Mezi těmi, kdo se objevili s příchodem mužů v černých pláštích, byl i Samuel Howells. Težko říci, zda přišel s nimi, nebo tomu chtěla náhoda, aby se tu objevil přesně v ten okamžik. Bylo však nad slunce jasné, ke které z bojujících stran se muž hodlá přidat. Zatím se ovšem ani trochu nezdálo, že by se hodlal bezhlavě vrhnout do boje, jako už to dělali jiní. Kdepak, držel se hezky stranou, schovaný ve stínech, a vzhledem k nastalé vřavě bylo nepravděpodobné, že by si zrovna jeho někdo všiml, zvlášť proto, že byl stejně jako oni muži oděn celý v černém a na hlavě měl, stejně jako oni ostatní, kápi. Náhoda? Kdo ví. Možná by s s tím někteří mohli začít lámat hlavu, kdyby ovšem na to měli čas. Což se zdálo opravdu nepravděpodobné. Nestoudné, jak se opovažují, pomyslel si muž a mezi očima se mu objevila nespokojená vráska. Nechápal, jak je vůbec možné, že si ti zloději kouzelnických schopností ještě dovolují takhle vyskakovat. Vždyť někteří vypadali ještě jako děti, kteří sotva dokončili studium v Bradavicích. A to kdoví jestli. Třeba už je vyhodili,špínu jednu, pomyslel si škodolibě, a oni se teď vztekají a myslí si, že tou jejich směšnou rebelií něco změní. Zatímco někteří ze zamaskovaných už začínali útočit, on pořád hledal snadný cíl. Ne že by snad byl zbabělec, ale tohle byl přeci jen pouhý začátek, a on nehodlal riskovat moc, když se zdálo, že za tu správnou věc bude muset bojovat ještě hodně dlouho. Mezi bojujícími zahlédl i někoho, kdo až nebezpečně připomínal Jarena Galla. Což ho v konečném důsledku ani nepřekvapilo. Někdo ty pošetilce musel naučit správnému chování. Přibližně ve chvíli, kdy se podíval Jarenovým směrem, ho ale vyrušilo kouzlo, konkrétně Bombarda, dopadající až moc blízko k němu. Do hloučku postav před ním. Odkud ale letělo, to netušil. Pravděpodobně však od jednoho ze vzbouřenců. "Petrificus totalus!" zamířila do davu revolucionářů jeho ruka s hůlkou, vysunuvší se ze stínu. Bylo jedno, koho zasáhne, a jestli vůbec V rychlém sledu totiž potřeboval ještě "Protego," aby snad náhodou taky nedostal ťafu důsledkem Bombardy.

Mimo herně:
EDIT-hody(+2 Smrtijed, +4 dospělý)
Petrificus totalus

Anabelle Xaveria Howells rolled 1d10:
8

Protego

Anabelle Xaveria Howells rolled 1d10:
5

snad jsem to nepopletla...

_________________

Jasper nebyl žádné béčko, co se týkalo podobných kouzel, a expelliarmus musel umět vyšvihnout bezchybně i ze spánku, takže ho ani nepřekvapilo, že se hůlka protivníka brzy odporoučela na svou pouť někam jinam. Neměl ale v úmyslu na muže útočit, takže pokud Jaren očekával kletbu, ta nepřišla. Jasper měl nějaký smysl pro spravedlnost a ta rozhodně nedovolovala použít kletbu na někoho, kdo se nemohl bránit. A ani útočit nazpět.
Když k němu Jaren došel, ani nemrknul. Neuhnul stranou a pod jeho pohledem se mu neorosilo čelo, což by se jiným slabším povahám možná stalo. Třímal svou hůlku pevně v ruce, ale tu měl svěšenou podél těla. A připravenou se bránit, kdyby bylo potřeba. Kdyby se Jasper nechtěl nechat odstrčit, Jaren by s ním nehnul, ale sám udělal pod tlakem jeho rukou krok vzad. V odchodu mu vážně nemínil bránit. Jenže díky tomu mu taky zdrhnul bratranec a události nabraly rychlejší spád.
Nechal Jarena Jarenem, protože ho nepovažoval za hrozbu, dokud nenajde něco, co by ho poslouchalo na slovo, takže se rozhlédl a spatřil onu bezvládnou dívku visící ve vzduchu, jakoby se někdo pokusil dát revolucionářům zprávu, že takhle skončí všichni. Chudák holka… Jasper tušil, že obyčejné finite mu nepomůže, jenže to už si všiml Sheridana, jak se k dívce prodírá davem. A pustil se za ním, aby ho po chvilce dohonil.

_________________

Eddymu se kouzlo nepovedlo, což připsal tomu, že ho nikdy pořádně netrénoval, a taky tomu, že se bál. Ruka s hůlkou se mu naprosto nehrdinsky klepala a potila – raději by čelil stovce démonů, než aby se musel postavit ministerským poskokům. Instinktivně zavřel oči před nárazem, který měl přijít, ale nic se nestalo, a tak je znovu otevřel. Kouzlo zřejmě svým protegem odvrátila Mikayla, takže se na ni Eddy vděčně zadíval.
Těžko říct, jestli by se to, co se u Hladového draka dělo, ještě pořád dalo nazývat bitkou. Kouzel létalo vzduchem stále více, a stále více kouzelníků klopýtalo zraněno, nebo rovnou padali k zemi. „Dneska tu nehodlám umřít. Můžete jít se mnou, nebo se tu slepě bijte, jak chcete,“ zahučel bez špetky předchozího humoru k Mice, načež vyrazil davem k jedné z postranních uliček, kde byla situace trošku klidnější.
Koutkem oka zahlédl, jak se nedaleko od nich z černého kouře zhmotnilo několik postav zahalených do černých hábitů. Eddy nasucho polkl a zatvářil se zoufale. Rebelové to mysleli vážně. A ministerstvo očividně taky. Nebo to možná nebyli ministerští, kdo ví… Eddy přidal do kroku a rozrážel si cestu lokty. Zapojovat do bitky se nehodlal. Pokud se ho Mikayla rozhodla následovat, občas se ohlédl, aby se ujistil, že ji nikam nestrhl dav.
A jestliže ho nesrazilo nějaké z kouzel, kterým se snad doposud obratně vyhýbal, zmizel v postranní uličce, odkud se hodlal dostat do bezpečí.

>> fuč

Mimo herně:
Pokud se Eddíka ještě někdo rozhodne zastavit/zrakvit/zamordovat, může to zkusit, v takovým případě bych ještě napsala

_________________
Be a dreamer. If you don't know how to dream, you're dead.

Samozřejmě jsem nečekal, že bude revoluce procházka růžovou zahradou, že všechno dopadne dobře, že nikdo neumře, nebudou žádní zranění, a tak dále, ale to, co se tu teď dělo, mě děsilo. Na tohle mě nikdo psychicky nepřipravil. Nikdo mě nepřipravil na to, že se nějaký ministerský páprda bude snažit zabít mou Sybille. K smrti mě děsilo už jenom pomyšlení na to, že je zraněná, natož představa toho, že bych ji najednou neměl. Nevěděl jsem, jak bych ustál další ztrátu.
Kouzlo toho chlapíka, který na mě předtím namířil hůlkou, jsem naštěstí odrazil, a možná na zlomek vteřiny se mi nepatrně ulevilo. Ten pocit byl ale rázem pryč, když jsem si uvědomil, že mi Sybille po tom výbuchu zmizela z očí. Jindy jsem možná dokázal zachovat klidnou hlavu a řešit všechno s klidem, a dokázal bych to i dneska, kdyby v tom davu bojujících nebyla osoba, kterou jsem miloval. Kvůli ní mě zachvacovala panika a srdce mi svíral ledový pocit strachu. „Syb,“ zakňoural jsem přiškrceně, ačkoliv jsem věděl, že mě nemůže slyšet. Bylo to spíš jakési zbožné přání, aby odpověděla, dala mi najevo, že žije.
Do cesty se mi přimotal někdo, koho jsem díky chování a vzezření rychle pasoval na člověka bijícího se za ministerstvo (Howells), a tak jsem hůlku sevřel v ruce tak pevně, že mi zbělaly klouby. Sice jsem se bál a trochu jsem panikařil, ale zároveň jsem měl zlost. Tak obrovskou, že mi zatemňovala myšlení. Zaťal jsem čelist a namířil hůlkou na toho muže. „Petrificus totalus,“ syknul jsem odhodlaně. A poprvé v životě jsem si přál, aby se mu něco stalo. Aby nám dal pokoj, on i všichni jeho kumpáni. Aby dali pokoj Sybille.
Když jsem zvedl pohled, hrklo ve mně. Sybille se najednou vznášela nad hlavami bojujících kouzelníků, podle všeho v bezvědomí. „SYBILLE!“ zahulákal jsem a šílený strachy jsem se už zase dral vpřed, takže jsem snad stihl tomu chlápkovi, na nějž jsem předtím nesheridanovsky zaútočil, ztratit z očí. Pokud se mě ale přecijen pokusil sejmout kouzlem, měl jsem připravené protego. Na které bych se v tomhle rozpoložení zřejmě stejně nedokázal soustředit. Ale záda mi snad už zvládal krýt i Jasper.
K Sybille už mi chybělo jen pár kroků, když mě dohnal můj bratránek, o jehož přítomnosti v téhle mele jsem neměl nejmenší tušení. „Jaspere!“ obrátil jsem se na něj s koncentrovaným zoufalstvím v očích. „Ona, ona… SUNDEJ JI!“ zakřičel jsem a vzápětí jsem se o bratránka na chvilku opřel, protože se mi zamotala hlava. Snažil jsem se sám sebe uklidnit, ale marně.

Mimo herně:
Petrificus totalus maestro Howells (+5)

Sheridan Lynch rolled 1d10:
1

Případné protego (+6)

Sheridan Lynch rolled 1d10:
9

_________________

Na rozdíl od Eddyho, Mika svou hůlku svírala pevně bez jediného zachvění jako by přesně věděla co dělá. Protego se jí také povedlo, což jí na chvíli vykouzlilo úsměv na tváři, který posléze zas zmizel. Musela se přeci soustředit na to co se dělo, každou chvíli k nim mohlo přilétnout další kouzlo. A toto kouzlo bylo ještě jedno z těch lehčích. Letmo zkontrolovala Eddyho, který byl taktéž v pořádku, což bylo dobré znamení, že.
Všechno to pokračovalo dál, kouzelník za kouzelníkem odpadával, ale nevypadalo to, že by to mělo nějak rychle skončit, právě naopak. Kousek od nich se totiž objevili jakýsi maníci v černým, kteří vypadali dost.. Strašidelně a taky docela drsně a jejich kouzla rozhodně nezněli dobře. "Já taky ne, ale.. Oni potřebují pomoc. Opatrujte se," broukla směrem k Eddymu, který se rozhodl odsud co nejrychleji zmizel. Zbabělec. Chvíli sledovala jeho záda než se jí ztratil mezi ostatními a na okamžik zalitovala, že nešla taky. Jenže to by potom taky byla zbabělec. Raději tedy opět pevně stiskla svou hůlku namířenou na jednoho chlápka v černém. "Alarte Ascendare!" Rychle proklouzla mezi několika kouzelníky, kteří jí překáželi ve výběru další oběti. Tedy ona moc dobře věděla po kom bude pálit, ale nechtěla, aby to schytal někdo jiný. "Tarantalegra!" Vypálila k Jarenovi, který se ještě před chvílí bavil s jedním tím chlápkem od černých. "Protego," Ozvalo se chvíli po předchozím kouzlu, protože ochrana byla potřeba.

Mimo herně:
Alarte Ascendare-> Aidan (+6)
(nenaučené, potřeba 10)

Mikayla F. Moore rolled 1d10:
10

Tarantalegra->Jaren (+6)

Mikayla F. Moore rolled 1d10:
1

Protego (+5)

Mikayla F. Moore rolled 1d10:
1

_________________

Henry poněkud roztrpčilo, že skupina zahalených jedinců zvládla její bombardu tak dobře odrazit. Nikdo, kdo se oblékal do tak zlověstně vyhlížejících plášťů, totiž nemohl mít dobré úmysly, a jí jakožto informačnímu kanálu široké (dobře, možná ne zas tak široké) veřejnosti prošel pod rukama dostatek informací na to, aby věděla, že to možná není zas tak daleko od pravdy.
Zkusila to ještě jednou, a tentokrát bombardu střelila přímo po hlavním zakuklenci, který s jedním z davu řešil cosi s hůlkami. To taky nemohlo být nic dobrého, zvlášť když řečeného pozorovatele viděla v akci, a rozhodně nebyl na straně omdlelé dívčiny visící za kotníky ze vzduchu, hysterického jedince s brýlemi a světlovlasé ženy, která očividně docela dobře věděla, co dělá.
Henrietta sice byla v rauši ze souboje, ale přesto jí bylo tmavovlásky, která visela ve vzduchu jako zapíchnuté podsvinče, tak trochu líto. „Finite incantatem,“ zamávala hůlkou v jejím směru, a doufala, že se vůbec takové finite na závěsná kouzla může používat, protože nad tím nikdy nějak zvláště nepřemýšlela. Zhruba v tu chvíli se jí do uší vloudilo zaprskání, které identifikovala jako něčí kouzlo, které se tak úplně nevydařilo. Otočila se přesně ve chvíli, kdy si neidentifikovatelná postava stahovala masku do obličeje, a děsně ji to namíchlo. Co má po ní co házet kletby? Fialové vlasy zavířily vzduchem, když se Henrietta s dost znepokojivým úsměvem mstila. „Assa in tuo succo,“ zkusila znovu, když prvně účinky kouzla nemohla pozorovat díky mele, která vypukla v davu, a ona se chtěla pořádně podívat, co přesně tahle veselá formulka dělala.
Jenže pak se za ní ozvalo zaklínadlo, které vůbec neznělo příjemně, a Henrietta se v náhlém zděšení, že nikdy neuměla pořádně protego, otočila a jednala dřív, než vůbec začala myslet. „Aresto momentum!“ vypálila rychle ve snaze zastavit neznámého kouzelníka dřív, než jí provede něco ošklivého, a vůbec si přitom neuvědomila, že vlastně útočí na tu světlovlasou kouzelnici, která byla podle všeho na jejich straně. „Pardon!“ vypískla okamžitě, co si uvědomila svou chybu, a s hektickým máváním rukou přemýšlela, jak problém vyřešit, pokud se kouzlo povedlo.

Mimo herně:
Bombarda na Lavinia Tinkerbella (+7)

Henrietta Løvenskjold rolled 1d10:
4

Finite incantatem na visící Sybille (+5)

Henrietta Løvenskjold rolled 1d10:
3

Assa in tuo succo na Aidana (+6)

Henrietta Løvenskjold rolled 1d10:
7

Aresto momentum na Mikaylu (+5)

Henrietta Løvenskjold rolled 1d10:
3

_________________

Aidan překvapeně sledoval, jak jeho kouzlo vyšlo a tmavovlásce teď prameny zakrývaly obličej. Váhavě se i s ní jako na drátkách vydal dál. Trhl sebou, když uslyšel smrtící kletbu, a zaváhal. Tihle měli jít do vězení... Měli... měli co? Vyslechnout a zavřít, tak to bylo? Měl by chytit někoho dalšího?
V hlavě uslyšel příkaz: Tahle stačí. Mladá krev je pobouří a je to děvče, lepší výstrahu si nemůžeme přát. Nic nezničí bojového ducha jako ztráta dětí...
Pomalu se vydal dál a míjely ho všechny marné paprsky pokoušející se o osvobození bezvědomé Sy-... Sybille? On ji znal! Udiveně se zastavil a prohlédl si ji, i když visela hlavou dolů, když ho najednou zasáhl paprsek kouzla, které se vymrštilo vysoko do vzduchu. Aidan začal padat a ani nekřičel. Vůbec mu nedocházelo, co se děje, dokud nedopadl a jedna noha se pod ním nezkroutila do nepřirozeného úhlu. Luplo to. Aidan bolestí zařval, ale účinky Levicorpu nepomíjely jen proto...
Sybille pořád visela jako loutka a občas to s ní škublo, když se Aidan opřený volnou rukou o zeď drápal na zdravou nohu a bílé čelo se mu perlilo potem.
Horko střídané ledovým chladem teď vystřídalo vytrvale se stupňující horko. Aidan se chytil za krk a povytáhl si neexistující límeček. V tom všem černém mu i na březen bylo nějak horko. Zalapal po dechu a divoce se zadíval do davu. To ona, ta fialová! Poskočil dopředu a vztekle švihl hůlkou.
"Crucio!"

Mimo herně:

Aidan Thorne rolled 1d10:
4

Ať už to vyšlo nebo ne, Aidan slyšel řev, hlasy a stahující se smyčku. Začal se s obtížemi belhat pryč, nebo spíš poskakoval po jedné noze pryč i s bezvědomou dívkou, kterou dostal nakázáno přivést, a přes rameno sekal dalšími kouzly, která mu někdy napovídal hlas v hlavě, někdy mu vyskočila nesouvisle z paměti...
"Calvorio!"

Mimo herně:
Na Sheridana (+ 3)

Aidan Thorne rolled 1d10:
7

Victor zmizel v nedohlednu a vyděšeně začal hledovat Jarenovu hůlku, zatímco on sám se ocitl v blízkosti osob v černých kápí. Nervózně mnul tu cizí hůlku v prstech, protože věděl, že na cizí hůlku se nemůže člověk stoprocentně spoléhat, co ovšem bylo mnohem horší, že ta hůlka patřila tomu dvacetiletému hošánkovi a nesouhlasně se mu chvěla v ruce. S Jarenem nesouhlasila ani trochu a on věděl, že jakékoli kouzlo, které sešle, selže. Neposlouchala ho...
"Cenu?" zachraptěl Jaren s pohledem upřeným na hůlku, kterou muž držel v ruce, "zasypu tě zlatem," zašeptal potichu, "Tinkerbelli," dodal hned na to, když zahlédl mužovu tvář a potměšile se ušklíbl. Nebo cokoli jiného, dodal už v duchu s pohledem zabodnutým do mužových očí, než si od něho převzal svou hůlku, která byla poškozená a bude potřebovat odbornou pomoc, tudíž ji zastrčil rychle dovnitř saka, společně i s tou Victorovo, a převzal si hůlku, kterou mu podal muž vedle něho. "Tak abychom s nimi skoncovali, ne?" ušklíbl se nadneseně, když si všiml, že ti mudlovští šmejdi až s obdivuhodnou vervou odolávají a perou se hlava nehlava. Čas to změnit.
"Protego!" švihl hned směrem hůlkou k Mikayle, která na něho vyslala kouzlo, pokud se mu podařilo ubránit, pouze se k ženě ušklíbl, pokud ne, tak bojoval dál za rychlých stepových kroků, dokud ho někdo neosvobodil. Ovšem v obou případech hodlal kouzlo ženě vrátit a na tanec neměl zrovna náladu, i když by to za Mikayla možná stála. "Smaž se ve vlastní šťávě," zavrčel k ní s elegantním pohybem v zápěstí.
Nesledoval, zda se mu kouzlo podařilo, nebo ne. Jeho pozornost hned strhl další kouzelník, Jaren zelenomodrýma očima zpozoroval Sheridana, kterému kryl záda ten chlápek, co ho odzbrojil. "Confundo," zamířil na něho, a pak se ihned otočil stranou a zamířil na Sheridana, který se náhle ocitl před ním. Všiml si, že Sybille začal jeden z nich táhnout pryč. Nebylo pochyb o tom, že ten pitomec půjde za ní. Celou dobu na ní volal, na mudlovskou šmejdku. Jaren ani nevěděl, jestli se mu má zvedat žaludek, nebo se má radši té lásce až za hrob smát. Rty se mu roztáhly do jízlivého úšklebku, než se k Sheridanovi natáhl a protože byl o proti němu poměrně vysoký, hrubě ho chytl za vlasy, za kterého ho strhl k sobě. "Už drž hubu, nebo tě umlčím jednou pro vždy," zapředl mu do ucha, zatímco špičkou té drobné hůlky putoval po jeho krku až k brýlím, které mu z očí shodil a dupl na ně botou. "Vidíš dobře? Tak kde máš tu svou kočičku, už je pryč, co?" začal se pobaveně smát Sheridanovi do ucha, zatímco mu tiskl hůlku na spánek a díval se Jasperovým směrem, protože věděl, že ten to nenechá být, ani v případě, že to Confundo vážně schytal. A možná Jaren i schytal nějakou tu ránu, Sheridan se určitě zmítal. A pokud budou Sheridana bránit i další, bylo mu to jedno... "Vypálím ti oči, ty šmejde. Conjunctivitus," z blízkosti, přímo mezi oči. Fanaticky se ztratil v dokonalém pocitu způsobovat bolest.

Mimo herně:
Protego na Mikaylu (+6)

Darrel Brewster H. Gall rolled 1d10:
1

Smaž se ve vlastní šťávě na Mikaylu (+6)

Darrel Brewster H. Gall rolled 1d10:
5

Confundo na Jaspera (+6)

Darrel Brewster H. Gall rolled 1d10:
2

Conjunctivitus na Sheridana (+6)

Darrel Brewster H. Gall rolled 1d10:
4

_________________

Bombardu nakonec samozřejmě ustál, ačkoliv Protego asi nebylo úplně dokonalé, jelikož ho donutilo zavrávorat, poodstoupit o pár kroků a málem upadnout, a Edward se tak trochu proti své vůli ocitl mimo stíny. Přesně v tu chvíli se ale jeden z těch mudlovských šmejdů (Sheridan) musel rozhodnout vyběhnout visící bezvědomé holce na pomoc a vrazit do něj. Pan Howells si opovržlivě odfrkl, něco si podrážděně zavrčel pod vousy a stáhl si kápi níž do obličeje. Ten mladík ho nehorázně vytáčel už jen vlastní existencí, a ještě po něm metal Petrificus? "Protego," zavrčel Howells radši, ačkoliv pochyboval, že by se to tomu obrýlenému hňupovi povedlo, a oplatil palbu svým naprosto klasickým "Mdloby na tebe!" V téhle vřavě bylo jedno, které kouzlo po kom sešle, a upřímně, pokud by ten trouba aspoň ležel na zemi, vždycky by ho bylo mnohem snazší oddělat, než kdyby tady kolem pobíhal jako praštěná motorová myška, zaslepená neopodstatněným chvilkovým poblouzněním. Jestli mu však něco lezlo na nervy víc než tohle, tak to byli zbabělci, kteří utíkali z boje. Utéct, hochu? vrhl pohled na Eddyho, snažícího se nějak nenápadně vytratit, a co takhle rovnou na onen svět?, a snad povzbuzen Tinkerbellovou vyslanou smrtící kletbou, sám také vystřelil jednu Avadu uprchlíkovým směrem. Osud tomu chtěl, že do cestě kletby se připletl úplně jiný kouzelník, naštěstí také z odporu, a kouzlo v celé své zelené kráse zasáhlo jeho. Kdokoliv to byl, rozhodně nebyl na jejich straně, takže nebylo třeba želet jeho smrti. Jen jediné muže v kápi štvalo, ten zbabělec mu totiž zatím stihl zmizet z očí. A rozhodně nebyl čas se po něm rozhlížet. Prostě stačilo metat kletby po ostatních. S potěšením Samuel seznal, že objednávka, ehm, ta holka, se už vydala na cestu davem, ale na druhou stranu se jí evidentně nějaká divná ženština s ještě divnějšími vlasy snažila pomoci. Ani náhodou, kočičko, pomyslel si. "Immobilus!" zvolil nakonec zatím lehčí volbu s tichým plánem dokončit nějaké to další mučeníčko, pokud se kouzlu Henry nevyhne. Nebo by to mohl nechat na Jarenovi, že ano. To byl teprve expert, až chvíli uvažoval, zda se Gall učil od jeho matky, nebo je to jenom náhoda.

Mimo herně:
Protego(+6)

Anabelle Xaveria Howells rolled 1d10:
5

Mdloby na tebe - Sheri
-házet nebudu, Sheri se prostě ubránil, poněvadž nepřehodím, a do parády si ho stejně vezme papá Gall

-Avadu schytal neznámý z davu, nikoliv fyzická postava...

Immobilus - Henrietta (+6)

Anabelle Xaveria Howells rolled 1d10:
7

_________________