"To doufám," rozzářil se Lance širokým úsměvem, když zvedl oči od registračních papírů, "když už ne výhru, ať se aspoň pokochám pohledem na vaše záda," zacukalo mu v koutcích, než se otočil a když si všiml, že Lambert drží v ruce kelímek piva, bez okolků si ho od něho převzal a napil se. Samozřejmě, že v těch slovech nebyla ukrytá žádná narážka ani dvojsmysl, myslel to pouze tak, slečna McTavishová bude tak dobrá a rychlá, že Lanceovi nezbude nakonec ani nic jiného.
Lambert svému otci bez odmlouvání předal kelímek a zadíval se na slečnu odrážečku, na kterou se pobaveně usmál. "Ale ne, já jsem taťkův týmový masér, technik, sportovní psycholog a rodinná molární podpora, viď, tati?" poplácal Lanceho po rameni, ten se div nezakuckal na doušku dobrého piva, "vsadím se, že takový profi tým tu vy nemáte," usmál se směrem k McTavishové, kterou si tak trochu dobíral, protože věděl, že ona na tenhle komfort musela být zvyklá a že kolem profesionálních famfrpálových týmů se točilo spoustu lidí, kteří zastávali tyto funkce a mohli se přetrhnout, aby se hráči cítili co nejlépe a mohli na hřišti odvést maximum. Byl to o dost jiný svět, než žili ostatní normální lidi. A Lamberta to neskutečně fascinovalo, i když nikdy neměl ambice být ve famfrpálu profesionálem.
"Ale jděte, komu bych to říkal?" sklonil profesor pohled k Leslie s Gwen a zeširoka se na ně usmál, "a vůbec, ono to má nějaké věkové omezení?" nebyl zrovna dvakrát dobře informován, proto doufal, že omezení se bude týkat pouze příliš mladých závodníků a na příliš staré už se to nebude vztahovat, protože by hrozilo, že by tu byl nelegálně také. Ale ne, jednou nohou v hrobě zatím nebyl, vždyť se cítil jako mladíček. A s pobaveným úsměvem pozoroval, jak se pozornost pomalu snesla k jeho synovi, o kterého se loktem opřel a spokojeně popíjel pivo. "Hlavně na sebe dávejte pozor," poradil ještě k dívkám, protože ten závod asi bude nebezpečný více, než sám Lance doufal, a i když s ním byla sranda a spoustu věcí nebral vážně, rozhodně nechtěl, aby se tu holky zranily.
Lambert se na Leslie pobaveně pousmál, už se nadechoval, že něco řekne, ale v tom na lavičku vyskočil jeden z organizátorů a začal na sebe stahovat pozor. "Tak všem hodně štěstí! I vám, i když myslím, že zrovna vy ho nebudete tolik potřebovat," otočil se s úsměvem ke slečně McTavishové, než se stočil ke svému otci, který začal poskakovat a důležitě se protahovat, Lambert se rozesmál. Poplácal ho po ramenech, zkontroloval mu rychle koště a vytrhl kelímek piva z dlaně, "soustřeď se, tati! Všechno nebo nic, nekoukej po ženských a leť rychle do cíle!" Lance se na něho potutelně pousmál, než se zadíval na záda McTavishové a zakýval obočím, jako kdyby tím chtěl něco naznačit. A vzhledem k tomu, že Lance s Lambertem byli povedená a sehraná dvojka, takto bez zbytečných slov se během dvou vteřin shodli, že ta profesionální odrážečka je fakt kočka, než se Lance vydal ke startovní čáře.
Lance si nandal brýle, natáhl si kožené rukavice a upravil červenou kšiltovku na hlavě, než překročil koště a podíval se po svých soupeřích. Nakonec se zadíval na trasu před sebou. Už brzo byla zatáčka, kde se možná začnou trochu mačkat, ale alespoň v tomhle měl Lance se svou postavou mírnou výhodou. A to už před ně přišla slečna, která měla závad odstartovat, Lance se pobaveně pousmál, než se nahrbil na své Kometě a byl připraven vyrazit dopředu.


Mimo herně:
+2

Lance Redmond rolled 1d10:
6

_________________

Dneska to bylo v děcáku k nevydržení. Frank měl zase tu svojí mučitelskou náladu, radši jsem se mu klidila z cesty. Navíc se z venčí ozýval nezvyklý hluk. Není divu, že jsem vzala roha. Hi Hi. Zajímalo by mě, jestli mi někdy přijdou na to, kudy zdrhám. Zaplať pán bůh zatím nic netuší. Až Robinsonka zjistí, že tam nejsem, zase se poměje. Nemá pro mě vůbec pochopení. Snad jí nenaštvu tolik, když se vrátím už dneska večer. Stejně nemám kam jít, bohužel.
V uličkách se hemží lidi a já se mezi nimi prodírám, abych zjistila, co se vlastně děje. Sem tam zahlédnu nějaký stánek, ale s klidem ho míjím. Stejně nemám peníze a krást se dneska neodvážím, abych náhodou nebyla zpátky v děcáku dřív, než sama chci. Dav houstne. Konečně se dostanu dopředu. Závod. Na startovní čáře stojí několik závodníků, mezi nohama košťata. Pár mladejch holek, ale i starší chlápci. Zajímavá směska. V tom se mihne praporec a závod odstartuje. Přišla jsem právě včas. Závodníci se vznesou a šinou si to napříč uličkami. Boží. To musím zkusit. Na chvíli se zasním a uvažuji o vlastním koštěti. Hned ty myšlenky ale zaženu. Vlastní koště nikdy mít nebudu. Kde bych taky na něj vzala, že jo. Jedině, že bych nějaké ukradla. To půjde ale dost těžko, když se mi ani nevejde pod bundu, natož do kapsy.
Přešlápnu si, abych líp viděla a trochu mi podklouzne noha. Mrknu a vidím barevný letáček. Stěží se pro něj sehnu, jak se na mě lidi lepí. Tý brďo. Takovou raketu chtěj za startovný? Uznale kouknu na závodníky. Na druhou stranu ta výhra je fakt lákavá. Všechny vsazený peníze a taky nějaký nový koště. Pustím letáček zpátky na zem a soustředím se na závod. Vybírám si svého vlastního favorita. Mladou dívku s brýlemi na očích, s hnědými vlasy svázanými do copu a s pořádným úsměvem na tváři. "Jedeeeeem!"

_________________

Kretén. Tak Charlie v duchu označila muže, který si utahoval z jejího postaršího Nimbusu, a který jí poslal vzdušný polibek. Políbit si mohl tak akorát pr…avou tvář své zadní nápravy. Úplně tím Charlie zvedl tlak a to se ještě ani nezávodilo. Gwen už Charlie stačila věnovat jen letmý úsměv a i když nebyla Lanceova slova míněna dvojsmyslně, stejně se jí nahrnula do tváří červená barva, která se tam na chvíli usadila. Nějaké vražedné pohledy od malé holky s koštětem v ruce si nebrala k srdci a s lehkostí je ignorovala, což jí vzhledem k přítomnosti pana Redmonda mladšího šlo velmi snadno. „To tedy nemám, můžu mu jen závidět. A vás litovat, jestli musíte zvládat tohle všechno v jednom,“ podotkla, protože kdyby všichni ti lidé, kteří se obvykle motali okolo ní, měli být jen jedním člověkem, musel by to být superčlověk s nadlidskými schopnostmi a obracečem času v pohotovosti. Než se ale stihla dát se sympatickým mladíkem do řeči, čas se posunul k začátku závodu, a taky k jejich rozloučení. „Díky, ale štěstí je někdy strašně nevděčné,“ broukla, načež se přesunula ke startovní čáře, kde si ještě rychle spletla vlasy do copu, aby se jí nemotaly při letu v obličeji. Nakonec si stáhla na oči letecké brýle, upravila si skvěle padnoucí rukavice vyráběné na míru, a několikrát se zhluboka nadechla a zase vydechla. Nikdo netvrdil, že se nerozplácne o sloup hned v první zatáčce, stát se mohlo cokoliv, a proto to stálo za to.
Jakmile bylo odstartováno, vyrazila kupředu. Tedy pokud ji to stoprocentně spolehlivé koště náhle nezklamalo.

Mimo herně:
+5

Teàrlag M. McTavish rolled 1d10:
7

_________________

T. M. McTavish

Mimo herně:
Tak s mým štěstím si nejdřív hodím...

Aidan Thorne rolled 1d10:
2

Aidan by si mohl jednoduše počkat a koště si později pod nějakým anonymním jménem koupit, ale zamlouvala se mu možnost trochu si zašpásovat se štěstěnou. Ukecaný úvod pouštěl převážně druhým uchem ven a místo toho poplácal po násadě svůj Nimbus, jako by uklidňoval koně před závodem. Trochu si stáhl klobouk do očí a pousmál se. Už dlouho neletěl a s pochroumaným kotníkem ani dlouho nešermoval, pohyb už mu začínal chybět. Když to nebude držkopád kolmo k zemi, dneska v noci by mu mohl adrenalin po starém vyletět zase nahoru s krevním tlakem.
Machrovinky kolem startu ho nezajímaly, sotva si prohlédl, s kým tu dnes bude závodit. I kdyby tu totiž někoho náhodou znal, pamatoval si, že se nemá zapomenout a v převleku se k někomu znát, mohlo být zle. I když tohle byla utajená akce, ministerští měli nasazené špehouny všude a Aidan nepochyboval, že s vyvěšenými plakátky by ministerští byli jeho poslední problém.
Jen co vlajka protla vzduch, Nimbus vylétl jako jiskra skoro sám od sebe a okamžitě začal nabírat rychlost. Aidan přivřel oči a rozhlížel se po modrých světlicích.

Paulie si ten závod užíval. Byl napumpovaný adrenalinem, srdce mu bušilo, jako kdyby právě doběhl maraton, a cítil přehnané návaly energie. Přesto se ale donutil soustředit na svůj let, aby nic nezvoral hned na začátku. Pochopitelně ho nakrklo, že zrzavá McTavishová hned zaujala první místo, ale dalo se to očekávat. Paul si z toho nic nedělal – byl teprve začátek závodu a bylo dost možné, že McTavishová ani nedoletí do cíle, natož aby doletěla první. Možná hrála ve skotském nároďáku, ale to přece neznamenalo, že bude na koštěti excelovat i v drsných pouličních závodech.
Paul si vedl dobře. Upřímně očekával, že když nenasadí moc vysoké tempo, skončí na posledních místech, ale překvapivě se držel kus za Charlie. Společně s tou malou drzou holkou, která letěla zhruba na jeho úrovni a docela ho překvapila – neřekl by to do ní. Paul ovšem nebyl takový hajzlík, aby se jí hned na začátku pokoušel skopnout z koštěte. Pokud se ale na trase ještě někdy takhle hezky potkají, už jí šetřit nebude. Tentokrát se na ni ale jen zašklebil a víc si jí nevšímal, pokud ho neprudila ona.
S přibývající vzdáleností, kterou uletěli, začala být dráha závodu obtížnější, i když ne o moc. Paul obratně kličkoval mezi balkony a držel se v takové výšce, aby se nezamotal do některé z prádelních šňůr. S klidem se ale mohlo stát, že nějakou přehlédne, protože ve tmě byly fakt skoro neviditelné. Během prolétávání ostřejších zatáček zpomaloval, ale na rovinkách letěl s větrem o závod, aby McTavishovou neztratil z dohledu a nepustil před sebe ostatní.

Mimo herně:
+1

Paul R. Thawne rolled 1d10:
6

_________________

Leslie po odstartování závodu vystřelila vpřed jako střela a dobře udělala. Začátek byl docela jednoduchý, takže se jí podařilo nabrat takovou rychlost, aby neskončila mezi posledními. Naopak si vedla dost dobře – první McTavishovou měla pořád na očích a měla reálnou šanci, že jí dožene. A taky to měla v plánu, protože jí ta zrzavá nána pila krev. Pokukovala po mladém Redmondovi a on po ní, za to zasloužila boží trest, tak. S Leslie prostě třískala puberta, no.
Balkony a další překážky míjela docela obratně. Dokonce se jednou nebo dvakrát zmohla na to, aby frajersky zamávala fanouškům, co na balkonech postávali, nebo mávali z oken. Leslie tuhle atmosféru zbožňovala – něco takového zažívala prvně v životě a hned tomu přišla na chuť. Jediné, co ji momentálně trochu trápilo, byl ten starý páprda, co se držel vedle ní a zastinoval tak její rostoucí slávu. Měla chuť ho něčím přetáhnout, ale odrážečskou pálku neměla a prozatím nechtěla moc blbnout, aby něco nepokazila a nespadla z koštěte. A protože neprovokoval on, neprovokovala ani ona. Zatím.
Náročnější část trasy si užívala o to víc – užší uličky a překážky v podobě prádelních šňůr, to byla prostě výzva. Výzva, do které se Leslie vrhla po hlavě. Letěla dost rychle, čímž zvyšovala riziko, že se někde vyseká, ale rozhodla se, že to prostě riskne. Ta výhra za trochu risku rozhodně stála.

Mimo herně:
(+3)

Leslie Abrahams rolled 1d10:
8

_________________

>>

Že se Patrick o závodu dověděl bylo vlastně takovou menší záhadou - ale byl koneckonců zmijozel, tak co by si neporadil. Znovu se ovšem dalo zapochybovat o jeho sociální inteligenci, protože ani dnes neupustil od svého tradičního oděvu - který se zjevně nezamlouval dvěma individuím s nižší než průměrnou inteligencí a trvalo celkem dlouho, než jim trpělivě vysvětlil, že ne, není z ministerstva.
Na hůlky naštěstí nedošlo, i tak ale bohužel prošvihl to nejzajímavější - start a tedy i případné očíhnutí letců.
Když se prodral k dráze, už bylo odstartováno a... moment, vážně támhleto na tom koštěti byla Gwen?!
Patrick zazíral jak na zjevení a dokonce si kvůli tomu ani nevšiml jisté mnohem slavnější famfrpálové hráčky. Každopádně ale zalitoval, že mu už není sedmnáct, protože jeho oko aspoň částečně zkušeného kapitána tvrdilo, že v takhle ostrých zatáčkách se někdo určitě vyseká, a to strašlivě.
Zbývalo jen doufat, že to nebude mrzimorka, protože by se mohlo stát, že by se Patrick nechtěně přemístil nebo zakouzlil, a s tím by pak byly hrozné oplétačky...

_________________

Mimo herně:

Aidan Thorne rolled 1d10:
4

(+ 5)

Aidan se do toho pomalu dostával. Jen co věděl, jak vypadají světlice a jak je značená cesta, trochu vypustil páru a pustil Nimbus z řetězu - koště postupně zrychlovalo, aby se prokousalo dopředu a zaháklo se za rychlejší letce, u kterých mohl obhlédnout, jestli se náhodou na něčem nevysekali.
Vyhýbání se balkónům bylo zatím jednoduché, ale překážky i samotné ulice se začaly stávat pastí pro rychlost spojenou s nepozorností. Odpustil si veškeré předvádění se, protože se stejně nesměl prozradit, nalehl na koště - pořád ještě byl v kouzelnickém Londýně, ale blížil se ten mudlovský.
Takže žádná pravidla? Aidan na sebe i koště zkusmo klepl hůlkou.
"Abeo Cultivate..."

| +

Mimo herně:

Aidan Thorne rolled 1d10:
4

Zastírací kouzlo samozřejmě nevyšlo, Aidan jen několikrát nezřetelně zablikal, ale pokrčil nad tím rameny. S blížícím se nepozorovaným průletem mudlovskými ulicemi si poradí jinak.

O proti všem předpokladům Redmondovi koště nezdechlo hned v prvních třech metrech, takže si mohl profesor kouzelných formulí neviditelně oddechnout a pořádně se do koštěte opřít, aby zrychlilo svou rychlost na maximum, což teda byla fakt pecka, když se do toho opřela Lanceova živá váha. Ale i tak profesor musel vypadat strašně vtipně o proti takovým profesionálům nebo talentům, kterými rozhodně byli Leslie s Gwendolen a profesionálkou byla samozřejmě slečně McTavishová, která všem pláchla, když se Redmond ještě rozkoukával a mával povzbudivě svým fanouškům. Ale pak už byl čas se soustředit na cestu a profesora trochu znervóznilo, když většina soupeřů byla před ním a ne za ním, i Lambert se támhle někde v zatáčce, kde byl hlouček fandů, zatvářil zděšeně a když jeho otec letěl zrovna kolem, zamával velkým transparentem nad hlavou, i když byla tma a muselo z něho být vidět opravdu málo.
Nad tím, co bude dělat v mudlovském Londýně, zatímco nepřemýšlel. Kouzlo Abeo Cultivate ho napadlo také, ale měl hůlku zastrčenou v kapse na kraťasech a necítil se zrovna dvakrát na to, aby se pro ní teď natahoval, protože trať začínala být zrádná čím dál víc. Snažil se prokličkovat v úzkých uličkách, zeširoka si nalétávat do zatáček a vyhnout se všem šňůrám s visícím prádlem, protože by to bylo nepříjemné a zbytečné zdržení, ačkoli rozhodně lepší, než kdyby to kolmo nabral do zdi. To už by se taky nemusel probrat. A tak se chvílemi v Lanceově letu dala vidět určitá opatrnost, jenže pak si pokaždé pomyslel, že tu jde o obrovskou výhru! A pokud tu výhru nezíská, pravděpodobně ho zavraždí Elliot, takže nebyl důvod se nějak zdráhat, když nevyhraje, zemře tak či tak. A tak se do toho zase opřel, nehodlal se jen tak lehce vzdát.

Mimo herně:
+2

Lance Redmond rolled 1d10:
1

_________________