„Ale ale, další McLarken? Myslím, že u tebe není nad čím váhat, chlapče! Zmijozel!“
__________________________________
NATE, NATHAN
ZMIJOZEL
III. ROČNÍK
ČISTOKREVNÝ PŮVOD
13 LET (13. 7. 1966)
BRITSKÁ NÁRODNOST
RODÁK Z BIRMINGHAMU
__________________________________
NATE, NATHAN
ZMIJOZEL
III. ROČNÍK
ČISTOKREVNÝ PŮVOD
13 LET (13. 7. 1966)
BRITSKÁ NÁRODNOST
RODÁK Z BIRMINGHAMU
Nathaniel se už za těch pár let, co navštěvuje Bradavice, patřičně vytáhl. Proto je momentálně vysoký asi jako průměrný třináctiletý až čtrnáctiletý hoch, ačkoliv jeho postava stále vykazuje známky jisté štíhlosti až hubenosti. Nejsou na něm
Jeho pokožka je spíše světlejší a opálení na něm není tak zřetelné. Pokožku na tvářích má stále hebkou, snad netknutou větrem, či nějakými těmi pubertálními projevy. Nad dvojicí modrozelených očí se klene husté obočí, které při přemýšlení stahuje k sobě, až se mezi ním objevuje hlubší rýha. Své okolí sleduje bystře, až to skoro vypadá, že mu nic nemůže uniknout. Leckdy se ale stane, že nemožné chování svých spolužáků okomentuje protočením očí nebo nespokojeným zabručením. Na jeho tváři jinak neschází ani širší nos a rty, které jsou světlé a spíše úzké. Často je uvidíte roztažené v úšklebku, a pokud jste výjimečná osoba, možná se na vás i usměje. Přitom odhalí řadu rovných, bílých zubů.
Hlas má stále ještě spíše dětský a vysoký, zatím bez známek hrubnutí nebo přeskakování.
Kolem bledých tváří se mu vlní tmavě hnědé kadeře, o které však viditelně pečuje a nenechává je jen tak v rozcuchu. Člověk si vlastně častěji povšimne, že má vlasy pravidelně zastřihované.
Nosívá čisté a dobře padnoucí oblečení, které si zřejmě nechává vyrábět na míru. V jeho šatníku pak samozřejmě převládají hlavně kouzelnické modely - různě šité hábity a pláště pro různé příležitosti. Je vidět, že na své oblékání dbá, není jej proto možné vidět v jednom hábitu na několika akcích. Vždy rozvažuje, co je vhodné si vzít a překvapivě v tomhle ohledu moc rodiče neposlouchá. V době vyučování chodívá v pečlivě upraveném hábitu, kterému nechybí ani kravata, ani černý hábit. Vidět jej pomačkaného nebo neupraveného je vlastně skoro nemožné. V jeho blízkosti je cítit jemná vůně mýdla.
(fc: Anton Yelchin)
- | +
Načrtnout Nathanielovu povahu bude jistě oříšek. Ačkoliv většina lidí tohoto drobného chlapce okamžitě zařadí mezi introvertní typy, kteří se ve společnosti neodváží ani pípnout, a dokonce se nebojí jej odsunout i do jedné poličky se šprty, přesto je jeho povaha o dost rozvětvenější a bujnější. A také v hlubinách své duše ukrývá i své druhé já, které jen málokdy vyplouvá na povrch - jakési druhé já, které je dokonalým ztělesněním rodiny McLarkenových. Ale pojďme si to rozebrat více dopodrobna.
Natík je spíše introvertní, to je vskutku pravda, proto jej není skoro možné potkat uprostřed vší pozornosti - on sám to nemá moc rád. Nerad na sebe strhává pozornost, upřednostňuje spíše svůj klid a svůj osobní prostor.
Není však možné jej zaslechnout plácat naprosté kraviny - Nate je dost chytrý, navíc už má leccos načteno, a tak jeho slova spíše zavání moudrostí a rozumem. Navíc sám upřednostňuje názor, že pokud jsou slova zbytečná, nemělo by se jimi plýtvat. Není to však nějaký vyšinutý šprt - rozhodně se furt nehoní za tím, aby měl každý úkol, a aby měl hromadu jedniček, ačkoliv přesně to by od něj rodiče očekávali. Ani tak však nepatří k nejhorším studentům, leckdy se spíše stane, že kolektiv zachrání nějakou chytrou poznámkou.
Je poměrně paličatý, pokud si něco vezme do hlavy, obvykle si za tím je schopen jít, i kdyby to měl skrývat. Potají si ve své hlavě udržuje různá přání, které si chce někdy splnit, ať už by to bylo možné, či ne. Když si něco zamane, je obvykle velice těžké jej přesvědčit o opaku. Velice často má dojem, že právě on ví, jak je vše správně. Ovšem není to zas takový hlupáček, když se zmýlí, je schopen to přiznat... avšak zas tak často se nemýlí, obvykle jde na jistotu, a když něco neví, tak holt bádá.
Má poměrně bujnou fantazii a také rád píše, což jde skvěle dohromady. Na svém kontě už má několik šílených povídek a sem tam i pár básniček. Příroda jej dokonce obdarovala umem kreslit, avšak s těmito schopnosti se doma moc nechlubí, jelikož tatínek by z něj raději měl pracovníka ministerstva kouzel, než-li nějakého pomateného umělce.
Přesto si však Natík udržuje několik bločků, do kterých střídavě kreslí nebo píše. Kromě toho je také okouzlen kouzelnými tvory, zejména draky. Jednou by hrozně rád prožil dobrodružný život na různých výpravách za draky nebo se o ně někde jen staral. To je ovšem další věc, kterou musí před rodiči tajit.
Jeho rodina si udržuje protimudlovský názor, navíc souhlasí se vším, co řekne Ministerstvo a to se také snaž předávat i svým dětem. Nathaniel sice nevidí v mudlech žádnou velkou hrozbu, ale přesto raději souhlasí s názorem, který převládá v jeho rodině, a který je mu již od mala prezentován jako správný.
Jeho smýšlení není tak úplně zlé, jak by se od čistokrevného kouzelníka čekalo, přesto je na něm vidět výchova rodiny, ze které pochází. S neznámými lidmi se baví více odměřeně a ať už se jedná o kohokoliv, nikoho si jen tak nepouští k sobě, ke svému nitru. Ať už se jedná o jeho kreativní stránku nebo tu temnou část mysli, kterou snad zdědil po svém otci, ale o tom později. Když je však třeba se nějakého kamaráda zastat, klidně to udělá, ovšem nikdy se nežene do přehnaných nebo jinak vyhrocených situací, kde by jeho pomoc spíše uškodila. Jak bylo již načrtnuto na začátku, je celkem chytrý, dost často o vzniklých situacích přemýšlí, a když zkrátka něco jeho mysl vyhodnotí jako nemožné, nežene se do toho. Jsou však situace, kdy se jeho umělecká duše pře s tou děsně přemýšlivou částí jeho člověka - občas tedy může působit lehce rozdvojeně, ovšem s žádnou psychickou poruchou se jistě nepotýká. Jen má zkrátka ještě hodně dětskou mysl.
Natík také není kdovíjaký obdivovatel sportu - jakožto umělecky nadaný, do knih zažraný, k tomu zkrátka nemá tolik potřebných vloh, takže častěji spíše dostane míčem do obličeje, než aby třeba něco chytil.
Mnohem raději má hry, ve kterých se musí přemýšlet, takže třeba šachy a další hry - to je něco pro něj a pro jeho hlavu.
Co se týče komplikovanosti jeho osoby, je to melancholik s bujnou fantazií - občas se prostě uzavře do sebe a do svých myšlenek, které jej jsou schopné odvát dál od normálního světa. Ve svém světě se pak cítí bezpečněji od toho reálného světa, ve kterém se od něj očekává správné chování a správné myšlenky. Sám však v sobě nezapře učení svého otce a jeho chování - občas bývá mrzutější a někdy, když se pídí za svým, může být schopný některé lidi odbýt - klidně i ty bližší. Navíc s přibývajícím věkem se občas projevují rysy, které po otci sdělil - například jistá odměřenost, chlad a až bolestivě upřímná slova, která se nebojí říci nikomu, ani svým přátelům. Toto chování a vše, co souvisí s výchovou svého otce, se však snaží držet hluboko uvnitř sebe. Možná proto občas může působit jako podivín. Jednou jako snílek, podruhé jako chladná a odměřená bytost.
Tato větev rodiny McLarkenových žije na okraji britského Birminghamu, kde mají vystavěno i velké přepychové sídlo s rozlehlými zahradami. Smýšlení celé rodiny je převážně proministerské, protože i samotný otec na Ministerstvu pracuje a podporuje klasický model rodiny pouze ve spojení čistokrevných kouzelníků. Rodina své děti vede zejména k tomu, aby si vážili čistokrevných kouzelníků, a aby na mudlovské kouzelníky nebrali zřetel. Ve společnosti platí za ukázkovou a vznešenou rodinu, jejíž spokojenost mohou mnozí skoro až závidět. Všichni členové rodiny chodívají dokonale oblečení, bez jediné poskvrnky a veškerými svými postoji a názory dokonale prezentují své politické postavení a zájmy.
Patří pod vedlejší větev rodiny McLarkenů, jsou spjatí rovněž s rodem McAuley. Mezi jejich známé příbuzné ale patří také Salem McLarken a Pandora McLarken.
Julius McLarken (1. 2. 1931, otec, fc: Matthew McConaughey) “Ten, kterého obdivuji, ale zároveň se ho neskutečně děsím.” Julius je odměřený a velice elegantní člověk, který pracuje na Ministerstvu. Ve společnosti jej není možné potkat jinak, než-li elegantně oblečného, s dokonalým vystupováním, se kterým vždy dokázal na každého udělat dojem. Své děti vychovává, jak nejlépe umí, přičemž nejvíce své pozornosti upíná právě k synovi, z něhož chce jednou mít pracovníka Ministerstva a poté možná i úspěšného Ministra. | Ariadne McLarken  (19. 4. 1933, matka, za svobodna McAuley, fc: Melanie Laurent) “Nejmilejší na světě!” V mamince má skutečně největší oporu, protože i když umí být přísná, přesto mu je schopná otevřít náruč, když se tatínek pro něco rozzlobí. Je to rovněž elegantní žena na úrovni, které nechybí jistý šarm a kouzlo. Umí si zjednat pořádek, ale na druhou stranu umí být skvělou oporou. |
Jordan Dorothy McLarken
(sestra, odkaz na herní kartu)
"Moje starší ségra, na kterou bych nedal dopustit!"
Starší, poměrně bláznivá sestřička, kterou i přes to, že je mladší, rád opravuje a utahuje si z ní. Je to však jen součást sourozeneckého hašteření, protože jinak ji má rád a nedopustil, aby se jí něco stalo. Jeho sestra pracuje jako lékouzelnice, tudíž Natík prostě počítá s tím, že kdyby se mu něco stalo, tak by jej vytáhla z bryndy.
Nathaniel se narodil jednoho teplého večera 13. července, jakožto nejmladší a zároveň nejvytouženější jediný syn, kterého si otec přál. Již od útlého dětství se mu dostávalo mnoho pozornosti a zejména od matky i mnoho lásky. O cokoliv měl zájem, o to si uměl říci a vše se mu také dostalo. Nate byl však už jako mladší poměrně skromný a hlavu měl většinou v oblacích. Většinu času trávil spíše o samotě, rád si kreslil, a poté, co se naučil číst, začal objevovat kouzla starých knih. Již od útlého věku
S Nathanielem to však bylo těžké. I když se snažil tatínkovi ukázat, že skutečně kouzlit umí, a že nějaké to nadání má, přesto byl stále takový zakřiknutý a stále rád čas trávil osamotě nad knihami. Proto mu jeho otec do hlavy začal vštěpovat základy společenských zvyků - učil jej, jak by se měl ve společnosti chovat, jak by se měl s ostatními bavit, a také se jej snažil naučit, jak by se měl chovat k mudlům. Většinou mu zdůrazňoval, že by se s nimi neměl bavit, jelikož to jsou nečistí kouzelníci a nesahají mu ani po kotníky, ale mnohdy mu uniklo i to, že to nejsou praví kouzelníci, ale jen se snaží ohrozit je - ty pravé čistokrevné kouzelníky. Nathaniel se však během svého dětství proti mudlům skutečně neobrátil, ač o nich měl pochyby. Spíše měl obavu ze svého otce, v jehož očích vždy viděl jakési divné jiskřičky, ze kterých měl strach. Bál se a nechtěl být k nikomu zlý, a tak vždy jen otci řekl, že bude dělat vše, co si on sám přeje. Od tohoto sporu se však vždy snažil spíše distancovat, přišlo mu, že je to spíše dospělácká záležitost, ačkoliv postupně si rodinný názor osvojil. Důvodů dostal hned několik, s čímž se jeho dětská mysl tolik vypořádat nezvládla, a tak se podvolil a přijal to.
Jak čas běžel, Nathaniel rostl. Postupem času si začal uvědomovat, že jej kromě čtení baví i psaní. Začal tedy psát nějaké ty básničky, dokonce i příběhy, ve kterých často vystupovali mocní kouzelníci po boku svého draka. Ano, láska ke drakům, to je další důležitý moment v jeho životě. Jakmile byl schopen si o dracích něco přečíst, hned se o ně začal zajímat, začal je kreslit, malovat a postupem času o nich i psát své povídky. Navíc přitom vznikl i jeden z jeho velkých snů - jednoho dne by se totiž rád staral o kouzelné tvory a nejvíce právě o draky. Jenže to je právě přesně to povolání, které se vůbec nezamlouvá jeho otci. Sám mu řekl, že by byl rád, kdyby se Nathan dostal spíše na Ministerstvo, a kdyby to jednoho dne dotáhl až na Ministra kouzel, udělal by mu největší radost. A tak postupně začal Nate před svými rodiči většinu svých zájmů tajit. Bál se, že by mu, kvůli svým zájmům, vzali to jeho - to nemohl dovolit, a tak se před nimi víc uzavřel. V té době se také více začala projevovat jeho melancholická povaha - občas je totiž schopný se uzavřít do sebe a s nikým pořádně nepromluvit ani slůvko, aniž by někdo věděl, co se mu honí v hlavě. Ani sám Natík to pořádně neví, prostě má najednou chuť utéct od života, a tak se uzavře do smyšleného světa plného draků a imaginárních postav ze svých příběhů… a tam je mu občas lépe. S jeho náladami mu však občas byla schopná pomoci jeho vlastní maminka nebo sestra J.D. - ty dvě mu totiž uměli domluvit tak, že se byl schopen přese vše přenést, více, než kdyby mu domlouval jeho vlastní otec.
Měsíc před tím, než měl oslavit své jedenácté narozeniny, se k němu konečně dostala sova z Bradavic. Jeho rodiče pochopitelně nebyli proti a hned začali s chlapcem vyřizovat jeho nástup na opravdickou kouzelnickou školu. To Nathaniela pochopitelně rozveselilo. Ač nemá rád velké skupinky lidí, přesto je velice rád, že se konečně na delší dobu dostane z domu a bude moci poznat nové lidi, a že se hlavně naučí kouzlům.
- | +
Přeměňování +1 | Obrana proti černé magii +1 | Létání 1/10 | Lektvary 3/10
Umí číst a psát oghamem | Číst a psát starým futharkem | Oghamová hortikultura
Umí číst a psát oghamem | Číst a psát starým futharkem | Oghamová hortikultura
| Naučené lektvary Lektvar na léčbu vředů Lektvar neviditelnosti Nadouvací roztok Splaskávací lektvar Uspávací lektvar Matoucí utrejch Protijed na málo běžné jedy | Naučená kouzla - P - Asius Avis Colovaria Duro Engorgio Glisseo Orchideous Reducio Reparo (II.) Snufflifors - KF - Aresto Momentum Diffindo Finite Incantatem Flipendo Lumos/Nox Incendio Skurge Ukaž mi cestu Wingardium Leviosa - OPČM - Expelliarmus (II.) Klopýtací kletba Petrificus Totalus Periculo Protego Relashio Rictusempra |
| K N I H Y Učebnice (1. ročník) Velká drakopedie Démonologie pro začátečníky | K U F R Špičatá černá čapka Dlouhý tmavý hábit Koženkové rukavice Černé kalhoty Bílé košile Dva svetry (hnědý, šedý) Zimní plášť |
Sova May  | Figurky draků Vlastní přehršle různých dráčků vyřezávaných ze dřeva a nabarvených na různé barvy, aby vypadali jako zástupci svých skutečných velkých druhů. Dráčci nejsou nikterak nebezpeční, umí se trochu pohybovat, ale to je asi všechno. Oheň rozhodně nechrlí, což Natíka občas štve. |
◘ Je to trochu podivín - jelikož má velkou fantazii, dost často vidí a vnímá věci, kteří ostatní za žádnou cenu ne
◘ Občas má taky trochu podivné průpovídky, ale jinak je to celkem zlatíčko
◘ Musí před rodiči ukrývat své touhy (kreslení, psaní)
◘ Je to blázen do kouzelnických šachů
◘ Miluje draky, fakt hodně moc
◘ Rád by s nimi jednoho dne pracoval
◘ Jednou by rád cestoval po celém světě, například podnikal výpravy za draky
◘ Povahově je to melancholik, občas se uzavírá do sebe
◘ Je na něm vidět vliv rodiny a i chování svého otce - i když to skrývá, občas se stává, že se může chovat odměřeně, chladně a důležitě
◘ Je nadaný a chytrý, patří k těm více inteligentnějším dětem a to rád dává na odiv
◘ Umí si jít za svým a občas u toho umí být i pořádně paličatý
◘ Díky rodinné výchově je proti mudlům, ale má i své světlé dny
◘ Od léta 1979 je zasnouben s Gabrielou Morganovou
