Aarona i veledruida viděl Flann tuze rád, ale na pozdravy bohužel nebyl čas. Co chvíli jim totiž nad hlavami proletěla nějaká ta nepříjemná magická energie a vystrkovat hlavu na příliš dlouhou dobu by mohlo nýt náramně nezdravé.
Přesto byl připraven připomenout bývalému kolegovi od bystrozorů plán celé téhle operace, ne že by to však stihl. Než se totiž stihl pořádně nadechnout, staly se dvě důležité věci: jednak se Aaron na nějaké vysvětlování nečekal a rovnou přednesl návrh svůj, s nímž Flann do jisté míry souhlasil, druhak se jim do toho přimotal nějaký civil.
„To bylo asi na mě,“ ucedil jeho směrem a tvářil se fakt dost nepříjemně, protože zjištění, že se mu do akce motají nezasvěcení, mu věru radost nedělalo. Naštěstí začal kněz pálit na správnou stranu a vypadalo to, že možná hned neumře, tak ho aktivně nevyháněl. Ani ho aktivně nezasvěcoval, protože kdo ví, jestli neměl někdo od smrtijedů nahozené supersmyslové kouzlo, žejo.
O to aktivněji se pak kryl před sprškou šrapnelů, když jeho kryt zasáhla bombarda, a byl fakt rád, že si nevzal svoji starou bystrozorskou uniformu, kterou by pak musel zašívat. Dlouho však nad natrženým rukávem nemudroval, vypálil svoje oblíbené „confringo“ směrem k největšímu shluku smrtijedů a po krátkém zhodnocení situace se přemístil o barikádu blíž k nepříteli. Byla sice podobně vratká jako to, co zbylo z jeho původní, ale přeci jen se museli dostat blíž k těm prdelím, co potřebovaly nakopat.

Mimo herně:
Confringo na smrtijeda číslo 2, +4 věk, +3 talent, +2 úroveň, +2 řád, +1 bystrozor

Flann O'Fearraigh rolled 1d10:
8

(pokud padne 4 a míň, šlo to do barikády)

_________________

Červi se záhy váleli v červech, ale Brághadach se tím pohledem moc kochat nemohl. Nejen že hrozilo, že při tom dostane tečku mezi oči, taky brzy zasáhl ten jinoch, co navrhoval kopání prdelí, a dobře mířenou ranou rozmetal červy obou druhů po ulici. Veledruid uznale pokýval hlavou, ale na gratulace nebyl čas.
Když se do jeho krytu opřela poctivá bombarda, zavřel oči, a jakmile pak vykašlal prach a oprášil si třísky z hadrů, vzal roha. Opět bez přemisťování, prostě využil toho, že je další úroveň opevnění hned za ním, v příhodnou chvíli se tam vydrápal a zapadl hned vedle Ferguse, kterého si sice všiml, ale zatím mu na jeho přítomnosti na bojišti nepřišlo vůbec nic divného. Zlí jazykové by mohli podotknout, že v podobných podmínkách vídal v Irsku děti naprosto běžně, ale tím to fakt nebylo.
Na vzpomínání na domovinu každopádně nebyla nejlepší chvíle a ti dva mizerové, co je Aaron rozhodil výbuchem, se mohli každou chvíli zvednout, což Brághadach nehodlal tolerovat. Jakmile tedy slyšel, že se do barikády před ním zakousla další promrhaná kletba, vystrčil hlavu a tentokrát už se s kořínky nerozpakoval.
„Awinio radix,“ pravil rázně, s hůlkou namířenou na jednoho z chlapíků pokrytých červy, a pak zase zapadl. Možná by se mu líbilo sledovat, jak incesťáčka svazují kořeny a jak se do Příčné vrací život, ale vystavovat kvůli tomu hlavu nebezpečí odstřelu bylo poněkud nezdravé.
Místo toho věnoval další pohled Fergusovi, tentokrát zkoumavější. A skoro to vypadalo, že se chce zeptat, kde má maminku, ovšem z docela jiného důvodu, než by se na to zeptal kdokoliv jiný.

Mimo herně:
Awinio Radix (+4 věk, +2 úroveň, +1 talent)

Brághadach Ó Branagáin rolled 1d10:
9

_________________

Na žvanění nebylo moc času, protože vzduchem létala kouzla o sto šest, naštěstí zatím bez částí lidských těl, nebo okolních domů. Na scéně se navíc objevil někdo další, ale protože ho měl Ron kdesi za zády a nikdo se neozval na protest, takže byla ta osoba zřejmě beze slov prohlášena za důvěryhodnou, moc se dotyčným nezaobíral a spíš se soustředil na tu paseku, kterou způsobil, a kterou smrtijedi na oplátku způsobili jim.
Barikáda před jeho maličkostí se totiž rozlétla na nespočet kousků a rozpadla se, takže Aaron zůstal nekrytý. Neváhal a rychle zaplul za zídku o kousek dál, která vypadala mnohem stabilněji než to, za čím se schovával doposud. Bylo to celkem daleko, rozhodně dál, než by si přál, a zatímco přebíhal do bezpečí, svíral hůlku, připraven použít nějaké to štítové kouzlo, kdyby bylo třeba. Pokud ale třeba nebylo, zahučel za zeď a dlouho neotálel s dalším kouzlem mířeným na prakticky nekrytého smrtijeda číslo sedm. „Sectumsempra, hajzle!“

Mimo herně:
Sectumsempra → smrtijed č. 7 (+8)

Aaron Pärnoja rolled 1d10:
7

_________________

Matoucí kouzlo našlo svůj cíl, třebaže bylo špatně řečené (a ano, překlep hmmmm) a Lair se jen zatvářil poněkud rozladěně. „Mělo.“ Hlesl a vlastně působil podobně jako zasažený smrtijed, možná že pro někoho ráno nebylo, ale pro něj ano (ráno je, když se proberete a on se probíral dost dlouho) a po ráno pletl i barvu ponožek vhodných na mši… Kouzla začala létat vzduchem rázněji a Lair ani neměl čas dál odpovídat, když mu kýmsi, kdo mu byl velmi vzdáleně povědomý bylo řečeno, že tohle nebylo určeno pro něj. Nebyl čas nad tím přemýšlet, protože barikáda se vzápětí rozpadla. Rozjímat nad červíky, prachem, zničeným oblečením a tak dále a tak dále to už také nestihl. Podpoří rebely, když to bude zlé zmizí a nějaký čas bude (tak jako tak) chodit kanálama. Stejně by to takhle dříve nebo později dopadlo…
Jakmile byl Lair nechráněný, rychle se přemístil za další barikádu (protože prostě nebude dělat cíl) a rázem se ocitl vedle veledruida, zrovna vedle toho člověka, kterému by se nejspíše za běžných okolností vyhnul. Člověk, co se mění ve vlka… ne. Nic osobního, vážně.
„Co tu děláš?“ Vyhrkl hodně překvapeně, když spatřil kluka, který by za barikádou fakt být neměl. Ale protože druid pálil, Lair se ho (a stejně tak sebe, Ferguse a barikádu) chránil… „Protego Maxima!“ I tak okamžitě schoval hlavu zpět za barikádu.

Mimo herně:

Lair Palmer rolled 1d10:
4

(+4 dospělý, + 1 za II. úroveň kouzla, +1 za talent)

_________________

Fergus se nějakou chvíli prostě krčil za barikádou, hodnotil situaci a sledoval tu sérii výbuchů, která otřásala Příčnou ulicí. V jednu chvíli ucítil, jak se mu po páteři začíná plazit nepříjemný pocit strachu, ale oklepal se jako pes, ten pocit rázem zahnal a sevřel hůlku odhodlaně v ruce. Bylo načase přestat se tu krčit jako ustrašený trouba, protože on se přece nebál a přišel sem bojovat za dobrou věc.
Veledruidovu zkoumavému pohledu čelil bez mrknutí oka, ba se na něj dokonce vzdorovitě zadíval - jen ať si zkusí říct, ať utíká zpátky domů. Z toho, jak se Fergus tvářil, bylo jasné, že nic takového rozhodně nemá v plánu, a že jestli mu to někdo navrhne, bodne mu vlastní hůlku do oka.
Starostlivěji než veledruid se projevil jakýsi chlapík, na nějž se Fergus drze zašklebil. „A co tu děláte vy?“ opáčil, zavrtěl nechápavě hlavou nad tou hloupou otázkou, a pak se konečně natáhl přes barikádu, aby vyslal své první kouzlo, za které ho později dost možná čeká disciplinární řízení. „Petrificus totalus!“ Protože nic lepšího v zásobě neměl, ha, ha.

Mimo herně:
Petrificus na zmrdijeda č. 1 (+2 za ročník, +2 za talent)

Fergus McIntyre rolled 1d10:
10

_________________
Tha mi ag iarraidh briosgaid!

Flann si zrovna začínal říkat, že na diverzi si možná vedou až moc dobře, a jeho profesionální paranoia začala vymýšlet scénáře, co na ně asi tak smrtijedi můžou mít v záloze, když najednou dostal docela jednoduchou odpověď. To, že se před ním těch pár beden od ovoce rozletělo na hadry, ho nepřekvapilo ani trochu, ale když pak při přemisťování do otevřených dveří nedalekého krámu zmerčil ohnivého hada, už trochu obočí pozvedl.
Ignoroval to, že z něj úplně dostal hlad, a bleskově vyhodnocoval, co dál. Vzhledem k výcviku byl patrně lepším kandidátem na likvidaci zložáru než kterýkoliv ze tří hrdinů a neznámého počtu hepčíků tam vzadu, ale to ještě neznamenalo, že otočí svou pozornost k hadovi a nastaví smrtijedům záda. Kdepak, medojedi byli možná na boj s hady odborníci, ale tady paradoxně nebyl až takovým problémem přímo ohnivý plaz, jako spíš ten ničema, co ho vyvolal a nyní ovládal. A tak měl Flann vlastně v mžiku jasno.
„Kryj mě!“ houkl na Aarona na druhé straně ulice a přemístil se znovu, tentokrát přímo do zad panu trojkovi a do prostoru, kam mohli zbývající dva smrtijedi celkem pohodlně pálit, kdyby ovšem vystrčili hlavu trochu víc a kdyby si ho všimli. Za jiných okolností by si nejspíš už cestou přeměnil ruku na náležitě drápatou pracku a vrazil ji mizerovi tam, kde to nejvíc bolí, ale to by momentálně jeho situaci bohužel nevyřešilo, protože zložár by se pak jenom vymkl kontrole a zpustošil pěkný kus Příčné ulice, než by ho zpacifikovali konvenčně. Ale byla tu jedna věc, která to udělat mohla, jen bylo třeba sáhnout po poněkud špinavějších prostředcích.
Místo drápů tedy použil hrubou sílu nohy, kterou smrtijedovi zezadu sešlápl koleno, a pak hůlku namířenou na jeho hlavu. A v takové situaci existovalo jediné kouzlo, které k něčemu bylo a které tedy použil, ač ho ani náhodou neměl nacvičené a ač by něco takového ještě před pár lety rázně odmítl. „Imperio,“ zašeptal a fakt doufal, že se mu to povede, nicméně se snažil být připraven i na tu docela pravděpodobnou variantu, že bude mít smůlu.

Mimo herně:
Imperius (jenom +4 věk a +2 proti smrtijedovi, nenaučené)

Flann O'Fearraigh rolled 1d10:
6

_________________

Posílat Ferguse domů bylo to poslední, na co Brághadach v tu chvíli myslel. Jeho dalšími otázkami po „kde máš maminku?“ by totiž nejspíš byly „je taky zrzavá?“ a „a má dneska večer čas?“, každopádně na ně nedošlo, protože bengál kolem zintenzivněl.
V sekundové přestávce mezi výbuchy se pobaveně zasmál tomu, jak klučina odpálkoval starostlivého chlapíka, ale když pak chtěl využít aktivního štítu a opětovat palbu, jeho pozornost upoutalo něco, co v irských lesích jen tak neviděl.
„No, krása,“ konstatoval a při pohledu na tu ohnivou zrůdu v duchu poděkoval svatému Patrickovi, že jeho ostrov hadů zbavil. Rozhodně ale nehodlal čekat na místě, až ho žhnoucí bestie sežehne, protože na to měl na sobě moc elegantní svršky, ke kterým se černá příliš nehodí. Následující slova pak patřila nejen Fergusovi s Lairem, ale díky zvýšené hlasitosti i mužům za nimi. „Inu, bylo mi ctí, pánové, teď bych doporučoval taktické rozpuštění formace, třeba to utaháme.“ A jak by řekl klasik, „možná při tom někteří z vás zemřou, ale já jsem ochoten to riziko podstoupit.“ Což si ale samozřejmě jenom myslel a zas tak moc je v tom nechat neplánoval. Taky ale neplánoval zůstat na místě, kam se řítí zložár, a v rychlosti opustil barikádu s cílem zapadnout do blízkých otevřených dveří obchodu po pravé straně ulice.
A i když si hlavně dával majzla, aby jeho odkrytí nevyužili přeživší smrtijedi, taky po změti plamenů mrštil jeden zkusmý glacius, ač si byl skoro jistý, že to na ni ani v případě úspěchu nebude mít sebemenší vliv. Toho, co se děje v opevnění opozice, si nevšiml ani náhodou.

Mimo herně:
Glacius (+4 věk, nenaučené)

Brághadach Ó Branagáin rolled 1d10:
1

_________________

Popravdě i Aaron přemýšlel nad tím, s čím se ještě Smrtijedi mohou vytáhnout a překvapit, a kromě Kleteb, které se nepromíjejí, ho nenapadalo nic extra. To, jak strašně moc měl momentálně omezenou fantazii, se ukázalo vzápětí - když se na scéně objevil zložár v podobě ohnivého hada. Ron se na něj podíval s poněkud otráveným výrazem ve tváři, povzdechl si, a pomyslel si, že jsou celkem v prdeli, protože zložár, to už nebyla žádná sranda.
Flann ale očividně měl nějaký plán, protože na něj křikl, ať ho kryje, a Ron bez váhání přikývl a ukázal mu zdvižený palec, aby nemusel křičet a zároveň dal najevo, že ho slyšel, vnímal, a bude se řídit rozkazem. Bývalého spolužáka ostražitě sledoval, stejně jako ty ničivé plameny a zbývající Smrtijedy kdesi na bezpečné straně zložáru.
A právě ty si vzal na paškál, protože nehodlal riskovat, že Flanna někdo z nich sejme. „Mdloby na tebe!“ pálil po jednom, „Levicorpus!“ zase po druhém a byl připravený v krátkém sledu vyslat kouzel víc, aby se ti hajzlové nestačili vzpamatovat.

Mimo herně:
Mdloby na zmrdijeda č. 4 (+8)

Aaron Pärnoja rolled 1d10:
4

Levicorpus na zmrdijeda č. 5 (+8)

Aaron Pärnoja rolled 1d10:
2

_________________

„Já se ptal první.“ Zašklebil se za barikádou Lair, protože ho odrovnala neskutečná drzost vůči staršímu, kterou, přiznejme si to, v řádu skutečně nezažil. Ale on nad tím ani nebyl nějak moc čas přemýšlet, protože když opatrně vykoukl zpoza barikády uviděl něco, co vážně vidět nepotřeboval.
Oheň, který kolem sebe ničil vše, čeho se dotkl, a to že nabral podobu jeho bývalé koleje, to na věci nic neměnilo. Lair sice zložár viděl prvně v životě, ale poznal ho okamžitě. „A do-“ Z bezpečné vzdálenosti by si možná i člověk mohl užít tu podobu, čistě pro zajímavost i tu podobu, ale když se to na vás řítí…
„Nápodobně.“ Přikývl Lair a protože veledruid zmizel v přilehlém vchodě zbyl na něj nevděčný úkol přenést usmrkance na bezpečné místo. Protože smrt zuhelnatěním není nic hezkého a on nechtěl mít zrovna jeho smrt na krku. „Vezmu tě na bezpečné místo, drž se pevně.“ A rovnou si Ferguse chytil, než mu kluk stačil někam zdrhnout. A přemístili se.

>> Nádraží King's Cross

>>

Lair se vrátil, ale upřímně teď se hodlal držet více stranou (jestliže jim nevadilo použít zložár…). Nejdříve se tedy přemístil, co nejdál od centra dění, zkouknul, co kde stojí (či spíše jestli něco stojí) a přemístil se znovu, a to na střechu, kde si jednou všiml relativně vhodného místa. Měl tu rozhled, ale zároveň, nebyl přímo dole na ulici, ostatně lidé většinou nekoukají do výšky, víme? Pokud by šlo o plánek nacházel se v podobných místech jako Brághadach. Lair na Příčné střídavě bydlel pár let, jako knězi mu prošlo koukání směrem k obloze a pokud si někdo myslel, že kouká skutečně jen na nebe, prosím. Tuhle taktiku už jednou použil a nebylo to tak špatné (když opomeneme ty vybuchlé cihličky). Chráněný byl však maximálně tak komínem, kterého se navíc i přidržoval volnou rukou kvůli rovnováze a paradoxně i zložárem, protože k němu se jistě obracela veškerá pozornost. Dění dál u smrtijedů nesledoval, protože ta ohnivá obluda ničila Příčnou, kterou si stihl zamilovat.
„Finite Incantatem!“ Zaznělo málem zoufale, protože Lair věděl, že bránit se proti tomuhle pouhým Finitem… ale zkusit to musel. Jako další pokus zaznělo: „Evanesco.“ A hodlal to zkoušet dál, ale zase měl tolik rozumu, že se hodlal přemístit pryč jen co by se oheň přiblížil nějak moc.

Mimo herně:
Finite Incantatem (III. úroveň tzn. +2, za dospělého +1, a talent +1)

Lair Palmer rolled 1d10:
7

Evanesco (nenaučené, za dospělého +4)

Lair Palmer rolled 1d10:
1

_________________