Archie se spokojeně uculil, protože bylo fajn, když mohl člověk famfrpálu fandit s někým a nemusel na tribunách nebo u rádia trapčit sám, jako nějaký zoufalec. „Narážíš snad na to, že bychom mohli vyrazit společně.... třeba rovnou na finále mistrovství?“ prohodil s jiskřičkami v očích, protože on by konec konců vyrazil rád a sehnat lístky by mu nedělalo problém. A za společnost v podobě JD by byl taky moc rád.
„Vždycky je dobře, když práce člověka naplňuje,“ přikývl na její slova s úsměvem. Pak mu trošičku zahořely tváře, protože nebyl zvyklý, že mu někdo z očí do očí říkal, že se těší, až si přečte jeho výzkumy. Archie věděl, jak se většina lidí staví k vědecké práci - brali to jako něco otravného, psaného odbornou hatmatilkou, tudíž nečitelného, a mnozí tvrdili, že jsou podobné výzkumy prakticky k ničemu a vědci jsou nechutně přeplacení za to, že vlastně nic nedělají. „Snad tě to nebude moc nudit,“ pronesl nakonec a pokrčil rameny. Archie se sice snažil psát čtivě, ale pořád to byla odborná práce plná odborných termínů, no.
Když Jordan zmínila, že uvažuje nad tím, že by šla učit, Archibald se zatvářil upřímně překvapeně, protože si ji moc nedokázal představit, jak se snaží vtlouci nějaké informace do hlav bandy děcek. „Učit? A kde, v Bradavicích?“ povytáhl zvědavě obočí. Taky bylo možné, že má na mysli zaškolování nových lékouzelníků, že. Ale Bradavice Archieho napadly jako první, protože jemu samotnému někdo podstrkoval místo profesora s tím, že by bylo úžasné, kdyby tak inteligentní a vzdělaný člověk přednášel dětem. Jenže Archie se viděl jinde, než před třídou puberťáků.
„A růžové,“ doplnil poté pobaveně Jordaniny informace o vínu a s úsměvem ve tváři sledoval, jak nechává výběr na obsluze, což jí vůbec neměl za zlé, protože on by to zřejmě udělal taky, být na jejím místě. Lepší, než objednat nějaký patok, z kterého by je pak akorát bolela hlava. I když tady, v Monarše, zřejmě žádné patoky nenabízeli. Archie na rozdíl od JD o jídelní lístek poprosil a chvilku mu trvalo, než vymyslel, co si dá - nakonec zvolil steak, jehož ochucení stejně jako oblohu nechal milostivě na šéfkuchaři. Poděkoval, obsluhu vyprovodil pohledem, a očima se vzápětí navrátil zpátky ke své společnici.

_________________

"Trefa." Pokývala JD hlavou a pousmála se. Famfrpál nepatřil sice mezi její oblíbené věci, ale přítomnost Archieho to vskutku povyšovala. Navíc bylo něco jiného, když u toho člověk trapčil úplně sám a něco jiného, když tam trapčil s někým. Sehnat lístky na finále mistrovství nebylo nic moc těžkého, takže tak. "Takže s tím můžu počítat, hm?" povytáhla tázavě obočí, protože ujistit se musela. Chtěla si totiž na ten den vzít opravdu volno a nechtěla, aby jí do toho něco vlezlo, podobně jako se to dělo u téhle večeře.
"Jo, s tím souhlasím." Pousmála se. Vážně byla ráda, že jí práce tolik naplňuje a nechtěla skončit jako některé paničky, zavřená doma a popíjet s ostatními čajíček. Vždyť to by jí unudilo akorát k smrti. Jendou sice chtěla založit rodinu, ale ani to neznamenalo, že bude zavřená s dětmi doma. "Nudit? Tvé práce jsou zajímavé, Archie, ještě nikdy mě nic z tvých knih či článků nenudilo," to sice nebyla až taková pravda, ale chtěla svého kamaráda povzbudit, i když to nepotřeboval - vždyť bylo hlavní, že ho jeho práce bavila, i kdyby jeho knihy moc lidí nečetlo. A že tam bylo dost odborných názvů? No a co, ten kdo měl mozek to musel pochopit.
Jordan pokývala hlavou, když se Archibald zeptal, kde by asi tak učila. "Uvolnilo se místo profesora lektvarů, ale nejsem si jistá, zda bych zvládla bandu děcek učit," ušklíbla se pobaveně. "Ale je pravda, že bych zase učila něco, co mě baví. Jen si nejsem tak úplně jistá, jestli se zrovna na to hodím, takže jsem zas tak o tom nepřemýšlela," přiznala pak ještě rychle a pokrčila rameny. I když se na práci s lidmi celkem hodila, vážně si nebyla jistá, zda by zvládla učit bandu mrňat. Pracovat v nemocnici byla totiž jedna věc, učit byla už věc druhá.
Pobaveně se uchechtla a přikývla. "No vidíš, to máš více znalostí než já," broukla pak pobaveně. Očividně toho věděl o víně trochu více než ona sama, ale jí bohatě stačilo to bílé a červené, i když to růžové hodlala taky někdy ochutnat. "Ale já stejně radši pivo, než víno. A ze všeho nejraději kafe," ušklíbla se a pokrčila rameny. Proto objednala jak víno tak pivo, kafe měla dostatek než se dostala sem a i na to mohl přijít čas - třeba u dezertu, že.
Obsluha se brzy vrátila s vychlazenou lahví toho nejlepšího vína, bílého, dvěma pulitry piva a salátem pro JD s tím, že hlavní chod ještě chvíli bude ještě trvat. "Prý ti mám od maminky vyřídit, že by tě ráda poznala," promluvila po chvilce, tvářila se přitom děsně vážně, i když jí pobavený úšklebek unikl. Byl zvědavá, jak na tuhle informaci Archie zareaguje.

_________________

Archie na okamžik odhalil zoubky v širokém úsměvu a přikývl na souhlas. „Můžeš,“ přitakal. „A já tě zvu - sehnat lístky určitě nebude problém,“ pronesl přesvědčeně. Kdyby totiž každý z nich kupoval lístky sám, těžko by se trefili do míst poblíž sebe, natož vedle sebe. A Archie chtěl navíc vybrat takový sektor, který by Jordan nepohoršoval, ale zároveň takový, kde by nepanovala chladná nefanouškovská atmosféra VIP sektoru, kam většina zazobanců chodila beztak jenom z povinnosti a proto, aby si popovídala s ostatními zazobanci. Famfrpál je nezajímal. A Archibald mezi takovými lidmi sedět nechtěl - dost možná by jej tam ani nepustili, když nebyl čistokrevný.
„Když myslíš,“ pokrčil rameny a vděčně se pousmál, jakmile Jordan zhodnotila jeho práce jako zajímavé a dodala, že ji ještě žádná z jeho studií nenudila. Archie si nebyl jistý, jestli to neříká jen tak ze zdvořilosti, ale vypadala upřímně. „Jsem rád, že se to dá číst... Občas mám pocit, že jsem se nechal moc unést a normální smrtelníci mým poznatkům vůbec nemohou rozumět,“ přiznal s pobaveným úšklebkem ve tváři.
Poté, co se JD zmínila o volném místu profesora lektvarů, Archie se na ni zkoumavě zahleděl, protože si ji snažil představit za katedrou, před třídou plnou dětí. Moc mu to nešlo a to měl fantazii bujnou docela dost. „No, dokud to nezkusíš, tak asi nezjistíš, jestli se na to hodíš, nebo ne,“ usoudil a pokrčil rameny. „Určitě bys to zvládla,“ dodal povzbudivě, protože o jejích schopnostech nepochyboval ani na chvíli.
Výběr vína byl... opravdu zábavný, protože když se sejdou dva absolutní neznalci vína a rozhodnou se, že si víno dají, pak je to celkem komedie. Ještě, že byla možnost hodit výběr na obsluhu. „Pivo? To bych do tebe neřekl,“ prohodil překvapeně a uchechtl se. „Ale já mám pivo taky rád.“ Australané pivo měli celkem v oblibě, takže se nebylo čemu divit.
Obsluze Archie poděkoval, pousmál se a pak zvedl pohled zpátky k JD. Na zlomek vteřiny mu ten úsměv poněkud zamrzl na rtech, ale rychle se vzpamatoval a zamaskoval svůj zkrat přikývnutím. „No, proč ne... Ale aby pak nebyla zklamaná,“ pokusil se zažertovat, přičemž se mu hlavou honily děsivé myšlenky a bylo to na něm vidět, i když se snažil tvářit, že ho to nerozhodilo ani trošku. Co když si Jordanina matka myslí, že spolu randí? Co když ho kvůli tomu podrobí křížovému výslechu? To byly poněkud... nemilé scénáře.

_________________

Jordan se spokojeně uculila, když jí Archibald odsouhlasil, že s tím Mistrovstvím může počítat. Hodlala si to hned zaškrtnout v kalendáři, aby se náhodou nemohlo stát, že kývne na nějakou práci navíc, když už budou koupené lístky a tak. "Super, budu se těšit," broukla tedy s úsměvem. Kdyby měla lístky shánět ona, nejspíše by v nějaké VIP sekci skončili, protože by jí asi nenapadlo, že by tu taky byla možnost, že Archibalda dovnitř nepustí, protože je nečistokrevný - proto bylo super, že se toho ujal on.
"Nemyslím, já to vím." Řekla pak rozhodně, protože to myslela vážně, i když některé věci nečetla a slyšela o nich jen z vyprávění své matky. Většinou, když někoho chválila, moc upřímně to nemyslela, ale tady to byla opravdu výjimka. Na to, jak byl Archie mladý, si vedl dobře a zasloužil si její obdiv.
Co se učení týkalo, Archie vypadal na vážkách a to nutilo JD k dalšímu úsměvu. "No a co ty, nepřemýšlel jsi někdy o tom, že by jsi šel učit?" povytáhla tázavě obočí, protože ona si uměla Archibalda jako profesora docela i představit. "Ještě uvidím, s rodiči jsem to zatím neřešila, ale už dopředu vím, že by z toho nadšení nebyli. Vlastně nejsou ani moc nadšený z toho, co dělám teď - nejraději by byli, kdybych už byla vdaná za nějaké čistokrevné tele a pořádala čajové dýchánky," Jordan se při pomyšlení sebe u čaje s dalšími dámami pobaveně uchechtla, protože něco takového by prostě a jednoduše dělat nemohla. Už jen to pomyšlení jí nahánělo husí kůži a tak nějak tušila, že by s ní nebyl asi nikdo moc šťastný.
"Do mě by jsi neřekl tolik věcí." Pobaveně se zašklebila, protože měla určitě mnoho dalších věcí, které by Archibalda překvapili. Když se pak Archie zatvářil na poznámku o její matce krapet vyděšeně, zasmála se. "Máma je ještě v pohodě, obdivuje tě, takže jí je zcela fuk jaké jseš krve. Jo, to kdyby se s tebou chtěl setkat můj otec.." schválně nedořekla to, co měla na jazyku, a jen se ušklíbla. Moc dobře věděla, jaký Julius umí být a stačilo se o Archibaldovi před ním zmínit jen jednou a už si na to dávala pozor. "Pokud se ti do toho nebude chtít, tak to řekni rovnou, ona se z toho nezblázní," dodala pak ještě rychle a natáhla se pro svůj pulitr. "Takže.. na zdraví?" povytáhla tázavě obočí, pousmála se a nezapomněla si ani přiťuknout. Brzy dorazila znovu obsluha, aby jim donesla zbytek jídla, tedy jejich stejky. JD hladově po svém jídle mrkla a spokojeně se usmála.

_________________

Archie se potěšeně pousmál a dokonce se i trošičku začervenal, protože nebyl zvyklý, že mu někdo až tak moc lichotí. Navíc dívka. Když už mu totiž někdo skládal poklonu, většinou to byli lidé zabývající se stejnými problémy, jako on sám, a velmi často to byli postarší muži, kteří si o sobě mysleli bůhví jak nejsou důležití. A poklony sice skládali, ale obvykle je nemysleli upřímně, protože nedokázali překousnout, že někdo tak mladý, jako Archibald, je dokáže strčit do kapsy. Jejich ego to prostě obvykle neuneslo.
Když se ho Jordan zeptala na učení, Archie vykulil oči a téměř okamžitě zakroutil hlavou. „Ne-e, to mě nikdy vůbec nenapadlo. Asi bych nezvládl vtloukat něco do hlavy bandě dětí,“ přiznal. „Víš co, nedělá mi problémy postavit se před dospělé a přednášet jim výsledky mých prací - ti dospěláci o to totiž jeví skutečný zájem a většinou na přednášky jdou ze svého vlastního zájmu... Ale děti to mají povinné a mnozí z těch prcků o učení vůbec nejeví zájem. To by mě jako přednášejícího hrozně štvalo a demotivovalo,“ zamumlal. Archiemu dělalo dobře, když mohl diskutovat s lidmi na stejné úrovni, a když viděl, že věci, které přednáší, lidi opravdu zajímají. Dívat se na znuděné tváře puberťáků by asi nezvládl. „Buď ráda, že tě aspoň neprovdají proti tvé vůli a nechají tě pracovat,“ pousmál se. „Ale chápu, že i tak je to dost frustrující.“
Archibalda děsila představa setkání s Jordaninou matkou a ještě víc ho vyděsila představa, že by se měl potkat někdy i s jejím otcem. Neznal ho, ale věděl, že tátové bývají vůči dcerám přehnaně ochranářští a jsou to právě oni, kdo si dávají pozor na všechny zástupce mužského pohlaví motající se v blízkosti dcery. „Tvůj otec? Zakládá si hodně na čistotě krve?“ zeptal se opatrně, jen aby věděl, před čím případně bude utíkat. „A ne,“ zakroutil pak hlavou, „já to setkání určitě přežiju,“ ujistil JD s úsměvem, ačkoliv si svými slovy vůbec nebyl jistý.
„Na zdraví,“ zamumlal poté, přiťuknul si s Jordan a trochu se napil. A pak už konečně dorazila obsluha a na Archiem bylo vidět, jak mu srdce zaplesalo radostí, protože... No, protože prostě miloval jídlo. „Vypadá to skvěle,“ podotkl spokojeně. „Tak dobrou chuť,“ mrknul na svou společnici a pustil se do jídla.

_________________

Jordan se pobaveně zachechtala a přikývla. "A co nějaké semináře? Určitě by se našlo pár nadšenců, kteří by se přihlásili a chodili na ně," mrkla na něho s úsměvem, protože si moc dobře uměla představit, jak Archie předává své informace dál. A kdyby se našli tací, kteří by to rádi poslouchali - což by v Bradavicích určitě nebyl zas takový problém, tam byla spousta nadšenců do všeho možného -, mohlo to bavit i jeho samotného. Moc dobře však věděla, jaké to je, když vám nakonec někdo vaší práci jen hnusí a neuměla si moc dobře představit, jak by asi reagovala, kdyby (čistě teoreticky) na jejích hodinách lektvarů dělal někdo bordel. To by toho člověka zabila, a bylo by jí úplně jedno, jaké krve je. Když si někdo dělal srandu z věcí, které měla ráda, většinou to pro toho člověka končilo špatně.
"Já myslím, že to brzy přijde - moje matka už má starosti, že mě nikdo nebude chtít, protože budu stará, takže jim prý brzy zůstanu na ocet. Otec pro mě nějakého toho vhodného ženicha už hledá, ale já.. nechci, no. Zatím, i když rodiče už pravidelně prudí s tím, že by se rádi dožili vnoučat," ušklíbla se znechuceně načež raději upila piva. To, že jednou už vlastně tak trochu zasnoubená byla, nezmiňovala, protože ten chlap byl blbec. Alespoň tak ho viděla, od té chvíle, co zmizel a nedal o sobě vědět.
Popravdě, Jordan se opravdu bavila tím, jak byl Archibal jen z představy setkání s jejími rodiči vyděšený. "No jo, jako většina čistokrevných." Jordan byla zrovna z těch osob, které nečistá krev zas tak nevadila, což dokazoval i fakt, že tady dokázala s Archibaldem sedět. "Ale neboj se, to setkání nehrozí, alespoň ne v nejbližší době," ušklíbla se pobaveně. Původně chtěla taky dodat něco ve smyslu, že kdyby mu otec plánoval ublížit, rozhodně by ho nenechala, ale tuhle informaci raději zapila dalším douškem dobrého piva. "Když myslíš.. Ale ne, máma je opravdu tvoje fanynka a děsně tě obdivuje." Broukla s úsměvem a při jedné vzpomínce, kdy jí matka sdělila, že kdyby byl Archibald čistokrevný, byl by skvělou partií, se pobaveně ušklíbla.
"Dobrou chuť," popřála JD také a sama se pustila do jídla, které vypadalo a vonělo opravdu úžasně.

_________________

Archie se na okamžik zamyslel a nakonec pomalu přikývl. „To není zase tak špatný nápad. Ale spíš bych chtěl uspořádat nějaké semináře nebo jednorázové přednášky pro veřejnost, než semináře ve škole,“ přiznal. „Popřemýšlím nad tím,“ přislíbil vzápětí. Jeho bavilo předávat své znalosti dál a diskutovat, ale musel mít publikum, které projevuje opravdový zájem.
Když Jordan přiznala, že její rodiče už začínají plašit s tím, že bude stará a zůstane na ocet, Archibald se uchechtl a nevěřícně zakroutil hlavou. „Myslím, Jordan, že zrovna ty patříš k těm ženám, které na ocet nezůstanou,“ pronesl zcela upřímně. Vždyť byla hezká, sympatická, chytrá a pracovitá.
Archie se trochu uklidnil, když ho JD pak ujistila, že setkání s jejím otcem nehrozí. Sice moc netušil, co myslí tím „alespoň v nejbližší době“, ale rozhodl se, že to teď raději nebude řešit. A pořád si nebyl jistý, jestli ho děsí víc představa setkání s jejím otcem, nebo fakt, že je její matka jeho velká fanynka. Obojí bylo totiž děsivé až až.
Jídlo bylo vynikající a Archibald nějakou chvíli mlčel, protože měl plnou pusu a nedokázal si od jídla dát ani chvilku pauzu. Vychutnával si každé sousto a jednou nebo dvakrát se dokonce přistihl přitom, že slastně mhouří oči. Kdyby si neuvědomoval, že tu není sám, dost možná by i spokojeně vrněl. Jídlo, to byla jeho velká láska. „Je to vynikající,“ podotkl po nějaké chvíli směrem k Jordan, protože pocítil potřebu jídlo náležitě vychválit.

_________________

"No, pokud to vážně uskutečníš, můžeš se mnou počítat, ráda se přijdu mrknout," přislíbila rychle a už raději nedodávala, že by bylo dost možné, že by přišla i její matka. Moc dobře totiž věděla, že kdyby něco takového Archie udělal a ona se o tom doslechla, zúčastnila by se toho. To už by však nepřišla JD, protože nerada se svou matkou chodila na podobné věci, zvláště když tušila, že by po mladém Forsythovi házela očkem, to bylo tak trochu nechutné.
Když jí Archibal tak pěkně zalichotil, Jordan se začervenala, což se snažila skrýt pohledem zabodnutým do svého salátu, celkem marně, ale co se dalo dělat. Byla sice zvyklá přijímat komplimenty, ale když to bylo od lidí, kteří pro ní nějakým způsobem něco znamenali, reakce byla hold úplně jiná. "Jim to můžeš zkusit vysvětlit," mrkla na něho pak pobaveně, když se z té lichotky tak trochu vzpamatovala. "Mám ale stejně takový pocit, že dokud po mém boku někdo nebude stát, budou s tím otravovat. To je taky jeden z důvodů, proč jsem raději v práci než doma." Přiznala po chvíli, napila se piva a pousmála se.
Co se týkalo setkání s jejím otcem a matky, u toho už se déle nezdržovala, protože to co mělo být řečeno, řečeno bylo a víc informací k případnému setkání dodávat snad nemusela. Že by setkání s její matkou, kdyby k něčemu takovému opravdu došlo, bylo mnohem lepší než to s otcem raději taky neříkala.
"To opravdu je. Můžu to tvoje ochutnat?" optala se po chvilce s úsměvem. Kdyby se s Archibaldem znala trochu více, nedělalo by jí problémy si kousek z jeho jídla napíchnout i bez optání, ale v tuhle chvíli to bylo kapku neslušné, a tak čekala, jestli jí to vůbec dovolí. Culila se přitom od ucha k uchu a byla připravená mu zase ochotně nabídnout to své.

_________________

„Uvidím, co bude... práce mám teď dost,“ zamumlal Archie zamyšleně, ale nakonec se pousmál a na Jordan mrknul, aby jí dal najevo, že ji bere na vědomí a bude rád, když se na nějakém tom semináři pro veřejnost ukáže. Pokud ovšem nějaký opravdu někdy bude pořádat.
Když Archibald spatřil, že se JD začervenala, pobaveně se uculil a vzápětí raději skryl úsměv za sklenkou s vínem, aby si snad nemyslela, že se jí vysmívá, protože tak to rozhodně nemyslel. „Takové věci se rodičům těžko vysvětlují,“ usoudil po chvíli, trošičku se ušklíbnul a pokrčil rameny. Ačkoliv si on sám rodičů zrovna moc neužil, zažil ty chvíle, kdy si postavili hlavu a jeho názory a námitky nebrali na vědomí. „Tak to pak naprosto chápu - asi bych byl taky raději v práci, být na tvém místě,“ přikývl. Kdo by chtěl, aby ho někdo naháněl před oltář, že...
„Jasně,“ odvětil bez váhání na její otázku, jestli může ochutnat, a posunul k ní svůj talíř, aby si mohla nabrat, kolik chce. „A můžu já?“ zeptal se pak, protože by na oplátku rád ochutnal její jídlo. A pokud JD neměla nic proti, uzobl menší sousto a zamumlal cosi o tom, že je to vážně moc dobré.
Po nějaké chvíli Archie dojedl, decentně si otřel rty ubrouskem a napil se vína, které bylo taktéž vynikající. To poznal i on, přestože se ve vínu ani trošku nevyznal. „Nechtěla by ses třeba trochu projít, až nám trošku slehne?“ zeptal se Jordan, protože on sám měl potřebu protáhnout si nohy a nadýchat se čerstvého vzduchu. Ale až za chvíli, až se nebude cítit jako nacpaná koule, která každou chvílí praskne.

_________________

Jordan chápavě pokývala hlavou a věnovala Archiemu úsměv. Možná tak trochu doufala, že jí Archibald pomůže s rozhodováním jestli jít učit či ne, což se tak úplně nestalo, a tak se hodlala zeptat i svého bratra, až přijede zpátky z Bradavic, co by asi tak říkal na to, kdyby jí měl v Bradavicích. Protože každý musí být nadšený z toho, když bude mít na škole sourozence jako profesora, no ne?
"Jo, ale někteří to berou lépe než ostatní a zrovna ti moji nechtějí, aby jim zůstala dcera na ocet, protože se to mezi čistokrevnými nestává zas tak často," zašklebila se pobaveně, protože si moc dobře pamatovala, jak jí předhazovali jednoho ženicha za druhým, a to i hned potom, co její snoubenec zmizel. A i když JD byla tolerantní, nebo se tedy snažila být, tohle odmítala a chtěla si najít někoho, koho bude mít opravdu ráda.
Jakmile byl před ní přesunut Archieho talíř, trochu si nabrala a následně k němu posunula ten svůj, protože rozhodně neměla nic proti tomu, aby to její jídlo ochutnal. "Je to výborný," ohodnotila poté jeho výběr, a pak už do sebe naházela zbytek svého jídla, jednotlivá sousta prokládala salátem a pivem.
"No jasně, proč ne." Pokývala hlavou na nabídku noční procházky - i ta se jí zamlouvala a alespoň se nebude muset přemisťovat s plným břichem, žeano. Jakmile tedy dopili víno, nechala celou večeři připsat na účet svého otce, protože moc dobře věděla, že ta jedna malá večeře se na jeho lístku ztratí, a pak společně mohli vyjít do nočních ulic Příčné.
Společně se procházeli celkem dlouho, ani jednou nenastala žádná trapná odmlka a když už si JD začínala připadat unavená - přeci jen, před touto večeří byla ještě v práci a dobře věděla, že další den de zas - rozhodla se s Archibaldem rozloučit. "Moc jsem si to užila," přiznala pak s úsměvem, když se zastavili. JD se pak k Archiemu nahnula, aby ho mohla políbit na rozloučenou na tvář a hned na to se přemístila domů, protože se sama topila v rozpacích.

>>>

_________________