Lee se pobaveně zazubil a pokrčil rameny. „Chrlit oheň je náhodou cool! Můžou za to ty chilli papričky… takže až si tu někdy dáš něco pálivýho, tak bacha,“ varoval jí dobromyslně. Při představě, jak zrovna Susan, taková docela křehotinka, chrlí oheň, se však uculil. To by totiž někdy chtěl vidět. A třeba by mu mohla vlastním dechem opéct marshmallows. „Já nic neotáčím!“ ohradil se vzápětí dotčeně a přimhouřil oči. „Tak hele, já před tou soutěží sněd celej koláč, chápeš? Nemoh jsem do sebe nacpat tolik košíčků, jako vy ostatní, to prostě nešlo! Ani já nemám bezednej žaludek. Věř mi, že kdybych předtím nic nejed, strčím vás všechny do kapsy,“ zahučel přesvědčeně a zatvářil se hrdě. Na svůj apetit byl totiž právem hrdý. I když musel uznat, že ta soutěž v pojídání sirupových košíčků mu fakt nevyšla. Ve chvíli, kdy Susan zmínila soukromou soutěž, Liamovi zajiskřilo v očích a rty roztáhl do úsměvu. „Se soukromou soutěží počítám, zlato,“ mrknul na ní a zatvářil se ohromně sebevědomě. Byl si totiž jistý, že když den předtím nebude jíst, zákonitě musí slečnu Turnerovou strčit do kapsy.
Vážně nečekal, že se Sus bude oplátkou za kousek taštičky dožadovat pusy, takže na ní zůstal zaraženě civět. Po chvilce překvapeně zamrkal a zvlnil rty do úsměvu. „Chtěla bys pusu, jo? A není to trochu moc vysoká cena?“ zeptal se a provokativně přitom zavlnil obočím. Nemohl však tvrdit, že by se mu na té ceně něco nelíbilo – ona totiž taková pusa se Susan Turnerovou nebyla zase tak špatná představa. Navíc ho pořád žralo, že se Colin v oblasti poznávání holek dostal daleko dál, než on. A teď na něj navíc kvůli Triss Eatonové naprosto dlabal. Liam žárlil. Ale pusa se Susan mu nepřipadala jako špatné řešení jen proto, že by se třeba časem vyrovnal Colinovi, ale především proto, že byla Turnerová kočka. A Leeho překvapilo, že si to uvědomil až teď.
Tváří se mu možná mihl náznak zklamání, když Susan nakonec prohlásila, že nic nechce. „Asi tě podceňuju, co?“ podotknul po chvíli pobaveně a vylovil z pytlíku jednu z ovocných taštiček. Celou jí ale nezkonfiskoval, protože nechtěl Sus obrat o snídani. Ulomil si jen kousek a ten zbytek vrátil do sáčku. „Díky, Susie,“ uculil se, načež se natáhl, aby jí vtisknul pusu na tvář. Aspoň nějakou pusu dostala. Pak ovšem jeho pozornost upoutala lákavě vonící taštička, do které se vzápětí s naprosto blaženým výrazem ve tváři zakousl.

_________________

„Dík za upozornění, ale myslím, že to nehrozí. Já na pálivý věci fakt nejsem. A chilli papričky zvládám maximálně ve spojení s horkou čokoládou, jinak se od nich držím na míle daleko, železnou pusu fakt nemám a taky bych si ráda zachovala svoje chuťové buňky, víš?“ I když jo, i Susan sama musela uznat, že chrlit oheň by mohlo vypadat docela frajersky. To bylo ovšem tak všechno, na vlastní kůži to zkoušet nemínila, radši to potěšení ráda přenechá jiným.
„Celý jeden koláč, to je fakt hodně… já měla za to, že pro tebe je ten jeden koláč jako nic. A stejně – vždyť to někdy vypadá, jako bys měl bezedný žaludek, tak se nevymlouvej,“ opáčila Sus a pobaveně se zazubila. Faktem prostě zůstávalo, že Liama předčila i o pár let mladší holka, takže bylo jasný, že se to s ním poveze. „Tak fajn. Ale ne že pak budeš brečet Colinovi na rameni, žes to zase projel,“ uculila se na a zatvářila se jako neviňátko. I když celou tu soutěž hodlala brát sportovně, ani ona se totiž nechtěla dát zahanbit a klidně byla ochotná se na to připravit i v podobě hladovky. No… to zase ne, budeme realističtí.
„No u mě to vysoká cena není, vždyť po mně chceš jídlo. Po mně! Sladký jídlo!“ zabrblala Susan a tvářila se smrtelně vážně. Nicméně vzhledem k tomu, že to plácla spíše jen z pubertálního hecu, trvat na tom rozhodně nehodlala. I když… trochu ji překvapilo, že se Leemu v tváři objevilo cosi jako zklamání. Nicméně to nekomentovala a jen se zavrtěla na místě. „Jsem to ale hodná holka, co?“ broukla Susan, když se Lee obsloužil kouskem taštičky, a pouculila se. Následně se ovšem zatvářila trochu zaraženě, když se jí od Liama nečekaně dostalo pusy na tvář. „Eehm, nemáš za co,“ pronesla neobvykle nejistě. Následně se zazubila, když viděla, jaký blažený výraz vykouzlil Liam, když se dal do ochutnávky. „Dobrý, že jo? Vem si klidně i ten zbytek, já to nějak přežiju,“ nabídla mu Susan dobromyslně. A vůbec přitom nedoufala, že by třeba mohla dostat pusu na druhou tvář. „Co vůbec prázdniny, jak si je užíváš, nějaký plány?“ nadhodila po chvilce, když se vypořádala s croissantem, pročež se trochu napila kávy z kelímku a vylovila ze sáčku tu druhou ovocnou taštičku.

_________________

„Srabe,“ popíchnul Lee Susan pobaveně, když se přiznala, že na pálivé věci příliš není. „Mě náhodou chuťový buňky pořád fungujou. Aspoň myslím,“ zamumlal a pokrčil rameny. Ten burger byl sice extra pálivý, ale po několika soustech už to Leemu ani nepřišlo. Možná to bylo proto, že vůbec necítil pusu.
Když si ho pak Sus začala dobírat, Lee protočil očima a zvlnil rty do nepatrného úšklebku, protože jeho ego dostalo pěknou ránu. „Jasně, že je jeden koláč jako nic. Ale kýbl sirupovejch košíčků navrch, to se fakt nedá!“ ohradil se dotčeně a zakroutil hlavou. Nejen, že mu to žaludek úplně zalepilo, ale taky měl nechuť k cukru ještě týden potom. Susan pochopitelně proti té jejich soukromé soutěži nic nenamítala, a tak se Lee spokojeně uculil. Jenže úsměv mu zase rychle povadl ve tváři, když zmínila Colina. Odfrknul si a potřásl hlavou. „Tomu na rameni fakt fňukat nebudu. Ten na mě dlabe, takže já na něj taky,“ zabrblal a zamračil se. „Má totiž holku víš. Triss Eatonovou od tebe z koleje i ročníku,“ vysvětlil a nechápavě zavrtěl hlavou, protože mu ještě pořád nešlo do hlavy, jak to Colin dokázal. Měl holku dřív, než on! To přece nešlo.
Když se Susan začala ohánět tím, že pusa není vysoká cena za sladké jídlo, Lee se pobaveně ušklíbnul. „Já chtěl jenom ochutnat! Pusa je dost vysoká cena,“ pronesl neoblomně, ale nemohl tvrdit, že by mu to vadilo. Jen by byl radši, kdyby on dostal pusu od ní, to by totiž bylo daleko míň trapné. „Jsi úžasná,“ zamumlal, když se mu tedy dostalo kousku taštičky. Nemyslel to sice úplně od srdce, ale faktem bylo, že na Sus něco úžasného prostě bylo. A Liam si to začínal pomalu uvědomovat. „Fakt můžu?“ brouknul, když mu nabídla i zbytek taštičky. Upřel na ní pohled a mírně povytáhl obočí. Pak se ale pousmál, a když smlsnul tu první půlku, zalovil v sáčku pro druhou. Nemohl odolat, ona ta taštička byla vážně moc dobrá. „Já ti něco koupím, třeba kaštany, chceš?“ zeptal se, protože věděl, že darování jídla je pro Susan velká oběť, on by to cítil úplně stejně a vzdával by se svých pamlsků jen velmi nerad. „Nebo ti dám ještě jednu pusu,“ zamumlal potichu a sklopil pohled, aby nebyly vidět jeho rozpaky. Lee byl drsňák, rozpaky u něj prostě neexistovaly!
„Prázdniny docela ujdou,“ pokrčil rameny. „Byl jsem na tom dobývání Kamelotu. A pak jsem se tak nějak flákal s Colinem, než si našel babu. Jo a obstarával jsem nákupy s bráchou, on jde letos do Bradavic prvně. Jinak plány moc nemám, akorát vyrážím s tátou na výstavu starších aut, to bude pecka!“ zazubil se, načež očima zabloudil k Sus. „A co ty?“ oplatil jí otázku s upřímným zájmem.

_________________

„Hele, to že si nevychutnávám ostrá jídla, neznamená, že jsem srab. A klidně ti to nějak dokážu.“ Susan na Leeho vyplázla dětinsky jazyk, protože se nehodlala nechat označovat za strašpytla. To vážně nebyla, jen si to nepotřebovala dokazovat vždy a všude.
Když se pak Liam začal obraňovat, že ty sirupové košíčky se po snědeném koláči prostě už nedaly, nasadila falešný soustrastný výraz, jako by ho snad chudáčka malého litovala, nicméně sotva po pár vteřinách jí v očích přeskočily veselé jiskřičky. Ale už do něj dál nerýpala, hlavně taky proto, že její pozornost zaujala další Liamova slova. „No neke! Colin a Triss? Colin a holka?!“ vypadlo ze Susan poněkud překvapeně a nevěřícně nad tím kroutila hlavou. Ne že by Colina neměla ráda nebo mu to nepřála, jen to prostě byla trochu zvláštní představa. „Tak mu to přej. Kdyby sis nějakou holku nabrnknul ty, tak bys taky určitě s Colinem netrávil už tolik času, hm?“ prohodila pak Sus a smířlivě se usmála.
„Jasně, vysoká. Vsadím se, že kdyby to bylo naopak, tak bys taky požadoval nějakou nepřiměřeně vysokou odměnu, co?“ prohlásila a zvesela se zaculila. „Já vím, že jsem,“ opáčila Susan nezvykle samolibě na to, že je úžasná, byť jí bylo jasné, že kdyby Liamovi ochutnat nedala, jen tak sám od sebe by to neřekl. Otázku, jestli si teda fakt může vzít i druhou půlku taštičky, mu jen odkývala a zakousla se do té své zbývající. Při zmínce o tom, že jí Lee na oplátku koupí pečené kaštany, Susan zasvítily oči a už už se mu to chystala odsouhlasit. To by ale nesměl dodat to o puse. Jasně, Sus v to možná trošičku v koutku duše doufala, ale něco jiného bylo slyšet skutečnou nabídku. Jelikož to slečna Turnerová nečekala, kousek taštičky jí zaskočil a ona tak měla chvíli co dělat, aby se s kašláním nadechla. „Ehm,“ pronesla pak inteligentně, když se jí zase zadařilo dýchat volně. „No… to záleží na tom, co z toho je sladší.“ Susan nakonec zvolila trochu vyhýbavou odpověď, protože nechtěla naplno říct, že momentálně by radši brala tu pusu. To se ale každopádně dalo nejspíš odvodit z jejího rozpačitého hlasu a růžových tváří, které ale hodlala svádět na to předchozí dušení, kdyby na to přišla řeč.
„Tys byl na tom Kamelotu? A jaký to bylo? Taky jsem tam chtěla, vrátit se o prázdninách na chvíli do hradu musí být hrozně fajn, jen mi to nějak nevyšlo,“ zamumlala Susan a na chvíli se zatvářila nespokojeně. To jí ale dlouho nevydrželo a vzápětí se už zase usmívala. „A co brácha, už se určitě těší, že jo? Kam myslíš, že ho klobouk zařadí?“ zatvářila se tázavě a zahoupala nohama. „Tý jo, ty auta musej být super, na to bych se taky klidně šla podívat. Každopádně – já jsem červenec procestovala. S babičkou. Nejvíc času jsme strávily asi v Egyptě v těch jejich pyramidách, ty byly děsně zajímavý, tak se nám odtamtud moc nechtělo… Srpen už tak dobrodružnej nebude, i když, no… s Meg bývá adrenalinový skoro všechno, určitě si to dovedeš představit, vždyť ji znáš,“ broukla Susan a pobaveně se uculila. Meghan sice byla trochu horkokrevná, ale stejně Sus nemohla popřít, že se už na kamarádku těší.

_________________

Liam do Susan smířlivě drcnul ramenem a uculil se jako neviňátko, když začala prohlašovat, že není srab. „No jó, no jó, vždyť já vím,“ brouknul s úsměvem a mrknul na ní, protože vážně nechtěl, aby se urazila, nebo hůř – naštvala se na něj. Kvůli blbosti, jako bylo tohle.
V duchu byl Sus vděčný, že už do něj nerýpe. Nebylo mu to vůbec příjemné a navíc jeho ego šíleně trpělo. Dobře věděl, že tu soutěž projel na celé čáře, a taky ho to pořádně štvalo. Možná ho ani tak neštvala prohra samotná, jako to, jak si ho kvůli tomu všichni dobírali. To byla pro chlapskou ješitnost pořádná rána. Když se Susan začala podivovat nad tím, že má Colin holku, Lee protočil očima a s úšklebkem ve tváři přikývl, aby to potvrdil. „No jo, už to tak je,“ zamumlal. „A víš, co je fakt gól? To rande jsme jim domluvili já a Addy, kdybychom to neudělali, pravděpodobně by se k tomu ti dva nikdy nerozhoupali,“ zabručel mrzutě. „Já mu to přeju, ale nemusel by na mě tak dlabat. A když už se vidíme, tak furt mele o Triss. Kdo to má poslouchat? Mě vážně nezajímá, jak je Triss úžasná,“ zabrblal otráveně. Kromě toho Colinovi tak trochu záviděl, ale nikdy si to nepřiznal, natož aby to přiznával někomu jinému. A štvalo ho, že zrovna Colin, takový havraspárský nerd, má holku dřív, než on sám.
Když ho Sus obvinila z toho, že by určitě taky požadoval nějakou vysokou cenu, zatvářil se jako andílek a pokrčil rameny. „No… možná?“ povytáhl obočí a letmo se pousmál. Možná bych taky chtěl pusu, Susie, brouknul v duchu, ale nahlas ta slova nevyřkl, na to byl moc hrdý a jeho ego už dneska trpělo dost. Dobře si všiml, jak jí zazářily oči při zmínce o kaštanech, a pobaveně se uculil. Vypadalo to ale, že nabídka další pusy je minimálně stejně tak dobrá, jako vidina kaštanů, takže se Lee na Susan zadíval, mírně povytáhl obočí a čekal, co si poručí. Její odpověď ho pobavila, a tak mu koutky úst zacukaly do úsměvu. „Hmm, já myslím, že to budeme muset zkusit,“ pronesl po chvilce a nepatrně zčervenal ve tvářích. Možná si hrál na frajera, možná Colinovi radil, jak na rande, ale s holkami měl úplně minimální zkušenosti, takže se pochopitelně dostával do rozpaků. A děkoval všem svatým, že ho nikdo nevidí.
Než se však odhodlal k další puse, došla řeč na Kamelot a prázdniny, a Lee to přivítal jako ideální rozptýlení. „Kamelot byl super. Přijel jsem domů úplně zničenej a samá modřina, ale byla to pecka. Hlavně bylo fakt bomba pobíhat po jinak prázdným hradě,“ zazubil se a pokrčil rameny. „Jo, brácha se těší, ale mám o něj tak trochu strach,“ přiznal s povzdechem. „On totiž tak nějak nedokáže pochopit, že ne všichni lidi jsou hodný, obzvlášť v týhle době, a je strašně naivní. Proto bych ho moc rád měl v Nebelvíru, ale tam asi nepůjde. Myslím, že skončí u vás, v Mrzimoru. Jestli jo, tak doufám, že mi na něj dohlídneš, Turnerko.“ Lee povytáhl obočí, probodl Susan pohledem a vzápětí se letmo pousmál. „Mohla bys jet s náma, kdybys chtěla. Tátovi by to určitě nevadilo,“ navrhl s úsměvem, když Susan prohlásila, že ta auta musí být super. To teda rozhodně byla. „V Egyptě? Páni. To ses tam neupekla?“ uculil se a sklouznul po Sus pohledem. „Jo, to si dovedu představit,“ přikývl na adrenalinový srpen s Meg a pobaveně se ušklíbnul.
Pak se ale odmlčel a natáhl se pro druhou půlku taštičky, která v něm zmizela nadsvětelnou rychlostí. Člověk by řekl, že si to Lee ani nemohl vychutnat, ale on si uměl vychutnávat i jídlo, které jedl rychlostí blesku. Spokojeně mlasknul, načež se zadíval na Susan a zrozpačitěl. „Tak… zkusíme, co je sladší? Jestli… Jestli pusa, nebo kaštany?“ zamumlal tázavě a nechal pravý koutek úst, aby mu zacukal do pokřiveného úsměvu. Napadlo ho, že tentokrát to nebude žádná pusa na tvář, protože jestliže chtěla Sus vážně testovat, co je sladší, musel jí políbit na rty. S tím sice nějaké zkušenosti měl, ale Susan nebyla jako jiné holky a Lee byl merlinví proč nervózní. Nakonec ale posbíral veškeré zbytky své odvahy, aby se k ní pomalu naklonil. A jestliže Susie neuhnula, vtiskl jí krátký a docela cudný polibek na rty. Určitě byl sladký až až.

_________________

„Ale no tak, Lee, ty na Colina snad žárlíš!“ nadhodila Sus a tázavě povytáhla obočí, když Liam otráveně bručel kvůli tomu, že si ho teď kamarád tak nevšímá a ještě mu navíc pořád básní o své dívce. „Zatni zuby a přežij to, vždyť jsou spolu čerstvě, ne? Je jasný, že z ní bude nadšenej,“ zarozumovala dívka a pokrčila rameny. Colina chápala, byla si jistá, že ona sama by se nechovala jinak, kdyby byla poprvé zamilovaná a Meg by to určitě za chvíli taky začalo lézt na nervy.
Když pak Liam přiznal, že by taky možná požadoval nějakou nepřiměřenou odměnu, Sus se vítězně zazubila. „Tak vidíš,“ pronesla a spiklenecky na něj zamrkala. Naštěstí jí ale zůstaly utajeny Liamovy myšlenky, protože jinak by se nejspíš začala červenat ještě víc než poté, co Lee nadhodil, že pak tu míru sladkosti asi budou muset vyzkoušet. „No. To máš asi pravdu, moc rozumný návrh. Jinak by se třeba taky mohlo stát, že bych si vybrala to míň sladký a to by přece za nic nestálo, že jo. Takže jo, měli bychom to pak okoštovat,“ pokývala Susan na souhlas a přitom se rozpačitě usmála, načež raději na chvíli sklopila pohled, aby nebylo vidět, jak moc je najednou nervózní. Kšá, Turnerová, vždyť to nic není. Susan zahnala ten hláseček a začala se úpěnlivě soustředit na to, aby se přestala tak zatraceně červenat.
„Tak to ti věřím. Nepobíhají tam ani nepovykují žádní prvňáci, úplně jiná atmosféra, co? Stejně se tam ale už strašně těším, i když tam bude zase přeplněno,“ broukla Sus a usmála. Bradavice – jako asi nemálo jiných – prostě považovala za svůj druhý domov a připadalo jí skoro nemyslitelné, že by je za dva roky měla opustit. Ale pořád to ještě byly dva roky, na smutnění bylo zatím ještě dost času. „O bráchu se neboj, kdyby přišel do Mrzimoru, tak na něj dohlídnu, slibuju. Ale na jednu stranu je to hezký, že si pořád chová víru, že v každým je něco dobrýho, ne?“ zamumlala a zamyšleně svraštila obočí. Susan se o to sice taky ještě pořád snažila, ale o růžové brýle přišla už dávno a chápala, že někomu prostě už pomoci není. „Myslíš, že bych fakt mohla? Já bych se ráda přidala, někdy jsem se chtěla na něco takového vydat.“ Sus sice auta nežrala tak úplně jako třeba Liam, ale protože se kolem nich pohybovala odmala, jistou slabost pro ně přece jen měla. A taková výstava byla lákavá dost. „No, málem upekla. Ale stálo to za to, protože číst si o pyramidách je fakt úplně něco jinýho, než to vidět na vlastní oči, to mi věř. A hlavně to tam všude úplně dýchalo magií, prostě bomba,“ vyjádřila se a zatvářila se nadšeně. I když byla Susan zvyklá na chladnější počasí, za to upečení se ten Egypt prostě stál.
Pak nastala ta chvíle ticha, během kterého Susan dorazila zbytek té svojí taštičky a radši to rychle zapila chladnoucím kafem, aby se na ní zase nezačala dusit, k čemuž naštěstí nedošlo, protože to by byl prostě trapas. Poloprázdný kelímek i nadále svírala v rukách jako svou záchrannou kotvu a trochu nejistě vystoupala pohledem k Leeho obličeji. I když se sotva před chviličkou napila, najednou měla pocit, jako by měla v puse sucho. Proto se vzmohla na pouhé přikývnutí, když se Liam zeptal, jestli se tedy vrhnou na tu zkoušku, proti čemuž Susan nehodlala protestovat, jakkoliv nervózní najednou byla. Nevědomky se k Leemu sama trochu naklonila a pak instinktivně přivřela oči. Jakmile se pak jejich rty setkaly, Susan měla pocit, jakoby jí žaludek najednou začal dělat přemety a jasně cítila, že pomalu začíná být červenější než i to nejzralejší rajče. Posléze oči zase pomalu otevřela a s jiskřičkami v očích se na Liama zadívala. Ani si snad neuvědomila, že se nenarovnala zpět. „Myslím, že ty kaštany nemají šanci vyhrát,“ hlesla polohlasem a trochu nesměle se usmála. Co se Susan týkalo, onen polibek byl tisíckrát sladší. Prý pečené kaštany, ha. Kam ty se na to hrabaly…

_________________

„Nežárlím!“ ohradil se Lee okamžitě a zavrtěl se na lavičce, jako by se mu najednou sedělo nepohodlně. Ušklíbl se, povzdechl si a podrbal se ve vlasech. „To nevím, jak to přežiju,“ zabrblal nakysle. „No řekni, tebe by to neštvalo, kdyby si Meg našla nějakýho amanta, většinu času trávila s ním a pak o něm ještě pořád žvanila? Mě to teda dost prudí,“ pronesl a pokrčil rameny. Svým způsobem Colina taky chápal, ale na druhou stranu skutečně žárlil a ta jeho zamilovanost mu lezla na nervy.
Spokojeně přikývl, jakmile mu Sus odsouhlasila, že by později měli vyzkoušet, co je sladší, aby si náhodou nevybrala tu méně sladkou možnost, a v očích mu přitom přeskočily jiskřičky. Sebevědomě totiž věřil, že ten polibek bude daleko lepší, než nějaké hloupé pečené kaštany. Nemohl popřít, že je nervózní z toho, že bude Susan Turnerové tak blízko, ale taky nemohl popřít, že se těší. V duchu si vynadal do blbečka a radši přesměroval svoje myšlenky jinam.
„Co prváci… Skoro nikdo tam nebyl. Jenom my, rytíři kulatého stolu, a Morganina zákeřná družina, čítající asi dva členy,“ odvětil na její otázku pobaveně. „Jo, já se na ten další rok taky těším. Ale na sedmák moc ne, vidina zkoušek mě docela děsí. Obzvlášť jestli se Colin bude věnovat radši Triss a zapomene, že občas s učením potřebuju pomoct,“ ušklíbnul se. To by byl Liam dobře v háji, kdyby se na něj Colin vykašlal. Ale Colin takový naštěstí nebyl, takže Liamovi snad propadnutí u zkoušek nehrozilo. „Díky,“ usmál se vděčně, když mu Sus přislíbila, že na Mickeyho dohlédne. Stejně by ho ale měl raději v Nebelvíru, a docela doufal, že se Michael bude snažit klobouk ukecat. Hlavně, aby se nedostal do Zmijozelu, tam by byl jako jehňátko mezi krokodýly. „No, hezký to je, ale ne v týhle době. V týhle pitomý době mu to může jenom uškodit,“ pronesl přesvědčeně na to, že je hezké, že se jeho bratr snaží vidět v každém něco hezkého. Jenže ne ve všech lidech šlo něco hezkého najít, obzvlášť poslední dobou, kdy lidé začínali odhalovat svoje pravé tváře.
Tu výstavu aut Lee bez zaváhání odkývl. „Jasně, že bys mohla. Pokud ti nevadí, že s náma bude táta a možná Mickey,“ řekl s úsměvem a pokrčil rameny. Vlastně se mu líbila představa, že na tu výstavu bude mít dalšího parťáka, respektive parťačku. Nebavilo ho potloukat se mezi vystavovanými kousky o samotě – jistě, byl tam s ním táta, ale ten se mu zpravidla někam ztratil a ukázal se až bůhví kdy. „Jo, to věřím,“ přikývl na její slova o Egyptě, „ale mě to stejně moc neláká. To bych se radši podíval na aztécký pyramidy. Nebo do Říma na koloseum. Nebó na Velkou čínskou zeď,“ přiznal a na okamžik se zatvářil zasněně. Lee měl vždycky v oblibě dějiny a navštěvovat historická místa ho fakt tankovalo, ale Egypt ho kupodivu nikdy moc nelákal.
Ačkoliv byl ten polibek poměrně krátký a víceméně jen letmý, Lee si ho stejně užil se vším všudy. A na tu krátkou chvilku, kdy se jejich rty dotýkaly, měl pocit, že mu srdce vyskočí z hrudi. Udělalo několik splašených přemetů, načež se rozběhlo sprintem vpřed. Leemu zčervenaly tváře, ačkoliv tohle nebyl jeho první polibek v životě. Jenže pro něj měl daleko větší význam, než ty předchozí – byla to přece Sus. Moc fajn holka, a navíc hezká. Když se od ní pomalu odtáhl, nechal oči ještě na chviličku zavřené, a rty se mu zvlnily do úsměvu. Teprve pak oči otevřel a zblízka se zadíval na Susan. „Určitě je jim to líto. Těm kaštanům,“ plácnul první blbost, která ho napadla, a koutky úst nechal cuknout do úsměvu. Přitom na okamžik rozpačitě sklopil pohled, ale brzy zase vystoupal očima k těm jejím. Ani nevěděl proč, ale nechtělo se mu od Susie vzdalovat. A když si uvědomil, že tajně doufá, že jí jeden polibek nebude stačit, rozpaky mu znovu zahořely tváře.

_________________

„Jasně. Úplně z tebe ta ‚nežárlivost‘ čiší,“ zacukrovala Sus a pobaveně se na Leeho uculila. „Já si to náhodou s Meg už odbyla. Ona si někoho našla loni v létě a taky se kvůli němu na mě vykašlala, i když jsme už měly naplánovaný, jak spolu pojedeme na fesťák. Jasně, mrzelo mě to, ale nedokázala jsem na ni být kvůli tomu nabručená dlouho, viděla jsem, že je šťastná a nechtěla jsem jí to kazit.“ Susan pokrčila rameny, protože to brala jako jasnou věc. Zkrátka mrzimorská skrz na skrz. Většinou. „Ono ho to po chvíli přejde, uvidíš. Případně mu můžeš pohrozit, že mu… třeba sebereš učebnice,“ dodala ještě a vykroutila koutky úst do úsměvu.
„A z profesorů tam nikdo nebyl, třeba na dohled nebo tak?“ pozvedla Sus obočí a pak potřásla hlavou. „Člověk aby se v tak vyprázdněným hradu skoro bál, ne?“ poznamenala ještě a zvesela se zazubila. „Sedmák bude asi děsnej, no. I když ty NKÚčka docela šly, řekla bych. Každopádně, kdyby Colin náhodou nebyl dostupný, tak se můžeš obrátit na mě, klidně bych ti s něčím pomohla,“ nabídla Susan Liamovi a přitom se na něj pousmála. „Jenom teda kdybys náhodou ovcoval z Věštění, tak tam asi neposloužím, protože to jsem po tom fiasku při NKÚčkách radši vzdala,“ dodala a nepatrně se ušklíbla. To eMko ji sice na výsledném papíru mrzelo, ale na druhou stranu si to Věštění beztak vzala jen ze zajímavosti, než že by se tomu skutečně chtěla věnovat. „No já vím. Hlavně aby o ty iluze nepřišel moc tvrdě,“ zamumlala Susan v reakci na Mickeyho naivitu. „Je ale fakt hezký, že máš o bráchu takovou starost,“ broukla nakonec a věnovala Liamovi oceňující úsměv.
Když ji pak Lee ujistil, že vážně nebude problém, když se k nim na té výstavě přidá, Susan se zatvářila spokojeně a přikývla. „No jasně, že mi to nebude vadit, proč by taky mělo,“ prohlásila a pokrčila rameny. Naopak, pořád lepší, než kdyby tam měla courat sama, to by ji asi brzy bavit přestalo. Takhle se na to těšila. „Tam bych se taky ráda mrkla. Všude. A to Koloseum by mi i vyšlo, kdybych ještě zůstala s babičkou. Ale tak snad příští rok by to mohlo vyjít,“ zauvažovala Susan nahlas. Sice neměla cestování tak moc v krvi jako babička, ale tyhle kratší poznávací cesty ji bavily.
Pro Susan byl tenhle krátký polibek v podstatě premiéra – ty přátelské a rodinné na přivítanou nebo rozloučenou se přece skutečně počítat nedaly – a tak se slečna Turnerová tvářila trochu omámeně, přesto však jakýmsi způsobem šťastně, o to víc, že to bylo víceméně nečekané, protože na Leeho narazila přece jen náhodou. Ale byl to příjemný pocit. Moc příjemný. A Susan se přistihla, že najednou touží po pokračování, že jí tohle málo nestačí. „Já jim to někdy vynahradím,“ opáčila trochu nepřítomně, protože její myšlenky se momentálně nacházely už dávno někde jinde než u těch kaštanů. Sus nějak nemohla – a ani vlastně nechtěla – odtrhnout oči od těch Liamových, tak trochu měla pocit, že by se v nich najednou mohla utopit a srdce jí bušilo tak, že se málem divila, že to nikdo jiný neslyší. Nakonec se rozhodla posbírat svou momentální odvahu, aby vzápětí překonala tu kratičkou vzdálenost mezi nimi a mohla mu ten sladký polibek oplatit.

_________________

Lee se zamračil a cosi nesrozumitelně zamručel, ale ke své nežárlivosti už se raději nevyjadřoval. Dobře věděl, že je poznat, jak žárlí, ale odmítal si to připouštět. Pochopitelně byl rád, že je Colin šťastný, a nechtěl to jemu ani Triss kazit, ale nedokázal se zbavit pocitu, že na něj kamarád tak nějak zapomněl. A to ho mrzelo a štvalo. „Hmm, máš pravdu, snad si zase uvědomí, že existuje i někdo jinej, než Triss,“ zabrblal po chvilce, ušklíbnul se a pokrčil rameny. „Nějak si nejsem jistej, že by nedal před učebnicema přednost Triss. A to už je fakt co říct.“
Liam zakroutil hlavou. „Ne. Jenom s Flannem ze Zmijozelu tam přišel nějakej dospělák, co hrál krále Marka,“ broukl a podrbal se zamyšleně ve vlasech. Žádného dalšího dospěláka tam nezahlédl, pokud si dobře vzpomínal. „Jinak tam byli akorát skřítci. A jo, prázdnej hrad je trošku děsivej. Nebo ani ne tak hrad, jako mrtvolně tichá společenka,“ přikývl na Susaninu otázku. Z toho ticha, které v hradu o prázdninách panovalo, člověku běhal mráz po zádech. „Dík, Susie, si fakt kámoš,“ zamumlal a vděčně se uculil, když se mu Susan nabídla, že mu s učením pomůže, kdyby měl problémy a Colin se na něj vykašlal. Lee najednou začínal pomalu doufat, že se na něj Colin vážně vydlábne. „A z věštění fakt ovcovat nehodlám, měl jsem u NKÚček háčko,“ dodal pobaveně. Na slova o Mickeym jen přikývl a letmo se pousmál. Samozřejmě, že měl o brášku starost, obzvlášť když k němu Michael tak vzhlížel. Lee se mu snažil jít příkladem a držel nad ním ochranná křídla tak často, jak jen mohl.
Ani k cestování už neměl potřebu nic dodávat. Byl rád, že s ním Susan pojede na tu výstavu aut, a dal jí to najevo širokým úsměvem. „Určitě ti to vyjde,“ brouknul jen, když došla řeč na výlet ke Koloseu, a povzbudivě na ní mrknul. Konec konců, proč by to nemělo vyjít, že. Byli kouzelníci, Susan se tam mohla přemístit, nebo dostat letaxem, kdykoliv chtěla. A jemu bůhví proč před očima vytanula představa jejich společné fotky pořízené právě před Koloseem. No, výlet by to byl hezký, a se Susan ještě hezčí. To by totiž i během zatažených dní bylo slunečno – stačil k tomu jenom její úsměv.
Lee měl ale daleko zajímavější a příjemnější věci na práci, než aby zabředával do rozhovoru o cestování. Byl tu jen on a Susan, a byli si tak blízko, jako nikdy jindy. Liam cítil, jak ho z toho mrazí v zátylku – nebylo to ale žádné nepříjemné mrazení, spíš naopak. Široce se usmál, když Sus podotkla, že to těm kaštanům někdy vynahradí, a byl fakt moc rád, že před kaštany upřednostnila právě jeho. Zadíval se jí do čokoládově hnědých očí a srdce se mu rozbušilo ještě rychleji. Absolutně netušil, co se to s ním děje – tohle sice zažil, ale jen v daleko slabší verzi. Teď si připadal jako omámený, jako by se nacházel někde daleko mimo realitu a Susan byla tou nejdůležitější a nejúžasnější osobou na světě. Očima na chvilku těkl k jejím rtům a polkl. Když se nakonec Sus rozhodla překonat tu kratičkou vzdálenost mezi nimi, zatajil dech a pomalu zavřel oči, aby si polibek, který následoval, pořádně vychutnal. Konečně začínal chápat, proč se říká, že jsou polibky sladké – tenhle totiž rozhodně byl. Ten nejsladší, jaký kdy Liam dostal.
Lee poposedl na lavičce blíž k Sus, aniž by přerušil jejich polibek, a rukou pomalu vystoupal k její tváři, aby jí o chvíli později zlehka pohladil a zastrčil jí zbloudilý pramínek vlasů za ucho. Ten úžasně sladký polibek o něco prodloužil, jelikož se mu vůbec nechtělo vzdalovat se od Sus a vracet se do nepříjemné reality. Teď měl totiž pocit, že se vznáší kdesi na růžovém obláčku, a že kdyby otevřel oči, uviděl by, jak se kolem nich vznáší amorci a srdíčka.

_________________

Susan se nakonec s Liamem od nezávazného tlachání o kamarádech, prázdninových plánech a cestování přesunula k události, kterou od dneška vůbec nečekala, a když si se sáčkem pečiva a kávou v kelímku sedala vedle Liama na tu lavičku, patrně by ji ani ve snu nenapadlo, že by to mohlo dopadnout nějak takhle. Nad tím teď ale každopádně nepřemýšlela, protože momentálně měla v hlavě úplně vymeteno a v jejích myšlenkách se nacházel pouze Liam a ona. Ačkoliv sluníčko dnes výjimečně hřálo, Susan přesto cítila, jak jí naskakuje husí kůže. A zimou to věru nebylo. Ještě nikdy předtím si s nikým takhle blízká nebyla a teď, když to zažívala na vlastní kůži a ne jen přetlumočené od Meg, pasovala to na ten nejhezčí pocit na světě. Prostě to tak bylo správně a Susie si v tuhle chvíli nedokázala představit, že by ta chvíle měla někdy skončit. Vlastně to ani nechtěla. Srdce se jí tetelilo štěstím, v břiše jí poletovalo to pověstné hejno motýlů… Zkrátka perfektní chvíle. Susan vůbec neprotestovala vůči tomu, že se Lee přisunul blíže a ten sladký polibek prodloužil, naopak. Pod jeho dotekem se nepatrně zachvěla a pomalu začínala mít pocit, že asi brzy exploduje. Pomalu zvedla ruku a trochu váhavě přejela prsty nejdřív po Liamově tváři, načež pak pomalu tou rukou sklouzla na jeho rameno. Ještě chvíli mu něžné, sladké polibky oplácela, ale pak přece byla chtě nechtě nucena se zase odpojit, protože jí pomalu docházel dech a ona jako by zapomněla, jak se vlastně dýchá. Na Susanině tváři se objevil nesmělý úsměv, nicméně líčka už tak červená jako před chvílí neměla, teď už jen lehce narůžovělá. „Já…“ načala potichu větu, ale vzápětí poté zase pusu zaklapla. Veškerá její výřečnost se vmžiku ztratila a i když by ráda něco řekla, i když by ráda okomentovala to, co se právě stalo, prostě na to nedokázala najít ta správná slova. A možná nakonec ani to nebylo zatím potřeba, protože úsměv, který se jí odrážel v jiskřících očích, koneckonců nejspíš mluvil za všechno. Sus nakonec beze slova sklouzla rukou z Liamova ramene dolů a pomalu ji přesouvala po jeho paži, až ho nakonec bříšky prstů jemně pohladila po hřbetu té ruky. „Je mi takhle fajn,“ pronesla posléze, ačkoliv už ve chvíli, kdy ta slova pronesla, tak si pomyslela, že jsou hrubě nepostačující. Bylo jí přece mnohem líp než fajn! Tak nějak ale měla pocit, že kdyby se pokusila o nějaké přesnější vyjádření, patrně by bídně selhala, protože někdy se dějí věci, které zkrátka obyčejnými slovy vyjádřit nejdou.

_________________