné jedy
Lektvar na léčení vředů
Lektvar zapomnění
Splaskávací lektvar
Nadouvací roztok
Lektvar proti strnulosti
Drmolící dryák
Zmenšovací dryák
Protijed na málo běžné jedy
Postaršující lektvar
Lektvar ochrany proti ohni
Pohodový odvar
Doušek živé smrti
Škytací roztok
Dokrvující lektvar

Obrázek
Hůlka: Hloh • žíně z jednorožce • 13 palců • nepoddajná

jeden viditelně hodně používaný cínový kotlík vel.2 + jeden úplně stejný, ale zbrusu nový
dostatečná zásoba křišťálových lahviček
používané mosazné váhy

Herní dárečky:
odznak Představeného kultu Rowenina kakaa od Eryho
řetízek s přívěškem od Johna
supermegahustá a hlavně stará kniha plná lektvarů od Eryho
plechovka dánského kakajíčka rovněž od Eryho
barevný (s převládající zelenou) župánek s vyšitým bublajícím kotlíkem na kapsičce od Eryho

Obrázek
• Miluje jasmín, naprosto bezmezně

| +
HŮLKA
Hlohové dřevo se primárně magicky užívá na sesílání zaklínadel lásky a krásy, navozování iluzí a zastírání mysli. Může se používat při přeměňování nebo jako symbolická rituální obětina, v praxi pak při zpomalovaní nebo zrychlování času, sesílání ničivých a škodlivých kouzel i dlouhotrvajících kleteb.
V této hůlce se snoubí přirozenost a vrozená tvořivost, je však vrtkavější povahy. Je nevšedně vhodná pro sesílání nejrůznějších očarování. Při použití při přeměňování je poněkud nevyzpytatelná: kouzlo spíše ovlivní jejího vlastníka než předmět. Dá se také s úspěchem použít při léčení, v obraně proti černé magii má však značné mezery a velmi malou šanci na úspěch.

Obrázek


KOČKA
Lorelei si už na počátku studia zvolila za svého společníka kočku. Žáby ji odpuzovaly a sovu nechtěla, protože stejně neplánovala komukoliv psát. Zato nevšímavá dlouhosrstá bílá britská kočka se stříbrným mramorováním ji zaujala téměř ihned. Nebylo divu, povahově si byly zřejmě souzeny, i když kočka je na tom s vystupováním k vlastnímu druhu o mnoho lépe. Je to však dáma každým coulem a proto k ní snad i jméno Milady (pojmenovaná po světoznámé Milady de Winter) hezky ladí.



Obrázek

OSOBNÍ SOUNDTRACK

Eralei theme song
Sinéad O'Connor - Only You

Salem & Lei
McFly - Too Close For Comfort

Obrázek
Obrázek


Naposledy upravil Lorelei Ch. Andersen dne ned 11. srp 2013 9:16:17, celkově upraveno 1

Nahoru 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
 
 Stránka 1 z 1 [ Příspěvek: 1 ] 




Obsah fóra » Kartotéka » Kartotéka spících postav » Hibernárium


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

 
 

 
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Český překlad – phpBB.cz