Jak se volá do lesa? Kde: Skotské vysočiny Kdy: Přelom července a srpna Kdo: Perry a Ava  |  |
| Felix Felicis! CZ/SK Harry Potter RPG http://felixfelicis.cz/forum/ | |
| SummerEvent - Jak se volá do lesa? http://felixfelicis.cz/forum/viewtopic.php?f=65&t=909 |
Stránka 1 z 3 |
| Autor: | Peregrine L. Tinkerbell [ úte 18. srp 2015 14:19:48 ] | ||
| Předmět příspěvku: | SummerEvent - Jak se volá do lesa? | ||
|
|||
| Autor: | Aveline Levesque [ stř 19. srp 2015 15:37:56 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
Aveline panikařila. Nikdy nebyla sedm dní někde mimo civilizaci (Bradavice se nepočítají) a kromě zásadní otázky, kolik podvlíkaček si vzít a jestli si tam bude vůbec mít kde vyčistit zuby, na ni doléhala typická potřeba sbalit do kufru naprosto všechno, co se mohlo hodit, včetně repelentu, balíčku kouzelnických karet, opalovacího krému, papírů původu a hlásné trouby. Měla štěstí, že si v Londýně koupila pod rukou ten očarovaný batoh, fialovozelenou strakatou hrůzu v tom nejlepším magičovském nevkusu. Vešla se do něj fůra věcí a nevážil tolik, aby ji to položilo, jakmile se zkusí navléct přes ramena popruhy. Jen co zvážila ještě reálnost možnosti, že potká na skotských stráních někoho důležitého a bude potřebovat i jedny slušnější šaty do zásoby, aby dosvědčila svůj vznešený rod, nastoupila na King's Cross na vlak a dojela po mudlovsku na určené místo k zámečku Blair Atholl se sluchátky na uších a walkmanem v kapse. Jedna boční kapsa batohu byla doslova narvaná kazetkami, které nakoupila moderní anglickou hudbou, kdyby na ni příroda přecejen začala doléhat svou syrovostí a stihla ji touha házet kamením po pernaté šveholící zvěři. Blair Atholl byl kouzelný už od chvíle, co se objevil na obzoru. Ava která stále ještě kontrolovala, co všechno si zapomněla vzít s sebou, nalepila nos na sklo a doufala, že se neukáže, že hodný Perry si z ní ve skutečnosti vystřelil a nikde tu nebude čekat. Další vlak zpátky jel totiž až večer. Zámeček byl křídově bílý, s břidlicově šedou střechou, ostrými štíty a kulatými okny. Aveline přes nim stanula s vlasy staženými do ohonu, očima přivřenýma před sluncem tak, že se zdálo, že je má úplně zavřené (sluneční brýle, sakra!), a oblečená do kupodivu solidního oblečení a bot bez podpatku. Připadala si nesvá, ale dusat v těžkých podrážkách se jí docela líbilo už po cestě a lehká bunda jí dodávala drsnější vzeření, než na jaké byla zvyklá. Znalecky nahlédla do mapy, jen aby nějak zabila čas a nevypadala, že skončila jako vyvržená velryba a vůbec neví, co má dělat. |
|
| Autor: | Peregrine L. Tinkerbell [ čtv 20. srp 2015 2:58:01 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
To, z čeho se většině lidí ježily i chlupy v nose, nechalo Perryho poměrně nevzrušeným. Koneckonců, cpát věci do od oka velice podměrečného báglu není vůbec taková výzva, když je řečený bágl opatřený takovým kouzlem, díky kterému by se mohl z fleku ucházet o roli Doktorovy TARDIS. Zatímco Ava dostala na starost mapu, Perry sám se jal opatřit stan - a že měl smysl pro humor dokazovalo i to, že na základě prvotního popudu zvolil stan ryze mudlovský, kouzly a nadbytečným komfortem nedotčený. V batožině se ovšem kromě oblečení, spacáku, karimatky a stanu nacházela i malá lékárnička obsahující náplasti a prakticky všechno, co se Perrymu zdálo být nějakým způsobem užitečné, slamák, foukací harmonika, na kterou pravděpodobně nikdo z dvoučlenné výpravy neuměl hrát, a několik balíčků instantních mudlovských polévek, jejichž příprava Perryho neskutečně fascinovala. A plus mínus dalších několik desítek věcí. Včetně zubního kartáčku, protože zas takový boj o přežití to být nemusel. Přemístil se do lesíku, který přiléhal k Blair Atholl. Po troše zmatku a manévrů, kterými by nepohrdl ani holub na báni se mu konečně podařilo spravit orientační smysl, a vyrazil směrem, kterým hádal Aveline. Smluvený sraz byl na příjezdovce před zámkem, a Perry upřímně doufal, že z toho Ava na poslední chvíli nevycouvala. Veškeré obavy se ovšem rozpustily, když na něj už z dálky zazářily náležitě zrzavé vlasy, jejichž majitelka zírala do mapy, jako by se v ní skrývala čísla do sportky. Perry zazářil, upravil si popruh batohu na rameni a vydal se Aveline naproti - vypadal trochu pocuchaně, protože se mu při přemístění povedlo přistát v malém smrčku, a šátek mu na krku visel trochu nakřivo. Kdyby ho viděla matka, asi by ji omývali, jenže co oči nevidí, srdce nebolí, a Perry byl šťastně rozcuchaný, pomačkaný a nereprezentativní. "Ahoj," zdravil Avu halekáním už z dálky, zubil se od ucha k uchu, a vůbec působil o dost živěji, než ve škole. "Máš spacák?" zněla první otázka, kterou spolužačce položil ve strachu z toho, že by na ni náhodou zapomněl a dočkal se záporné odpovědi až někde uprostřed lesa s padajícím soumrakem. |
|
| Autor: | Aveline Levesque [ úte 25. srp 2015 21:38:16 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
Avě se neskutečně ulevilo, když zaslechla známý hlas. Okamžitě přestala sísat marně do mapy, vyhledala zdroj halekání a nadšeně zamávala už na dálku srolovanou mapou. Když Perry dorazil blíž, víceméně se nedalo všimnout toho, že vrabčí hnízdo na hlavě se po něm nakažlivě rozlezlo a způsobilo, že působil jaksi neupravený celý. Aveline to kupodivu moc nevadilo, ne uprostřed lesů - omezila se jen na zářivý úsměv a váhavé vystřelení ručky, aby zastrčila jakousi čouhající cedulku. Mrkvi záleželo víc na tom, aby byla upravená sama, různé nepravosti u ostatních pro ni neznamenaly nic závažného, pokud zrovna neměla jeden ze svých záchvatů lehkého OCD. Maličko zbledla, když se Perry zeptal na spacák, a jakoby si nebyla jistá, okamžitě sundala s dunivým žuchnutím batoh na zem a bleskově ho prohrábla tak, že kterýkoli veterinář seznámený s krávou by hvízdl, jak hluboko dokázala zabořit rameno. Poté se vítězoslavně narovnala, aby mohla prohlásit: "Mám." První známka toho, že nebude dobrý nápad se vyptávat na jednotlivé položky, které si Ava možná sbalila, možná taky ne, ale kvůli každé pravděpodobně znovu prohledá batoh, protože její jistota bude nalomena. "Ahoj, ahoj," zabreptala spokojeně, jako by si zkoušela převalit na jazyku anglický pozdrav ve všech jeho tóninách, a nepatrně si nadhodila batoh na zádech tak, aby se jí lépe nesl. "Ten zámek je moc pěkný, ty jsi o něm věděl? Kudy přesně půjdeme?" vyptávala se jakoby s náznakem opatrnosti, kterou mohlo zapříčinit to, že se zatím nechtěla ptát na to, jestli budou vážně spát někde venku pod širákem. Rozhlížela se dychtivě, ale dobrý pozorovatel mohl snadno poznat, že je přecejen trochu nervózní. "Tak, můžeš vést cestu," předala Perrymu slavnostně mapu a už po několika krocích se dalo rozpoznat i to, že se vyjukaně odmítá vzdálit se od něj na dál než pět zaostávajících metrů... a i to bylo moc. Hned dobíhala a v rukou cupovala papírový kapesníček s očima navrch hlavy. |
|
| Autor: | Peregrine L. Tinkerbell [ stř 26. srp 2015 17:21:39 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
Perry si nějakého upravování zbloudilé čouhající cedulky vůbec nevšiml, protože jeho pozornost o chvilku předtím upoutala smrková větvička, která se mu zapletla do vlasů a teď ho šimrala na nose. Samozřejmě, odstraňování zeleně z ofiny nešlo samo, krev byla prolita, životy ztraceny - Perry přišel o pár vlasů, což by jeho bratrance zřejmě položilo, ale on tomu nevěnoval o nic víc pozornosti, než cedulkám na oblečení. Spacák přítomen byl, do Humpolce se neodstěhoval, a Perryho starostlivý výraz se rozplynul. Bez spacáku by se Avě přespávalo asi dost složitě, protože i když bylo léto, v noci se dala zákonitě čekat kosa. Zvlášť ve Skotsku. "Výborně," okomentoval úspěch hledání tónem, kterým by promluvil nešťastník, co mu skoro spadlo do kanálu poslední euro, ale podařilo se mu zachytit ho pět centimetrů nad čelistmi pekelnými. "Nezmrzneš." Pro případ nouze sice táhnul v batohu deku, ale byl by mnohem raději, kdyby se na ni nemusel spoléhat jako na jediné řešení. "Samozřejmě, že jsem o něm věděl, jinak bych nenavrhl, že se potkáme před ním," zazubil se Perry na Avu, a slavnostním gestem od ní převzal mapu. "Měli bychom jít podél řeky..." nakrčil obočí a pootočil mapou jako stařenka s osmičkami dioptriemi, co si chce přečíst složení jogurtu, "na severovýchod." Poklepal prstem na mapu, kde se výmluvnou kurzívou skvělo "River Garry". "Jednou budeme muset přejít silnici, ale jinak je všude jenom les, takže to jediné, čeho se budeme muset bát, jsou divočáci." Perry zářil tak, že byste si mysleli, bůhvíjak nejsou divoká prasata k sežrání. A vlastně, když se nad tím člověk zamyslel, ona byla. "No, když už mám tu mapu..." Perry rozesmátě zavrtěl hlavou a vykročil, pro jistotu pravou nohou. "Tudy. Když budeme mít štěstí, tak jdeme i správně." Ukázalo se, že štěstí buď měli, nebo se Perry uměl orientovat líp, než dával najevo, protože po zhruba deseti minutách cesty prošli malebnou vískou a bez větších problémů objevili i lesní cestu, která začínala za hospodou, ze které se i přes brzkou hodinu ozýval nadšený halas. Čím dále po cestičce postupovali, tím méně civilizace kolem sebe měli - pokud tedy nepočítáme silnici, kterou stále ještě museli překročit. |
|
| Autor: | Aveline Levesque [ čtv 27. srp 2015 19:12:38 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
To, že Perry vypadal jako rákosníček, paradoxně posilovalo Avin nedotknutelný dojem, že zmijozelský chlapec naprosto přesně ví, co dělá. Zazářila a s naprosto nezlomnou oddaností nakoukla Perrymu při studování mapy přes rameno, přičemž mudrlantsky pokyvovala hlavou. "Severovýchod, jasně. Řeka, les, jedna silnice. Divočáci," její nadšený tón trochu zakolísal. Ava zvědavě zamrkala a pátravě se zadívala Perrymu do obličeje s poněkud nepřítomném výrazem a div ne slinou v koutku úst. "Máš hlad? Vzala jsem sušenky." Ukázalo se, že Ava je poměrně praktický výletník. Část zásob, které se jí objevily v obou rukou, vyhlížely jako minimálně týdenní kapsle přežití na čokoládě. "Jak víš, že tudy je severozápad? Teda východ?" zajímala se a maličko popoběhla, aby Perryho dohnala a srovnala krok. Výlet ale nebyl taková poušť, jakou čekala. Brzy došli do vesničky plné kamenných domků obrostlých břečťanem. Stezka byla značená dostatečně viditelně - tedy, zatím. Aveline si poskočila skoro tanečním krokem, když se z hospody ozval vzdálený halasný zpěv, ale brzy neslyšeli už ani ten. Aveline se začínala chtě nechtě tvářit přepadle. Netušila, co bude výlet obnášet, ale když se zrovna neměla po čem rozhlížet a šlapala jen po šiškách a jehličí, obklopená stromy, přišlo jí, že jedinou náplní štreky je šlapat, šlapat a šlapat... Najednou klopýtla a narazila o Perryho batoh. "Nes mě," zahučela do batohu ospale, když najednou získala dojem, že slyší... křupání větviček? Okamžitě se odtáhla a ostražitě se začala rozhlížet poplašeně na všechny strany. |
|
| Autor: | Peregrine L. Tinkerbell [ sob 05. zář 2015 23:42:30 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
Perry sice hlad neměl, ale na druhou stranu, když se jedná o sušenky, hlad nepotřebujete - stačí chuť. "Ty máš sušenky?" zasvítila mu v očích dětská světýlka, která nepohasla dokonce ani ve chvíli, kdy Ava vylovila z kouzlem zvětšeného batohu takovou zásobu sušenek, která by stačila zhruba polovině Napoleonovy armády - nebo mladému trollovi. Čokoládové sušenky byly ostatně ze všeho nejlepší. Perry se do jedné spokojeně zakousl s protřelostí někoho, kdo přesně ví, jak se drobí nenápadně na zem, a taky sousto rychle spolknul, aby Avě osvětlil záhadu se severovýchodem. "Nezjišťuju to podle slunce, jestli čekáš něco takového," zasmál se vesele a drapnul mapu, kterou měl pečlivě složenou v kapse. "Podívej. Byli jsme na tom prostranství před zámkem, a to vidíš na mapě... přímo tady." Perry zapíchnul prst do papíru, na kterém prostranství před zámkem vskutku vidět nebylo, vedla k němu ovšem jediná cesta široko daleko, a ta musela zákonitě končit před jeho vstupní bránou. "Kdybys náhodou nenašla tohle, stále ještě se můžeš dívat na názvy ulic, když jsi ve městě. Pak už není moc problém zorientovat se, na kterou stranu jdeš - a my půjdeme ostatně jen po stezkách, není čeho se bát," rozpovídal se Perry bezstarostně, a jestli bylo něco předzvěstí toho, že se jejich dvoučlenná výprava s největší pravděpodobností ztratí, pak to bylo přesně tohle. "Někde mám i kompas, ale ten doufejme potřebovat nebudeme." Městečko brzy nechali za sebou, a před nimi tedy byl jenom les. Perry se rozhlížel kolem jako japonský turista, evidentně naprosto bez sebe z přírody - to, že Aveline byla podstatně méně nadšená, si nevšiml, dokud se mu prakticky nesvalila na záda a nevyžádala si nošení. Perry zavrávoral, protože extra váhu, která by se na něj pověsila, skutečně nečekal, a pak se vším taktem a diplomacií Avu tahat odmítl. "Kdepak, zvedej se. Upsala ses mi dobrovolně," zašklebil se široce, a nehnulo s ním ani spolužaččino poplašené rozhlížení. "Je to les. Občas něco křupne," objasnil, a dal se na další cestu. Trvalo to asi půl hodinku bezstarostného klevetění a občasné konzumace přinesených sušenek, než Avu s Perrym nohy donesly k široké, vyasfaltované silnici. Perry se zastavil u svodidel, která svodidla sice moc nepřipomínala - ale buďme tedy korektní - a rozhlédnul se s pečlivostí někoho, kdo má stále ještě na paměti naučnou návštěvu dopravní policie v třetí třídě, na obě strany. "Vzduch je čistý. Teda, vypadá čistě. Snad. Rychle, než něco přijede," instruoval Avu a byl na cestě pomalu ještě dřív, než domluvil. |
|
| Autor: | Aveline Levesque [ pon 07. zář 2015 20:33:58 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
Aveline se zašklebila, jako by jí uplavaly hračky, když Perry odmítl dělat rikšu, ale raději, než aby ohrnula nosík a natruc zůstala na místě, jakože si odpočine, pospíšila si právě tak, aby utekla před křupáním větviček vedle někoho, koho mínila očividně předhodit, kdyby se z houští něco vynořilo a mělo to hlad. To kdyby došly sušenky. Náhodou. Perry zkrátka působil tak nějak uklidňujícím dojmem, že i neznámé zvuky za chvilku hodila za hlavu a dál se rozhlížela. "Je to tu pěkné," broukla a nadšeně si utrhla jeden svěšený list, který ji zaujal kvůli zajímavě zubatému okraji. Vypískla a pustila ho, když se ukázalo, že na jeho druhé straně hřadoval pavouk. Perry mohl na zádech okamžitě zase cítil dech a maličko rozmrzelou Avu, která netušila, jestli je to trest za to, že v přírodě nemá na nic sahat, ani když se jí to hodně líbí. Silnice, ta už zněla mnohem víc jako něco, s čím by si Aveline dokázala poradit, a zároveň do nezkalené přírody najednou nečekaně zasáhla, jako by narazili na říčku plnou pneumatik a olejnatého černého hnusu. Když Perry začal komunikaci zkoumat, jako kdyby se mohlo něco vyřítit rychleji než padesátkou v hodině, maličko hrdě se narovnala a bezstarostně přelezla svodidla tak, že se posadila a přehodila nohy. "Rozhlížíš se jak chromý ježek na čtyřproudovce," rýpla si malinko, ale lišácky se u toho usmívala. "Co čekáš, partu nazgûlů? Vlnu bigbeatu?" |
|
| Autor: | Peregrine L. Tinkerbell [ pon 14. zář 2015 18:13:08 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
"Že?" Perry se zazubil tak široce, že mu hrozila upadnout dolní čelist, a přidal do kroku s nadšením někoho, komu byla právě pochválena nová hračka. Ne že by tedy les byl něčí hračka, ale netušil, že zrovna Aveline Aubrey takhle rychle objeví nádheru netknuté přírody. Nebo... relativně netknuté. V rámci možností netknuté. Alespoň-trochu přírody. Když se teda nepočítala ta silnice. Otočil se za Aviným vypísknutím, které způsobil pavouk na listu, a chvíli se tvářil notně zmateně, než si tedy všiml tvora prchajícího od spadlého listu. Byl to docela výstavní kousek, dost viditelný, značně nohatý, jednoduše nic, co by člověka nadchlo - Perry byl ovšem nejen lidumil, ale nějak se nemohl přimět nesnášet ani většinu zvířat, nezávisle na tom, jak podivná a plošně nesnášená byla. "Vždyť je to jen pavouk," podivil se, pozoruje jako o překot uhánějícího členovce. "Ten by ti neublížil." Když pak došlo na silnici, na kterou Ava tak bezstarostně vlezla, byl Perry už o něco méně usměvavý a v sedmém nebi. "Lepší chromý ježek na... čemžeto? Lepší chromý ježek, než mrtvý ježek," dokončil tvrdohlavě, netuše, co Aveline myslela pod pojmem čtyřproudovka. Ačkoliv toho o mudlech věděl docela dost, u některých slov ještě stále tápal - koneckonců mezi nimi nevyrůstal, a byl za to rád. "Opatrně," varoval Avu nejistým tónem, rozhlédnul se ještě jednou a nakonec na silnici skutečně sám vlezl, což nebylo navzdory veškerým očekáváním odplaceno autem, které by se vyřítilo ze zatáčky. Perryho to znejistělo ještě víc. O mudlovském tranzitu toho věděl tolik, že ho je hodně a je naprosto nevypočitatelný, což mu místní silnice zatím nepotvrdila ani v nejmenším. Docela klidně zvládli komunikaci přejít. Až potom se ze zatáčky vyřítilo auto a prosvištělo kolem nich rychlostí takřka nadzvukovou. Perry frčící dopravní prostředek jenom probodl pohledem, ve kterém se mísilo "já to říkal" s "proč". |
|
| Autor: | Aveline Levesque [ stř 16. zář 2015 8:39:08 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: SummerEvent - Jak se volá do lesa? |
Ava otevřela pusu, aby Perrymu sdělila, že chromý ježek je ježek mrtvý si do tří sekund, ale zase ji zavřela, když se spolužák opravdu s výrazem nejvyšší ostražitosti pustil do přecházení vozůprosté komunikace. Chvíli měla pocit, že v tom tichu slyší pověstné vrzání nožiček cvrčka. Docela klidně šla s rukama v kapsách vedle něj, přičemž ho pozorovala jako nějaký hodně zajímavý exemplář za plexislem, a když se kolem svodidel těsně poté prohnal Pontiac Phoenix s vehemencí naznačující, že to je přinejmenší maskovaného Kitta z Knight Ridera, který sem omylem sjel při pronásledování z budoucnosti, aby nehnula brvou, i když poryv větru jí zlajdačil sepnuté vlasy a dokonce i v silném copu jimi zamával za autem. "Vůbec se to sem nehodí, viď? Jako kdyby to sem spadlo z jiného světa," mínila Aveline a aby Perryho v jeho evidentním šoku a nesouhlasu trošku rozptýlila, pokračovala v domnění, že když tohohle chlapce ještě nikdy neslyšela říct jediné sprosté slovo, asi nebude nejlepší nápad začít na celý les řvát "kreténi, no nejezdí jako korunovaní volové?!". "Víš, na co jsem jednou narazila doma ve Francii? Byl takhle jeden les a tím vedla cesta, ale normálně solidní, pevná... a z kočičích hlav. Umíš si představit, že si mudlové dali tolik práce s cestou z kočičích hlav v lese, kde málem nikdo neprojel, jak je rok dlouhý? Možná byla ještě římská. Páni, já bych se někdy chtěla svézt na římské vozíku. Váš profesor dějin prý vzal někoho při hodině do minulosti... I když, zrovna na kočičích hlavách by se muselo jet příšerně rozdrkaně. Proč se tomu vůbec říká kočičí hlavy?" Aveline při svém švitoření sestoupila mezitím bezstarostně zase do hlubin lesa, kudy se žádná stužka asfaltu nevinula. |
|
| Stránka 1 z 3 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina |
| Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ | |