Po chvilce prohlížení tak nějak pochopila, že je obchod ze všech koutů na kotlík stejný a tak nemělo smysl zkoumat dál. Jediné, co tomuto obchůdku tak nějak dávalo barvu byla dvojice neznámých dětí a prodavač, který na všechno dohlížel. Aine už chtěla popojít a sehnat nějaké ty kotlíky, ale v tom uslyšela hlas klučiny, který k ní v mžiku naklusal. Otočila se na něj a pořádně ho přejela pohledem. Středně dlouhé blond vlasy, o pár centimetrů menší než ona a podle úsměvu ve tváři nejspíš milá a veselá osoba. Zdání však může klamat, což moc dobře věděla.
"A-ahoj. Vím, že mám divné oči, to už jsem slyšela, takže pokud se mi chceš smát..."
Odpověděla trochu s nejistotou, jelikož nevěděla co to víla je a tak si myslela, že je to něco špatného, jelikož tak lidé většinou její oči brali. Alespoň mudlové. Jednou rukou si poté zakryla pravé oko - to hnědé.
"Já jsem Aine, ale mám více jmen. Ty jsi taky předškolák?"

"Cóže? Né, proč bych se ti smál, vypadá to čuprově!" ujistil jí a pozvedl obočí, neboť fakt nechápal, kde vzala, že by se jí chtěl smát. Kdepak, Bastien se nikomu nesmál - teda krom Kallea a to jen občas a on to určitě chápal. Kalle byl totiž jeho vychytralý bratranec, kterému se jejich hry občas zdály moc nebezpečné, někdy i stupidní i když to nechtěl říkat.
"Čus Aine.." podotkl, jakože si to jméno zapamatoval a usmál se.. Chmm, byla trochu divná jak se ptala, jestli je předškolák.. Tak staromódně se dneska někdo ptá? A vůbec, Bastien pomalu postrádal význam toho slova, jak mu přišlo nesmyslné.
"Jasnačka, pojedu taky do Bradavic - Hej ty taky sháníš kotlíky? Já jsem nějak vytřepal z hlavy, jaký že to máme mít, nevíš?" zkonstatoval, když zjistil, že ten papírek na kterém měl napsané věci do Bradavic postrácel při zběsilém běhu na obrtlé, nijak podrobněji se tím ale nezabýval patrně proto, že si toho taky všiml až teď a bylo tu dost dětí co by mu poradilo. Teda né že by potřeboval pomoct, to ne ! On by určitě trefil ten správnej, ale když se zeptá tak to neuškodí ne? Navíc když ještě potkává první malou holku vůbec- jak se takový malý holky asi chovaj? Neměl páru, ale možná že to odpozoruje od Aine

_________________

| +

Bastien na ní působil vcelku pozitivně. Dalo by se říct, že dokonce více než to. Možná to bylo tím, že to byl první kluk, který nebyl mudla a který jí nepovažoval za divnou, což pro člověka něco znamená a zvláště pro ni. Možná to byla taky první šance najít si nějaké kamarády, takže ho nechtěla nijak odradit. Když se jí tedy zeptal, jaký kotlík že to mají mít, tak neváhala ani vteřinu.
"Cínový kotlík velikosti dva. Kupuje to tu teď skoro každý, takže by jsi se k tomu stejně dostal."
Teď když mu odpověděla, tak uviděla vhodnou příležitost se zeptat na něco, co ji teď vrtalo hlavou.
"Co to je víla?"
Musela se na to zeptat, jelikož to nevěděla a když už ji tím nazval, tak si to zkrátka musela zjistit.

Jak se tak na malou holčičku koukal, usoudil, že je mnohem, mnohem roztomilejší než Ginger. Jsou malé holčičky roztomilejší? To už asi bude prostý fakt, ona totiž i ta druhá byla poměrně roztomilá. Z toho bohužel Bastien soudil, že ani jedna nebude zrovna jeho typ na randění. Že je na randění moc mladý? Duh! Ginger randit mohla, tak proč by nemohl on, že jo!
"Ahá... to ho jako budeme muset sami čistit?? U nás je všechno samočistící! Talíře a pánvičky a nádobí a tak.. " podotkl Bastien a znuděně koukl do prava, kde byly patrně ony kotlíky velikosti dva z toho nudného cínu. Co kdyby měl jiný kotlík, bylo by to špatně? Třeba samomíchací, aby nemusel nic míchat! Nebo ten samočistící aby ho nemusel umívat - bleh, ještě k tomu od lektvarů, fůj!
"Víla? Ty to fákt nevíš? To je taková holka co má křídla jak motýl - já jsem jí nikdy neviděl, takže asi nejsou. Doma máme ale večer dycky plno světlušek, ty jsou taky pěkně hustý!" poznamenal holý fakt o jejich samotě u Londýna, která byla prolezlá všelijakou havětí počínaje psy a ropuchami konče. Vlastně u nich bylo i pár studánek, ale jinak tam měli spíš vlastní studnu.
Nakonec Bastien popadl ten kotlík a prohlížel ho kolem dokola, než došel k názoru, že na něm nic zajímavého nevykouká a tak ho strčil pod pracku a čekal, jestli si ho Aine taky vezme.

_________________

| +

"Cože? Samočistící?" Pomyslela si nahlas, jelikož doma nic takového vidět nemohla a její rodiče o takových věcech nemluvili zrovna rádi.
Pomalu, ale jistě jí však ubíhal čas. Nemohla strávit celý den jen v jednom obchodě, což si samozřejmě moc dobře uvědomovala. Okamžitě tedy začala šmejdit pohledem po kotlíku, který byl cílem její mise. Nebylo až tak těžké ho najít, alespoň ne pro Bastiana, který ho našel první a rovnou si jeden vzal. Aine si jen dotyčný kotlík v jeho ruce prohlédla a usoudila, že opravdu našel ten správný, což nejspíš nebyl pro každého jednoduchý úkol vzhledem k množství všemožných kotlíků v obchodě. Rozhodně už teď věděla, že se tu dříve nebo později zastaví znovu, ale dnes už odtud chtěla odejít, dokud jí ještě nic nespadlo na hlavu. Popadla jeden z kotlíků, který měla mít a namířila si to k pultu, kde poté položila peníze.
"Tady se tedy asi rozloučíme." Prohodila nahlas a výjimečně se usmála.

"Nó- to je takový jako že se to čistí samo.." podotkl a chvíli přemýšlel, jestli jí to fakt nedocvaklo, nebo se prostě jen diví a pokud tak, tak z jakého důvodu se diví. Bylo to přece úplně normální, jako byly ty samočistící kotlíky, byly i takové jiné věci. Bastien si ani nedovedl představit, jak to asi dělají mudlové a co na to používají, když se to nečistí samo.
"Ty už musíš jít, nebo co? Já jsem se totiž ještě chtěl mrknout do Mžourova na zvířecí prcky" podotkl Bastien zatímco nesl prodejci kotlík aby si za něj vyčíslil patřičnou cenu. Normálně by Bastien o tu cenu smlouval i když by se snad ani neposunula, ale teď na to už neměl čas, protože měl domů sehnat novou sovu, neboť jim ta co měli předtím tak trochu natáhla brka. Chudák Marša, oni ho měli tak rádi a vypadal tak živě! Škoda ho..
"Chceš jít se mnou?" optal se když už mu balili kotlík a usmál se pěkně od ucha k uchu. Aine vypadala, jakože společnost prostě potřebuje i když házela ty významné úsměvy nějaké egyptské císařovny (páni, jestli tohle holky dělaj normálně, tak mu to začne lízt krkem), nebral si z toho skoro nic.

_________________

| +

"Taky mi došlo, že se to čistí samo..." Podotkla krapet zoufale a plácla se do čela. Pomalu ale jistě chtěla vyrazit, ale pak Bastien podotkl, že chtěl ještě navštívit Mžourov. Ten měla hnědovláska na seznamu taky, takže nakonec neviděla jediný důvod, proč nejít s ním. Konec konců se ona v Příčné ještě zrovna dvakrát nevyznala a nechtěla furt někoho otravovat o radu.
"Dobrá, stejně jsem tam měla v plánu zajít, takže půjdu ráda." Řekla a sebrala kotlík, který měla stále položený na pultě. Poté vyšla směrem ke dveřím, které poté otevřela a naznačila Bastianovi, aby šel první. Nechtěla se totiž znovu ztratit.
"Když o tom tak přemýšlím, máte doma nějakého mazlíčka?" Pomyslela si a vzpomněla si, že nechala Tontona doma. Alespoň mu teď mohla koupit něco dobrého.

Bastien si oddechl, že snad ještě nebude tak hloupá a nijak víc to nekomentoval, protože to vážně nebylo třeba. Doma měli určitě plno věcí nad kterými by se pozastavila, neboť předpokládal, že je Aine od mudlů a tam to měli zase úplně jiný. U žádných mudlů Bastien ještě nebyl.
Bastien za kotlík zaplatil a čapl ho pod ruku společně s taškou ve které byl. Kdyby jen mohl, určitě by ho odwingardium leviosoval, aby lítal za ním a on se s ním nemohl tahat, ale i tak to přežil, že jo.
"Super, tak tam půjdem spolu, už jsi přemýšlela nad nějakým mazlem?" optal se Bastien, který si už docela představoval, co by mohl vzít s sebou z jejich domácího zvěřince a zatím prošly jen světlušky ve vvelké zavařovačce a s těma byla sranda jen v noci.. Ale mohlo by to být náhodou zajímavý!
"No, u nás máme psa, dvě kočky k nám chodí žrát z misky, zahradu nám občas zpustoší párek Bodlošů jo a jednou jsem u nás viděl i Ghúla !" o mrtvé sově se nezmiňoval, protože to už vlastně nebylo jejich zvíře, ale spíš hnojivo pro kytičky.
"A co ty?"optal se Bastien vesměs optimisticky a vyrazil společně s ní z krámku ven směr Mžourov, což byl asi jediný obchod, který opravdu věděl kde je, protože tam kupovali Herolda když byl malý. A Herold byla jedna žába, jenomže ta potom Bastienovi utekla, takže tu už taky neměli.

---) ---) Mžourov

_________________

| +

<<Ollivander a Malkinová
Kotlíky všech velikostí.
Do obchodu jsem se vřítila opět jako lavina.Tentokrát jsem se nezarazila,ale trochu vrazila do spousty kotlíků. ,,Páni." vylítlo ze mě a mamka chytila jeden kotlík,který se seshora řítil přímo na mojí hlavu.,,Tady musíš dávat pozor." napomenula mě mamka a podala mi kotlík.Pochopila jsem její gesto a prohlédla si ho.,,Cínový kotlík velikosti dvě." poznamenám a odnesu ho k prodavači.Zatímco ho zabaluje,já si prohlížím obchod.Momentálně tam bylo prázdno.Mamka zaplatila můj kotlík,podala mi ho a začala si vybírat nějaký větší pro sebe.Když zaplatila,podívala se starostlivě do peněženky a řekla:,,Budu muset vybrat.Ty teď půjdeš do Krucánků a kaňourů a nakoupíš si nějaké knihy.A ne že půjdeš kupovat nějaké sladkosti.Koupila jsem ti dvoje Bertíkovy lentilky a ty ti budou muset stačit." Po této poznámce mi strčila do ruky nějaké peníze,popadla svůj kotlík a odešla.Já tam zůstala stát s kotlíkem a penězi v ruce jako solný sloup.Po pár vteřinách mě napadlo spočítat ty peníze.Moc jich nebylo,ale na menší nákup stačily.Sebrala jsem se a vyběhla z obchodu.
>>Velkoprodejna Mžourov

<<
Prázdniny se blížili závratí rychlostí ke konci, což se mi rozhodně nelíbilo. Tedy ano, do školy jsem se těšil, kamarády jsem neviděl celé prázdniny, ale letos mě čekali NKÚ což rozhodně nebylo dobré. Rodiče na mě apelovali celé prázdniny s tím, abych se učil což jsem vlastně musel dělat už o prázdniny. Lektvary mě nebavili, nešli mi a očekával jsem, že budu mít trolla. Což se rodičům samozřejmě nelíbilo..
No a dneska? Dneska, když jsem měl konečně na chvíli oddych od toho všeho jsem se rozhodl vydat se na Příčnou a nakoupit potřebné věci do školy. Některé učebnice už jsem doma sice měl, ale něco mi stále chybělo, podobně jako nové rukavice a další věci na famfrpál... se kterým to vypadalo docela bledě, jelikož otec se zas rozhodl prosadit svou a řekl mi, že pokud nezaberu s některými předměty, budu muset skončit, což se mi fakt nechtělo.. jenže třeba na takové lektvary jsem byl fakt úplný pako, takže.. takže asi tak. Viděl jsem to na to, že mě v září Cassidy podle všeho zabije, ale když si uvědomím, že jsem přežil srážku s autem, přežiju i mrzimorského kapitána. Alespoň jsem v to doufal, no.
"Brý den," zahučel jsem jakmile jsem vešel do obchodu a zamračil se. Starý kotlík byl zničen, takže jsem si musel sehnat nový. Ne, že bych z toho byl nějak nadšený, radši bych byl, kdybych se lektvary vůbec nemusel učit.

_________________