>>
Hailie vešla do zmrzlinářství. Nechtěla první den prázdnin trávit v kotli, na to měla celé prázdniny. Došla k pultíku a nahlédla jakou zmrzlinu by si mohla dát. "Co to bude, slečno?" Zeptal se boubelatý stařík jménem Florean Fortescue. "Zatím se rozmýšlím," odvětila a měla stále koukala na zmrzliny. Florean si zatím všímal jiných zákazníků.
Když konečně měla vybráno tak šla k Floreanovy, který se ji hned začal věnovat. "Vybráno?" Zeptal. Jen přikývla a řekla: "Jeden pohár s horkýma malinami," řekla. Během dvou minut, možná i víc měla před sebou pohár. Podala mu mince a někam si sedla. Užívala si chuť poháru a přitom nenápadně koukala na ostatní, kteří tu byli nebo odcházeli.

<<< Uličky (Ginger a Lenny)

Ginger Lennymu přenechala deštník, a tak si po cestě k zmrzlinářství připadala jako dáma ze starých mudlovských filmů, které její nápadník nebo sluha přidržoval slunečník. "Naše babička nemá krb, prej že neni zvědavá na kdejakýho pobudu, kterej by se k ní chtěl dostat pomocí letaxu. Takže sraz u nás doma, máme tam na to spešl přenášedlo - takovej starej hrnec - a babi si nás pak vyzvedne na druhý straně. Teď mě tak napadá...doufám, že Matt to těch pár minut přežije mezi všema těma sovama..." odvětila mu a zamyšleně se ušklíbla. Matt nenáviděl veškeré ptactvo a sovy považoval za vražedná mafiánská stvoření. Doteď nechápala, jak může jednu sovu sám vlastnit, ale na Havránkovu nevšednost si už zvykla. Jenom poslední dobou se choval nepochopitelně...třeba jak se na ni naštval v tom vlaku, žejo.
"Dobré ráno!" pozdravila aktivně Floreana a široce se na něj usmála. Počkala až Lenny složí deštník a nasáčkuje se za ní dovnitř, načež přešla k pultíku a rozhlédla se po momentální nabídce, hledajíc něco dobrého a levného. Původně myslela to zvaní jako vtip a vlastně vůbec nečekala, že na to Lenny přistoupí, ale když už to tak dopadlo, rozhodla se nemít z toho rozpaky. Ostatně byla pravda, že jí to kamarád dlužil. Ale zase ho nechtěla úplně zruinovat, a tak se nakonec rozhodla pro jahodový mléčný koktejl - na zmrzlinu bylo ještě moc brzo. Počkala ještě, až si vybere i Lenny, a zakřenila se na něj. "Fakt mě zveš?" nadhodila, připravena kdykoli vytáhnout svou peněženku.
Když pak vyrazila směrem k jednomu ze stolečků, zahlédla Hailie, které mávla na pozdrav, ale prozatím jí větší pozornost nevěnovala. Zase tak moc ji neznala, nebyla z její koleje, a navíc si plánovala uzmout co nejvíc času o samotě s Lennym, protože se jí po něm upřímně stýskalo. "Co máš vlastně jinak v plánu na prázdniny? Pojedeš na Mistrák? Matty prej nemůže kvůli tomu jeho baseballu...a vypadalo to, že ho to snad ani neštve! Já chápu, že ho ta jeho hra baví, ale famfrpál je přece nejlepší sport na světě, no ne?" zeptala se poté a rozhořčeně si odfrkla. Vždyť Matt byl taky kapitán týmu, kdo měl na Mistrovství jít fandit když ne on?

_________________

DOHRÁVKA:

Aura se povzbudivě usmála na Svena, který se ocitl pod palbou ostatních. Sice se jí taky nelíbilo, že je považoval za podivíny, zvlášť, když mezi ně patřil, ale věděla, že až bude na škole, tak pochopí. A naprosto chápala, že se mu nechce do Bradavic. Kdyby nejít tam neznamenalo být bez Septima, rozhodně by vzdorovala, jak by se svým slabým tělíčkem a hláskem mohla.
Následně si ji snažila Rita udobřit, ale hned plácla něco o tom, jak asi kouzelný klobouk jí, a pak řekla místo řečnická otázka řečová. Aura hodila zoufalý pohled po Septimovi, protože jinak svou frustraci už ventilovat nezvládala. Rita patřila k těm lidem, co vypustí z pst, co se jim zamane, aniž by o tom aspoň chvilku uvažovali, a Aura nestíhala promýšlet klaudné argumenty. Potom ještě Rita přihodila to s tou ještěrkou a Aura byla velmi vděčná za to, že už se všichni loučili a museli domů. Měla dívku ráda, i když žárlila na to, jak rychle a snadno se sblížila s jejím bratrem, ale dnes už toho na ni bylo prostě moc.
Poslušně nabídla Sepovi vrchovatou lžičku zmrzliny, načež se rozloučila nejprve dvojčata, a pak Rita a oni už taky museli jít, aby se rodiče nezlobili. "Slyšel jsi? Oni jsou z Irska!" řekla ještě nadšeně, když za nimi zacinkal zvonek. Nikdy nikoho z Irska neviděla a překvapilo ji, že nemají žádné evidentně jiné zvyky. Ale třeba se to ukáže časem, pokud se budou mít šanci víc poznat. Navíc byla celkem ráda, že Sven byl stejně stydlivý jako ona, takže mohli být zařazeni do stejné koleje...samozřejmě to byla jenom neznatelná útěcha proti tomu, že možná neskončí v koleji se Sepem, ale aspoň něco to bylo a ona se ohledně Bradavic už necítila tak bezútěšně.

>>> (Aurora a Septimus)

_________________

>>> Uličky

Lenny hrdě převzal deštník a s důležitým výrazem mladého gentlemana si vykračoval jako načepýřený páv. "To mě nikdy nenapadlo, že by se ti někdo mohl vlastně jen tak dostat krbem domů," pokýval zamyšleně. Na jejich maličkou domácnost byl krb příliš nóbl, takže se nad tímhle faktem nikdy vlastně nepozastavil. Hned vzápětí ale nasadil poněkud zmučený výraz. "Achjo, když já přenášedla nerad," přiznal s teatrálním povzdechem. "Raději bych jel třeba vlakem, kdyby to tak šlo. A Matt to zvládne - myslím, že už mu trochu ta soví fobie ustupuje," zalhal s kamennou tváří, aby kamaráda před zrzkou neshodil.
To už zrovna dvojice docházela do zmrzlinářství, kde se Leonard toužebně zahleděl na všechny ty laktózy plné dobroty, jen aby si vzápětí s poněkud lítostivým výrazem vybral zapékanou jahodovou pěnu s broskvovou šťávou. Na nebelvírčinu otázku jen zavrtěl odmítavě hlavou a vylovil ze své aktovky přes rameno peněženku (nikdy nechápal, proč kouzelníci nosí peníze v měšci, když byly peněženky o tolik uspořádanější) a za zrzčin mléčný koktejl zaplatil celými srpci, zatímco za svůj dezert lovil z přihrádky peněženky drobné svrčky, které asi minutu svědomitě vyskládával Floriánovi na pult.
Jakmile zaplatil, přesunul se i se svou pěnou ve skleněném pohárku k jednomu z volných stolečků, přičemž se stejně jako Ginger zakřenil na Hailie a zamával jí volnou rukou, ačkoliv si vlastně ani nebyl jistý, jak se dívka jmenuje - jen tušil, že je stejně jako on z Havraspáru.
Zabořil si lžičku do pěny a lehce nakrčil nos, když Ginger začala zmiňovat famfrpál. Ne že by ho ten sport nebavil - jinak by nebyl v týmu, to dá rozum -, ale jeho životní vášeň to taky nebyla, jenže jak to formulovat, aby zrzce nezkazil radost? "Nó," protáhl, aby získal trochu času navíc, "Ehm - no, my na to asi nebudeme mít peníze," broukl nakonec a vlastně ani nelhal. Lístky na mistrovství nebyly žádná levná záležitost a Lennyho maminku tenhle sport vůbec nezajímal. No a na to, aby si Lenny přál lístky třeba na narozeniny - tak na to měl milión a jednu jiných věcí, které by dostal raději než lístky na sportovní utkání. Koneckonců, výsledky stejně budou v rádiu, takže... "Ale tak někdo od tebe pojede, ne? Třeba Arsen Quinn?" Nadhodil bezelstně a olízl lžičku od pěny, přičemž do zrzky zapíchl zpytavý pohled. Sice úplně netušil, o co přesně s Arsenem a Ginger běží, ale věděl, že Matt z toho byl poněkud rozmrzelý, takže by rád přišel celé té záležitosti na kloub.

"Já už si na přenášedla celkem zvykla - jasně, neni to zrovna nejpohodlnější, ale zase je to super rychlý. Kdybysme tam měli jet vlakem...tak bysme museli jet ještě lodí, pak zase vlakem a pak autobusem a až k babi stejně nic nejede. Prostě to tu chvilku přežiješ. Budu tam s tebou, jo?" objasnila Lennymu, jak se věci mají a povzbudivě mu položila ruku na rameno. S ní se přeci neměl čeho bát! Leda že by cestovali potmě, to by se pak bála ona, že. "No jen aby," ušklíbla se pobaveně; upřímně pochybovala, že by Matt zvládal sovy lépe, ale kamarádovi to nevyvracela. Když chtějí kluci vypadat statečně, máte je v tom nechat - aspoň to říkala její mamka.
Za pozvání věnovala Lennymu zářivý úsměv. Jeho lehké ušklíbnutí jí neušlo, ale rozhodla se to přejít, když už ji pozval. "Tak to je škoda. Já ti to pak povyprávim," prohlásila soustrastně. Musela být strašná muka nemoct na Mistrovství! "Někdo ode mě?" protáhla tázavě a pobaveně zavrtěla hlavou. "Vidíš, to nevim. Ale snad pojede, potřebovala bych fandit jinému týmu než on, vždycky to tipně špatně. Ale prý pojede Ariana a taky Ezra," pokračovala a když zmínila Nebelvírovo jméno, lehce se uculila. Poté jí pohled padl na Lennyho pěnu. "Dáš mi ochutnat?" zeptala se potutelně a udělala vzorové ááá. "Nabízím vyrovnání," dodala a posunula svůj koktejl blíž k němu.

_________________

Když viděla, že na ni Ginger s Leonardem (u které si nebyla jistá jménem) zamávali tak i ona jim to opětovala zamávání. Bylo to takové normální, ne nějaké šílené (jako by to byla nějaká náruživá fanynka). Jsou jistě spolu na rande nebo jsou jen jako kamarádi? Zamyslela se nad tím, ale raději se začala cpát zmrzlinou.
Koukala tak nenápadně okolo jako by doufala, že by někdo přišel a i kdyby ne, tak se může podívat do Kotle

uličky >>

S matinkou svou se proplétal mezi davy nakupujících na Příčné ulici až se dostali ke zmrzlinářství. V ten okamžik se Charlieho očka rozsvítila jako dva hůlky po použití Lumosu. Už už se hnal, aby si vybral zmrzlinu, ale matka ho chytla za rameno a zastavila. Něco mu tichým hlasem začala vysvětlovat a on mlčky přikyvoval. Když mu nakonec dala několik drobných, roztáhl rty do nadšeného úsměvu a plácl: "Dík, mami!" Poté se jejich cesty rozeběhly. Zatímco paní McIrvinová odcházela ulicí dál, Charlie se hrnul do zmrzlinářství. Zcela ignoroval všechny okolo. Hned se natlačil k nabídce zmrzlin a přilepil nos na sklo. Koukal a koukal a občas se oblízl. Když se ho boubelatý pán zeptal, co si dá, řekl: "Já nevím. Jak chutná tohle?" Ukázal na nějakou brčálově zelený, nevábně vyhlížející kopec zmrzliny. A hned se rozhlížel po lidech, jestli někdo takovou náhodou nemá. Tak mhouřil oči směrem Hailie až mohl působit jako slídil.

Hailie všimla si, že do zmrzlinářství přišel nějaký předškoláček, který se ještě rozhlíží a sám neví co dřív a za sebou mám maminku, která mu pomáhá se vším, aby se neztratil v té nejvíce lidnaté části kouzelnického Londýna. Když se ten hoch/kluk na ni podíval jako si představil jako nějaký kus jídla je na něho pozvedla obočí a pak zavrtěla hlavou. Koukla na pohár, který zcela nemizel tak rychle jako když tady byla naposled. Rozhodla se ho sníst rychle. Podíval se znovu na toho kluka, který na ni koukal jako na jídlo. To si chce sednout, ale nemá odvahu se mě zeptat? V duchu si ťukala na čelo. "Chceš si sednout?" Zeptala se ho, aby to nevypadalo jako by se tu cpala zmrzlinou a bylo by ji jedno kdo stojí okolo ni. Nijak nechtěla, aby to znělo nevychovaně či neurvale.

"Já to nějak zvládnu," prohlásil Leonard rezolutně, aby snad nevypadal, že na cestu přenášedlem potřebuje od Ginger utěšovat. Ruku jí ale z ramene nestřásl, i když se zatvářil tak, aby bylo jasné, že to je přesně ta mužná věc, kterou se chystá celou dobu udělat.
"Jasně, včetně všech detailů," pokýval Lenny, aby udělal kamarádce radost, přestože by byl úplně spokojený, kdyby si výsledek prostě přečetl v novinách. "Jé, Ariana pojede taky?" Rozzářil se mimoděk; Zmijozelačku si docela oblíbil, když už ji koneckonců potkával častěji než Ginger. "Ani jsem nevěděl, že má ráda famfrpál... a, eh, kdo je vlastně Ezra?" Zamrkal zmateně; nižší ročníky mu poněkud unikaly, ale měl pocit, že o tomhle Ezrovi něco už slyšel od Mattyho, a neznělo to moc přívětivě. "Eh - ochu - co?" Nechápavě zamžoural a chvíli přiblble na Ginger chvíli zíral, než mu v mozku sepl obvod a on lehce zrudl. Zamumlal něco jako "uhh, jasně" a nabral na lžičku štědrou porci pěny, kterou váhavě přiblížil Ginger k puse, neb se ho zmocnily obavy, že by jí tu lžičku nacpal omylem až do krku a lehce ji přidusil.* Na koktejl jen sjel lítostivým pohledem a zakroutil hlavou. "Díky, ale znáš to - ty moje alergie..."

*

| +

Nevím, proč mi to zní jako hrozně zvrhlá metafora o.O

Její spokojený úšklebek nahradil velmý zlý pohled, kterým Lennyho probodla. Nejradši by ho kopla do holeně, ale nakonec se rozhodla chovat se kultivovaně, prozatím. To prostě musel Matt pokukovat po Gwen, Lenny po Ari a dohromady je ovlivňovala kolejní Tess?! "No, je ve Zmijozelskym týmu, i když letos jsem ji moc hrát neviděla...a Ezra je od nás z koleje a ročníku, určitěs ho musel potkat. Někdy ti ho ve škole ukážu," řekla. Nedivila se, že Lenny má mezery, když se pořád schovával v knihovně. Vážně, letos musela Havránky vytáhnout ven na denní světlo.
Když k ní natáhl lžičku s pěnou, s potěšeným uculením se nahnula trochu dopředu a stiskla kolem ní rty. "Ňam," prohlásila spokojeně, načež udiveně povytáhla obočí. "Ty máš i alergii na mlíko? Nezávidim," řekla a zavrtěla hlavou. Jídelní alergie byly děsná věc. Ještě že ona žádnou neměla a mohla krást jídlo od kohokoli, kdykoli a kdekoli. Zrovna, když se chtěla Lennyho zeptat na jeho další plány o prázdninách, ji napadla ještě jedna věc. Rozrušením plácla rukama do desky stolu, až se lehce zakymácela a nahnula se malinko blíž k Lennymu. "Ty hele, říkal ti Matt o tý výpravě do lesa s Wellsem? A jak pak s Quinnem schrastili toho malýho maguára?" vypálila na něj a při druhé větě si k puse z boku přiložila ruku a ztlumila hlas. Ne, že by je někdo poslouchal, ale přeci jenom...tohle bylo tajemství.

_________________