Ery zestárnul a dospěl. Na svůj věk vždycky vypadal vyspěle, a teď to platí dvojnásob. Těžko říct, jestli za to můžou vousy, které si teď většinou nechává trošku víc narůst, nebo svalová hmota, kterou stihl nabrat díky působení v profesionálním famfrpálovém týmu. Ať tak či onak, rozhodně vypadá pořád dost k světu, a jeho fanynky určitě nemusí být zklamané. Jeho růst se zastavil na sto sedmdesáti třech centimetrech a víc už určitě neporoste. Na dánské poměry je to sice podprůměrná výška, ale do davu nižších Britů zapadá docela obstojně. Jak už bylo řečeno, jeho postava oplývá docela hezky vypracovaným svalstvem, za což může famfrpál a fakt, že je Ery neustále v pohybu – ani doma si moc neodpočine, když musí hlídat hyperaktivní děti. Ramena má sice širší, ale jako hromotluk nepůsobí. V obličeji je docela pohledný, za což vděčí zřejmě svým nebesky modrým očím a zářivému úsměvu, který vrhá do všech stran. Když se usmívá, kolem očí a v koutcích úst se mu dělají vrásky od smíchu. Nos má tak akorát, rovný, tudíž zřejmě nebyl nikdy zlomený, a trošku do špičky. V létě mu na něm vyskakuje nemalé množství pih. To, že mu tváře porůstají vousy, není pravidlo – občas ho lze vidět jen s kraťoučkým strništěm na tváři, a čas od času se oholí úplně, to většinou v případě, že musí někam do společnosti. Erasmovy vlasy žijí vlastním životem – jsou neposedné, věčně rozčepýřené, a vůbec nemá smysl pokoušet se o jejich učesání. Mají barvu mokré slámy a na slunci blednou do té nejblonďatější blonďaté. Ery je nosí poměrně krátce zastřižené, aby se mu nepletly do obličeje. Při létání je to navíc docela praktické. Zvláštní znamení byste u Erasma hledali jen těžko – jediné, co stojí za zmínku, je drobná jizvička pod levým okem, a o něco větší jizva na bradě.
Obléká se tak, aby se cítil pohodlně. Dříve možná tvořil divoké módní (a hlavně barevné) kreace, ale poslední dobou se obléká o něco usedleji. Nejčastěji ho lze spatřit v obyčejných džínech a košili, nebo tričku s potiskem. Pokud má na sobě košili, pravděpodobně nebude mít kravatu, ani nic jiného, co by ho mohlo škrtit – z toho důvodu si taky nechává první dva knoflíčky u krku rozepnuté. Přes košile s oblibou nosí vestičky, nejčastěji tmavomodré s barevnými knoflíky. Před mikinami dává přednost svetrům všech střihů, vzorů a barev. Hábitům příliš neholduje, takže ho v nějakém zahlédnete jen těžko, pokud tedy opomeneme oficiální dres montroských strak, jehož součástí je i hábit. Místo hábitu občas nosí duhově barevný či kanárkově žlutý župan, ve kterém je schopný vyjít úplně kamkoliv, i na profesorskou poradu či do centra Londýna. Pokud je chladněji, oblečení nejrůzněji vrství, nebo si na sebe vezme džínovou bundu. Naprosto ke všemu nosí prošlápnuté námořnicky modré conversky, na jiné boty úplně zanevřel. Akorát v zimě kecky odpočívají ve skříni, jinak by byl schopný vzít si je i na pohřeb babičky. Jestliže ho zrovna zastihnete, když má namířeno na trénink či z něj, bude na sobě pravděpodobně mít černou sportovní soupravu s modrým lemováním.
Doplňkům příliš neholduje, nosí jen hodinky a tenký kožený náramek na pravé ruce, což poukazuje na to, že je levák. Na levém prsteníčku se mu třpytí zlatý snubní prsten, který nikdy nesundává, a který je jasným znakem toho, že už není k mání.
Jeho vzhled ale občas dokážou zpestřit děti – když mu zrovna nehrají vlasy všemi barvami, protože mu je ti neřádi nějak zakleli, najdete na jeho oblečení dost možná obtisk dětských tlapek, šmouhy od barviček, a tak dále. Zkrátka a dobře, Ery je táta se vším všudy.

Popsat Eryho osobnost, to je téměř nadlidský úkol – mladý pan Andersen je totiž osobnost značně komplikovaná, ve které se rozhodně nedá číst jako v otevřené knize. Zkušení psychologové by s jeho charakterizováním zřejmě měli problém. Ery je geniální šílenec. Je velmi inteligentní a má obrovské množství znalostí. Je chápavý, pokud tedy nejde o lidské vztahy, protože v těch se občas ztrácí, přemýšlivý a vynalézavý. Rád se dozvídá nové věci a nové znalosti si osvojuje s neuvěřitelnou lehkostí. Snaží se jednat rozumně, ale málokdy mu to vychází, a stejně tak se snaží jít příkladem studentům, avšak svou hyperaktivní šílenou stránku prostě popřít nedokáže. Ta se totiž hlásí o slovo mnohem častěji, než stránka poklidného génia. Ery nedokáže posedět chvíli v klidu – neustále něco vyvádí, což často ústí k nejrůznějším nehodám, jako jsou brambory odlétající z příboru, převrhnuté kotlíky, narážení do překážek, a tak podobně. A pokud nemá možnost něco vyvádět, alespoň mluví. Mluví rychle, mluví hodně, mluví o čemkoliv a mluví rád. Umlčet ho je někdy opravdu těžké. Zároveň je to obrovský smíšek a vtipálek, který nesnáší chmury a deprese jsou mu naprosto cizí. Nejen, že často baví svoje okolí, ale dokáže se zasmát i sám sobě. Rád si z ostatních utahuje a nejapnými žertíky častuje především osoby opačného pohlaví. Většinou z něj tryská dobrá nálada a srší z něj energie. To, že má určitý šarm, se popřít rozhodně nedá. Musí se neustále něčím zaměstnávat, i kdyby to bylo jen přemýšlení o nějakých banalitách – nuda je totiž jeho odvěký nepřítel. Jako asi každý, i on má záporné vlastnosti. K těm patří především tvrdohlavost a občasná náladovost. Ačkoliv by to do něj řekl málokdo, i on mívá dny, kdy je nabručený, není s ním kloudná řeč a nejradši by všechny poslal do všech pekel. Pokud se naštve, většinou se neudrží a vybuchne jako sopka. Stejně rychle ale jeho vztek zase vyprchá a často potom lituje toho, že tak vyváděl. Občas jedná unáhleně, zmateně a je příšerně zbrklý. Je poměrně dost žárlivý, a když žárlí, dává jasně najevo, že co je jeho, je jeho, a konec diskuze. Není však žádná stíhačka, aby kontroloval každý pohyb své drahé polovičky. Pro své blízké je schopný udělat všechno, co jim na očích vidí. Nikdy by nezradil jejich důvěru a vždy je tu pro ně, když ho potřebují. Co se týče vztahů, většinou s lidmi jedná přátelsky a otevřeně a nedělá mu problém nenásilně se vnutit do něčí společnosti. Zbožňuje děti a taky s nimi umí skvěle vycházet. Pokud ovšem někoho nemá zrovna v lásce, nebojí se to dávat najevo. K neférovým zákeřnostem by se však nikdy nesnížil.

Manželka Lorelei Charlotte Andersen Erasmova první a poslední skutečná láska, na kterou nedá dopustit a kdyby bylo třeba, rval by se za ni. Sice o ní kolují zvěsti, že je to zmijozelská ledová královna, ale Ery už se dávno přesvědčil o tom, že to není tak úplně pravda, a našel si cestu k jejímu srdci, stejně jako ona si našla cestičku do toho jeho. Není sice přímo podpantoflák, ale pro Lorelei by udělal všechno, co jí na očích vidí, a klidně by jí snesl i modré z nebe. V červenci 1974 se v Dánsku vzali. > odkaz na kartu Syn Mikkael Markus Andersen (*1. března 1974) Zatímco Nina zdědila spíš maminčin vzhled, Mikk je celý tatínek - má slámově blonďaté vlásky, které má dlouhé tak akorát, aby nevypadal jako mánička, a které má věčně nezbedně rozčepýřené, protože je velice těžké je nějak usměrnit. Oči má nebesky modré a zvídavé, a celkově je docela podobný Nině, ale když dvojčata postavíte vedle sebe, přeci jen v Mikkovi uvidíte víc tátových rysů. A ačkoliv byste Mikkaela tipli na Erasmovu malou kopii, povahově je chlapec naprosté zlatíčko. Kliďas, kterého nic moc nerozhodí, a navíc je takové to tiché dítě, které někam posadíte s hlavolamem a máte jistotu, že si ho budete moci za pár hodin vyzvednout na tom samém místě. Mikka totiž nesmírně zajímá všechno, čím může potrápit svou chytrou hlavičku. Dcera Rose Deborah Andersen (*17. srpna 1976) Rosie je naprosté zlatíčko, takové to usměvavé sluníčko, které vnáší pozitivní energii i do něj nejpochmurnějších dní. Prakticky pořád se usmívá, stačí jí málo, aby se rozesmála, a už jako maličká skoro neplakala. Prostě takový uzlíček pozitivní energie. Už docela povyrostla a je z ní malá slečna, která je neustále přátelská, vůbec se nestydí a dost často vyžaduje pozornost. Ery má podezření, že za to všechno může lektvar Euforie, jehož nemalou dávku Lorelei vypila na začátku těhotenství, když ještě netušila, že nosí pod srdcem malé Anderseně. Rose po rodičích zdědila jen modré oči, vlásky má zrzavé po dědečcích a je roztomile pihatá.

Dcera Nina Julia Andersen (*1. března 1974) Ninuška je taková malá dáma, která se s ničím moc nemaže. Prostě celá maminka, a to jak vzhledově, tak z větší části i povahově. Už teď je jasné, že je to malá perfekcionistka, pěkně ambiciózní, a že se rozhodně nehodlá ztrácet v davu průměrných ovcí. Inteligence jí rozhodně nechybí, a navíc po Erasmovi zdědila jeho vášeň pro famfrpál, takže odmalička řádí na koštěti jako divá. Je to princezna s oříškově hnědými vlasy, které má vždy hezky učesané, a modrýma očima, jež lemují dlouhé řasy, takže připomíná roztomilou mrkací panenku. > odkaz na kartu Syn Jaime Blaine Andersen (*5. října 1978) První akční chlap domácnosti - na rozdíl od Mikka se totiž Jamie projevuje jako energický chlapec, který chvilku neposedí, takže mají rodiče co dělat, aby ho uhlídali. Mluvit začal opravdu brzy, je zvídavý a nebojácný, a určitě s ním bude ještě hodně srandy. Jestli kvůli někomu Erasmus padá večer bez energie do postele, je to rozhodně Jamie. Je to roztomilý blonďáček s modrýma očima, kterému se dělají ďolíčky ve tvářích, když se směje. Prostě budoucí lamač dívčích srdcí. Dcera Riley Quinn Andersen (*8. září 1980) Riley je drobounká světlovlasá princezna s velkýma modrýma očima, která si hned všechny získá, sotva se na ně podívá. Zatím toho moc nenamluví, je to takové vykulené a poměrně klidné miminko, které si Erasma naprosto získalo. A zatím se u ní neprojevily žádné kouzelnické schopnosti, ačkoliv ostatní prckové kouzlili prakticky od narození. Maya Andersen (*1982)

Erasmova část rodiny | +

RODINNÝ KLAN:
Markus Andersen (*1928) - Erasmův otec je původem mudla, s existencí kouzelnického světa se však za pomoci své magií nadané ženy smířil poměrně rychle a bez obtíží. Je to umělec, konkrétně malíř a amatérský skladatel, s čímž je spojeno také hraní na klavír. Působí možná trošku konzervativněji, než ostatní členové rodiny, ale zdání klame. Jako umělec je také správně praštěný, když na to přijde. V tom dobrém slova smyslu, samozřejmě. Své děti, především syny (a ze všech nejvíc hyperaktivního Erasma) se snaží držet na uzdě, nebo je aspoň v rámci možností usměrňovat, aby nedělaly moc velké hlouposti. Nikdy nebyl považován za přísného otce, naopak jej děti vždycky ke všemu snadno ukecají. Ery po něm zdědil hyperaktivitu a nadání pro vymýšlení šíleností.
Inge Andersenová, za svobodna Sørensenová (*1930) - Inge po své babičce zdědila kouzelnické nadání a jako vůbec první z rodiny Sørensenových a později i Andersenových nastoupila ke studiu do Bradavic, kde byla zařazena do Mrzimoru, zřejmě díky své ryzí a přátelské povaze. Pracuje na Ministerstvu kouzel, odboru pro styk s mudly. Kromě práce se však vždy nacházela častěji v mudlovském světě, než v kouzelnickém, a na jednom z koncertů potkala Markuse. Co se týče jejích vztahů s dětmi, z celého srdce je miluje a za zády svého muže jim dopřává skoro vše, o co si řeknou, podporuje je v lumpárnách a tahá je z problémů. Prostě matka k nezaplacení.
Erik Andersen (*1951) - Erasmův nejstarší bratr se ve svých dvaceti letech odstěhoval od rodičů a nyní žije ve Skotsku, kde se zaobírá důkladným studiem kouzelných tvorů. Po matce je kouzelník a stejně jako ona studoval v Bradavicích, Moudrý klobouk ho zařadil do Havraspáru.
Peter Andersen (*1953) - Peter neměl to štěstí a nezdědil po matce nadání pro kouzlení, nezbylo mu tedy nic jiného, než se vydat zcela mudlovským směrem. Momentálně studuje mudlovskou univerzitu v Kodani, kde si také zařídil bydlení.
Ula Andersenová (*1968) - Z Uly se konečně vyklubala kouzelnice, které přišel dopis z Bradavic. Je to typická mladá slečna, která tráví většinu času bezstarostnými hrami s panenkami a lumpárnami s přáteli. Ačkoliv se s Erasmem často pošťuchují a Ery jí občas škádlí, mají se rádi a Ery svou sestru chrání přesně tak, jak se to očekává od staršího bratra.

Dětství: Erasmus se narodil jako neočekávané třetí dítě, nejmladší ze synů, do rodiny Andersenových nedaleko dánské Kodaně. Jeho dětství bylo poklidné a ničím výjimečné – nežil ani v luxusu, ani v chudobě. Jako dítě se třemi sourozenci nikdy nepoznal, jaké to je být rozmazleným jedináčkem. Dny svého dětství trávil většinou venku s kamarády, na pastvinách mezi domácími zvířaty anebo v dánských lesích, pokud zrovna nemusel navštěvovat mudlovskou školu. S kouzelnickým světem byl odmalička seznamován, protože rodiče usoudili, že je to lepší, než aby byl později do světa kouzel vržen nepřipravený. Nikdo nemohl tušit, zda malý Ery zdědí matčino nadání pro magii, ale přesto jej připravovali na to, že možná bude později trávit více času ve světě kouzelnickém, než mudlovském. Ery si ze srdce přál, aby to kouzelnické nadání měl, protože které dítě by nechtělo umět kouzlit? To přání se mu splnilo. V jeho osmi letech se poprvé ukázalo, že je malý Erýsek kouzelník po mamce. Bratr Erik mu totiž vzal jeho oblíbenou hračku, kterou omylem zničil, a to Eryho naštvalo natolik, že mu obarvil vlasy na růžovo, nevěda, jak to udělal. A rodiče měli jasno – jejich hyperaktivní syn je kouzelník. Stejně jako jeho matka a nejstarší bratr, i on měl navštěvovat Bradavice, jakožto nejlepší z kouzelnických škol. Nemohl se dočkat jedenáctých narozenin, ale čas utíkal rychle.
Bradavice: V den svých jedenáctých narozenin obdržel Ery dopis z Bradavic, díky čemuž málem zešílel štěstím. Ve vlaku cestou do školy se seznámil s Markem Abrahamsem a už během těch několika hodin v kupé se z nich stali nerozluční přátelé a parťáci. Oba byli zařazeni do Havraspáru – u Eryho Moudrý klobouk neváhal ani chvilku. Brblal si pod vousy cosi o genialitě, která má vskutku blízko k šílenství, a nakonec usoudil, že v modré koleji si bude Ery s ostatními rozumět. Byl vzorným studentem, který získával své koleji nemalé množství bodů, dokud ho ve čtrnácti letech nepřepadla zákeřná puberta. To byl zlom v jeho chování – jednak začaly pokulhávat jeho studijní výsledky a jednak začal body i ztrácet. Stal se z něj raubíř a jeho jméno společně s tím Markovým se v Bradavicích stalo téměř legendárním. Co je skutečně zapsalo do historie, to byly omylem stvořené kousající kotlíky, které utekly do Zapovězeného lesa a založily tam vlastní kolonii. Ery byl totiž odmalička talentem na létání, zato ale na co sáhnul v lektvarech, to pokazil. Přestože s ním cloumala puberta, NKÚ složil bez větších problémů. Teprve v šestém ročníku se začal zklidňovat a dospívat i rozumově. A konečně měl jasno v tom, co bude dělat v budoucnu – hodlal se probojovat do některého z famfrpálových týmů a hrát famfrpál závodně. To ale netušil, kdo mu zkříží cestu a jak zásadně to změní všechny jeho plány.
Herní historie: Konec šestého ročníku byl pro Eryho v mnohém zlomový. Začalo to obyčejnou cestou Bradavickým expresem zpátky do Londýna, která nakonec vůbec obyčejná nebyla. Potkal totiž Lorelei McKayovou, známou zmijozelskou ledovou královnu, pro kterou tahle cesta byla poslední. Stačil jediný její upřímný úsměv, aby se k ní Erasmus dobrovolně nacpal do kupé a zapředl zdánlivě nevinný rozhovor, který přerostl v obchodování s odznáčky kakaového kultu. Při tom obchodu, během kterého byly hlavní měnou polibky, mezi těmi dvěma nepochybně přeskočila jiskra a Ery si rázem začal přát, aby tahle cesta nikdy neskončila. O prázdninách se pak trápil myšlenkami věnovanými Lorelei, protože neměl tušení, jak to mezi nimi vlastně je a zda slečna McKayová opětuje jeho city. Ale to bylo beztak jedno, protože na ní čekalo místo na Ministerstvu kouzel, zatímco on se musel vrátit do Bradavic. Potkali se však alespoň na Mistrovství světa, které strávili spolu a… vítězství Skotska oslavili společně v jinak naprosto prázdném stanu McKayových. Teprve potom přestal Ery o jejich vztahu pochybovat.
Jaké překvapení ho čekalo, když na zahajovací slavnosti spatřil Lorelei za profesorským stolem. Chvíli mu trvalo, než se s tím smířil, protože se bál, že je tím všechno u konce. Ona byla profesorka, on student a jejich vztah byl tedy zapovězený. Jenže mladé lásce očividně nedokázalo zabránit vůbec nic, natož nějaká pravidla. Ery vytrvale docházel na „doučování“ lektvarů do Leina kabinetu, díky čemuž začalo po hradu kolovat prostřednictvím obrazů neskutečné množství drbů. Jejich vztah nebyl zdaleka tak utajovaný, jak by si přáli. Nic ale neprasklo. V létě Ery úspěšně složil OVCE, užil si poslední závěrečnou slavnost, protože Havraspár vyhrál pohár, a přestal být studentem, takže se s Lei konečně mohli ukázat na veřejnosti. Už tehdy Erasmus věděl, že se do Bradavic vrátí jako profesor, protože by deset měsíců bez své první a jediné lásky prostě nevydržel. V tom, že je Lorelei ta pravá, ho utvrdila změna jeho patrona - ten na sebe totiž vzal podobu levharta, stejnou, jakou měl Lein patron. A taková změna nepochybně něco znamená.
Kariéra profesora: Určitou část prázdnin strávil Erasmus s Lorelei v Dánsku, kde se k nim později přidali přátelé – Mark, Blaine, Mei a Hanah. Zažili společně pár úžasně uvolněných a přátelských dní, kdy měla Lei šanci poznat Eryho rodinu blíže, než jen z vyprávění. A Anderseni, ačkoliv měli z Erasmovy drahé polovičky trošku obavy, ji nakonec přijali s otevřenou náručí. To, že kvůli Lorelei přežije Ery všechno, potvrdil fakt, že přežil rodinnou večeři u McKayů, která rozhodně nebyla ani trošku příjemná. Obzvlášť Leina matka mu potvrdila, že se na něj kouká jako na špínu, na nečistého kouzelníka, který si dovolil pobláznit hlavu jejich dceři. Pan McKay byl sice vlídnější, ale Ery přesto opustil rodinné sídlo ve Skotsku se sevřeným žaludkem a ztěžklou hlavou. Těsně předtím, než nastoupil zpátky do Bradavic v roli profesora létání, ho s Lei čekalo jedno obrovské překvapení. Možná by se to spíše dalo označit šokem, který rozdýchávali pěkně dlouho. Zjistili totiž, že je Lorelei těhotná a že nečeká jen jedno dítě. To je oba poměrně vyděsilo, ale na druhou stranu k sobě přimkli ještě těsněji a Ery nepochyboval o tom, že je od sebe nic nerozdělí. Během oněch devíti měsíců si Erasmus s Lei užil své, ale nestěžoval si. Společně s Lei a pomocí rodičů si začali zařizovat vlastní bydlení v Prasinkách. V zimě, těsně před vánočním plesem, svou těhotnou přítelkyni požádal o ruku a ona přijala. Na jaře se děti narodily, sice trošku předčasně, ale zdravé. Kluk dostal jméno Mikkael Markus a holčička Nina Julia a oba rodiče si je okamžitě zamilovali. Ery byl vržen do neznámého světa pokajděných plínek, ale zvládl se s tím vyrovnat celkem rychle a rychle si začal osvojovat znalosti a zkušenosti, které by měl mít každý otec. Občas trošku zmatkoval, cítil se zoufale a prohlašoval o sobě, že je příšerný otec, ale tuhle krizi poměrně brzy překonal a začal si roli táty náležitě užívat, protože svoje děti z celého srdce zbožňuje a udělal by pro ně první poslední. Dokonce se kvůli rodině začal učit vařit, jelikož zastává názor, že se o sebe zvládnou postarat i bez domácího skřítka. Na začátek července byla naplánována svatba, která se uskutečnila v Dánsku, a Lorelei se po dvou letech vztahu konečně stala paní Andersenovou. Ery si společnou domácnost a soužití s rodinou náležitě užíval. Pokazila to až říjnová anulace sňatků kouzelníků s mudly, kterou vydalo Ministerstvo kouzel a která se Erasma chtě nechtě dotkla – jeho rodiče už nebyli oficiálně svoji. Ne že by to nějak hlouběji poznamenalo jejich vztah, ale nic hezkého to rozhodně nebylo. Na podzim roku 1974 začal Ery trénovat famfrpál se skotským týmem Montroské straky, což mu pomohlo nemyslet na nepříznivou situaci v kouzelnické společnosti, která začínala mít dopad na stále více lidí. Bylo to sice náročné – učit, starat se o rodinu a ještě navíc hrát famfrpál, ale Ery se do toho rychle dostal a tohle tempo mu dokonce celkem vyhovovalo. V nynější době už hraje v oficiálním dresu Strak jakožto jejich chytač.
Kariéra famfrpálisty: S koncem školního roku 76/77 opustil Erasmus i svůj milovaný post profesora létání. Čekala ho totiž mnohem zářnější budoucnost - konečně se probojoval až do národního famfrpálového týmu Dánska, na vysněný post dánského chytače. A protože i pro energií překypujícího Erasma bylo nadlidským úkolem zvládat učení, tréninky a ještě vlastní rodinu, která se rozrostla o dalšího člena - zrzavou holčičku Rose, rozhodl se, že školu už definitivně opustí. Rodinu totiž od samého začátku staví na pomyslnou nejvyšší příčku, takže mu pochopitelně začalo vadit, že s nástupem do profesionálního týmu začal mít méně a méně času na děti. A tak předal školní píšťalku a klíček od kumbálu na smetáky svému kolegovi a v létě 1977 dal Bradavicím poslední sbohem. Teď už hodlá zářit jen jako famfrpálová hvězda v dánském dresu. Do Dánska se totiž s Lorelei i dětmi také přestěhovali.
Od roku 1985 je kapitánem dánského nároďáku. Kariéru bude končit 1990, pak bude manažerem dánského nároďáku a trenérem mládeže.

Létání 10/10 • Lektvary 2/10 • Přemisťování (neužívá ho) • Vrozený talent: létání +1, kouzelné formule +1

LEKTVARY Drmolící dryák Rujovníkový lektvar Sršící roztok Uspávací lektvar Životabudič Lektvar zapomnění

KOUZLA Accio Alohomora Expecto patronum (Patron levhart) Lumos/Nox Wingardium leviosa 3. úroveň: Expelliarmus Petrificus totalus Protego Incendio Reparo

2. úroveň: Aresto momentum Asius Bombarda Bona hasamentu Colloportus Impedimenta Klopýtací kletba Locomotor Pulírexo Rictusempra Finite Incantatem

I. úroveň: Carpe retractum Colovaria Episkey

• Je držitelem řidičského průkazu na mudlovské osobní auto, ale přednost dává cestování po kouzelnicku – tedy letaxem nebo na koštěti.
• Nesnáší přemisťování – pořádně ho neovládá a je mu z něj špatně.
• Trpí závislostí na kakau, denně vypije minimálně jeden (ne zrovna malý) hrnek. Zároveň je mistr v připravování tohoto božského nápoje.
• Drobnou jizvu pod levým okem nese odmala, je to památka na jeho první havárii na koštěti.
• Libuje si v úžasně ujetých ponožkách – má sbírku, v níž byste našli třeba ponožky s okřídlenými prasátky nebo horskými trolly.
• Je alergický na ořechy, což se ale projevilo teprve nedávno.
• Je to příšerný žrout, ale není to na něm naštěstí poznat.
• Miluje barvy. Nejlepší je spousta barviček na jednom místě.
• Nemá rád hady. Ti na obrázku, nejlépe nehybném, na zmijozelském erbu, a tak dále, mu nevadí, ale ti skuteční, živí, co se plazí a syčí... Blé.
• Je to Beatlesák.
• Jeho hlavní rukou je levá, pravačku má poměrně neschopnou.
• Zbožňuje Tolkienovy knihy a díla Williama Shakespeara.
• Během studia byly jeho nejoblíbenějším předmětem dějiny čar a kouzel, nejvíce nesnášel lektvary.
• Když se zamiloval do Lorelei, změnil se mu patron z veverky na levharta.