Nestihl jsem se pomalu ani nadechnout k tomu, abych teda jakože nějak taktně pozdravil, když mě cosi s jemnocitem bagru složilo na zem. Tipoval jsem, že to bude Lucy. Rodičů, pomalu se trousících do obýváku, jsem si stačil všimnout jenom okrajově, a místo pozdravu jim tedy v tuhle chvíli muselo stačit přiškrcené zaskučení, ne nepodobné zvuku, který před malou chvílí vydala kočka, o kterou Lucy zakopla.
"Brý den," hlásil jsem přiškrceně zpod Lucinky, a jestli sebou moje nohy zacukaly jako v posledním tažení, určitě se vám to jenom zdálo. "Ahoj, ty rachejtle jedna," hlásil jsem nakonec ke svojí kamarádce, která mě tak nedůstojně přišpendlila k zemi a odmítala pustit. "Vadilo by ti moc ze mě slézt? Trochu mě dusíš," zachrčel jsem se vši grácií škrcené kočky a zasvíjel se. "Tos ze sebe zkoušela dělat humra? Příště vynech sluníčko, není to zas tak lichotivý, jak by sis možná ráda myslela," vypláznul jsem jazyk zpátky a nakopal několik nemístných myšlenek, které mi v tu chvíli vytanuly na mysli.
Když jsem byl ovšem oficiálně puštěn z lvího stisku smrti, přišla další překážka v podobě rodičů. Výraz Lucinčina tatínka mě rovněž přinutil rozpačitě přešlápnout na místě a ještě rozpačitěji zamávat, vratké bariéry však prolomila až maminka, která se evidentně hlavonožčímu chvatu přiučila od dcery a taky mě šla objímat. Bylo mi trochu blbé, že jsem všechny objímače nádherně zprasil sazemi, a připadal jsem si trochu jako kominická štětka, a prosím, tentokrát se vší cudností, které jsem byl ještě schopen.
"Já mám hlad pořád," zazubil jsem se vděčně na paní Berryovou, která si dokonce dala tu práci, že se rozhodla něco uvařit. Matně jsem tušil, že sníst ono navařené jídlo možná bude větší problém, než prolézt z lektvarů, ale jestli mohl Flann sežrat netopýří slezinu a přežít, pak jsem já mohl sníst tuhle večeři.
"No tak to ti fakt děkuju, žes nepočkala," zašklebil jsem se nakonec na Lucy, která mi s hyením šklebem sdělovala, že už nezbylo sladké. "Ani sprchu nemáš? Ta by se mi fakt dost hodila," zašermoval jsem rukama a zdrceně pozoroval, jak se ze mě spustil černý prach.
|
