DATUM NAROZENÍ 4. 12. 1964
NÁRODNOST portugalská
KOUZELNICKÝ PŮVOD nečistokrevný
DOMOVSKÁ ŠKOLA Krásnohůlky
studia dokončila v Bradavicích na výměnném pobytu v mrzimorské koleji
nyní vyučuje v Bradavicích obranu proti černé magii

I když zrovna kolem sebe netrousí portugalská slovíčka, Teresa na první pohled rozhodně nepřipomíná rodilou Britku. Možná že přes zimu trochu vybledne, ale i tak je jasné, že její původ je potřeba hledat někde na jihu. A není to jen o snědším tónu pleti, ale i o celkovém vystupování a gestikulaci. Teresa možná dosahuje výšky jen kolem sto šedesáti pěti centimetrů, ale v davu ji prostě neztratíte. Ona se totiž ani ztratit nenechá.
Resa je pěkná dívka a dobře to o sobě ví, však tomu také neváhá dopomoct. Temně hnědé vlasy má od přírody zvlněné, nicméně převážně si je spíš rovná a kudrlinky je tak hlavně vidět, když jí vlasy zvlhnou, to je potom hned. Stejné barvy jako vlasy je i pečlivě upravené obočí, které se klene nad čokoládovýma očima, které nezřídka bývají orámované alespoň řasenkou. Pod nijak zvláštním nosem se nachází rty, které Teresa většinou přetře leskem, na výraznější rtěnky si naopak úplně nepotrpí. S čím není úplně spokojená, to jsou mírně odstávající uši, což vynikne hlavně ve chvíli, kdy má vyčesané vlasy nahoru, a tak zrovna tohle přirozeně nedělá. I při famfrpálu preferuje spíše nízký culík, popřípadě cop.
Že by byla štíhlá jako proutek, to se o Terese říct nedá. Postavu má spíše do tvaru přesýpacích hodin, a ačkoliv jí pohyb nevadí, je to prostě holka krev a mlíko. Z toho důvodu – když na sobě zrovna nemá školní uniformu, pochopitelně – na ní nejčastěji uvidíte vypasovanou košili a širokou sukni, popřípadě přímo šaty se širokou sukní. Miluje podpatky, umí je nosit a je bezpečné říct, že by na nich zvládla běžet i po ulici. Stejně tak jí nicméně nedělá problém se obléct i do sportovního a už vůbec nemá problém se zašpinit třeba na zahradě. Doplňky v podobě náušnic, prstýnků a řetízků nosí ráda a ladí je se zbytkem oblečení, ale na druhou stranu nemá potřebu chodit ověšená jako straka. Co má nejradši a co nejčastěji nosí, to je kruhovitý přívěsek květu chrpy zalité v pryskyřici.
Co je nutné zmínit, to je její charakteristický poněkud lehce chraplavý hlas. A ačkoliv angličtinu a francouzštinu zvládá prakticky plynule, mluví se znatelným přízvukem a sem tam do řeči připlete portugalská slovíčka, protože se jí prostě líbí víc.
faceclaim: Natalie Martinez

Co se týče charakteru, ani tady v sobě Teresa nezapře jižanský původ. Je otevřená, upřímná, rázná a nebojí se ozvat, když se jí něco nelíbí. Naštvat ji se moc nevyplácí. Že by ale říkala něco úplně bez rozmyslu nebo přemýšlení, jak to na toho druhého bude působit, tak to také není. Ne úplně. Když je však v ráži, už se moc neohlíží a hlavně drmolí všechno portugalsky. Nicméně – jak snadno se naštve, tak také rychle vychladne, a pokud ví, že nebyla v právu, tak ji to pak vždycky mrzí a snaží se to nějakým způsobem odčinit. Většinou přinese něco k jídlu, protože to řeší všechny potíže, no ne?
Kromě výše zmíněného temperamentu je však Teresa milá dívka, která ráda poskytne rameno k vyplakání nebo ucho k vypovídání. A podle potřeby buď mluví anebo činí – obejme, podá
čokoládu… Empatie jí nechybí a nedejmerlin, aby byl někdo protivný na její blízké, ať už rodinu nebo kamarády. Resa je v každém případě loajální a ochotná pomoci, i kdyby mělo jít jen o opsání úkolu před hodinou. Dobře, to nedělá zase tak často, jen v nouzi nejvyšší, ale kdyby náhodou – víte, na koho se obrátit. Co ale udělá ráda, to je vysvětlení látky, uspořádání zápisků, prozkoušení problematických kouzel… Vždycky to dokáže podat dostatečně srozumitelně.
Teresa se ráda baví a ve společnosti je jako ryba ve vodě. Na druhou stranu ale nepotřebuje být kamarádka s každým, a hlavně s někým, kdo o to očividně nestojí. Stejně tak zvládá být i bez svého stálého okruhu přátel a dokáže být podobně spokojená i sama, třeba jenom se zápisníkem anebo s knížkou. Nudu v podstatě nezná, protože je toho názoru, že na světě je toho dost k vidění a k činění, než aby se člověk nudil.
Samozřejmě ale není vždycky jen veselá a nápomocná, někdy má rozmrzelé dny, kdy je nejradši, aby jí nikdo nechodil na oči anebo aby jí přinesl tabulku čokolády a pak zase zmizel. Často to však nebývá. Vzhledem k tomu, že je Teresa poměrně bezprostřední, nemá problémy s vyjevováním emocí, ačkoliv pláči na veřejnosti se většinou snaží vyhýbat.
Dokáže být ambiciózní a jít si za svým, nicméně rozhodně to není přes mrtvoly, a když to nejde hned, umí si i trpělivě počkat. A to jde jak o různé sny a cíle, tak třeba i o pomstu, ale to už se ten člověk musel provinit něčím opravdu strašným, aby měla touhu ho nějak potrestat, protože jinak ho většinou ignoruje.

Teresina rodina je velká. A vyjmenovat všechny členy by zabralo minimálně půlku dne, tak se zaměříme alespoň na ty nejbližší, čili rodiče a sourozence, kterých naštěstí není moc. Zatím. OTEC Eduardo Júlio Santos Magalhães (*1935) je velice inteligentní, příjemný muž, stále mladík, jak o sobě prohlašuje, který pracuje pro portugalské ministerstvo kouzel jako vedoucí odboru pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci, kam ho to lákalo hned od ukončení školy. A byl dostatečně ambiciózní, aby to dotáhl celkem vysoko. MATKA Calista Abreu Correia Magalhães (*1942) je vysoká černovláska, z kouzelnické rodiny, a původně nastoupila na portugalské ministerstvo jako Eduardova asistentka. Moc dlouho tam nevydržela, protože se za několik měsíců narodil Resin STARŠÍ BRATR Mário Valente Correia Magalhães (*1962), nyní velice charismatický mladík, který se vydal v otcových stopách. Má vážný vztah a je svatba na spadnutí, což Calistu velice těší. S Máriem si Resa rozumí asi nejvíce, ačkoliv přirozeně zbožňuje všechny své sourozence. Po Terese přišla na svět její MLADŠÍ SESTRA Ofélia Teodora Correia Magalhães (*1968), která studuje v Krásnohůlkách, ale příliš jí to kouzlení nejde a baví ji hlavně bylinkaření a zahradničení a je věčně zalezlá buď právě ve skleníku, na zahradě anebo v knihovně. MLADŠÍ BRATR Valério Cruz Correia Magalhães (*1972) je rodinný vtipálek, kterého je nutné mít vždycky na dohled, jinak jeho tichost neznačí nic dobrého. Je to rozhodně dobrodruh a už teď ví, že bude v budoucnu cestovat. (Zatím) posledním přírůstkem je NEJMLADŠÍ BRATR Félix Rúben Correia Magalhães (*1976), který se k neradosti všech většinou drží za zadkem Valériovi a zdatně mu v lumpárnách sekunduje.

Mimo rodiče a sourozence samozřejmě nesmíme zapomenout na sestřenku Leticiu McCrimmon (odkaz na kartu), jejíž otec je starším bratrem toho Teresina. Teresa má Letty ráda a vlastně i byla trochu důvod, proč se na výměnný pobyt tak vehementně hlásila.

Až po konci revoluce si Teresa připustila, že se asi zamilovala do Alarica Tremletta, svého času náramně angažovaného rebela. A asi z té euforie nad koncem krutovlády se jim 9. 9. 1985 narodil syn, Ezekiel Jaime. Teresa má takový dojem, že to s ním (vzhledem k její i Rickyho povaze) bude ještě veselé.

Teresa se už odmala projevovala jako velice zvídavé dítě, které se nespokojilo s malým vysvětlením a s Máriem se často předháněli v tom, kdo z nich dřív dovede rodiče k šílenství svými neustávajícími otázkami. Pravda je však taková, že při nabírání nových znalostí otec Teresu naopak povzbuzoval a podobně jako Mário se i ona brzy naučila nejdříve francouzsky a později i anglicky. Mít za tátu vedoucího mezinárodního odboru se někdy vyplácí, navíc jazyky Resu vždycky bavily. S nástupem do Krásnohůlek tedy neměla problém, byť v té době ještě možná nemluvila úplně plynule, ale vzhledem ke své umanutosti to rychle dopilovala. A to se nějakou chvíli myslelo, že se do Krásnohůlek nepodívá, poněvadž první projev magie si u ní dal docela načas. Ale to víte, když máte vážně, vážně chuť na ten maminčin ovocný koláč, který nechávala vychladnout na té nejvyšší polici, na kterou jinak nedosáhnete…
V Krásnohůlkách se nicméně Terese dařilo, jak po školní stránce, tak i po té sociální. Je tedy nutno přiznat, že přeměňování jí moc nevoní a sem tam jí nějaké to kouzlo ujede, ale zatím se to vždycky vstřebalo. Nicméně přestože ji docela fascinuje zvěromagie, z bezpečnostních důvodů se do ní pouštět nehodlá.
Dalo by se očekávat, že vzhledem k dobrým studijním výsledkům bude Teresa šprtka, co leží jen v knížkách, ale vůbec to tak není. Přestože nikdy neměla problém s tím, aby strávila odpoledne o samotě, taky většinou byla Resa ta, která ty méně hovorné zatáhla do hloučku, aby nebyli tak sami. Zažrala se do famfrpálu a společně se svým kamarádem Étiennem působila na pozici střelce. Spolu s Étiennem byla taktéž vybrána, aby se zúčastnila výměnného pobytu v Bradavicích, což byla velice fajn vyhlídka, zvláště když tam měla sestřenici. Přestože měla původně v plánu se na francouzské zkoušky vrátit, nenechala se zahanbit Étim, a ačkoliv na rozdíl od něj famfrpál neomezila, o moc hůř vlastně nedopadla. V podstatě měla známky skoro stejně, jen v jiných předmětech.
Kvůli všemu tomu učení a dohánění však školní rok utekl docela rychle, stejně tak rychle upláchly i prázdniny a po nich mohl nastoupit nový školní rok, tentokrát v nové škole, kam se Teresa dosti těší, jen je otázka, jak se jí tam povede.
Herní historie: A vedlo se náramně! Tedy - alespoň ze začátku. Pak to tak nějak šlo z kopce, když začala naplno plát smrtijedská hrůzovláda. Teresa se ještě stihla účastnit ne-zcela-legálních závodů na košťatech, kde se nejen poprvé setkala s Rickym, ale také se tu její neutralita převážila směrem k rebelům. S Alaricem se posléze potkala ještě několikrát, přičemž možná trochu přeskočila jiskra (haha). Každopádně jestli měla Teresa ještě nějaké pochybnosti o tom, zda by měla otevřeně vyjevit svůj nesouhlas vůči panujícímu režimu, to všechno zmizelo po událostech v květnu 1983 na bradavickém famfrpálovém hřišti - při útoku zmrdijedů totiž zahynul její nejlepší kamarád, Étienne. A pak už to jenom nabralo obrátky, které vyvrcholily na konci září, kdy byli černooděnci definitivně rozprášeni. A Teresa taky určitě přispěla.
A pak? Pak najednou všechno zvolnilo, Teresa občas našla v posteli lišku... Dokonce i Alarica vzala na návštěvu do Portugalska za rodinou! Ale další návštěvu už Teresa absolvovala sama. Tedy... bez Rickyho, který se jí následující ráno jen smál, aniž by tušil, že ho ten smích za chvíli přejde. A i když si ani jeden nebyl zpočátku vůbec jistý, co budou dělat, nakonec zjistili, že to nějak půjde... kór se společným příjmením!

S C H O P N O S T I

LÉTÁNÍ 7/10
LEKTVARY 4/10
TALENT OPČM, KF

NAUČENÁ KOUZLA
100 %: Accio, Alohomora, Expecto Patronum, Lumos/Nox, Wingardium Leviosa
3. úroveň: Avis, Multicorfors, Povzbuzující kouzlo, Protego (Maxima), Silencio, Zateplovací kouzlo
2. úroveň: Cantis, Confundo, Dolévací kouzlo, Episkey, Expelliarmus, Finite Incantatem, Klopýtací kletba, Riddikulus, Ševelissimo, Ukaž mi cestu
1. úroveň: Abeo Cultivare, Awinio Radix, Bombarda, Bona Hasamentu, Conjuctivitus, Crinus Muto, Pulírexo, Rennervate, Repello Inimicum, Revelio, Specialis Revelio, Zahlazovací kouzlo

NAUČENÉ LEKTVARY
Anti-akné, Kamarádský koktejl, Pomáda z plísňáčka, Postaršovací lektvar, Škytací roztok, Uklidňující lektvar, Vlasyzvedající odvar


M A J E T E K
• školní uniforma a pomůcky
• pár ušitých věcí od Étienna
• koště Stříbrný šíp
• hůlka – javor, žíně jednorožce, 9 a ¾ palce, poddajná
• svého času to byla ještě velemyš obláčková zvaná Baguette, která patřila dříve Étiennovi, ovšem před nedávnem se odebrala za duhový most najít svého původního pána


Z K O U Š K Y
• Francouzský ekvivalent NKÚ skládala jako Étienne o rok dříve, z přeměňování měla P, z obrany a dějin Vynikající a zbytek Nad očekávání, takže byla ve výsledku náramně spokojená.
• Při studiu v Bradavicích se přihlásila ke zkouškám OVCE, které všechny zvládla na Vynikající, černý puntík tam dělá pouze přeměňování, ze kterého měla opět Přijatelné.