Přihlásit se    Fórum    Web    Hledat    FAQ
TOTO FÓRUM SLOUŽÍ POUZE JAKO ARCHIV A NENÍ MOŽNÉ SE NA NĚJ REGISTROVAT. HRA PROBÍHÁ >>ZDE<<

Obsah fóra » Londýn » Obrtlá ulice




 Stránka 1 z 6 [ Příspěvků: 58 ] Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5, 6  Další



Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: pon 11. kvě 2015 18:29:15 
Offline
Administrátor
Uživatelský avatar

Registrován: úte 07. srp 2012 18:03:39
Příspěvky: 747
Obrázek
Obrázek
Sídlo Fénixova řádu (též známé jako "hnízdo") je velmi dobře ukryté tam, kde by ho nikdo nehledal - na Obrtlé ulici. Ústředí je schované tak fikaně, že jenom ten, kdo zná heslo, nebo je doprovázen a pozván, se sem může dostat. Kdokoli jiný totiž jen uvidí dvě sousedící čísla domů, mezi kterými jedno chybí, ale to přece není nic zvláštního.

V okamžiku, kdy sem ale dotyčný má přístup, vyjeví se mu dům jakoby vtěsnaný mezi oba sousední. Není kvůli tomu ale o nic menší, naopak hned po vstupu si uvědomíte, že stojíte v předsíni domu o několika patrech, podkrovím a tolika místnostech, že si Fénixův řád může dovolit tady nechat bydlet své členy, kteří jsou natolik pronásledovaní nebo hledaní, že nemůžou vystrčit ani špičku nosu.
Hnízdo není žádná ruina, i když působí maličko omšele; zasponzorovala ho jedna nejmenovaná, méně významná kouzelnická rodina, takže členové řádu nemusejí bydlet na žádné hromádce s odpadky. Příliš luxus to ale také není: chybějí tu domácí skřítkové, takže se čarodějové musejí snažit trochu i sami. Žádný nový nábytek tu nenajdete a když zrovna není práce v terénu, vždycky se tu najdou laťky, které potřebují přelakovat, koberec, který potřebuje vyklepat od běhnic, začernalé sklo a lustry, které svítí tak mdle, že tu vládne neustálé přítmí a venkovní slunce pak pokaždé oslní.

Halou se dostanete do jakési zasedací místnosti/jídelny, spojené s kuchyní. Ve sklepě existuje něco jako provizorní nemocnice na ošetření vážnějších poranění, zato po prošlapaných schodech pokrytých ošumělým perským běhounem se dostanete do pater i mezipatří, kde číhají desítky tajuplných dveří. Za většinou z nich někdo bydlí, nebo je to skladiště proviantu či předmětů, které se Fénixovu řádu podařilo získat a prostě není dočasně žádné lepší místo, kam je dát. Nechybí ani koupelna s rozvrzanými kohoutky, ale kdo by hledal společenštější zázemí, mohl by se tu brzy začít nudit. Hnízdo koneckonců není žádný hotel, většina akce se odehrává tam venku a málokdo má čas se bavit partičkou Řachavého Petra.

Kromě rebelů obývá Hnízdo ještě skřítek Javert, který je posedlý úklidem a občas tím někomu dost leze na nervy, i když to myslí dobře. Jeho atributem je prachovka v barvě trikolory.

Členové řádu: | +
Winnfield, Nicholas M. ("Fury", hlava řádu)
A - L
Aubrey, Charles
Crane, Scarlet
Fitzpatrick, Jasper M.
Forsyth, Archibald H. (sponzor)
Hunter, Adam ("Lovec", Barikáda)
Lowrey, Sybille T.
Lynch, Cassandra
Lynch, Sheridan ("Doktor", zdravotník)
M - Z
Morgan, Audrey V.
O'Fearraigh, Seamus ("Hannibal")
Pärnoja, Aaron
Sheppard, Liam
Sheppard, Susan
Tremlett, Alaric Q. ("Jiskra", Barikáda)
Tremlett, Atticus A.



NPC členové řádu:
A - L
Aubrey, Bryony M. (via Charles Aubrey)
M - Z
McIntyre, Glen A. (via Fergus McIntyre)
O'Callaghan, Sean (via Vypravěč)


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: čtv 01. říj 2015 20:37:16 
Offline

Registrován: čtv 20. bře 2014 22:12:26
Příspěvky: 125
Aidan se pokoušel soustředit a získat zpátky svou podobu vytrvale několik hodin. Čepýřící se orel se ale začal působit zvláštně a navíc se kolem začínaly slétat zvědaví holubi. Aidanovi došla trpělivost.
Když si vybíral, v jaké zvíře se chce měnit, uvažoval o něčem rychlém, s čím by se mohl dobře vypařit. Myš? Pod jeho úroveň? K orlovi během studií sklouzl díky svému egu a to, že šlo o havraspárského maskota, bylo to poslední, nad čím v tu chvíli přemýšlel. Teď ho napadlo, jestli se nebude muset smířit s tím, že zůstane orlem do konce života.
Aidanovi se málem zatmělo před očima, jak zuřil a panikařil. Kulhavě vzlétl a zamířil na místo, kam se už několikrát stavil, když měl trable.

Do sídla... hnízda vlétl neortodoxně vikýřem, ale rapidně to zvýšilo jeho šance, že se kolem bude potloukat někdo, kdo bude vědět, jak z toho ven. Poškrábal drápy dřevěnou podlahu, když se snažil z perspektivy ptačího ztroskotance získat přehled a orientaci. Někde by tu měly být schody...
Komicky seskákal schod po schodu. Rozpětí dvou křídel by tu mohlo nadělat paseku, bylo to tu úzké a on nechtěl skončit ještě s něčím zlomeným, ne teď, když ani nevěděl, jestli se ještě někdy ocitne zpátky ve své kůži.
K jeho smůle to tu zelo prázdnotou. Vyhoupl se na zábradlí a úzkostně složil křídla. Nejvyšší čas na párty! Slétl k poličce s knihami a spáry mezi nimi začal hledat po něčem, co by mu pomohlo. Většina knih u toho polici opustila jako salát.


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: čtv 01. říj 2015 22:35:51 
Offline
Kouzelník
Uživatelský avatar
Kouzelník

Registrován: stř 19. bře 2014 21:39:25
Příspěvky: 91
Emery seděl u stolu, který měl pravděpodobně plnit funkci stolu jídelního, v tuhle chvíli však měl zhruba přes polovinu své plochy rozprostřeny knihy, více či méně počmárané bloky, namnožené fotografie uměleckých děl, papíry s poznámkami, tužky, propisky a zvýrazňovače - a navrch to bylo všechno zběsile posázeno lepicími papírky s občasnou připomínkou, u které byl nadrápaný velký červený vykřičník. Uprostřed toho všeho trůnil velký hrnek s pomalu chladnoucí kávou. Emery se učil na zkoušky.
Po setkání se Sybille se konečně dověděl z věrohodného zdroje, kde že to ti rebelové jsou, a z bezpečnostního důvodu se do Hnízda prakticky nastěhoval. Po jeho nejlepší kamarádce šlo celé bystrozorské ústředí. Čím méně se bude on sám ministerstvu promenádovat před nosem, tím menší je šance, že z toho budou problémy - kromě toho, nemohl tu Sybille znovu nechat samotnou. A tak se stalo, že Emery pendloval mezi mudlovským Londýnem a Hnízdem, co to jen šlo.
V tuhle chvíli si ale nedělal starosti s něčím, jako byla revoluce, protože byl až po uši zahrabaný v rané renesanční tvorbě. Respektive nauce o ní. Žvýkal tužku, nedbaje toho, že tímhle stylem bude za chvíli plivat třísky, a bifloval informace stylem, který snad umí jenom studenti Havraspáru. Tedy, bifloval by, kdyby ho ze soustředění nevytrhly divné zvuky.
Během jakéhos-takéhos soužití s rebely si Emery zvyknul na to, že když se v Hnízdě ozývá chrastění, jedná se buďto o myš, nebo je něco zatraceně špatně.
S hůlkou v ruce se vydal na průzkum, přičemž se uklidňoval tím, že tolik ochranných kouzel, kterými bylo sídlo rebelů obklopeno, by neprolomil snad ani celý pluk bystrozorů. Poté, co dorazil až do místní knihovny, musel konstatovat, že to pluk bystrozorů skutečně není. Byl to orel. Devastující knihovnu. "Hej!" houknul Emery se zděšením hodným někoho, kdo v životě ani neohnul roh stránky, a chytil jeden z letících titulů, který se zrovna týkal receptů jistého kuchařského experimentátora. Téhle by možná až taková škoda nebyla.

_________________


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: sob 03. říj 2015 9:56:44 
Offline

Registrován: čtv 20. bře 2014 22:12:26
Příspěvky: 125
Hnízdo mu pomohlo jako skrýš po jedné eskapádě, kdy si nasadil masku a drze se vypravil slídit přímo mezi černé pláště. Byla to legrace, pokud si všichni nezačali sundavat masky. Toho zářijového dne by dal ale cokoli za to, aby si tuhle masku také mohl sundat a pod ní to byl zase on, Aidan Thorne. Hnízdo mu nenabízelo žádné východisko kromě té ironie, že by tu mohl snad v nejhorším zůstávat na střeše, když se mu nepovede setřást peří.
Když se u knihovny objevil s protestem Emery Warwick, orel k němu stočil modré oči a úzkýma dravčíma zorničkama ho probodl, jako by zvažoval, jestli přestane, nebo ne. Když k němu naposledy přišel s tím, že by mu mohl pomoct, ničeho se nedočkal - Aidan byl velice dobrý v tom přehlédnout, že i ke svolení k přespání se Emery musel přemáhat, ale jako by to pro něj moc neznamenalo - bylo jen nasnadě, že se za chvilku otočil zpátky k drancování knihovny ostrými spáry, rozhodnutý pomoct si sám a nikoho se nedoprošovat. Tentokrát stejně neměl ani jak sdělit, co se mu stalo, a s tím, jak moc ho minule Warwick poslouchal, mu to bylo celkem i jedno.
Kuchařky, záznamy příchodů a odchodů, společné výdaje za jídlo a obvazy do lékárničky i přísady do mnoholičných lektvarů... Nic, nic užitečného! Zuřivě naprázdno pleskl křídly, jak se chtěl vynést k vyšších policím, a citelně si při tom obil křídla o hranu knihovny. Vnitřní prostory nebyly moc vhodným místem k tomu, aby se v nich potuloval přerostlý dravec.


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: úte 06. říj 2015 21:28:28 
Offline
Kouzelník
Uživatelský avatar
Kouzelník

Registrován: stř 19. bře 2014 21:39:25
Příspěvky: 91
Orel se díval na Emeryho. Emery se díval na orla. Chvíli to vypadalo, že sezaseknou v téhle pofidérní bitvě pohledů na delší dobu, ale dravec se poměrně záhy opět obrátil ke knihovně, novým příchozím zcela očividně nenadšen. Nutno říci, že Emery taky zrovna na vrcholu blaha nebyl.
Jakožto bývalý student Havraspáru si knih cenil až na výjimky snad víc, než ostatních lidských bytostí, a v tuhle chvíli tedy spíš nad tím, jak se uprostřed základny rebelů vzal orel skalní, rozčiloval kvůli tomu, že ta potvora se rozhodla zničit snad celou zdejší sbírku knih. Když se do toho všeho ještě ozval jeho nedávno objevený vnitřní hlásek, který Emerymu našeptával, že některé z těch knih, co byly zrovna sápány na salát, by mohly být vážně hodně staré, konečně přestal na orla zírat a jal se k činu.
Zpetrifikování nebyla zrovna nejslavnější volba, protože kdo ví, co byl orel vlastně zač, a Emery se po pár měsících s rebely naučil očekávat prakticky cokoliv. Varianta druhá, tedy něco ve stylu awinio radix, bylo podobně útočné, a Emery se vážně chtěl jenom učit, ne se přetahovat s orlem, který vypadal, že by ho dokázal sežrat i s botama.
Nakonec zvolil tu nejdiplomatičtější možnost.
Natočil se tak, aby byl zhruba mezi orlem a knihovnou, sehnul se jen s částečným úspěchem před letícím křídlem a dostal letkami přes tvář, chvilku rozdýchával pocit, že mu uletěla lícní kost, a nakonec mávnul do prostoru mezi dravcem a zuboženou knihovnou hůlkou. "Protego!"
Kolem knih se vytvořil stříbřitý štít, který je chránil před další devastací, a pokud si tím konečně vysloužil trochu orlí pozornosti - která doufejme nebyla toho ofenzivního typu - zadíval se Emery na opeřeného vetřelce podobně nespokojeně, jako britská královna. "Takhle ne," vytknul orlu.

Mimo herně:
A protože mám bonus +6, proradně si nehodím.

_________________


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: ned 11. říj 2015 8:28:10 
Offline

Registrován: čtv 20. bře 2014 22:12:26
Příspěvky: 125
Aidan by nejraději zlomil nad Warwickem hůl, kdyby teď nebyl jediná živá bytost v dosahu, která by mu mohla pomoct. Kdyby teď nedělal úplný opak. Ne, on by tu hůl nejradši zlomil o něj, kdyby měl jak.
Orel vrhl na Emeryho ochraňujícího knihovnu nevěřícný pohled. Děláš si...? Aidan málem vyslovil nevhodné slovo, a to i ve své nynější podobě. Zůstal na Emeryho chvíli zírat a zvažoval své možnosti. Dobře, tenhle trotl mu tu hodlá bránit v tom, aby se přeměnil zpátky? Dobře, dobře... V Aidanovi už to vřelo, stačil mu neklid z toho, že už začínal mít chuť na menší hlodavce, a to určitě nebylo dobře. Stejně dlouho, jako se bezúspěšně snažil změnit zpátky, v něm narůstala panika, že takhle zůstane napořád. Nebylo divu, že zásah k ochraně knihovny ho nechával dost netečným. K čemu byly pitomé knihy, když ne na zátop, jestli nedokázaly pomoct? Tady nic nepořídím, odfrkl si, div neobrátil oči v sloup. Káravý tón bylo to poslední, co hodlal poslouchat, a tak Emeryho dočasně vytěsnil a divoce se rozhlédl.
Orel se načuřeně otočil a pěšmo se nevšímavě odkolébal do místnosti, odkud sem Warwick přiběhl. Malé papírnictví. Ostrým pohledem s perfektním vidění prolétl pár poznámek. Škoda, že to nebyly zápisky někoho z ministerstva, to by byl panečku zdroj informací... až na to, že by to takhle neměl komu předat. Celé do šlo do kopru. Vyskočil na opěradlo židle a zavřískl, jak už to orli dělají. V malé místnosti to rvalo uši. S nakloněnou hlavou prolétl všechny vystavené materiály. Kdepak tu asi byly další knihy?
Aidanovi se znihočenic zvedl žaludek z další vlny uvědomění, že jestli rychle něco neudělá, zůstane takhle možná už napořád, a k vlastnímu zděšení a znechucení vyzvrátil na stůl malý chrchel srsti a kostiček. Nejspíš dostal po cestě sem hlad a aniž si to uvědomil... Drápl po jedné z navršených poznámek a nadzvedl ji, co se to pod ní ukrývá za knihu. Tohle by nemusela být další kuchařka...


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: sob 17. říj 2015 7:58:42 
Offline
Kouzelník
Uživatelský avatar
Kouzelník

Registrován: stř 19. bře 2014 21:39:25
Příspěvky: 91
Kouzlo se vydařilo, knihovna byla na dobu určitou zachráněna před nálety ne tak docela dobře naladěného orla, a Emery byl na chvíli o něco spokojenější. Tedy, alespoň do chvíle, kdy se na něj řečený orel podíval pohledem skoro až nevěřícným, a nakonec si vzal do hledáčku veškeré učební materiály, které ležely u stolu ve vedlejší místnosti. Emery už popravdě ani nevěděl, jestli panikařit, běsnit, nebo jenom odevzdaně schovat obličej ve dlaních.
"Přestaň mi zvracet kosti na poznámky," ohnal se alespoň verbálně, a tentokrát byl už plně připravený sáhnout rovnou po tom petrificu, kdyby si orel nedal říct. Jsou dvě věci, za které průměrný student prodá i vlastní babičku - kus žvance a kompletní poznámky. Bohové vědí, že se oboje shání těžko. A po určité době už většinou ani ty babičky nejsou.
Orlu se v další chvíli podařilo Emeryho skoro ohlušit, protože vřeštět v malé místnosti, to nebyl úplně hvězdný nápad. Nebo alespoň ne pro lidské uši, které se v dané místnosti zrovna nacházely. "A mlč. Aby tě do rukou Picasso dostal," popřál opeřenci nevlídně, zatímco zvonění pomalu odeznívalo a vypadalo, že nebude mít dlouhodobé následky. Emery by se docela obešel bez permanentního pištění v uších. "Chceš se proměnit zpátky? Když budeš všechno rvát na cucky, nepomůžeš si," zkusil vsadit na kartu zvěromagie, protože tahle hrůza vypadala moc inteligentně na to, aby to byl jenom orel, který se čirou náhodou dostal do nejhlídanějšího domu v celém centru Londýna. Kromě toho, šel jenom po knihách, což taky nebylo úplně obvyklé počínání klasického orla skalního, a tohle bylo nejlogičtější východisko, které si byl Emery schopný vyvodit.
Za předpokladu, že neštěstí nechalo jeho poznámky být a alespoň trochu zbystřilo, zamířil zase zpátky do místnosti s tolik pokoušenou knihovnou. Byl by přísahal, že tu něco na zvěromagii muselo být, protože to před pár měsíci četl a utkvělo mu to v paměti... po chvíli hledání vylovil z nejspodnějšího regálu nevelkou knihu s tmavě modrou vazbou, a začal v ní zkusmo listovat.

_________________


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: úte 17. lis 2015 9:28:21 
Offline

Registrován: čtv 20. bře 2014 22:12:26
Příspěvky: 125
Aidan už nevěděl, jestli udržovat stejnoměrnou paniku, cvakat na Emeryho zobákem v nevyřčených nadávkách, které si jako člověk na veřejnosti vždy rytířsky odpouštěl, nebo dál zkoušet najít studijní materiály, což mu jinak trvalo dobře přes rok...
Panika se ale o své místo ve světě starala klíšťovitě sama a orlí podoba sama od sebe se v jednu chvíli ohnala zobákem po prvním, co se jí naskytlo v zorném poli nečekaně a bez ohlášení. Naštěstí to byl jen kalamář. Konečně se orel ustálil, jako by stál na ledě a získal nečekaně balanc, a i když spáry pořád ještě drásal nechtěně poznámky, na kterých stál, po Emerym se najednou ohlédl dost zaujatě.
Slyšel jsem dobře? Aidan netušil, jestli si to jen nenamlouvá, ale orel ustoupil do pozadí a v jeho mysli probleskla nezkalená, čistá myšlenka na záchranu, ke které se upjala jeho lidskost jako k poslednímu stéblu. Emery dosáhl svého přinejmenším tím, že orel přestal systematicky ničit interiér.
Ty to nechápeš, já už jsem snědl myš... Orel se procítěně otřásl a jakmile si všiml, že Emery se otočil a mířil zpátky do knihovny, natáhl krk a opatrně přešlápl se zpola roztaženými křídly, jako by se rozhoupával. Tentokrát co nejopatrněji slétl a odplachtil, i když tohle pořád nebylo žádné vhodné místo na takové rozpětí, a usadil se Emerymu na rameni, aby se mohl dívat do stránek.


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: pon 12. zář 2016 10:33:00 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv 01. led 2015 17:59:51
Příspěvky: 90
Na polstrované židli v jídelně, která byla trochu odsunutá od velkého stolu, spal velký huňatý kocour se srstí barvy čokolády. Byl stočený do klubíčka chlupů, s hlavou elegantně položenou na předních packách. A protože byl docela rozměrný, z židle mu neelegantně padala jedna zadní noha společně s ocasem připomínajícím prachovku. Tím ocasem občas ze spaní zamrskal, ale jinak nejevil žádné známky života. Asi se mu něco zdálo.
Adam si dopřával odpočinek zcela zaslouženě - opravoval totiž v Hnízdě ztrouchnivělou podlahu v jednom z pokojů a umyl ta okna, která to nejvíce potřebovala. Protože teď byl na Příčné ulici a v Londýně obecně celkem klid, pustil se do nutných prací. Včera dokonce obrousil a natřel zábradlí u starého schodiště, z nějž měl člověk akorát tak plné ruce třísek. A dneska? Dneska spal. V Hnízdě byl klid, nic ho nerušilo, a Adam toho ve své zvířecí podobě sprostě využíval. Jediné, co ho občas přimělo alespoň částečně se probudit, byl fakt, že byla doba oběda a Dámo začínal mít hlad. Byl ale líný se zvedat a kuchtit, takže se rozhodl, že bude ještě chviličku dřímat.

Mimo herně:
Oživíme topic? *wink wink*

_________________
Obrázek
.:theme:.
Rise and rise again until lambs become lions...
| +
Obrázek


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: [Sídlo Fénixova řádu]
 Příspěvek Napsal: pon 12. zář 2016 10:54:09 
Offline
Člen Fénixova řádu
Uživatelský avatar
Člen Fénixova řádu

Registrován: pát 01. črc 2016 15:26:51
Příspěvky: 52
Nicholas toho dne vstával až hodně pozdě, protože měl včera jakousi práci, která se protáhla až do rána, a bylo to na něm vidět. Do jídelny se spíš tak nějak všoural než že by tam aktivně vešel, jeho jedno viditelné oko bylo ještě pořád poněkud přivřenější a celkově působil dojmem člověka, co fakt akutně potřebuje kýbl kafe.
Ve skutečnosti si šel namíchat Infinity Formulu a dát si nějaké to kuře k pozdní snídani, ale to nemusel nikdo vědět. Kocoura si nevšiml, asi že nebyl bílý, ale ani jeho jedinému, ne moc probuzenému oku nemohlo uniknout něco jiného. Nick se v půlce cesty k baru zastavil, udělal pár kroků zpátky a podíval se ještě jednou. Jeho periferní semividění ho zjevně nezklamalo, někdo skutečně zničil jeho oblíbený architektonický prvek celého hnízda.
„Kterej kašpar tady umyl okna?“ zděsil se sice sám pro sebe, ale dost nahlas, aby to slyšeli i lidé o pár pater výše, a protože paranoia je po ránu ještě čarovnější než jindy, pro jistotu rovnou vytáhl hůlku. Pravděpodobnost, že sídlo infiltroval Smrtijed a začal s jeho destrukcí poněkud neotřele, sice nebyla moc vysoká, ale on nehodlal nic riskovat.

_________________
Obrázek


Nahoru 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
 
 Stránka 1 z 6 [ Příspěvků: 58 ] Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5, 6  Další




Obsah fóra » Londýn » Obrtlá ulice


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

 
 

 
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Český překlad – phpBB.cz