Ewelyn je přikrčená v jednom z výklenků nějakého obchodu a pozoruje co se děje, najednou ze stínu vedle ní vystoupí dva lidé v pláštích. Přitiskne se blíž se stěně a zhluboka se nadechne. První z se okamžitě vrhne do vražedného řádění, ten druhý jen nejistě postává a nezapojuje se do rvačky. Ewelyn neví co si tom člověku myslet. Buď je tu jen náhodou, nebo čeká až někoho bude moct bez milosti zabít. Musí se rozhodnout rychle, moc dlouho jí tenhle úkryt nevydrží. Rychlým pohledem přejede osobu, podle postavy to bude nejspíš žena, ale to je asi jedno. Pevně stiskne hůlku v ruce, vyskočí z výklenku a už křičí kletbu proti Emílii Rento. "Awinio Radix!" Vykřikne hlasitě. Tajně doufá, že smrtijedi nejsou týmový hráči a nespěchají svým kolegům na pomoc. Stejně nečeká na to, jak kouzlo dopadne a vmísí se do prchajícího davu, kde hledá další cíl.

Mimo herně:
Awinio Radix na Emílii Rento
(+4 za dospěláka, +2 za úroveň, +1 talent)

rolled 1d10:
9

Gabriel doufal, že jeho návštěva na Příčné ulici dopadne poklidně, ačkoli bylo cítit, že to tu vře pod povrchem. Jak si stačil všimnout, takhle to vypadalo v kouzelnické společnosti poslední dobou neustále. Přesto si na nákupy vybral špatný den a jeho pohoda měla rychle odeznít. Bohudík za reflexy famfrpálového odrážeče a otce desetiletého syna. Lidé se dál proplétali davem a šli si po svých pochůzkách, ale Gabe přidal do kroku. Cítil, že by měl hodně rychle vypadnout.
Měl.
První paprsek kouzla prosvištěl kamsi do davu, kde to okamžitě vyvolalo paniku. Dav se z několika proudů změnil v rozbouřenou řeku, a než vůbec stačil myslet, jeho ruka Gabriela předběhla. Prsty pevně obemknul hůlku a pátral očima v davu, připravený se krýt za regálem vystaveného zboží opodál. Jako by jen hlídal potlouk při dalším zápase za Haileyburská kladiva. Bohužel to tak nebylo. Celé se to semlelo strašně rychle - jen kousek od Gaba se z davu vynořili černě zakuklení kouzelníci, a on nebyl na pochybách, že se tu zřejmě zopakuje incident, o kterém se šuškalo už pár měsíců. Rozhodl se přemístit ještě dřív, než vzduch proťal zelený paprsek a někdo v davu padl k zemi. Mrtvý. I pan Martin v tu chvíli přišel o svůj úsměv, ale nepanikařil. To by to totiž mohl rovnou zabalit.
Navíc se mu důvod ke strachu naskytl tehdy, kdy začali zakuklenci masově pálit do davu a on se stal terčem. "Protego!" zahřměl pohotově a napřáhl hůlku před sebe. V tom křiku ani nepostřehl, co na něj Smrtijed vyslal, ale na tom koneckonců vůbec nesešlo.

Mimo herně:
Protego, +4 za dospěláka, +2 za úroveň, +1 talent

Gabriel D. Martin rolled 1d10:
9

Vzhledem k tomu, jak dlouho neměl důvod toto kouzlo použít byl skutečně rád, že zabralo. Neviditelný štít nad ním rozepnul ochranná křídla a kletbu odrazil. Gabriel neváhal, téměř naslepo namířil do davu černokněžníků a vypustil protiúder: "Stupefy!". A potom se dal Martin na strategický ústup, stále čelem ke Smrtijedům, protože nehodlal schytat žádnou kletbu do zad. Chtěl se jen rychle dostat pryč. Možná proto, že se pořádně nedíval, taky vrazil do nějaké ženy (Mikayla). "Promiňte," vypadlo z něj téměř automaticky, načež se trochu nedůvěřivě otočil na onu ženu. Jak měl vědět, že mu nevrazí kudlu do zad? I když, zrovna kudla by představovala schůdnější problém než síť barevných paprsků létajících nad davem.

Mimo herně:
Stupefy na Jarena, +4, +1 úroveň, +1 talent

Gabriel D. Martin rolled 1d10:
10

_________________

GABRIEL DESMOND MARTIN
- Profesor studia mudlů - (užnicmoc)Famfrpálista - Hrdý otec -

Avalon původně chtěla odejít. Vážně, tohle nemá zapotřebí. Jenže jí kolem hlavy proletí nějaká ta Avada nebo co a... řekněme, že tohle si líbit opravdu nenechá, nakolik není zrovna teď ve službě. "Avada Kedavra!" vrhne do davu rozvášněných členů řádu a civilistů a obdobně ještě nějakou chvilku pokračuje, než si všimne, že ten rádoby bystrozor houby dělá a ještě k tomu útočí? Zrádce! Zrádce ve vlastních řadách, to je odporný. Ani na chvíli ji nenapadne, že by to ignorovala - pořád je její loajalita k čisté krvi silnější než nějaký stupidní soucit s klukem, který vypadá, že zrovna vylezl ze školy. Prostě... nedá jí to - už jen proto, že je sama bystrozorkou a bude se muset postarat o to, aby zrádce byl předán spravedlnosti, ne že uteče jak někteří. Na-ah. A není ten chlap, kterýho sejmul, náhodou Gall? Je ten kluk normální? U všech Rusů! "Confundo!" hodí směrem k Ronovi, ne proto, že by mu nechtěla ublížit, ale proto, že Jaren si ho určitě rád zpacifikuje sám. "Finite Incantatem!" vrhne pak rychle na Jarena a pokud se povedlo, dokonce mu podám ruku, kdyby se třeba chtěl vyhrabat na nohy. Pak se bez jediného slova otočí a vydá se do davu, cestou si z ramen nechá spadnout plášť, aby jí tolik nezavázel a se vší elegancí, kterou v sobě má, metá Avady do centra hloučku, protože je jedno, kdo všechno se účastní, jakákoliv rebelie musí být vyhlazena. A tak. Totiž, těžko říct, co se jí při tom honí hlavou, nicméně to nevypadá, že by jí chladné zabíjení dělalo nějak problém, koneckonců, je to její povinnost. Hezky jí to jde, ne že ne, až do chvíle, kdy na ni míří další kouzlo. "Protego maxima!" zkusí, ale je dost možné, že se nepovede, protože akorát byla v půlce další Avady.

| +

Mimo herně:
Confundo +4 dospělá, +2 smrtijed, +1 bystrozor; na Rona

Agrippina E. Olšenko rolled 1d10:
8

Finite Incantatem +4 dospělá, +2 smrtijed; na starýho Galla

Agrippina E. Olšenko rolled 1d10:
7

Protego Maxima +4 dospělá, +2 smrtijed, +1 bystrozor; sama na sebe

Agrippina E. Olšenko rolled 1d10:
7

_________________

Netrvalo to dlouho. Sotva Ebenezar stačil přetočit na další stránku a sklouznout světlýma očima k pohyblivému obrázku, odněkud se ozvala strašlivá ráda. Prudce se narovnal v zádech, Denní Věštec o menší kus sklopil a nevěřícným pohledem pozoroval bezvládné tělo, které zůstalo ležet na špinavém chodníku. Sevření novin ve svých štíhlých prstech křečovitě zesílilo, ale ani teď se ze svého místa nepohnul, ba dokonce ani náznakem neposunul ruku směrem, kde měl ukrytou svou hůlku. Nestál sice v ústraní, ale ani nebyl v centru dění a takto blízko domu, kde se opíral ramenem o zeď a vše sledoval očima dobrého pozorovatele, si prozatím připadal bezpečně. Profesorova vrásčitá a zjizvená tvář nevykazovala žádný druh rozrušení nebo strachu, ale i takových emocí byl schopen.
Hruď mu dlouhým výdechem klesla, když se ozvalo několik společných přemístění a ve zmateném a vyděšeném davu se začali zjevovat postavy v černých kápí, které nemilosrdně metali kletbami kolem sebe.
Jenže chaos a strach pohltil snad každého normálního člověka v této ulici. Rozruch i bitevní pole se začalo rozšiřovat a než Ebenezar stačil zavřít Věštce, v jeho blízkosti se ocitl bystrozor, na něhož letěla další kletba. V tu chvíli hodil novinami na zem. "Protego!" těžko říct, jak se mu takhle rychlo podařilo popadnout hůlku, ale v těchto věcech měl za svůj život menší praxi. Sotva mu hůlka vyklouzla z rukávu do dlaně a on seslal ochranné kouzlo, aby ochránila Rona, věděl, že to o půl vteřinu nestihl.
"Zbláznil jsi se?" štěkl na svého bývalého a teď i zmateného studenta, když se k němu přihnal a popadl ho za límec bystrozorského hábitu, div ho na něm neuškrtil. "Přišel jsi sem na popravu?" nebral si servítky. Ať už tu Aaron dělal v bystrozorském cokoli, byť třeba hrál na obě strany, což Ebenezarovi došlo, nepovažoval ani trochu za chytré provádět to takovým způsobem a metat tu kouzla v takovém přestrojení. "Colovaria," šeptl následně potichu a pokusil se změnit alespoň barvu Aaronova obleku, protože se obával, že bez toho ho tu brzo někdo stáhne kůže a ani by se tomu nedivil. Ať už se kouzlo podařilo, nebo ne, bylo dost možné, že nepodařilo, Ebenezar se otočil právě v čas. "Relacio!" střelil kouzlem do davu, míře na Jordan McLarkenovou.


Mimo herně:
Protego (talent + 1, fénixův řád +2, 3. úroveň +2, dospělák +4)

Ebenezar Rodwell rolled 1d10:
6

Mimo herně:
Colovaria (dospělák +4)

Ebenezar Rodwell rolled 1d10:
6

Mimo herně:
Relacio (talent + 1, 1. úroveň +1, dospělák +4)

Ebenezar Rodwell rolled 1d10:
2

_________________

| +

Tak trochu Ankh-Morpork, až na to, že do první Zeměplochy zbývalo ještě pár let, tak nějak vnímala Jack Londýn. Byl tu cítit kanál, vodní pěna a ryby, vzdáleně. Ve vzduchu viselo něco jako sůl a spousta kouře.
Procházela se s rukama za hlavou a přemýšlela, kde tu sežene kamarády. Město smrdělo přibližně stejně hrozně jako Káhira, ale byla tu větší zima a místy to bylo dokonce i hezké, hlavně ta kouzelnická čtvrť, kam zabloudila jen díky tomu, že sledovala tátu při cestě do práce. Nikdo ji odtud nevyhazoval, takže... co kdyby počkala? Nika (sestra, sedmnáct let, odpovídající chování) jí praskla růžovou žvýkačkovou bublinu skoro do obličeje a s jednou rukou zapřenou o bok a druhou plnou tácu s nádobím ji odkázala do patřičných mezí, což bylo kdekoli jinde než v bistru. Jackína se nudila.
V červnu už nikdo nepovažoval za nutné ji nutit chodit do školy, takže lízátka a leháro. Teda až do chvíle, kdy se to na Podélné, nebo jak se to tu kruci jmenovalo, někomu slušně hráblo a všichni začali najednou po sobě pálit.
Hej!
Jack ještě hůlku neměla, a tak strnula v půlce kroku, vypískla a přimáčkla se k nebližší zdi s tím, že proti výjimečně ošklivým květináčům pod oknem tu určitě nikdo nic nemá a tímhle směrem mířit nebude.
"Rusáci! Mafie! Podsvětí je i tady?! U Horova propocenýho tílka!" zasyčela a zavřela oči, aby se pokusila nabrat cihlově červenou barvu. Vlasy se jí okamžitě zbarvily do zelena a zkroutily se z černých lesklých pramenů do prstýnků, které se snadno daly zamaskovat jako listy ze seschlé květiny, která trůnila v onom snad nevinném květináči kousek nad ní.

_________________

[ Jaren Weston H. Gall ]

Jaren se na podpatku svých luxusních polobotek otočil a vyslal do svého okolí několik dalších kleteb, než v davu zděšených rebelů zahlédl postavu v bystrozorském obleku. Zrádce... vydralo by se mu z hrdla nenávistným hlasem, kdyby neměl masku a mohli si ke chodidlům toho klučíka odplivnout. Chvílemi to vypadalo, že rebelských šmejdů začíná být většina, ale to nebylo nic, co by mohlo skupinku černých kápí rozhodit. Zorničky se mu vztekem rozšířily, když ve zpomaleném reflexu pozvedl hůlku a marně neverbálně sesílal ochranné kouzlo. Jeho reflex tentokrát selhal a jemu tělo zkamenělo takovou rychlostí, že po pár vteřinách pocítil vzduch, jak jím prosvištěl směrem k zemi, kam dunivě dopadl. Zvládal hýbat pouze očima, avšak těmi se mohl dívat maximálně tak do nebe a doufat, že ho žádný z těch pitomečků nezašlápne. Ležel tak sotva pár vteřin, než sevření z ničeho nic povolilo a když se urychleně usadil, spatřil napřaženou ruku drahé Avalon Olšenkové.
Pod maskou pronesl něco, co se mohlo zdánlivě podobat poděkování, než se rychle otočil, aby našel toho mladého bystrozora. "Confundo!" střelil při té příležitosti k Ewelyn. Hned na to se začal prodírat davem, když v tom se v jeho blízkosti ocitla další blonďatá rebelka, už pozvedával hůlku, aby tu odvážlivkyni zneškodnil dřív, než stihne napáchat škodu, ale to se mu nepodařilo. Avalon Olšenková vyletěla do vzduchu jako vypuštěný balónek. Byla téměř na druhé straně ulice, nemusel se ani obtěžovat hnout brvou, byla to bystrozorka, určitě by si dokázala poradit, ale i přesto... se přemístil.
Vyloupl se o pár metrů dál přímo pod Avalon, která už se snášela k zemi a on stačil udělat sotva pět rychlých kroků, aby natáhl své paže a nemotorně ženu zachránil před vyplesknutím se na tvrdém chodníku. Pomalu jejím směrem sklonil oči, drobně se ušklíbl. "Jsme si kvit," hlesl, než Avalon položil na zem a odtočil se od ní. To byla však ta největší chyba, kterou za dnešek udělal. Hůlku sice svíral v prstech, ale kletba od Gabriela k němu už letěla závratnou rychlostí a on se nestačil ani pohnout, zasáhla ho přímo do hrudi. Nejenže ho omráčila, rovnou ho prohodila skleněnou výlohou, která byla za ním. Sklo se zvonivě vysypalo na ulici, Jaren Gall zůstal ležet bezvládně někde uprostřed obchodu.

Mimo herně:
Confundo (+2,+4)

Darrel Brewster H. Gall rolled 1d10:
10

_________________

Mezitím co se JD snažila zastavit krvácení se to semlelo. Slečna McLarkenová vykulila oči a o něco více se posunula do uličky, protože takhle byla snadná kořist, když neměla ani čas chytit svou hůlku. V jednu chvíli jí napadlo, že by se prostě přemístila pryč, ale zas.. nechtěla být za sraba a jistým způsobem jí zajímalo jak to dopadne, a taky.. jí tady mohlo být potřeba a nejen tady, ale i v nemocnici a i když by se nejraději hodila do postele, rozhodla se nakonec zůstat a jakmile krev z nosu přestala téci, vyndala svou hůlku a vykoukla, aby se zas schovala. Bylo to tam vážně.. příšerné, z jedné strany na druhou dokonce lítali i ty horší kouzla jako avada což Jordan nevykouzlilo zrovna úsměv na tváři a navíc.. ona stále nevěděla, na kterou stranu se více přiklonit. Jeden by řekl, že se zrovna JD ihned přikloní na stranu Ministerstva, což by i udělat měla, ona to věděla jenže.. Ne všichni byli tak úplně zlý a no.. Jord se hold neuměla rozhodnout.
Konečně se odhodlala vystrčit čumák ze svého úkrytu, a protože už tu hůlku v ruce měla, rozhodla se, že jí i použije. "Ducklifors!" Dobře, tohle asi nebylo kouzlo, po kterým by jen tak někdo sáhl, ale JD se líbilo a hlavně se s ním byla docela i jistá. A taky.. byla by sranda kdyby tady pobíhala nějaká kachna, no ne? "Expelliarmus!" JD pálila po všem a po všech co se hnulo a bylo jí tak trochu jedno jestli je to pracovník ministerstva či nikoliv. "Protego!" Zavrčela když se jejím směrem ozvalo relacio a doufala, že jí hůlka nezradí, protože se rozhodně proletět nechtěla.

Mimo herně:
Ducklifors -> Ewelyn
(+6)

Jordan Forsyth rolled 1d10:
3

Expelliarmus -> Gabriel
(+5)

Jordan Forsyth rolled 1d10:
6

Protego (+6)

Jordan Forsyth rolled 1d6:
2

_________________

[ Seamus O'Fearraigh ]

Seamus O'Fearraigh sledoval celou tu legraci z Olympu a cítil se poněkud bídně.
Tedy ne že by byl Zeus nebo tak něco, Olymp bylo jednoduše krycí jméno zavšiveného podkrovního kutlochu na Příčné, kde při nečetných návštěvách Londýna pobýval. Teď se tu dával do kupy po té cestě do Jugoslávie, než zase vyrazí dál, každopádně rozruch v ulici a hulákání kleteb mu rozhodně neuniklo. Po dvou letech prchání před zákonem stačilo na spuštění jeho vnitřního alarmu i mnohem méně.
Byl od centra dění dost daleko, aby viděl všechny detaily, navíc to bylo zmatečné i zblízka, ale chvíli scénu rozhodně pozoroval a nevědomky při tom prstem šimral spoušť svého věrného Smithe & Wessona. Cítil nutkavou potřebu seběhnout schody a zapojit se, bít se jako lev, podpořit své druhy ve zbrani a jednoho starého známého, ale protože si to mohl dovolit, nejdřív se zamyslel.
Seamus O'Fearraigh nebyl známý jako velký čaroděj a je vlastně dost s podivem, že zvládl vychodit Bradavice, ale jedno se mu upřít nedalo: šlo mu plánování. Stačil mu okamžik na to, aby byl dobrý, pár vteřin na to, aby byl úžasný, a s pár minutami ho nešlo porazit.
Takže ačkoliv už dlouho nevypustil Krakena nebo nevystřelil nikomu silikon z hrudi, žíly mu to netrhalo. Dokonce se nekonala ani rozpolcenost z toho, že nechává spojence ve štychu; však oni si nějak poradí, je jich tam jako psů. On měl svůj plán, v němž se mu náramně hodilo, že se právě většina bystrozorů a těch druhých nachází na Příčné a málokoho teď bude zajímat hlídání jiných míst. Míst, kde se mu možná konečně podaří sehnat jeden dost důležitý seznam.
Přemístil se tak rychle, že s sebou omylem vzal půlku toho nejpřítulnějšího švába.

A cestou jako zářící mlha přemýšlel, jestli by nebylo lepší si nechat narůst zlou bradku a zničit celý Londýn nějakou vtipnou chemikálií.

>>

_________________

Aaron se spokojeně zašklebil, když dobře mířeným kouzlem sejmul jednoho z těch obávanějších Smrtijedů. On sice netušil, kdo to je, ale úspěch to byl tak jako tak. Bylo vidět, že mu bystrozorský výcvik opravdu prošel. Že teprve nedávno vylezl ze školy? No a co, talentovaný člověk očividně nepotřeboval mít roky zkušeností, i když ty byly samozřejmě důležité.
Když proti němu někdo - bystrozorka! - švihnul confundem, Ron zdvihl hůlku, aby se bránil, ale předběhl ho profesor Rodwell, který si zřejmě myslel, že se o sebe Aaron nezvládne postarat sám. Kouzlo nicméně odvrátil a Ronovi nezbylo nic jiného, než se vděčně ušklíbnout. "Já? Mám to naprosto pod kontrolou!" vyštěkl na oplátku, protože na sebe nehodlal nechat křičet od profesora astronomie. Kdepak, Ron dávno nebyl žádný malý kluk, který potřebuje někoho, za koho by se schoval. Ron byl připravený vylézt na barikády po boku rebelů, nehledě na to, že byl čistokrevným kouzelníkem. "Dokážu se o sebe postarat," odvětil vzápětí naprosto sebevědomě a na zlomek okamžiku se Ebenezarovi zadíval do očí. "Co blázníte?" houkl pro změnu on, když mu profesor přebarvil kabát. "Tím nic nezachráníte," dodal rozmrzele, protože to byla čistá pravda. Už ho viděli, jak metá kouzlem proti Smrtijedovi, nebylo cesty zpět. Ztratil sice výhodu dvojího agenta, ale Ron prostě nedokázal pozvednout hůlku proti rebelům, a to ani proto, aby si zachoval image stoupence ministerstva. Ať si všichni nabubřelí čistokrevní idioti trhnou nohou zvysoka!
Jakmile se Ron vzpamatoval ze setkání s bradavickým profesorem, rychle se rozhlédl kolem sebe a švihl hůlkou nejprve směrem, odkud prve přilétlo to confundo. Chytej, drahá kolegyně, prsknul v duchu a zatvářil se odhodlaně. "Žer slimáky!" Lehce dětinské, ale většinou fungující a dost nepříjemné. Jen ať si pochutná. Vzápětí se zaměřil na skupinku zahalených postav, kterým hodlal zavařit o něco více. Byl to ale jen plán, těžko říct, jestli vyjde. "Expulso!" a nakonec v rychlém sledu namířil hůlku znovu na Jarena, kterého by nejradši knockoutoval definitivně. "Conjunctivitus," vylovil z paměti něco nehezkého, něco bolavého, a doufal, že to vyjde. Jaren sám totiž nikoho nešetřil, tak proč by měl Ron?

Mimo herně:
Ebíkovi kouzlo prý vyšlo, stačí mít stejnou hodnotu, vzkazuje Lei
Žer slimáky -> Avalon (+4 dospělák, +1 úroveň, +1 bystrozor, +2 FŘ)

Aaron Pärnoja rolled 1d10:
7

Expulso -> random Smrtijedi (+4 dospělák, +1 talent, +1 bystrozor, +2 FŘ)

Aaron Pärnoja rolled 1d10:
3

Conjunctivitus -> Jaren (+4 dospělák, +1 talent, +1 bystrozor, +2 FŘ)

Aaron Pärnoja rolled 1d10:
1

Už pravděpodobně nebudu moct pořádně psát, takže pokud se nechcete zdržovat čekáním na mou reakci, radši si vyberte jinou oběť xD Povoleno knockoutování petrificem nebo mdlobama, prostě něčím méně drsným. Kuju za pochopení, konec hlášení.

_________________

Ani v nejčernějších snech by Beatrice nečekala, že zrovna v tento krásný den a v tuto hodinu se spustí nad Příčnou ulicí zamračený stín. Jakmile zaslechla smrtící kletbu a koutkem oka zahlédla smrtící zelený paprsek, uskočila a volná ruka, v níž nedržela košík, jí sjela ke straně. Hůlku ale nenahmatala.
Tolik myslela na to, co vše je třeba zařídit, že ji nechala ležet v kuchyni... Snažila se zklidnit svůj dech a zachovat klidnou hlavu, ale její myšlenky zalétaly domů a k tomu, jestli jsou tam Alek s Willem v bezpečí. Musí se dostat zpátky stůj co stůj.
Se srdcem bušícím až v krku a obavami vyschlým hrdlem se začala krůček po krůčku přesouvat do bezpečnější vedlejší uličky. Zbloudilé kouzlo rozbilo cihly nad její hlavou. Vyjekla, přikrčila se a zakryla si rukama vlasy, do níž jí napadala červená omítka. Kolem prolétaly další salvy kouzel, nebylo tu bezpečno. Nikdy se nechtěla zamíchat do něčeho takového, ale bylo křišťálově jasné, že se zde nikdo neptá, aby teprve potom vynesl rozsudek. Kletby se děsivě rychle střetávaly v překrásných, ale vražedných záblescích jasných barev. Muži opodál začaly velikou rychlostí růst přední zuby, ale Beatrice věděla, že to je stále to nejmenší, co ho mohlo zasáhnout.

_________________