Než stačil Borgin Kaila rozbít a nastartovat v něm o něco chladnější ještě jízlivější verzi, vypadla z něj cena, která klukovi na zlomek vteřiny vyrazila dech. Prosím? Za tohle? Moriarty nasadil ukázkový pokerface a kriticky si chlapa přeměřil. Prvotní zaraženosti už se nabažil dost, teď už v Kailovi zvítězil pocit nespravedlnosti a ten veškerý zbytek emocí úplně přebyl. "Zkoušíte mě," odtušil Moriarty chladně. "A ty mi zdržuješ obchody, 3 galeony a níž nejdu," upřel na něj pronikavý pohled někoho, kdo nemá blízko k tomu, aby začal znovu řvát. Kail se zamračil - dostal se přece tak daleko a TO. Přejel pohledem sklenici a levou rukou si přitom na noze cosi vyťukával. Ze zvědavosti se podíval směrem k Ianovi, jestli nebude náhodou zachránce celé akce, ale moc na to nesázel. Kdyby tak uměl trik, nebo kouzlo, aby proměnil srpce v galeony... po tváři se mu rozlil spokojený úšklebek, ale pak si za něj v duchu akorát vynadal. Nemohl toho chlapa prostě podvést, to už by sem nikdy nemohl ani páchnout - pokud by to celé přežil. Podal rozhodně na pult 2 galeony. "Dobře, chlapče," obrátil si peníze rychle v ruce. "To jsou ale jenom dva! Doplať, prcku, a to rychle," Kluk si smutně povzdechl, přesně tohle nechtěl, aby se stalo - mohlo to přece vyjít, ne? "Ne," pokrčil lhostejně rameny s provokativním šklebem. Borgin praštil pěstí do stolu až sebou Moriarty cuknul dozadu. "Takhle to u nás nefunguje! Plať, nebo vypadni, a to jsem milosrdnej, protože odsud možná odejdeš v celku," Kailovi přejel mráz po zádech. Nádech, výdech. Risk? "Vaše škoda, takhle už k Vám nepřijde taťka, kterej si tu chtěl vykoupit tyhle jedy pro všechny příležitosti a nějaký ty prokletý ozdoby, a tady můj strýček si už nejspíš taky nikdy u Vás nekoupí ten med," zběžně koukl Ianovým směrem, jakože ať mu to fakt nezkazí (protože stejně by to na něj jinak hodil) a rychle se zadíval na černý lustr, který vypadal dost draze. "a ten lustr, ten jsme taky chtěli koupit, já tu byl jenom jako pokus, aby táta zjistil, jestli jste poctivý obchodník a domluvím se s Vámi na dobrém obchodu," málem si oddechl nahlas. Tohle ho stálo všechnu trpělivost a sílu na několik dní. A když kolem na ulici prošel zahalený pán, Moriarty se okamžitě chopil příležitosti, protože Borgin chvilku rudnul vzteky a nenašel slovo."Kecáš, chlapečku. Ale pověz mi, kdo je ten tvůj otec, když se s ním tak oháníš? Kde ho máš?" Právě včas. posměšně se ušklíbl. "Vidíte ho?" ukázal ke dveřím. "to je on," Když pomineme Broginův oční útok a otrávené škleby, Borgin ukázal ke dveřím a s krátkým: "tak už hlavně vypadni," , protože ten chlap venku skutečně mířil k jejich antikvariátu. Kail se s odchodem dlouho nezdržoval, už jenom proto, že si nebyl jist, jak dlouho mu ta lež vydrží, samozřejmě pokud ho Ian příliš nepotopil, ale ono se na to taky mohlo mezi řečí zapomenout, když pak přišel s tou příhodou o taťkovi a Kail pro jistotu zamával neznámému před obchodem rukou, na Iana se škodolibě zaškaredil a už zmizel i s dešníkem a pomrkávající sklenicí v dešti.
>>>
|