Saoirse původně počítala s tím, že na mistrovství světa ve famfrpálu pustí Lea jen s Harrym, zatímco ona se bude doma pěkně věnovat lektvarům, nicméně to jí jaksi neprošlo. (A navíc pustit Lea někam bez jejího doprovodu byla pořád zvláštní a ne úplně dobrá představa.) Asi se nedalo čekat nic jiného, když měla za syna náruživého famfrpálového fanouška, zatímco její drahý byl rovnou famfrpálový hráč. Taková trochu ironie vzhledem k tomu, že ona seděla na koštěti jednou v životě a ta doba se dost možná dala počítat na vteřiny.
„A proč že je tenhle zápas tak důležitý?“ optala se Saoirse zdánlivě zmateně, když se dostali na nástupiště s přenášedlem, nicméně dlouho jí to nevydrželo, zvláště po Leově protočení očima a „mami, prosim tě“. Samozřejmě že věděla, o co jde, ono bylo těžké si neudržovat alespoň nějaký přehled, když to do ní Leo hustil horem dolem, ale zažertovat si mohla.
Pro Saoirse i Lea to bylo mistrovství první, a tak nebylo divu, že oba zůstali trochu zaraženě koukat, když je přenášedlo vyhodilo na druhé straně, poněvadž obyčejné zápasy se něčemu takovému určitě nevyrovnaly. Chlapec se nicméně oklepal poměrně rychle a už tahal Saoirse za ruku. „Pojď, mami, dělej, vidíte, kolik tam maj super věcí?“ Saoirse se jen pobaveně ohlédla na Harryho, kterého svírala druhou rukou. „Upřímně jsem doufala, že mu to zaražení vydrží trochu déle…“

_________________

Na tohle mistrovství byl Harry opravdu hodně zvědavý, protože se do finále dostaly týmy, o nichž fanoušci famfrpálu doposud moc neslyšeli, takže ho nikdo nemusel přemlouvat k tomu, aby do Československa vyrazil. Navíc počítal s tím, že minimálně Leo pojede s ním - konec koneců, on měl od týmu volňásky, takže se tu on, Leo i Saoirse promenádovali hezky zadarmo. A to chceš.
Saoirsinu otázku, proč je ten zápas tak důležitý, odměnil Harry pobaveným úculem, který se ještě rozšířil, když zaslechl Leovu odpověď a spatřil ho, jak protáčí očima.
Na rozdíl od těch dvou se Harry moc zaraženě netvářil, když je přenášedlo vyhodilo kdesi ve střední Evropě a před nimi se rozprostřelo rozsáhlé stanové městečko se stadionem v pozadí. Ten letos nevypadal bůhvíjak honosně, ale i přesto dělal dojem svou velikostí. „Tak to jsi zřejmě doufala marně,“ prohodil Harry pobaveně ke své drahé polovičce, když se Leo rychle vzpamatoval a hned vyslovil přání jít se podívat ke stánkům. „Já mezi nejvíc super věci řadím klobásu a pivo,“ zakřenil se na chlapce, nicméně následoval ho kamkoliv. I on byl trošičku zvědavý na to, co tady budou prodávat a jestli se sortiment stánků bude nějak lišit od toho, co se prodávalo na ostatních šampionátech. Saoirse nicméně držel za ruku a odmítal ji pustit, protože mezi všemi těmi lidmi, co se tu motali, reálně hrozilo, že se mu ztratí, a ta hrozba nebyla zrovna malá.

_________________

Jesse na mistrovství světa ve famfrpálu nemohl chybět. A proč? No protože ho komentoval, přece. Byl svým způsobem hvězda a náležitě si to užíval, nebylo tedy divu, že i jeho ego se nafouklo do neskutečných rozměrů. Ne že by jindy nafouknuté nebylo, že...
Každopádně teď Jessie postával u jednoho ze stánků, protože měl chuť na klobásu s křenem a pivo (neboť se před zápasem potřeboval nějak posilnit, že), a na sobě měl béžové kalhoty, čistě bílou košili s ohrnutými rukávy, a kravatu. No, prostě mu to slušelo a mezi rozevláté famfrpálové fanoušky tak úplně nezapadal, což mu vyhovovalo. Jemu totiž vždycky vyhovovalo, když nějakým způsobem vyčníval z davu.
S nikým tu neměl sraz, jen možná skrytě doufal, že tu přeci jen narazí na nějakou známou tvář. Ale kdyby nenarazil, nezhroutil by se. Jen ho těšilo, když mohl prohodit alespoň pár slov s přáteli... před začátkem zápasu totiž neměl moc času, i když to teď asi vypadalo jinak. No, třeba se někdo na pokec objeví... Teď byla každopádně důležitá ta klobása. Ba dum tss.

_________________

„Zřejmě. Nevím, proč jsem si myslela, že ho dav tolika lidí znejistí,“ povzdechla si Saoirse, nicméně vzápětí to doprovodila pobaveným úsměvem, takže s něčím takovým byla zjevně smířená. Jenom doufala, že se jí synátor neztratí, a tak mimoděk sevřela jeho ruku pevněji, na což chlapec zareagoval kyselým výrazem.
„Pivo, jo? Fakt? A jak chutná?“ opáčil Leo na Harryho slova a nahodil výraz hodný neviňátka, přičemž se zcela záměrně vyhýbal pohledu matky. „To zjistíš, až budeš starší,“ odtušila prostě Saoirse a pokrčila rameny. Pak se ohlédla na Harryho. „Chceš si nejdřív obstarat něco k pití nebo jídlu? S ním to u suvenýrů bude na dlouho.“ Leo samozřejmě nelenil a hned k jejím slovům něco poznamenal: „Mami, kdyby to byly stánky s lektvarama, tak odtamtuď neodtáhnem zase tebe. A nevidíš snad, kolik tam toho je? Ale chci pak něco sladkýho. No tak, jenom k jednomu nebo dvěma stánkům, já chci ňákou figurku.“ Minimálně, dodal Leo už jen v duchu, nicméně dle jeho výrazu si to Saoirse dokázala domyslet. Vrhl na Harryho pohled ve smyslu „tak to vidíš“, protože se opravdu nezdálo, že by velký dav chlapci nějak vadil.

_________________

<<<

Sice se letos Skotsko neprobojovalo až do finále, přesto bylo vyvrcholení mistrovství světa ve famfrpálu něco, co si Gweeny nemohla nechat utéct. Nejen proto, že se teď v závodních a herních kruzích pohybovala prakticky neustále (i když, co byla anglická liga ve srovnání s nároďáky), ale taky proto, že to byla šance na další soukromý výlet s Mickeym. Zoufale s ním potřebovala během prázdnin strávit co nejvíc času bylo možno, protože v září měl nastoupit do posledního ročníku v Bradavicích. To se pro ni rovnalo katastrofě, protože její prakticky jediná šance budou setkání v Prasinkách nebo prázdniny – a to si třeba s těmi jarními nebyla úplně jistá, protože při těch posledních se zdejchla na závody košťat v Havaně a dost ošklivě se tam pomlátila. Věděla, že z ní tenkrát měl chudák Míša málem smrt, ale… Létání pro ni bylo něco speciálního.
V kšiltovce s logem Tutshillských tornád Gweeny už předem čekala na nádraží, protože si chtěla Mickeyho odchytit ještě před použitím přenášedla. Sebou taky měla šikovný bezedný batůžek, který obsahoval i neméně šikovný kouzelný stan. Nebyli s Míšou dohodnutí nějak přesně, ale jí to vyhovovalo – jak se věci vyvinou, tak budou. Dostat se přenášedlem do střední Evropy nebyl problém, a když se před nimi vynořilo stanové městečko, Gwee automaticky čapla Míšovu ruku a začala se rozhlížet kolem. „Budeme stavět stan?“ broukla k němu věcně, protože to byla stejně záležitost několika minut. A chození po stáncích, to byla samozřejmost!

_________________

| +

Za podpis mooc díkuju Maevce! :3



Barevné rozlišení řeči rodinných příslušníků, vyskytující se asi tak často jako tučňák na Arktidě:
Calvin McGrath - #0000FF
Patrick McGrath - #800000
Jane McGrathová - #400080

<<

Přestože Michael nebyl vysloveně zapáleným famfrpálovým fanouškem, rozhodně si sledování zápasu dokázal užít, tím spíš když šlo o samotné mistrovství. A co teprve když měl mít po boku Gweeny, která mu už z Bradavic utekla a nadcházející měsíce tak budou extra krušné, tím si byl jist. Přirozeně se tedy snažil s ní o prázdninách strávit co nejvíce času, což nebylo úplně jednoduché, protože ona už trénovala, on měl brigádu a taky měli každý svoje přátele, takže skloubit to se někdy rovnalo nadlidskému úsilí. A o to víc si Mickey užíval každou chvíli, kdy měl Gweeny u sebe.
Na nádraží dorazil včas a s úsměvem, a jakmile dorazil ke své slečně, sklonil se k ní, aby jí mohl líbnout na uvítanou, a pak už trvalo jen chvíli, než se ocitli na druhé straně přenášedla.
„Já bych to postavil. Sice to zabere jen chvilku, ale kdo by se s tím dělal pak… kdo ví, jak dlouho to bude trvat, že jo,“ pokrčil rameny, nicméně pokud by se do toho Gweeny hned teď nechtělo, hodlal se přizpůsobit. Pokud proti jeho návrhu nic neměla, mohli se vydat najít místečko a dát se do stavění. „Jak se ti jeví ty týmy? Musim se přiznat, že mám dojem, že jsem o tom československém snad nikdy předtím neslyšel,“ poznamenal Mickey při práci a zatvářil se tázavě. I když… zase tak důkladně tu ligu taky nesledoval, takže možná nebylo divu.

_________________

„No, nevypadá nejistě,“ podotkl Harry pobaveně na Leovu adresu - chlapec se totiž očividně oklepal opravdu rychle. A protože byl Harry trošičku provokatér, natáhl se, aby chlapci pocuchal vlasy.
Když se pak Leo chytil té zmínky o pivu a Saoirse ho hned odpálkovala s tím, že to, jak pivo chutná, zjistí, až vyroste, Harry se musel opět pobaveně culit. „Jak říká maminka - to zjistíš, až budeš starší,“ zopakoval Saoirsina slova, ale přitom na Lea šibalsky zamrkal s příslibem toho, že mu dá ochutnat. Když se jim to ovšem podaří udělat tak, aby to Saoirse neviděla...
Co se týkalo nákupů u stánků, Harry pokrčil rameny a zatěkal pohledem mezi svou drahou polovičkou a tím malým raubířem. „Mně je to asi jedno - klidně se můžeme nejdřív podívat na nějaké ty figurky,“ pokrčil rameny. „Ale pak si dáme něco k jídlu, jo?“ dodal hned a zadíval se přitom na Lea. „Zbytek stánků si můžeme prohlédnout pak, času je zatím dost,“ přislíbil, protože Lea o stánky připravovat rozhodně nechtěl, ale na ten nákup a postávání ve frontách se chtěl nejprve posilnit tou klobásou a tolik opěvovaným pivem, že.

_________________

<<<

Aby Leah vynechala mistrovství světa ve famfrpálu, muselo by se stát něco velmi nepředpokládaného, což se nestalo. A hlavně to byla jedna z mála akcí, kam si jela odpočinout a nemusela se na ničem aktivně podílet... tedy, až na to, že plánovala dělat oči na všechny finalisty, které se jí podaří potkat. Teď ji však vír vyplivl nedaleko stanového městečka a plácku, který okupovali stánkaři, a očividně to tu už celkem žilo, protože se to mezi stánky hemžilo lidmi. Leah nikoho konkrétního nehledala, vlastně byla ráda, že si nedomluvila žádný doprovod, protože ten by jí její nadstavbové finálové aktivity ještě mohl nehezky rušit.
Komu bude fandit, to se ještě nerozhodla. Oba týmy byly poměrně nové v téhle velké hře, jejich hráče neznala, a tak jen těžko mohla vědět, ve kterém týmu budout hrát její potencionální cíle. A protože nechtěla nic podcenit, zamířila si koupit obě vlaječky a všechnohled, aby na ty hezouny na hřišti dobře viděla.

_________________

Leo se při Harryho šibalském zamrkání zatvářil na chvíli vychytrale a pak jako by nic. „Jenže to bude až za dlouho…“ prohlásil s teatrálním povzdechem, nicméně v duchu se už připravoval na to, jak mamku na chvíli vystrnadí, aby to pivo ochutnat mohl. Harry byl prostě bezva! Mezitím Saoirse žádnou výměnu pohledů nepostřehla, spíš se trochu rozhlížela kolem. Na Harryho návrh nicméně souhlasně přitakala. „Takhle bychom to mohli udělat, jo,“ broukla a zadívala se na syna, co on na to. Nezdálo se, že by se chystal nějak protestovat. „No jo. Já budu chtít něco sladkýho,“ oznámil chlapec, ale myšlenkami už byl u jednoho stánku, který se rýsoval hned před nimi.
„Asi jsem zjistil zásadní nedostatek,“ prohlásil Leo, když si obhlédl nabídku figurek, „já vůbec nevim, koho bych měl chtít.“ Většinu těch známých měl už totiž ve sbírce a ty méně známé očividně neznal natolik, aby si jej bez rozmyslu vystavil na poličku. „Takže chceš jít nejdřív na jídlo a mezitím si to rozmyslíš?“ broukla Saoirse, na což Leo odpověděl zamyšleným přikývnutím. „S plným žaludkem se líp přemejšlí,“ dodal moudře.

_________________