Registrovat    Přihlásit se    Fórum    Web    Hledat    FAQ
FF Lexikon
Bleskobrk
Rozvrh hodin
Výsledky zkoušek
Flannova statistika
WIP FF Rodokmen
Oznámení pro hráče:



Obsah fóra » Kartotéka » Kartotéka dospělých postav » Kouzelníci




 Stránka 1 z 1 [ Příspěvků: 4 ] 



Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: O'FEARRAIGH, Seamus
 Příspěvek Napsal: sob 09. led 2016 1:26:58 
Offline
Člen Fénixova řádu
Uživatelský avatar
Člen Fénixova řádu

Registrován: čtv 07. led 2016 20:20:22
Příspěvky: 29
Seamus O'Fearraigh | Alchymista | Člen Fénixova řádu | Padlý druid | Hledaný rebel

Datum narození: 31. 8. 1930
Rodinný stav: vdovec
Původ: smíšený
Národnost: irská
Výslovnost jména: [ʃeɪməs əu ferə]
Vystudovaná škola: Bradavice
Kolej: Mrzimor
Povolání: Alchymista, dobrovolný hasič,
instruktor domobrany v Londonderry
a nakonec rebel na plný úvazek.

Hůlka
borovice - blána z dračího srdce - 12 palců dlouhá - nepoddajná

Vzhled
Seamus je středně vysoký, středně ušatý a mírně nadprůměrně křivonosý. Má dvě nohy, dvě ruce, spoustu prstů a celou hromadu dalších věcí, jejichž vzhled není nijak výjimečný a počet nijak šokující. Taky má vlasy – pravda, už ne po ramena jako zamlada a také šedivější, leč pořád jsou všechny jeho. Oči jsou rovněž původní a modré, to je taková ta barva, co má třeba pralesnička azurová, curaçao nebo šmoulí zadek. Postavu má pořád atletickou, nikdy nepřestal cvičit a rozhodně vypadá jako někdo, koho nechcete vyzvat k souboji na meče. Za ty roky, co utíkal před zákonem, trochu zpustl, pořídil si pár jizev a hlavně si nechal narůst ten legrační knír a ještě legračnější bradku, ale v poslední době už se zase často zdržuje v civilizaci a má to na něj veskrze pozitivní vliv. Pořád ale funguje trochu jako chodící varování, že střílet prsaté Francouzky je fuj.
V oblečení není vybíravý, protože si to nemůže dovolit. Oblek by mu asi docela slušel, ale nikdy ho na sobě neměl, tak těžko říct. Během života v Severním Irsku nejčastěji nosil prostě džíny a košili, sem tam svetr s jelenem a něco nepromokavého navrch. Nejdražším kusem oblečení mu vlastně vždycky byla školní uniforma; teď jako správný renegát chodí v něčem tmavém, co vypadá, jako by si to šil sám, což není tak docela nepravda, ale vypadá to… slušně. Navíc je to oděv veskrze praktický, s opaskem a kapsami, na několika místech vyztužený kevlarem a Seamus v něm vypadá trochu jako ninja nebo někdo, kdo fakt rád mává pazourou. A jako správný muž má u sebe vždycky nůž nebo tři a něco dobrého na uplácení nebohých živočichů.
Faceclaim: Liam Neeson

Zvířecí podoba
Stejně jako všichni ostatní druidi v klanu se i Seamus přeměňuje do lasicovité šelmy, a to té nejtradičnější – do jezevce. Ačkoliv se tak docela nejedná o zvěromagii známou západnímu světu, je tam dost analogií na to, aby ji tak šlo zjednodušeně chápat: ani Seamus si podobu nevybíral a přeměňuje se do šelmy, která s ním sdílí velkou část povahových rysů. Registrovaný býval, ale je možné, že když pak tuto schopnost na docela dlouhou dobu ztratil, byla jeho složka zneaktivněna.
Poznávacím znamením byl tmavší odstín srsti, v současnosti se k němu přidaly ještě hustší a šedivější vousy na čumáku.

Povaha
Seamus je muž odhodlaný a umíněný, ale klidný v každé situaci. Respektive klidně vypadající, protože pod tou maskou kliďase se skrývá cholerik, který na sobě jenom nedává nic znát. Dokáže se ovládnout, málokdy zvýší hlas a nikdy nejedná ukvapeně, ať už to v něm vře jak chce. Mezi spolužáky z koleje byl znám jako taktický hipík – mírumilovný až do chvíle, kdy je proti němu nebo někomu dalšímu použito násilí, v kterémžto případě svou mírumilovnost s grácií odhodí a jde dotyčného seřezat jako hada třeba násadou od koštěte. Ke smůle všech zlosynů však onu mírumilovnost už před nějakou dobou pověsil na hřebík a přešel do ofenzivy, protože svět to očividně potřebuje. Ačkoliv poslední dobou tráví většinu času samotářsky, v dobách míru preferoval menší kolektivy a dokázal se i docela překvapivě rozpovídat. Zejména při obraně blízkých je schopen takřka všeho a zdánlivě neohroženě se vrhá i do těch nejnebezpečnějších situací. V Bradavicích si občas říkal, jestli ho klobouk nezařadil do Mrzimoru jenom kvůli jeho vnitřnímu zvířeti a místy až úzkostlivé čistotnosti, protože sám se viděl v Nebelvíru, ovšem pravda je taková, že vlastně není nijak zvlášť odvážný. Naopak, bojí se docela často, jenom už umí svůj strach konfrontovat, porazit a hlavně využít ve svůj prospěch strach ostatních. Jeho první experimenty v tomhle oboru je možné pozorovat na Flannovi, jehož de facto naučil bát se jedné jediné, prakticky zanedbatelné věci, ovšem během pobytu na Balkáně se dostal ještě o pár úrovní výš. Nevěří na náhody – podle něj lze i v nejnáhodnějších věcech najít plán nebo vyšší záměr. Improvizace mu nijak zvlášť nevadí, ale s patřičnou přípravou je neporazitelný: s oblibou využívá prostředí a nejrůznější diverzní prostředky včetně ohňostrojů a vypařovaných lektvarů, a rozhodně se nebojí sáhnout po mudlovských vynálezech. A ačkoliv alkoholu moc neholduje, moc rád občas sáhne po doutníku.
Jako otec i učitel byl poněkud brutální, ale rozhodně úspěšný a myslel to všechno dobře. Syna učil plavat tak, že ho hodil do Temže, rekruty k domobraně zase vystavoval účinkům nejrůznějších lektvarů, prostě se s tím nemazal. „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“, říkával (společně s „co tě nezabije, to tě posílí“) a ti, co s ním někdy měli tu čest, mu nejspíš s odstupem času dali za pravdu.
Ačkoliv se po smrti první ženy zařekl, že se již nikdy neožení, dlouhé odtržení od civilizace udělalo svoje a když na podzim roku 1981 potkal jistou Ciaru Hannigan, přišlo mu, že to možná není náhoda.

Rodina
Seamus je druhé nejstarší dítě plodného (i na irské standardy) páru z Dungloe v hrabství Donegal. Jeho otec, Séamus Mac Fearradhaigh, je uznávaný druid, který si v souladu s druidskými tradicemi vzal prostou ženu bez jakýchkoliv magických schopností a měl s ní jedenáct dětí, z nichž devět se dokonce dožilo dospělosti. Fakt, že právě tomuhle synovi předal svoje jméno, považuje jeho otec dodnes za svou největší chybu.

Detaily příbuzných:
| +
  • Claire O'Fearraigh, rozená MacNamara, manželka (1933 - 1972): Mudla, učitelka angličtiny a v podstatě anděl v lidské podobě. Katolička z ortodoxní a ortodoxně chudé rodiny, která si nemohla dovolit jiné než církevní vzdělání. Její předkové pocházeli z nyní svobodného Irska, ovšem během epidemie bramborového moru a následného velkého hladomoru mezi lety 1845-1852 se ti, co nezahynuli hladem, přestěhovali na nadějnější sever. Po svatbě to bylo právě její snažení, co přimělo Seamuse řešit věci bez násilí, ke kterému měl vždy trochu sklony. Jejím snem bylo mít velkou rodinu, ovšem kvůli komplikacím při prvním porodu už další děti mít nemohla. Byla jednou z prvních a nejaktivnějších členek NICRA a až do osudné Krvavé neděle plánovala v budoucnu pár capartů alespoň adoptovat. Ačkoliv spáchala sebevraždu, společné úsilí Seamuse a jejího bratra Mylese zajistilo, že byla po řádném katolickém obřadu pochována na milltownském hřbitově v Belfastu, prvním z řady těch, kde nebyli nebožtíci segregováni na základě jejich vyznání. Její hrob navštěvuje relativně často, ale co nejnepravidelněji.
    Ačkoliv Seamusovi v poslední vůli prakticky nařídila, ať si najde nějakou další ženu, rezolutně to odmítl a docela dlouho mu to vydrželo.
  • Ciara Hannigan, (1945): spoilery!
  • Flann O'Fearraigh, syn (1963): První a prozatím poslední dítě, Seamusovou svéráznou výchovou značně zocelené. V roce 1973 nastoupil na kouzelnickou školu v Bradavicích, kde si vedl až překvapivě dobře, když uvážíme, že z domova neměl naprosto žádné informace a musel si poradit sám. Potenciální pokračovatel druidské linie, ovšem reálně zamilovaný do čarodějky se srdeční vadou, takže asi spíš houbeles. Seamus ho naposledy viděl v září 1974, a i když ho už několikrát napadlo, že by se mu nejspíš měl a dokázal ukázat, nakonec to v zájmu chlapcova bezpečí zavrhl.
  • Finnian Ó Fearradhaigh, bratr (1940): Finnian je možná o deset let mladší, ale měli toho docela dost společného. Seamus si byl dobře vědom toho, že je nejmladším bratrem vnímán jako vzor, ale snažil se toho nezneužívat. Jejich společné putování po irských a britských hospodách u příležitosti Finnianovy promoce bylo ovšem naprosto legendární a Seamus by Flanna nikomu jinému do péče nesvěřil.
  • Troightheach Ó Fearradhaigh, bratranec (1950): Méně ortodoxní, ale rozhodně lépe zapamatovatelný syn jednoho ze strýců, který rovněž padl trochu dál od stromu. Na Seamusův vkus je trochu moc modelka, ale nikdo přece není dokonalý.
  • Fróði Finniansson, synovec (1969): Finnianův syn, kterého Seamus v životě neviděl, ale kdo ví, třeba se to brzy změní…
  • John Gallagher, synovec (1967): syn Seamusovy sestry Meary, kterého viděl jednou, když byl ještě v kočárku.
  • Bratři Ninian, Cathair a zesnulý Aengus.

Historie
Navzdory některým ošklivým pomluvám druidi nerostou ze země tam, kde jezevec pomočí hromádku žaludů, ale docela obyčejně se rodí, což byl i Seamusův případ. Na svět přišel jako druhé dítě vlivné, ovšem i na irské poměry chudé rodiny a jen zázrakem ho hned v prvních týdnech života nesežralo jedno ze zvířat, s nimiž sdíleli les. Rostl jako z vody, protože všeho ostatního měli málo, sílil, protože musel, a byl za své úspěchy odměňován dalšími a dalšími sourozenci. Už od raného dětství byl tak trochu jiný – zatímco starší bratr Aengus se hrdě hlásil k odkazu předchozích generací druidů, Seamuse víc zajímalo, co je tam daleko za lesem a jestli třeba nejde vařit lektvar i z něčeho jiného než ze jmelí. Takže zatímco Aengus svůj zvací dopis z Bradavic roztrhal i se sovou, Seamus uprosil matku, aby uprosila otce, a nakonec mu bylo dovoleno studovat školu v té zpropadené Británii. Samozřejmě pod podmínkou, že si na studijní výdaje vydělá sám, sběrem bylin a žaludů pro lesní zvěř, a i tak ho otec v onu chvíli tak trochu zavrhl. Seamus pokrčil rameny, slíbil matce, že bude psát, a vyrazil s ní do Londýna.
V Bradavicích byl jakožto každý nadějný hipík zařazen do Mrzimoru, rychle zapadl a celkem si studium užíval. Sdílel ložnici s Thomasem Abrahamsem, s Ruffusem Hulkernem vymýšleli novou formu sebeobrany, ve čtvrťáku prožil kratší románek s Adelline Forlandovou a v šesťáku se párkrát dostal do křížku s Theronem Howellsem. NKÚ zvládl ještě relativně úspěšně, ale OVCE se mu moc nepovedly – kromě lektvarů a bylinkářství (oboje V) měl ze všeho přinejlepším P, což přičítal vyčerpávajícím snahám o ovládnutí druidské formy zvěromagie samostudiem a moc se tím netrápil. Jím vysázené stromy nejspíš u Bradavic stále stojí, ale centrální dub si po promoci odvezl.
Domů se ovšem nevrátil. Už během studia tam jezdil jen minimálně, vánoční prázdniny trávil ve škole a během letních si vydělával nejrůznějšími brigádami v Londýně, a i při těch málo příležitostech si připadal nevítaný, takže nechtěl otce dál dráždit a vyrazil na pět let dlouhý road trip po Spojeném království. Dub mu cestou sice chcípl a on ztratil schopnost se přeměňovat, ale získal spoustu cenných zkušeností, vybouřil se a naučil se ovládat svou horkou krev, takže do Severního Irska dorazil sice o trochu klidnější a zamračenější, ale bezpečně bezdětný. Usadil se v Londonderry, kde si pronajal jednu takovou příšernou barabiznu a zřídil si v ní lékárnu, ovšem nevěnoval se tam zdaleka jen vaření lektvarů a mastiček. Když se konečně zorientoval v tamní politické situaci, a že to nebylo lehké, zjistil, že vlastně dost sympatizuje s utlačovanou katolickou menšinou a občas jim věnoval nějakou tu explozivní marmeládu nebo jim aspoň uvařil čaj na povzbuzení. Na nějaký čas dokonce posílil nejen sbor dobrovolných hasičů, ale také místní domobranu, kde se naučil střílet a obratem pak ostatní učil v boji na blízko. Ačkoliv však byl odhodlán bránit slabé katolíky proti zkorumpovaným protestantským kolonistům, rozhodně neplánoval zabíjet kvůli tomu nevinné, jak to později dělala Irská republikánská armáda. Tu nejprve rovněž podporoval, ale pro neshody v metodách to dlouho nevydrželo. Spolupráci definitivně ukončil ve chvíli, kdy se téměř na první pohled zamiloval do své budoucí ženy, jedné z mnoha obětí policejní brutality, a společně s ní se pak účastnil demonstrací, pochodů a takových těch hipísáckých věcí, víme. V létě 1960 následovala svatba, na kterou ze Seamusovy strany přijela jen jeho matka a seržant Finnian, a o rok a pár měsíců později se narodil Flann, jeho první a na dlouhou dobu poslední dítě.
Až do roku 1972 šlo všechno vlastně strašně krásně: rodina byla sice tristně chudá, ale relativně šťastná. Seamus učil Flanna, jak se pere a chová chlap, sem tam zhmoždil nebo zesměšnil zkorumpovaného policistu, a i když už Claire další děti mít nemohla, zvažovali, že aspoň jedno nebo dvě adoptují. Bohužel přišla Krvavá neděle, naděje na mír v Severním Irsku padly a Claire propadla depresím natolik, že sáhla po tom nejméně katolickém řešení vůbec a spáchala sebevraždu. Čerstvý vdovec chvíli zdrceně kopal do věcí, ale pak se uklidnil, využil všech konexí, aby ženě dopřál spořádaný pohřeb, a následně i s chlapcem odjel do Londýna. Tam doufal najít trochu lepší práci a hlavně zázemí pro budoucího studenta na čarodějné škole v Bradavicích, což se vlastně i povedlo.
Bída se přestěhovala s nimi, ale ani jeden si nestěžoval. Seamus pracoval, kde mohl, Flann začal studovat a sem tam taky někde něco vydělal, vlastně to nebylo tak zlé, dokud se do věci nevložilo ministerstvo s výnosem o anulaci smíšených svazků. Ten Seamuse rozčílil natolik, že kontaktoval staršího bratra a společně se vydali na výzvědnou akci, která skončila mrtvou Algernnon de Bray. Není tak docela jisté, co přesně ti dva tenkrát objevili, ale následky to mělo hned pro několik lidí naráz. Tak předně je Seamus od té doby na útěku před zákonem, protože Algernnon sice zabil vysloveně její chybou, ale ministerstvo to moc nezajímá. Aengus mu nějakou dobu pomáhal, ovšem při přestřelce s těmi černě zahalenými mizery o rok později zemřel. Finnian dostal dáreček v podobě Flanna, o kterého se měl v podobném případě postarat, a je nutno říct, že se svého úkolu zhostil znamenitě.
Seamus za první tři roky na útěku procestoval velkou část Evropy a hlavně Balkán, protože nechtěl zůstávat příliš dlouho na jednom místě a/nebo na ostrovech. Spoustu času strávil v nejrůznějších jeskyních, kde měl spoustu času na přemýšlení, a pomalu spřádal plány. Víc se vlastně zdržel jenom v jistém rumunském leprosáriu, kde si podle všeho opět založil hájek, získal schopnost se zase měnit na jezevce a hlavně se tam fyzicky i psychicky připravoval na nevyhnutelnou konfrontaci dobra a zla. Někdy na začátku tohoto putování si ho také odchytl jistý profesor s páskou přes oko a varoval ho, že jestli do Bradavic pošle mladého Kinga, aby z něj vycvičili kouzelníka, tak že mu pak taky usekne ruku, srazí ho bleskem a shodí ho z mrakodrapu. Seamus sice moc netušil, o čem to ten člověk mluví, ale následovala nabídka, jaká se neodmítá, a on posílil řady vznikajícího Fénixova řádu. V Londýně se během té doby ukázal jen jednou nebo dvakrát, vždy krátce a v přestrojení, ale bylo zjevné, že se chystá něco většího.

A taky že chystalo. Seamus byl jedním z několika členů Řádu, kteří se měli v květnu 1978 pokusit o infiltrování ministerstva a získání jistých důležitých dokumentů. Operace nevyšla tak docela podle plánu, připletl se k ní sám ministr kouzel a zemřel při tom, nicméně povstalci alespoň úspěšně uprchli a Seamus se od té doby zdržoval převážně v Anglii a Walesu, kde hlídal rodiny mudlorozených studentů Bradavic před očekávanými zásahy čistokrevných fanatiků. Na základně Fénixova řádu ho moc často vidět nebylo, stavoval se tam jenom občas, odpočinout si, doplnit zásoby lektvarů a prohodit pár slov s Patrickovou mámou, a nadále hodně cestoval po venkově a temných londýnských uličkách. Díky tomu při jedné diverzní akci, jejímž cílem bylo přesvědčit čistokrevnou veřejnost, že smrt ministra Tremletta byla objednaná některou z významných rodin, potkal Melody Queenovou a po nečekané přestřelce ji odnesl do nemocnice, a rovněž díky tomu se pak setkal s Adelline Forlandovou, svou dávnou láskou, a její dcerou, která mu prozradila něco málo o Flannových studijních výsledcích.

Koncem roku 1981 se zrovna zdržoval v jedné ze svých skrýší, když ho v sousedství sušenkami přivítala Ciara Hannigan, mudla povahově tak podobná jeho zesnulé ženě, že to bral jako znamení a začal přehodnocovat svůj předchozí názor na nový sňatek. Nechtěl nic uspěchat, protože ministerstvo po něm teoreticky pořád páslo a on ji nechtěl ohrožovat, nicméně bylo to silnější a fakt, že byla o patnáct let mladší, ho trápil asi ze všeho nejméně – co si budeme povídat, v širší rodině se taková věc už pomalu začínala stávat standardem.
A taky zvažoval, jestli už by se neměl ozvat Flannovi, když ho neviděl dobrých sedm let a měl z důvěryhodných zdrojů nějaké drby o tom, že by se snad měl co nevidět ženit. Jenom to chtělo vymyslet nějak elegantně, aby ho bystrozor nemusel hned zavřít do Azkabanu...

Schopnosti
Vrozený talent
Lektvary +1
Lektvary 9
Létání 1
Přemisťování
Zvěromagie (jezevec lesní)

Kouzla
100% úspěšná
Accio
Alohomora
Expecto patronum (osel)
Lumos/nox
Wingardium leviosa

Lektvary
Dokrvující lektvar
Matoucí utrejch
Nápoj beznaděje
Protijed na běžné i málo běžné jedy
Uspávací lektvar
Tresť šílenství
Výtažek z horečníku
Životabudič
3. úroveň
Asius
Awinio radix
Confundo
Fumos
Oppugno
Protego
Specialis revelio
Supersmyslové kouzlo

2. úroveň
Calvorio
Cistem aperio
Colloportus
Finite Incantatem
Homenum revelio
Klopýtací kletba
Perikulo
Silencio

Zajímavosti:
  • Narodil se jako Séamus Ó Fearradhaigh, jméno si změnil, aby ho Angličané neobviňovali z nejapnosti. Moc to nepomohlo.
  • Bubák se mu mění v jednoho obrovského netopýra, ale nemá na něj moc velký vliv.
  • Současná hůlka je jeho druhá, ta první byla dubová a v Rumunsku mu ji v roce 1977 spálil drak.
  • Už dávno nemá kilt, ale pořídil si jiné zbraně, například Colt Python a v ilegalitě i útočnou pušku M1 Garand.
  • Na škole měl žabáka Krakena. A ano, vypouštěl ho celkem často.
  • Neumí irsky, kromě angličtiny se ale ještě celkem obstojně domluví rusky.
  • V kódovaných depeších řádu je označován jako Hannibal nebo Zeus.
  • V Bradavicích chodil do stejného ročníku jako Romulus Tremlett.

_________________
Obrázek


Naposledy upravil Seamus O'Fearraigh dne úte 09. led 2018 15:23:45, celkově upraveno 2

Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: O'FEARRAIGH, Seamus
 Příspěvek Napsal: sob 09. led 2016 9:06:09 
Offline
Kolejní ředitel
Uživatelský avatar

Registrován: sob 12. dub 2014 18:25:16
Příspěvky: 341
Všechno špatně, celé přepsat! Obrázek Nah, just kidding, tady není co řešit, samozřejmě jsem pro.

_________________
Obrázek


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: O'FEARRAIGH, Seamus
 Příspěvek Napsal: sob 09. led 2016 9:22:29 
Offline
Administrátor
Uživatelský avatar

Registrován: úte 07. srp 2012 18:03:39
Příspěvky: 724
Obrázek
POVOLENO
O'FEARRAIGH, Seamus
...............................................
Tato karta byla oficiálně povolena Ministerstvem Kouzel.
V případe potřeby úprav, změny či jakéhokoliv doplnění
výše uvedených údajů, prosím informujte pracovníky
Ministerstva novou záložkou (příspěvkem).


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: O'FEARRAIGH, Seamus
 Příspěvek Napsal: úte 09. led 2018 15:25:42 
Offline
Člen Fénixova řádu
Uživatelský avatar
Člen Fénixova řádu

Registrován: čtv 07. led 2016 20:20:22
Příspěvky: 29
ZMĚNY

21. 11. 2016: Aktualizace rodiny a historie, Oppugno a Supersmyslové kouzlo navýšeno o jednu úroveň jako část odměny za kinosrazový test.
9. 1. 2018: Karta má druhé narozeniny, tak dostala kompletní aktualizaci s náznaky pár spoilerů.

_________________
Obrázek


Nahoru 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
 
 Stránka 1 z 1 [ Příspěvků: 4 ] 




Obsah fóra » Kartotéka » Kartotéka dospělých postav » Kouzelníci


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků

 
 

 
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Český překlad – phpBB.cz