Ani jsem nečekala, že by mi Kometa, relativně mladá, chcípla už na začátku (i když i s tím se samozřejmě muselo počítat, koště mělo svou hlavu), i tak jsem si ale nedokázala odpustit vlnu radosti z toho, že start jsme obě přežily ve zdraví. Co na tom, že jsme byly poslední? Vzhledem k tomu, že bylo teprve krátce po startu, to nebylo zase tak důležité - nebo to jsem si alespoň myslela, ačkoli se mohlo klidně stát, že doletím na posledním šnečím místě. Anebo že se ukázkově rozmáznu o nějakou bezva budovu, což by sice znamenalo ztrátu šance na výhru, ovšem taky by to mohlo znamenat bezprostřední přítomnost Patricka (ještěže jsem o téhle možnosti nevěděla, to bych to vybírání zatáček měla podstatně těžší).
Zatímco největším problémem na začátku letu bylo udržet se a nečumět po fandících lidech, po chvíli mi už začalo tak trochu téci do bot - zatím se mi ale vodu dařilo vylévat víceméně v pořádku. Bylo štěstí, že šňůr nebylo ve vzduchu tolik, i když i tak to bylo v kombinaci s těmi špatnými zatáčkami (které pořadatelé určitě vybrali schválně, zlouni jedni) o zlom vaz. A to jsem nepochybovala, že to nejhorší teprve přijde. Pokud se toho dožiju.

Mimo herně:
(+2)

Gwendolen Alwull rolled 1d10:
1

_________________

Charlie se dle očekávání snad všech zúčastněných dostala do vedení, ale to ještě nic neznamenalo. Hrála famfrpál, nebyla závodnice, a její koště nebylo zrovna vytuněným mazlíčkem, který by vyvinul nevídanou rychlost. A taky tu pořád byla šance, že přehlédne světélko, napálí to do zdi, nevybere zatáčku, uškrtí se na prádelní šňůře… Charlie se ale soustředila jen na světýlka a nezajímalo ji, kde jsou ostatní. Ti, co se často ohlíželi přes rameno, totiž nikdy do cíle jako první nedorazili. Ušlo jí tedy, kdo už v závodě skončil, a kdo ještě pokračoval dál. A kdoví, jestli měla dál pokračovat i ona sama.

Mimo herně:
+5

Teàrlag M. McTavish rolled 1d10:
9

_________________

T. M. McTavish

Paul nestihl překvapeně zírat, když kolem něj začali závodníci padat k zemi jako hrušky. Gwen za sebou si všiml až ve chvíli, kdy se ozval nějaký ten náraz, takže se ohlédl přes rameno a soucitně se zašklebil. Takže tuhle holčinu ještě uvidí... Na svém oddělení. No a pak ten chlapík, co byl zřejmě ze závodníků nejstarší. Ten se rozsekal až na zemi, protože nedokázal vyrovnat svůj let poté, co škobrtnul o balkon. Paul potichu zasykl – zranění nikomu nepřál, ale když se na ten závod přihlašovali, museli počítat s tím, že to nebude žádná hračka.
Hůlku měl pochopitelně u sebe, takže když se mu naskytl pohled na mudlovský Londýn, vytáhl ji a pokusil se zakouzlit zastírací kouzlo na sebe i své koště. „Abeo cultivate!“ brouknul, ale těžko říct, zda se mu kouzlo vydařilo, či nikoliv. Hůlku zase schoval, aby mu nepřekážela, anebo aby ji neztratil, a dovolil si trochu zrychlit. Mudlům se ale snažil vyhýbat, jak to jen šlo, aby nakonec ještě neměl oplétačky s ministerstvem, protože po tom netoužil ani trochu. Očima pátral po svých soupeřích – ta malá drzá holka mu skoro zmizela z dohledu, o zrzavé odrážečce ani nemluvě. Ta ho štvala nejvíc, tu chtěl porazit. Jeho ego totiž hrozně utrpí, pokud Charlie bude lepší, to je jasná věc.

Mimo herně:
Abeo cultivate (+4, potřeba 10)

Paul R. Thawne rolled 1d10:
1

Let (+1)

Paul R. Thawne rolled 1d10:
6

_________________

Leslie sice postřehla, že se trasa stala náročnější, ale nedělala si z toho těžkou hlavu. Naopak se rozhodla zariskovat a zkusit trochu zvýšit rychlost a podle všeho se jí to vyplatilo – tomu starému páprdovi se totiž trochu vzdálila, takže se mohla spokojeně zašklebit. No a pak závodníci začali podezřele padat k zemi. Redmond si očividně potykal s balkonem a pak s dlážděním, díky čemuž se Leslie kupodivu zatvářila soucitně. Přeci jen ho znala lépe, než zbytek závodníků, pokud nepočítáme Gwen. Jenže právě Gwen letěla k zemi jako další – poté, co dala pusu zdi jednoho z domů, což muselo nepochybně dost bolet, ale Ariana by jí to určitě záviděla.
Leslie sice měla nepatrné nutkání ke spolužačce doletět a pomoct jí, ale závod pro ni vypadal až moc slibně, takže se rozhodla, že poletí dál a nenechá se rozptýlit. Za Gwen zajde potom. Nebo jí pošle bonboniéru. Když vletěli do mudlovského Londýna, Leslie si dopřála rozhlédnutí kolem sebe a letmo se pousmála, když zahlédla Big Ben a London Eye, jedny ze symbolů Londýna. A trasa navíc vedla kolem, což bylo super... kdyby se ovšem u London Eye nevyskytovalo až moc mudlů. Leslie byla nezletilá kouzelnice, takže hůlku vůbec nevytahovala a spoléhala jen na to, že se jí kolem Londýnského oka podaří prokličkovat tak, aby ji nikdo nespatřil.

Mimo herně:
(+3)

Leslie Abrahams rolled 1d10:
9

_________________

Patrick začínal seriózně uvažovat o kariéře věštce. Sice tomu oboru totálně nerozuměl, natož aby těm kecům věřil, ale to byly zřejmě předpoklady dobrého vykonavatele tohoto povolání. No a ten Forerův efekt mu taky začínal docela jít, žejo. Stačilo by říct, že předpoklad vysekání se nebyla logická kalkulace, ale věštba, a bylo by to, žejo.
První přemet končící na dlažbě udělal Redmond (...Redmond?! ...No jo, že to Patricka vůbec ještě překvapovalo...), a ten druhý... Gwen. Jak jinak. Kostky měly prostě smysl pro drama - kdyby tam Patrick nebyl, určitě by se mrzimorce nic nestalo, anebo by to aspoň nebylo takhle ošklivé.
Patrick vmžiku přestal sledovat dráhu letců a snad poprvé v životě využil výhod své nepříliš osvalené tělesné schránky, aby se prodral davem - dostat loktem zrovna od něj nebylo vůbec nic příjemného, ale prefekt byl dost rychlý (a taky vykřikoval věci jako "uhněte", "dovolte" a "z cesty"), takže naštěstí ani nedostal tečku nazpátek.
"Gwen? Gwen!" přidřepl okamžitě ke spolužačce, jejíž obličej momentálně Gwen moc nepřipomínal. Ale za to určitě mohla jen ta všechna krev, že jo. "Vnímáš? Kolik vidíš prstů? Bolí tě záda?"
Vychrlil na ni ještě několik podobných dotazů, ačkoliv odpovědi moc nečekal. Připadalo mu zvláštní, že mu nedělá potíže zachovat klid, to ale ještě netušil, že jakmile bude po všem, rozklepe se jak osika a nejspíš se půjde v klidu někam z nervozity vyzvracet. V duchu to odhadl tak na popraskanou lebku - pokud bude mít Gwen štěstí, tak ne zlomeninu. Ani zlomeninu páteře, protože on ani ten pád pěkně nevypadal.
Aspoň že si to jeho mozek nechával na potom, i když tyhle nepříjemné myšlenky v něm rozhodně šrotovaly, jen vyplavat na povrch. Což by mohlo být ideálně až potom, co Gwen dopraví... k Mungovi! No jistě, kam jinam. Poté, co se ujistil, že posbíráním mrzimorky do náruče jejímu stavu nijak neuškodil, sebral o dost méně pocuchané koště (protože věděl, že by mu takovou ztrátu neodpustila) a pak už následoval urychlený teleport do nemocnice.
To, že by tu snad mohla mít příbuzné, mající zájem na dopravení slečny Alwullové k ošetření osobně, ho ale vůbec nenapadlo.

>> Saint Kentigern

_________________

Mimo herně:
Lidi, blázníte? To se svým štěstím na kostky nemám šanci

Aidan Thorne rolled 1d10:
4

(+ 5)

Odpadlo děvče za ním s brýlemi. Aidan se otočil a v tu chvíli se rozsekal i mužík před ním, což už vážně Aidana přivedlo na myšlenky, že tu smůlu nějak podezřele moc přitahuje. Neštěstí se za ním táhlo jako melasa a Aidan polkl. Jak dlouho asi potrvá, než se uškrtí o prádelní šňůru on sám?
Stejně ale nezpomalil, protože viset poslušně až na ocásku vůbec nepodporovalo jeho zdravou soutěživost. Pokusil se vybičovat Nimbus k ještě lepším výkonům a to už se před nimi otevřel Londýn jako na dlani. Aidan se chytil za klobouk a na volnějším prostranství si troufl risknout ještě vyšší rychlost, div nepřehlédl další světlici.

Lanceho až překvapilo, že koště svištělo závratnou rychlostí a dokázalo konkurovat i všem ostatním, dokonce i těm vytuněným Nimbusům nebo těm, na kterých seděli opravdoví profesionálové. Ne, že by se Lance přetahoval se slečnou McTavishovou o prvenství, ale alespoň své soupeřce viděl na záda, což dokázal samozřejmě ocenit a nespouštěl svou soupeřku z dohledu. Hbitě se vyhýbal všem šňůrám a balkonům, kterých se všímalo ve tmě o dost hůř a Lance musel kolikrát prudce přimhouřit oči, aby vůbec dohlédl na konec ulice a dokázal se připravit na trasu před sebou. Ale ani to očividně nebylo dostatečné, protože zrovna když si Lance uvědomil, že se blíží do mudlovského Londýna a měl by se připravit na zastírací kouzlo, natáhl tudíž ruku ke kapse, ale v tom se před ním zničeho nic vynořil menší balkónek a než se Lance stačil vzpamatovat a prudce ucuknout koštětem, zavadil o něj a v té rychlosti, která mohla klidně konkurovat jedoucím mudlovským autům, Lance Redmond vyletěl ze svého koštěte jako z katapultu a dopadl na beton až o kus dál, kde se několikrát přetočil a nakonec zůstal naprosto bezvládně ležet s nohama i rukama rozhozenýma. A zavládlo ticho...
Lance vědomí rozhodně neztratil, což bylo možná horší, protože si i ve svém plném otřesení uvědomoval, co se stalo. Měl jediné štěstí, že jeho hlava zůstala skoro nedotčená a více se do ní nepraštil, protože to při takových nehodách mohlo být až osudové, měl na tváři pouze menší oděrku, žádný další šrám ale na hlavě neměl. Co se však týkalo zbytku těla, tam už to bylo o poznání horší. Když se Lance s krátkým zafuněným začal otáčet na záda, všiml si, že červené tričko má celé zkrápěné krví od rozedřeného ramene, boku a... v životě si nemyslel, že by se mu dělalo špatně z pohledu na krev, ale když teď spatřil vlastní loket, málem to s ním praštilo. Zvedl se mu žaludek.
"Pomoc?" pípl trochu rozhozeně a zmateně, protože netušil, zda vůbec někdo viděl, že se rozsekal. Byla tma, neasi. A potom Lance přetočil pohled ke své noze, která mu doslova pulzovala bolestí a donutila tím na sebe stočit pozornost. "Mně chybí nohaaaaaa!" zařval potom z plných plic, když ve tmě zahlédl pouze za krvácené koleno a potom už nic. Zděšeně se k ní přes svůj pivní pupek naklonil. A v tom už k němu přiběhl Lambert, který se tvářil vyděšeně, obzvláště, když zaslechl onen výkřik. Lance se rozesmál.
"Vtípek. Chybí mi ta druhá," a lehl si zase zpět, protože se mu začala motat hlava. Noha mu samozřejmě nechyběla, ale vypadalo to na opravdu ošklivou zlomeninu, která byla znatelná už od pohledu, protože stačilo málo a byla by to zlomenina otevřená.
Lambert se zatvářil značně zoufale, ocenil, když vzápětí přiběhli lékouzelníci, kteří mu otce pomohli položit na nosítka, protože on sám by si s ním asi neporadil. Starostlivě se na svého otce podíval, protože se přestal usmívat a začal se natahovat po Lambertově ruce, aby ho za ní zatahal a upozornil na sebe. "Je to v háji, Lamberte," mluvil o tom vlekém dluhu, který teď u svého bratra a potom i u Lamberta měl, "doufám, že aspoň umřu. To potom ten dluh přejde na tebe. Heč," a pobaveně se rozchechtal jako kdyby se nic nedělo, i když se něco dělo a byl to ten smích, který byl sice upřímný, ale ozýval se právě v takových vyhrocených situacích, které člověk nechtěl brát moc vážně.
"Ty si fakt pitomej," ucedil k němu výjimečně vážně jeho vlastní syn a Lance se potutelně pousmál, než ztratil vědomí. Byl převezen do nemocnice.

>>

_________________

Charlie se držela přede všemi s menším náskokem, ale díky zrádnosti trasy si svým prvenstvím nemohla být jistá ani na vteřinku. Mohlo se pokazit tolik věcí, že by si sama na svou výhru v závodě nevsadila, ačkoliv tušila, že spousta ze sázejících to udělala. Vždyť byla přeci na koštěti jako doma! Jenže famfrpálové hřiště postrádalo zrádné zatáčky, prádelní šňůry a nebezpečně vyčnívající balkony.
A pak Charlie vyletěla z uliček kouzelnického Londýna a rozprostřel se jí výhled na Londýn mudlovský, kde teprve začínal ten pravý adrenalin ilegálních závodů. V té rychlosti stihla ještě na poslední chvíli vytáhnout hůlku a zakouzlit. „Abeo cultivate.“ Což se jí nemuselo v té rychlosti vůbec povést, ale snaha byla. Pořád tu ještě byla i možnost toho, že se ošklivě vyseká nebo že ji smete poryv větru, proti kterému se bránilo jen stěží.

Mimo herně:
Abeo Cultivate (+4, potřeba 10)

Teàrlag M. McTavish rolled 1d10:
5

Let +5

Teàrlag M. McTavish rolled 1d10:
4

_________________

T. M. McTavish