Liam se pobaveně zazubil, když Jane najednou vyskočila jako panáček na pružince. Tedy ne doslovně, ale hned se napřímila a začala navrhovat, co by asi tak mohli trénovat. Očividně byla nedočkavá a Lee to docela chápal. On by na jejím místě dost možná jednal stejně, jenže on byl pošuk. Pokrčil rameny a upřeně se na ni zadíval. „To je na tobě, čím chceš začít,“ odvětil, protože chtěl Jane dát volnou ruku. Beztak stihnou probrat i to ostatní, až už si protentokrát vybere cokoliv. „Těmi ochrannými kouzly myslíš třeba Cave Inimicum, Ševelissimo a tak? No, můžeme je zkusit, ačkoliv tady jsou vážně k prdu, když nás tu nikdo nemůže objevit,“ usoudil. „Co třeba zkusit právě to Cave Inimicum? Řekl bych, že patří k těm jednodušším, i když první pokusy většinou nevyjdou. Člověk se do toho ale celkem rychle dostane,“ pronesl zamyšleně, a jestliže Jane neměla nic proti, dal se do učení.
„Dobře. Většina ochranných kouzel vyžaduje poměrně složitý pohyb hůlkou, na který se fakt musíš soustředit. Některá z těch kouzel navíc ještě čerpají sílu z odhodlanosti a síly samotného kouzelníka, takže je dobré mít pevnou ruku, přesně vědět, čeho chceš dosáhnout, a nebát se,“ pustil se do vysvětlování. Ani nevěděl, kde se to v něm bere, prostě do toho učení a role učitele vklouznul jako do dobře známých starých bot. „Jsi připravená? Jestli jo, tak to můžeme zkusit. Pohyb hůlkou je následující.“ Lee vytáhl svou hůlku a předvedl s ní ne úplně jednoduchý, ale taky ne příliš složitý pohyb. „Formule zní normálně Cave inimicum a měla bys jí říct, když dokončuješ ten pohyb hůlkou. Zkus si to,“ vybídl jí. Pokud se Jane nedařilo, chytil její ruku s hůlkou a sám ji složitým pohybem provedl. A pomáhal, dokud se Jane nepodařila alespoň nějaké slabší verze kouzla. „Kouzlo není vidět, ale že se ti povedlo, to poznáš podle toho, že se vzduch kolem očarovávaného místa tak jako zavlní,“ dodal ještě.
„Jaká znáš další ochranná kouzla, Jane?“ zeptal se po chvilce. „Ševelissimo už jsem zmínil, to taky za chvilku zkusíme. Ta složitější si ale necháme na příště, minimálně bych ti o nich ale mohl něco říct, ať víš, co tě čeká a na co se připravit, hm?“ navrhl a letmo se pousmál.

Mimo herně:
Doufám, že Lee nemele moc velký blbosti. A nechám na tobě, jestli si chceš na kouzla házet

_________________

Jane se skutečně narovnala jako pravíko a nedočkavě se zavrtěla v křesle. Liam jí sice dal volnou ruku, ale ona sama byla dost roztěkaná a vážně nevěděla čím začít, bylo toho tolik! I když z nějakého zvláštního důvodu jí to táhlo ke kouzlům, které měli zničující účinek. V tomhle bude po mamce. Přesto kývla na ochranná kouzla, protože tak jako tak tohle bylo hodně důležité.
„Jo přesně tak.“ Ševelissimo víceméně znala a Cave Inimicum také, ale to ještě neznamenalo, že ho umí. Cave Inimicum rozhodně neuměla, takže se nebelvír vlastně velice dobře strefil, když jí to kouzlo navrhnul. „Nejsem si jistá, jestli nás u někdo nemůže najít…“ zarazila se Jane a vzápětí se pokusila obhájit své myšlenky. „…nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, nejsem si jistá, jak to tu vlastně funguje…“ její slova se vytratila do ztracena a zanikla v následujícím výkladu.
Odhodlanost. Ta kouzla se naučím, i kdyby to mělo být poslední, co udělám. Strach? Ne. Ani náhodou. Aspoň ne teď. Síla kouzelníka…? A… ehm… složitý pohyb hůlkou, jo to bude sranda.
„Jasně.“ Zazubila se. Věci se začaly hýbat a ona by si nedovolila zůstat mimo. Takže to taky znamenalo, že rozhodně nebyl čas váhat. A navíc… teď vlastně ani nebyla nervózní. Byl to Liam, sice nebelvír, ale taky někdo kdo jí slíbil pomoc a navíc se do role učitele hodil. O tom, že snad možná plánuje být profesorem nebo praktikantem nevěděla, a kdyby ano, asi by mu to nadšeně schválila. Byl klidný a jeho určitá vyrovnanost se přenesla i na ni.
Sledovala tedy s klidem jeho pohyby hůlkou, aniž by se namáhala tu svoji najít. Chybu si uvědomila až později, takže hůlku vyštrachala a… jak to bylo? Na to, že to viděla poprvé, zvládla první lehký tah hůlkou (v obličeji měla výraz nejdříve naprostého klidu a pak zase naprostého šoku, to když si uvědomila, že neví jak dál) a pak se zarazila. Znovu. Letmo pohlédla na Liama a zkusila to znovu, tentokrát, si konec víceméně vybavila, ale formulka: „Cave inimicum.“ Byla řečena dost potichu a váhavě, takže nebylo divu, když se nic nestalo. Nakonec ji Liam oparně chytil za zápěstí a nasměroval její prsty s hůlkou správným směrem a ono to mělo být takhle ahááá…
„Fajn, takže znovu.“ Zamračila se, ale v hlase jí znělo něco jako odhodlání a toho měla přinejmenším pro teď hodně. Poposedla v křesílku a hůlkou provedla žádaný pohyb, formuli řekla jasně, ale…
„Moc pozdě.“ Prohlásila, protože se jednak nic nestalo a navíc svoje snažení dokázala ohodnotit sama. Pohyb hůlkou… „Cave inimicum.“ Jasné zřetelné a včas. A stejně jako předtím nic. Do prkna. Zaklení v rámci zdvořilého slovníku a jen v duchu. Prozatím.
„Patronovo, přirozeně.“ Odvětila, ale tentokrát se na Liama nepodívala. Hůlkou opakovala pohyb a mračila se u toho asi jako dít, kterému jednou ukážete jak složit vlaštovku z papíru a pak ho necháte, aby si s tím poradilo. Ale na škodu to nebylo, to v žádném případě ne. Jane byla tvrdohlavá, takže než odsud odejde, to kouzlo bude umět. „Slyšela jsem i o Repello Mudletum, kouzlo které odhání mudly.“ Pokud měl Liam pocit, že tón jejího hlasu poněkud zhořkl, pak se nemýlil. O tomhle kouzlu mluvila bábi velice ráda a s oblibou ho i sem tam použila. Důvod byl jednoduchý, prostě jen chtěla popíchnout tchána.
„Může být i Expelliarmus? Jakože když druhý ztratí hůlku, získá ten druhý výhodu, ne? No dobře asi ne, ale i tak…“ Poslední větu zabrblala skoro potichu. „Liame?“ Náhle zamyšlený tón. „Když říkáš zavlní… můžu si to kouzlo představit jako… kopuli?“ To znělo děsivě. „Jakože něco jako… já nevím, mýdlovou bublinu?“ Navrhla opatrně, protože si nebyla jisá jestli si to neplete s něčím jiným a neplácá blbosi. Nádech. Znovu. Pohyb hůlkou a… „Cave inimicum.“ A snad možná pokud to osud dovolil se kouzlo skutečně povedlo a i kdyby ne, tak Jane opatrně složila hůlku.
„Třeba dneska nemám štěstí…“ pokusila se o jednoduchý úsměv, možná, že teď jí to nejde, ale tak snadno se nevzdá.
„Povídej.“ Upřela oči na Liama a teď když už nezkoušela kouzlit, opřela se znovu zpátky pohodlně do křesla.

Mimo herně:
Neblázni, Lee je dobrej (se spíš bojím, že Jane plácá blbosi xD) Jinak neházela jsem, první kouzla se jí stoprocentně nepovedla, to poslední nechám na tobě a pokud se to bude později hodit můžeme zapojit i kostky.

_________________

(Stieg Larsson)

Ani Lee neměl nejmenší tušení, jak tahle komnata vlastně funguje a zda je tu náhodou nemůže někdo najít, ale pochyboval o tom. „No, já bych řekl, že kdyby sem mohl někdo jenom tak vpadnout, nebyla by to tak šíleně tajná komnata, o který skoro nikdo neví, nemyslíš?“ povytáhl obočí a zatvářil se zamyšleně. „Kromě toho, když budeš potřebovat, aby tě tu nikdo nemohl najít, komnata se tomu nějak přizpůsobí, nebo ne? Totiž, měla by, když je to Komnata nejvyšší potřeby,“ zauvažoval nahlas. No, logické by to bylo.
Když došlo na samotný Janin trénink, Liam ji upřeně sledoval a snažil se všímat si toho, kde dělá chyby, aby jí pro příště mohl poradit a vysvětlit, co dělá špatně. O to se taky vzápětí pokusil a nakonec Jane dopomohl ke správnému mávnutí hůlkou. Jane se ovšem zpočátku nedařilo, nicméně šla na to dobře. „Už to děláš správně, jen se to občas prostě nepovede hned. Zkoušej to dál, hlavně to nevzdávej,“ pronesl a povzbudivě na ni mrknul. „Uvidíš, že se to brzy povede. A až se tak stane, půjde to samo od sebe, fakt.“
Liam přikývl, když Zmijozelka začala vyjmenovávat některá ta ochranná kouzla. „Patronovo zaklínadlo bych ale zařadil trošku jinam, než třeba právně Cave inimicum - nechrání tě totiž obecně před nebezpečím, ale konkrétně před mozkomory, jestli mě chápeš,“ zadíval se na ni s povytaženým obočím. „Kromě Repello mudletum existuje třeba ještě Repello inimicum, které od zabezpečeného místa odhání nepřátele. Ono se Repello obecně dá využít různě, když je člověk vynalézavý a vyzná se v tom. Alespoň myslím - narazil jsem na nějaké zmínky v knihovně,“ vysvětlil Lee zapáleně, protože tahle kouzla ho opravdu zajímala a bavila, byť si hořce uvědomoval, že je možná brzy bude muset používat, aby on a lidi, na kterých mu záleželo, zůstali v bezpečí. Doba byla zkrátka zlá.
„Co se týče toho Expelliarmu,“ Lee zavrtěl hlavou, „ten bych do ochranných kouzel neřadil. Do obranných ale ano, pochopitelně.“ Na její otázku týkající se onoho tajuplného zavlnění se pokrčil rameny, protože si sám nebyl jistý. „Já bych řekl, že klidně jo,“ přikývl nakonec, a když se Jane kouzlo konečně povedlo, široce se usmál. „No výborně, já říkal, že ti to půjde!“ zajásal, snad ještě potěšeněji, než sama Jane. Byl rád, že jeho lekce přinášela ovoce. Možná, že vážně nebude zas tak moc příšerný profesor, jak se obával.
„No, o těch ochranných kouzlech obecně... Jsou to kouzla, která chrání většinou nějaký prostor, který kouzelník chce mít chráněn, a jsou dlouhotrvající. Zrušena mohou být buď kouzelníkem, který je vyčaroval, nebo oslabena dalšími kouzly. Do toho teď ale moc zabředávat nechci, v knihovně je o tom spousta brožurek, kdyby tě to zajímalo,“ mrknul Lee na Jane a pousmál se. „Další konkrétní kouzla jsou třeba Salvio hexia - to od chráněného místa drží kletby nejrůznějšího druhu. Pak je tu třeba Fianto duri, které posiluje už vykouzlené bariéry. Pokud ho zkombinuješ s Protegem maxima a Repellem inimicum, dostaneš jednu z nejsilnějších bariér, kterou lze jen těžko pobořit. Takže není nutno dodávat, že je na vykouzlení fakt obtížná. Poměrně těžký je i Fideliovo zaklínadlo, to skryje místo i lidi nacházející se na něm a učiní je neobjevitelnými. Tohle kouzlo má takzvanýho strážce tajemství, který může polohu místa prozradit někomu dalšímu. Takže logicky odvozeno - čím víc strážců, tím slabší kouzlo je.“ Lee se zhluboka nadechl, protože se nějak moc rozpovídal a docházel mu dech. „Každopádně, já bych prozatím zůstal u tréninku těch jednodušších - Cave inimicum, Ševelissima a jim podobných. To ti bude stačit, na ta složitější určitě ještě dojde čas.“
Ono se to nezdálo, ale čas docela rychle utíkal, a Liam brzy začal zívat, i když únavu přiznával jen nerad. Ještě chvilku s Jane poseděl, aby jí odpověděl na případné otázky a vysvětlil jí nejasnosti, ale pak usoudil, že je čas zalézt do postele. „Slibuju, že další lekce bude brzo, dám ti včas vědět kdy, hm?“ přislíbil, když se zvedal k odchodu. „Příště zkusíme trošku náročnější ochranná kouzla, taky útočná a obranná.“ A byl fuč.

Mimo herně:
Myslím, že je čas nějak to časově posunout Klidně to můžeme šoupnout někam dál s tím, že si sama určíš, co už stihli ti dva probrat a trénovat, já se ochotně přizpůsobím

_________________

Poznámka, ale my jsme sem právě jen tak vpadli, ji pálila na jazyku, ale neřekla ji. Tak jednak Lee nadhodil do éteru byla zajímavá, takže jediná inteligentní věta, která z ní vypadla byla... "Hmmm... možná?" Neurčitě pokrčila rameny. Vážně netušila, jak to funguje, ale... tak snad se všechno musí nejdřív zjistit, vyzkoušet. "By chtělo někdy zkusit v praxi." Zamumlala jednoduchý návrh. Jeden si bude přát, aby komnatu ten druhý nenašel po dobu pěti minut a pokud se tak vážně stane, tak to funguje a je to podložené pokusem... Ale dnes už ne, na to bylo pozdě.
To, že ji pak povzbuzoval, i když se jí nedařilo, jí dost pomohlo. Vlastně tak nějak měla za to, že to bude stejné jako u bábi. Když se něco nepovedlo, dokázala být ironická a kousavá a tak z nevydařených pokusů měla vlastně bez nadsázky hrůzu. Nicméně odvahu nevzdat se v sobě měla. A drobného přikývnutí si taky všimla, takže zase tak úplně mimo nebyla dobrá...
"Chápu." Zamračila se jemně Jane. Mozkomora naživo nikdy neviděla a ani neměla tu potřebu. Teda... Eb jako mozkomor se asi za nepočítá, i když to byla celkem trefná přezdívka. Po vysvětlení a přidání definice k Repello se jí na tváři objevil ošklivý, nebo ne spíše úsměv, který říkal, mě napadla ptákovina... "Takže..." Začala a uculovala se pokud možno nevinně. "...kdybych to zkombinovala do určité formule třeba no já nevím..." Hlas napovídal, že stoprocentně ví, proti komu kouzlo použít. "Repello Ebenezer Rodwell, tak by ho to odpuzovalo...?" Tázavě nadzvednuté obočí. "V knihovně..." Zamumlala s úsměvem, když ji odkázal na samostudium, ale vlastně proč ne, když už tam beztak chodí, sice jen koukat na napůl spálené obrázky dračích knih a havraspárské s kruhy pod očima, ale jako neva no, k tomu může přibrat učení... A asi by jako měla, když už se blíží NKÚ, že. Pak se nebelvír vrhnul na teoretickou část a Jane s lehkým (ale stále sílícím zděšením) zjistila, že se ztrácí. Ztráta půdy pod nohama nebyla příjemná a...
"Ty... Liame..." Lehce nervózní pohled. Byla unavená. Bylo toho hodně. A nechtěla to přiznat. By si raději ukousla palec nebo udělala nějakou podobnou pitomost než by tohle uznala. "Jak by ti vadilo, kdybych si začala psát poznámky...?" Nadhodila opatrně a než stačil protestovat nebo jakkoliv změnit svůj výklad, vylovila v tašce poznámkový bloček a mudlovskou propiskou (úžasný vynález kam se hrabou husí brka) a začala naprosto dokonalým škrabopisem čmárat poznámky. Tohle písmo by jí Rodwell asi hodil na hlavu. Ale ona se ve svých poznámkách vyznala a to bylo nejdůležitější.
Fideliovo zaklínadlo… To znělo pěkně, jakože název a vlastně i účinek. Jen to o strážci už pěkné nebylo, protože stačí na tu danou osobu jen malinko zatlačit a… A kouzlo je v háji. „Není to nepraktické?“ Zamumlala. „Jakože… když se člověk chce schovat, tak by se neměl zahrabat na jedno místo, ale měnit místa vždyť je jasný, že dřív nebo později to někdo zjistí, nebo v tomhle případě, že si podá toho strážce, teda pokud zjistí, že to je strážce a…“ Jane se zašklebila. „Složité, ale jako když se něco chceš dozvědět…“ Nedokončila, namísto toho propiskou nevědomky opisovala kroužky ve vzduchu. Když někdo opravdu chce dozvědět, pak si dá tu práci s hledáním a pak je skutečně lepší měnit domov…
Nakonec vážně zůstali jen u těch lehčích kouzel a Jane si s jistou úspěšností (a samozřejmě byly i jisté neúspěchy) vyzkoušela jak Ševelissimo tak samozřejmě znovu Cave inimicum. Bez nadsázky se dalo říci, že Ševelissimo je prostě jednoduší. Následně zkusila i Fianto duri což se jí bohužel nepovedlo, přinejmenším první dva pokusy ne. U posledního bylo něco jako zlepšení, či snad se jí to… povedlo? Tak jako tak se začala usmívat. Nicméně ono skutečně začínalo být pozdě, na tom se s Liamem shodli oba, takže mu konec jen odsouhlasila.
„Dobře, budu s tím počítat.“ Zazubila se, protože zatím to bylo teoretické (až na pár vyzkoušených kouzel) a ona byla zvědavá jak budou pokračovat… Nakonec se ještě dohodly ohledně těch bariér na příště a pak už Jane zmizela do zmijozelského podhoubí.
>>

~ Konec září 1976 ~

>>
Toho dne měla Jane vlasy sepnuté ke straně a zapletené do rybího copu, nepřekážely a vlastně to nevypadalo nijak špatně. Uniformu nahradila za daleko pohodlnější džínové kalhoty a jedoduché mudlovské triko tmavě modré barvy s delším rukávem a malým, ale zato kulatým výstřihem. Přes triko přehodila černý svetr kde naopak rukávy nebyly. Vypadalo to zajímavě a hlavně normálně. Konečně zase jednou obyčejné oblečení. Pohodlné. Ale odznaku se vzdát nemohla, takže ten si prostě jen přehodila z uniformy na svetr. Už si na něj zvykla.
Bylo po večeři, ale měla sebou tašku a v ní nějaké sladkosti, kdyby náhodou byla chuť na sladké. Mimo jiné se mezi několika sirupovými košíčky a dýňovými paštičkami nacházeli i dva koláče, ale to jen na okraj.
Vyšlapala si do patra a třikrát energicky přešla kolem zdi. Měla nad Liamem menší náskok, nikoli omylem, naopak zcela úmyslně. V duchu měla už předem danou představu, místnost snad jen o něco málo menší než byla Velká síň... Vzala za kliku a vešla do Komnaty. Strop zde byl stejný jako ve Velké síni, tedy vysoko a napodoboval oblohu. Právě teď bylo polojasno a sem tam jasný sluneční paprsek ozářil místnost zlatavým jasným světlem. Podlaha byla dlážděná a sem tam prosvítala zemina a jasně zelený plevel, což Jane překvapilo, zrovna na tohle skutečně nemyslela, ale tak nějak se to sem hodilo, možná, že Komnata si vzala nějakou její myšlenku z podvědomí. Stěny místnosti prakticky nebyly vidět (a když jo tak se dalo všimnout, že prosvítají cihly, tedy že chybí omítka) díky policím s knihami, které měly téma zaměřené jen na Obranu případně na Přeměňování apod. a vůbec to bylo daleko lepší než jít do knihovny, protože tady si člověk mohl v klidu něco půjčit a přečíst než snášet útrpné pohledy knihovnice. V místnosti nebyl krb, zato tu bylo dost laviček se stoly jen tak rozmístěnými bez většího řádu a i tak se mezi nimi dalo projít bez většího problému. Na každé lavici byly naducané polštářky všech možných velikostí a barev, což se bude hodit, pokud se s Liamem bude snažit zlepšit Petrificus nebo tak něco. A sem tam byli prázdné květináče. To bude na Bombardu... Vzduch v místnosti byl vlhčí a bylo tu i věší teplo než třeba na chodbě, jako v nějakém větším skleníku. Nebylo to moc a tedy to nebylo na obtíž, spíše naopak, měla pocit, že se zde lépe dýchá.
Vzadu v místnosti bylo ke zdi naskládáno hodně, skutečně hodně nábytku a to nepochopila, na tohle také nemyslela. Stručně řečeno byl to bordel. Nahážené lavice, židle, skříňky, keramické nádoby atd atd. Něco bylo zničeného, některé věci byly v pořádku, ale spíše jakože ne než že ano. Byla tam i růžová hrací skříňka, harfa a něco co asi bývalo kytarou. A to Jane prozatím netušila, právě v hrací skříňce se ukrýval bubák...
Jane si došla doprostřed místnosti a vytáhla hůlku. Na tomhle byla s Liamem dohodnutá a právě proto přišla dřív. Aby neviděl případné špatné pokusy. Takže... Rukou a prozatím bez vyřknutí kouzla skusila pohyb potřebný pro Cave inimicum. Odohodlaně zvedla hlavu. Pokusí se tohle místo zabezpečit a Liam pak už jen otestuje nakolik se jí to povedlo.
"Cave inimicum, Ševelissimo." Zakouzlila si a vzápětí znovu mávla rukou a do éteru poslala další kouzla. Jestli má vytvořit platnou kouzelnickou bariéru musí je vyzkoušet všechna. "Salvio hexia." A pak... "Protego maxima."Jane se točila po menších půlkruzích a vytvářela kolem sebe (pokud se jí vedlo) něco jako mýdlovou bublinu ochranných kouzel. Ale jestli to dopadne jako mýdlová bublina, tak jsem v háji. Napadlo ji ironicky. "Fianto duri, Repello Inimicum." Slabě se zamračila pokud se jí nějaké z kouzel nepovedlo. A protože to už tak bývá, nemůže se povést všechno, tak (dokud tu nebyl Liam) poněkud pomstychtivě namířila hůlku na vzdálenější květináč a zašeptala: "Bombarda."

| +

Mimo herně:
Cave inimicum, Ševelissimo (+2 za talent, + 2 za ročník)

Jane Edwards rolled 2d10:
2, 2

Protego maxima, Bombarda (+2 za talent, + 2 za ročník, + 1 za druhou úroveň kouzel)

Jane Edwards rolled 2d10:
4, 6

Salvio hexia, Fianto duri, Repello Inimicum(+2 za talent, + 2 za ročník, potřeba 10)

Jane Edwards rolled 2d10:
4, 9

Repello Inimicum (+2 za talent, + 2 za ročník, potřeba 10)

Jane Edwards rolled 1d10:
3

_________________

(Stieg Larsson)

Lee pokus s hledáním Komnaty nejvyšší potřeby odsouhlasil přikývnutím - bylo by dobré vědět, zda komnata funguje jako trezor, do kterého se nezvaní hosté nedostanou, či nikoliv. Jednou by se jim to mohlo hodit, třebas. Když se Jane při výkladu o odpuzujícím kouzlu začala tak podezřele uculovat, Liam povytáhl obočí, zatvářil se zvědavě a rty se mu též zvlnily do úsměvu, protože to bylo nakažlivé. A když pak z Jane vypadlo cosi o odpuzování Rodwella, pobaveně se zachechtal. Musel ale pokrčit rameny a přiznat, že neví, zda by to fungovalo. „To nevím, nikdy mě nenapadlo se nad něčím takovým zamyslet. Museli bychom se někoho zeptat, nebo si o tom přečíst něco víc. Nebo to zkusit, ale to milerád přenechám tobě,“ prohlásil pobaveně.
Proti tomu, aby si Jane dělala poznámky, Liam pochopitelně nic neměl. Spíš se divil tomu, že s tím nezačala už dřív. „Směle do toho,“ vybídl ji a přátelsky na ni mrknul.
„Nepraktické... Ani bych neřekl. Rozhodně je to daleko praktičtější, než ostatní kouzla tohohle typu. Kdybychom kouzla neměli, pochopitelně by bylo praktičtější měnit stanoviska a přesouvat se z místa na místo, ale když tě díky tomu kouzlu nemá šanci nikdo najít, tak proč si dělat hlavu s přesouváním?“ Lee se pousmál. „Fideliovo zaklínadlo není nejsilnější ochranné zaklínadlo jen tak ze srandy, Jane. Prolomit ho je opravdu hodně obtížné. Strážce pochopitelně nebývá žádnou psychicky labilní osobou. Já bych to tajemství svěřil jenom někomu, u koho bych si byl jistý, že si jej vezme do hrobu, když ho třeba zajmou a budou mučit,“ zauvažoval Liam nahlas. „Ale je fakt, že se občas zlomí i ten nejsilnější člověk. To je prostě riziko s Fideliovo zaklínadlem spojené.“


Liam se na večeři neskutečně přejedl, takže mu dělalo problém vyjít schody. Stejně nespěchal, protože Jane dnes měla zkusit ochranná kouzla, takže jí chtěl dát trochu času, aby to vůbec stihla. Navíc vyběhnout schody s plným žaludkem, to bylo skutečně nemožné.
Nakonec se ale dostal před místo, kde se měla nacházet Komnata nejvyšší potřeby. Po správně provedeném rituálu se mu ukázaly dveře, a tak vzal za kliku a vešel dovnitř. Trochu se bál, aby nevešel třeba do paralelní Komnaty, když už v té jedné byla Jane, ale naštěstí se tak nestalo a objevila se skutečně ta, která se objevit měla.
Jane tam stála a čekala. Lee žádná ochranná kouzla pochopitelně neviděl, ale nepochyboval o tom, že se kolem ní neviditelná bublina skutečně rozprostírá. Pobaveně se uculil a s nebezpečným zábleskem v očích vytáhl hůlku - praktická část vyučování byla vždycky daleko zábavnější, než teorie. Lee ale nehodlal být jakkoliv drsný, protože fakt nechtěl, aby se Jane něco stalo. Zkusmo popošel blíž, ale moc daleko se nedostal, jelikož ho neviditelná bariéra zastavila. Takže nějaké kouzlo se určitě povedlo. Liam natáhl ruku s hůlkou před sebe, aby vzápětí Janinu bublinu zkusil zrušit prostým Finite Incantatem. A jestliže to stačilo a kouzlo se povedlo, rozverně se zazubil. „Braň se, Janičko!“ zavelel a švihnul proti ní hůlkou. „Pulírexo!“ Bublinky, mňam! „Awinio radix!“ Bylo to zákeřné, ale v souboji Jane taky nikdo nebude varovat, že na ni hodlá útočit. Tohle navíc byla zcela neškodná kouzla.

Mimo herně:
Finite incantatem (+4)

Liam Sheppard rolled 1d10:
10

Pulírexo (+5), Awinio radix (+3)

Liam Sheppard rolled 2d10:
3, 10

_________________

Mimo herně:
na skok stranou, čím větší číslo tím méně mydlinek...

Jane Edwards rolled 1d10:
2

(+ 2 za ročník - Jane byla v pátém ročníku, +2 talent,+ 1 za úroveň)

Jane Edwards rolled 1d10:
1

Expelliarmus (+ 2 za ročník, +2 talent, potřeba 10)

Jane Edwards rolled 1d10:
3

Jane se zlehka mračila když jí Liam trpělivě vyvracel její názor o Fideliovu zaklínadlu, chápala, ale to neznamenalo, že souhlasí. Bylo to to nejsilnější kouzlo na schování, ale upřímně, kdo by byl ochoten strávit tak dlouho skrytý jen na jednom místě? Jane by se dřív nebo později zbláznila. A pak... "A kolik takových lidí znáš, Liame?" Zamumlala, neschopna vzdát se své diskuze. Neznala nikoho, nebo přinejmenším nikoho nehodlala ohrozit možností mučení nebo něčím podobným... Když nad tím uvažovala sama, zdálo se to jiné. Vzdálené. Jenže jak o tom mluvili začínala si pomalu, ale jistě uvědomovat, že svět za hranicemi Bradavic bude... jiný než jak ho zná teď a jiný než jak se tváří navenek. Tvrdší. Temnější. Vždyť teď se bavili o možnosti mučení... Ne že by ji tohle už nenapadlo. Ale málokdy se cítila zkroušeně jako teď...

~ Konec září 1976 ~

Co se týkalo Cave inimicum a Ševelissima, byla Jane úplně mimo, protože ani jedno z kouzel se nevydařilo. Alespoň, že Protego vyšlo a tedy, alespoň něco, že se povedlo. V duchu před sebou viděla něco jako průhlednou mýdlovou bublinu, ve které byla chráněná. Zajímavé bylo, že vnitřním zrakem se viděla jakoby zvrchu a zezadu... Za-jí-ma-vé... Ne všechna kouzla se povedla, ale tak jako... alespoň něco. Protego poté posílila kouzlem na zesílení bariér, takže... S potěšení, škodolibým, ale ano s potěšením nechala vybuchnout jeden z větších (a pro jistotu vzdálenějších) květináčů a jeho střepy se rozletěly všude kolem. A pak dorazil Liam (štěstí, že tohle neviděl) a začala sranda.
Sledovala jak zkouší bariéru a zcela automaticky pevněji sevřela hůlku. Nehodlala jen tak čekat až se bariéra propadne a taky, že to Liamovi moc dlouho netrvalo... Nadechla se k Protegu, protože ten jeho úsměv se jí vážně nelíbil, ale... Po jeho výkřiku ale udělala to co už, a tohle prakticky nikdo nemusel vědět, mnohokrát předtím. Bylo to tím, že ji předem varoval. Jako zmijozelska něco takového dopředu skutečně nečekala. V jednom okamžiku se jí vybavilo několik zajímavých zážitků z léta a... No místo toho, aby se bránila nějakým kouzlem, předvedla Jane rychlou šipku směrem k zemi a něco jako... jak to jinak popsat než kutululů mezi stoly, kde se rychlostí blesku vyškrabala na nohy...
Na vysvětlení. Za všechno mohla bábi. Bábi a Sněženka, která občas (hlavně v létě), potřebovala trochu prostor, a tak zůstávala u Edwardsových. Bylo to milé a nečekaní hosté, mudlové, všeobecně sousedi, se pozemkům Edwardsových vyhýbali. Sněženka nebyla přítěž, pozemky dokázala ohlídat dokonale. Jen byla moc hravá... A chovala se jako pes. Člověk si zvyknul být ve střehu, když dostala nápad "olíznu ti obličej, když spadneš" nebo tak, protože když se vám o ramena opře něco tak těžkého jako je ona... Naučíte se včas uhnout. Tedy alespoň většinou. Nebyla dostatečně rychlá a proud vody s bublinkami ji smáčel prakticky od hlavy až k patě... Mokré oblečení se jí okamžitě začalo lepit na tělo a upřímně... byla ráda za svetr, protože mít jen tak bílou košili... Jo to by byl trapas.
Na druhou stranu se nehodlala jen tak vzdát, což šlo taky soudit z jejího pohledu. Podobně jako nebelvír jí ani ona nehodlala Liamovi nijak ublížit, ale zároveň nějaké kouzlo použít musela a pak tohle byl trénink. I tak na vteřinku zaváhala. Ale pak následovalo ostré švihnutí hůlkou a vyřčení dvou kouzla naráz: "Protego! Expelliarmus!"
Na nic víc se nezmohla, protože kořeny se kolem ní ovíjeli a poutaly daleko lépe nežli jakýkoli provaz. Možná, že ji rozhodily ty mydlinky. Do háje... A ani hůlku Liamovi nevyrazila. Jedna nula pro budoucího učitele. "Liame!" Zaprotestovala, protože se jí těžko dýchalo a všeobecně to bylo celkem nepříjemné, ale jinak mezi námi... jinak je to boží kouzlo a už ho viděla v praxi jen teda nebylo užito na ni... Jane narychlo zkusila poslední kouzlo a to tak, že prsty opatrně namířila na kořeny, teď to chtělo vážně být opatrná, protože až na prsty, kterými svírala hůlku se nijak hnout nemohla a...
"Finite Incantatem." Zakouzlila si pokud možno dřív než ty kořeny napadne dát jí taky roubík. Nebo jí tu hůlku vyrazit a když už jsme u toho, kdybych já někoho spoutala, tak další krok, který bych udělala by byl, že bych dotyčnému zabavila hůlku.

Mimo herně:
Omlouvám se pokud někde něco nedává smysl, stále píšu z knihovny...
Finite Incantatem (+ 2 za ročník, +2 talent)

Jane Edwards rolled 1d10:
3

_________________

(Stieg Larsson)