Protože Ignác slíbil, že se bude snažit, nepovažoval Finnian za nutné ho nějak dál dusit a první konzultace se pomalu ale jistě uzavírala. Stačilo jen zodpovědět poslední dotaz.
„Přesně tak,“ přikývl a radši nedodával „ty to nepoznáš“, protože ho nechtěl prudit informací, že on jako druid z toho stromu něco málo vykouká v každém případě, „i když je zároveň vysoká šance, že člověka, který se bude měnit v koalu, si vybere eukalyptová hůlka.“ Na chvíli sice musel zapřemýšlet, jestli se eukalyptus vůbec jako dřevo používá, ale Australani na to nejspíš byli máklí dost. Možná by se na to pak mohl zeptat syna, hm?
„Ale neboj, z tvých odpovědí a toho, jak přesně ti ten smrk poroste, to dříve nebo později odvodit půjde a na přesné určení pomocí meditace máš ještě spoustu času.“ Nehledě na to, že to vlastně nebylo až tak potřeba.
„Zas tak to nespěchá, máš na to celé prázdniny,“ ujistil pak ještě Ignáce, který chtěl na šišky vyrážet co nejdřív, ale samozřejmě ho nechtěl nijak zdržovat. Vlastně mohl klidně vyrazit hned teď, pokud fakt chtěl.
Ovšem pokud ne, mohl přeci jen ještě chvíli zůstat a kromě seznamu doporučené literatury dostat taky menší ochutnávku ryb, když už vážil cestu tak daleko. Pak už ho ale Finnian vypustil zpátky do světa krbem a doufal, že těch drabblů fakt pár napíše.

>>

_________________