CELÉ JMÉNO Margaret Andrews
DATUM NAROZENÍ 14. 9. 1967
NÁRODNOST skotská
KOUZELNICKÝ PŮVOD smíšený
ŠKOLA Bradavice/Havraspár
momentálně jako magizooložka spolupracuje s Ivory Craneovou na ochraně ohrožených kouzelných tvorů

HŮLKA
jasan - žíně jednorožce - 15 palců - poddajná

Přestože to dlouho vypadalo, že Peggy bude připomínat přerostlého skřítka, skrz pubertu se celkem vytáhla a nyní je vysoká necelých sto sedmdesát pět centimetrů. Čili přesně o dva centimetry více než její drahý tatínek, což ji náramně baví. Jeho už tolik ne. Ale Peggy si celkově se svým otcem není podobná a na první pohled je znát, že její neznámá matka není zřejmě tak úplně rodilá britka.
Peggy se v průběhu let sice trochu zaoblila, ale žádná velká sláva to není. Vždycky měla tendence být spíš takové to vyžle a ono se to moc nezlepší, když je člověk navíc neustále v pohybu a kolikrát nemá čas se pořádně najíst. Ale nikdy si nestěžovala a vlastně byla celkem ráda, že se nevyvinula tak, jako některé její bývalé spolužačky.
Ostré rysy v obličeji často změkčuje úsměvem, který nemá problém promítnout do čokoládově hnědých očí. Mračit se ovšem taky umí, ale to už je potom jasné, že je zle, protože to často nedělá. Nejvíc pyšná je na svoje dlouhé husté vlasy, které se jí vlní téměř až k pasu. Nejčastěji je mívá rozpuštěné, případně si je splete do rychlého postranního copu.
Peggy se dřív velmi ráda strojila do šatů a sukýnek, nicméně postupem času její oblečení přešlo hlavně v pohodlnost a funkčnost. Při té správné příležitosti se ale dokáže i vyšvihnout a stejně tak nemá problém se i hezky nalíčit. Na doplňky nedá, protože jí většinou překážejí při práci, ale občas se jí kolem krku objeví stříbrný medailonek.
FACECLAIM Oona Chaplin (bývala Teilor Grubbs)

Peggy se od dětských let celkem dost povahově posunula. Zatímco dřív bývala vzorná tatínkova dceruška, poslední roky v Bradavicích ji tomu poněkud odnaučily. A možná tak trochu i přátelení se s Harlee… Dokonce ani to courání po večerce už jí tolik nevadilo, pokud sebou tedy přirozeně měly dostatek světla, protože na hůlky se občas nedalo spolehnout, že. Ačkoliv teď už takovou hrůzu ze tmy nemá, stejně jí nedělá dobře. Ale lekavá už není.
Peggy se vždycky všem snažila dělat radost a víceméně jí to zůstalo i dodnes, ale už to není za každou cenu. Někdy to zkrátka nejde a nemůže se člověk zavděčit všem, jakkoliv by to chtěl. Ale Peggy zjistila, že je taky nutné myslet i na sebe a někdy je úplně v pořádku vzít ohled především na ni samou. Nicméně to neznamená, že by se z ní stal sobec, to rozhodně ne. Pořád má tak nějak problémy říct si komukoliv o pomoc a raději si svoje problémy vyřeší své pomocí, i když naopak s tím problém většinou nemá. Je však ale dosti vytrvalá a houževnatá, takže nakonec se k nějakému konci dobere, ať to trvá jakkoliv dlouho. Nemá tendence jen tak něco vzdávat.
Po otci podědila sklony k sarkasmu, ke kterému se často uchyluje hlavně jako k obrannému mechanismu, ale někdy jí to ujede i jen tak. Ve vážných chvílích ne, v těch má naopak sklony se jen tak nenápadně vypařit, než aby něco řešila. Strašně nerada někomu ubližuje a pokud k tomu náhodou dojde, vždycky tím raní i sama sebe a pak se tím dlouho trápí. Což možná je trochu v rozporu s výše řečeným, ale hej, Peggy se učí to ukočírovat tak, aby z toho nebyla zbytečně v depresi.

ZAJÍMAVOSTI
• V úplné tmě jí pořád není moc příjemně a celkově se radši zdržuje na světle a sluníčku.
• Jméno Margaret má po babičce, ale nikdy jí nikdo neřekl jinak než právě Peggy.
• Každé druhé ráno chodí běhat.
• I když mnohem radši má plavání.
• Nejradši pije podomácku udělaný pomerančový džus. I když ten dýňový mu šlape na paty.
• Ve škole si oblíbila Péči o kouzelné tvory a Dějiny čar a kouzel.

SYN Ian Andrews, 4. 4. 1987
Omyl, jak svému synkovi Peggy láskyplně přezdívá, nečekaně nebyl v plánu. Zatvrzele odmítá přiznat jeho otce a nikoliv proto, že by to nevěděla. Ví to, ale protože to byla jednorázovka na uchlácholení žalu, který vznikl po odmítnutí Harlee, nikdy to nebrala jako vážnou věc. Ian je drobný hnědovlasý klouček, který je už od miminka velice napřed a je jasné, že z něj vyroste kouzelník. Peggy ho nadmíru zbožňuje a jen nerada se od něj, byť na chvilku, odlučuje.

TATÍNEK John Andrews
31. 8. 1939, bývalý bystrozor, nyní odeklínač
Nejmilovanější tatínek, největší cynik pod sluncem. Přehnaně ochranářský, neumí zaplétat nic složitějšího než jednoduchý cop, ale Peggy by ho stejně nevyměnila ani za nic. Pochází z mudlovské rodiny a vystudoval v Nebelvíru. Relativně dlouho se pak živil jako bystrozor, než byl v rámci ministerské čistky v tichosti propuštěn kvůli mudlovskému původu. To ho sice na nějakou chvíli zdrchalo, ale teď už svým nezdolným negativismem oblažuje své spolupracovníky u Gringottových, kde našel práci jako odeklínač.
Výškou dosahuje spodní hranice průměru, postavu má lehce robustní, a i když si polovinu cesty stěžuje, rád si s Peggy ráno zaběhá a celkově mu nedělá problémy se udržovat v kondičce. Blond vlasy mívá sčesané dozadu a už mu mezi nimi sem tam prokvétá stříbro. Peggy se ohromně baví tím, že se tatínkovi pokouší dohazovat potenciální partnerky, tatínek jejími snahami už tak pobaven není.
Je to cynik a rád kolem sebe hází sarkastickými hláškami, kterými se špičkuje hlavně s Ianem, ovšem Peggy tatínka podezřívá, že je to jenom póza a ve svém jádru má vlastně všechny rád.
Když mu Peggy oznámila (tedy, když za ním s brekem přišla), že z něj bude dědeček, sice si chvíli myslel, že to s ním šlehne, a pak že někoho zabije, ale nakonec se celkem uklidnil - za vydatného přispění Iana s Norou. Malého Ianíka si ovšem oblíbil, ačkoliv zprvu si to vůbec nechtěl přiznat.

Peggy měla těžký začátek do života, ačkoliv si na to ona sama vůbec nepamatuje. Ne, neumřela jí maminka po porodu, na takové drama pisatelku neužije, ale maminka byla pro Peggy vždycky spíš takovou mlhavou postavou, o které tatínek nikdy moc nemluvil. Pravda totiž je, že byla nejspíš až moc mladá a John si to vysvětluje tak, že v ní zkrátka něco zkratovalo a tak svým povinnostem radši utekla, než aby se s nimi poprala a postavila se jim čelem. Na výchovu Peggy zůstal tedy sám, a ač s tím zprvu bojoval, díky pomoci nejbližších to zvládl vlastně celkem dobře.
To, že nemá maminku, jako jiné děti, Peggy nikdy příliš netrápilo, protože samotou nikdy netrpěla, a i když jí později začalo být divné, že jedna rodičovská figura v jejím životě chybí, po tatínkově jemném vysvětlení to prostě vzala na vědomí a bylo.
Dětství tedy měla relativně normální, tedy tak normální, jaké může být se sarkastickým tatínkem. Vyrůstala na takovém zvláštním pomezí mezi kouzelnickým a mudlovským světem – veškerá rodina byla mudlovská, a ačkoliv prarodiče logicky byli se světem magie víceméně obeznámeni, zbytek už ne, a tak k tomu John zprvu přistupoval, že Peggy o kouzelnickém světě vyprávěl pouze tak, že to všechno vydával za pohádky na dobrou noc, aby se nemusel strachovat, že vzdálenější rodinu nebo dceřiny kamarády jednou navštíví obliviator. Měl to štěstí, že Peggy začala projevovat magii až později v rozumnějším věku, tak to bylo snazší na vysvětlení a ona neměla problémy pochopit, že ty pohádky jsou vlastně skutečné, ale věci v nich jsou děsně tajné, a tak o nich nemůže mluvit jako by to byla hotová věc. Sice ji to mrzí, že se nemůže nikomu moc svěřit, ale stačí jí, že si nemusí dávat pozor před babičkou s dědečkem a strýčkem Ianem, ke kterému si kouzla našla svoji vlastní cestu.
Co se týče samotného prvního Peggyina kouzla… to se tak jednou opět vydala na zkoumání po zahradě, ačkoliv jí to tatínek výjimečně výslovně zakázal, protože na sobě měla parádní šaty na návštěvu. Přirozeně na nich po chvíli nebylo místo čisté, což Peggy zděsilo, když si to uvědomila. Jenže když přiběhla dovnitř s pláčem za tatínkem, který se zrovna upravoval, aby mohli vyrazit, šaty měla čisté. Nechápala to a z návštěvy nakonec nebylo nic, protože jí tatínek nejdřív prozradil, že svět kouzel skutečně existuje, a pak ji vzal na Příčnou ulici.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec? Ale kdež, vždyť všechno teprve začíná.
Herní historie: Přestože několik prvních let jezdila Peggy na Vánoce a jarní prázdniny domů, z Bradavic byla veskrze nadšená. Pravda, zklamalo ji, že se v celém tom velkém hradě nenacházel žádný pořádný bazén, ale vynahrazovala si to o to víc běháním. Byla také zařazena do famfrpálového týmu jako náhradník a posléze se vinou nešťastné shody náhod dostala i do hlavní sestavy. Jako odrážečka. Což byla pro její protihráče fakt smůla, protože během jednoho zápasu zvládla na ošetřovnu poslat celkem čtyři lidi… a ani se o to zvlášť nesnažila. Peggy nicméně měla na tuhle brutální hru moc měkké srdce, takže jakmile se zase nasbíralo dostatek náhradníků, velice ráda pálku předala zase dál.
Prakticky hned po nástupu do školy se spřátelila s Harlee, jak by taky ne, když spolu byly nejen v ročníku, ale i v koleji… Peggy s Harlee absolvovala nesčetně výletů, nesčetně průšvihů, ale i nesčetně naprosto skvělých zážitků, a tak snad ani nebylo divu, když k sobě začaly mít tak nějak blíž. Jenže Peggy to považovala spíš za dětské blbnutí, takže když jí Harlee na konci studií navrhla, jestli by to spolu nezkusily doopravdy, Peggy zpanikařila a skoro beze slova zmizela. Ne úplně, přirozeně se rozloučila, vymluvila se na studium magizoologie, ale bylo jasné, že problém vězel někde jinde.
Jenže než se Peggy do té magizoologie mohla skutečně zabrat, vyskytl se takový jeden problém. Tak nějak totiž zjistila, že ten jeden večer, kdy poté, co odmítla Harlee, zkroušeně seděla v Duze u sklenky něčeho rozhodně alkoholického, a zanechal tak trochu následky… Peggy se tomu nicméně rozhodla postavit čelem, protože si za to koneckonců mohla sama, a nějak se s tím zvládla vyrovnat. Sama. Tedy s otcem a strýčkem s tetou, kteří jí poskytli azyl, aby nemusela čelit nikomu známému. Ne že by se styděla, ale…
Nicméně v mezičase pracovala na svém vzdělání, a i když s praxí to tak žhavé nějakou dobu nebylo, po narození Iana se do toho mohla s gustem vrhnout. Začala spolupracovat s Ivory Craneovou, která se specializuje na ohrožené druhy kouzelnických zvířat, a kdykoliv může, bere si Iana v šátku sebou. Přece jenom, její táta pořád pracuje a tetu na hlídání nemůže zneužívat donekonečna.
Stejně jako se donekonečna nemůže vyhýbat všem známým…

SCHOPNOSTI

LÉTÁNÍ 3/10 LEKTVARY 7/10 přemisťování čtení a psaní mladším futharkem věštění z run čtení a psaní oghamem výroba runových amuletů

TALENT Kouzelné formule +1 přeměňování +1

NAUČENÉ LEKTVARY
dokrvující lektvar - drmolící dryák - lektvar na léčení vředů - lektvar procitnutí - lektvar proti kašli - lektvar vytrvalosti - matoucí utrejch - mnoholičný lektvar - nápoj euforie - pohodový odvar - postaršující lektvar - protijed na málo běžné jedy - sršící roztok - škytací roztok - uklidňující lektvar - uspávací lektvar - vlasyzvedající odvar - vydří tonikum

NAUČENÁ KOUZLA

PŘEMĚŇOVÁNÍ Anapneo Avis Balit! Colovaria Densaugeo Draconifors Ducklifors Duro Engorgio Episkey Evanesco Herbifors Incarcerous Incarcifors Mustelfors (+1) Polštářové kouzlo Reducio Rennervate Reparifarge Reparo Snufflifors Voluma Tesamentum Vulnera Sanentur

OBRANA PROTI ČERNÉ MAGII Bombarda Cave Inimicum Confundo Expecto Patronum Expelliarmus (+1) Expulso Glacius Incendio Koktací kletba Mdloby na tebe Periculo Petrificus Totalus Protego (Maxima) Reducto Relashio Repello Mudletum Rictusempra Salvio Hexia

KOUZELNÉ FORMULE Alohomora Aresto Momentum Aquamenti Awinio Radix Cantis Carpe Retractum Cedníkové kouzlo Colloportus Dolévací kouzlo Glacius Finite Incantatem Flagrate Lumos (+1)/Nox Incendio Pečetící kouzlo Portus Povzbuzující kouzlo Pulírexo Tergeo Ukaž mi cestu Wingardium Leviosa