Protože Jordan svého přítele ještě nikdy bez nálady neviděla, nemohla souhlasit s tím, že dokáže být i mrzutý a nesnesitelný. "V tom případě se ho zeptám." Mrkla na Archieho pobaveně a ušklíbla se. Archibald byl pro ní takové sluníčko, které se usmívalo a v jeho přítomnosti se vždycky cítila dobře a měla nucení se neustále usmívat.
Když jí Archie ujistil, že na něco takového se nemusí vůbec ptát, tentokrát to byla JD, který se rozzářila jako sluníčko. "Budeme pořádat párty?" optala se děsně vážně, i když to tak nemyslela. Ve svém stavu totiž alkohol pít nemohla, i když jí čas od času sklenka vína a nebo dobré pivo chybělo, no. "Myslíš, že bych mohla poprosit o hrnek kávy?" pousmála se po chvíli nevinně. Kávu si totiž nemohla odpustit ani teď sic věděla, že moc kofeinu pro to malé asi taky nebude dobré. Taky proto kafe čas od času omezovala, ale protože na něm byla celkem závislá, nemohla ho přestat pít ze dne na den. A navíc, občas to přeci nevadilo.
Nu a pak přišlo téma na jejího bývalého snoubence a Jordie na chvíli zalitovala, že to téma vůbec nakousla. Vždyť, kdyby mu to neřekla, přeci by se nic nestalo, ne? Pomalu se natáhla, aby mohla vzít Archieho za ruku. "Vrátil se," vydechla a nevědomky přitom stiskla Archibaldovu ruku o něco silněji. Ze začátku se Jordan návratu svého bývalého snoubence děsila, protože si nebyla jistá, jestli ho pozná někdo další, což se naštěstí nestalo. "Učí v Bradavicích, tenhle rok prvně." Přiznala nakonec, protože chodit kolem horké kaše stejně nemělo smysl. Jen některé určité informace hodlala vypustit - třeba to, že její bývalý snoubenec je vlkodlak a to je vlastně důvod, proč jí opustil. A už vůbec mu nehodlala říkat, že pro něho připravuje vlkodlačí lektvar a že s ním jeden z těch úplňků strávila ve své šakalí podobě.

_________________

Archibald se zatvářil pobaveně a potřásl hlavou - jen ať se Alfreda jeho drahá klidně zeptá, sluha jí určitě potvrdí, že... No, vlastně nepotvrdí. Alfred by si totiž nedovolil o mladém panu Forsythovi říct křivého slova, přestože věděl, že by ho za to Archie rozhodně nijak nepotrestal.
Když se na něj Jordan tak vážně zadívala a zeptala se, jestli budou pořádat party, Archie nasadil stejně vážný výraz a přikývl. „To je snad jasný, ne?“ prohodil, ale pak už se neovládl a pobaveně se zachechtal. Už se viděl, jak pořádá party, zrovna on. Ne že by se nedokázal bavit, ale nebyl ten typ člověka, co si zval přátele a přátele přátel domů, aby se tam mohl opít a dělat binec. Ne, to nebyl jeho styl. Navíc ho nebavilo takové večírky organizovat.
Usmál se, když se Jordan ozvala s tím, že by si dala kávu, a s jiskřičkami pobavení v očích se na ni zadíval. „Ale jistě, má drahá,“ zazubil se. „Řeknu Alfredovi,“ přislíbil a napadlo ho, že je snad Jordan rozumná a nepije tolik kávy, jako dříve, protože jejich mrněti by to nemuselo dělat dobře. Neptal se, protože jí v tomhle směru věřil.
Řeč se po chvíli stočila k Jordaninu bývalému snoubenci a Archie se chtě nechtě krapítek zakabonil. Ne že by mu vadilo hovořit o minulosti, nebo že by snad žárlil, jen prostě... existovala mnohem příjemnější témata. Byl ale rozhodně rád, že se JD rozhodla být k němu upřímná a svěřila se mu - tohle Archibald uměl ocenit. „Oh,“ vypadlo z něj nejprve, snad aby získal trochu času k přemýšlení nad tím, co dalšího by měl říci. Nakonec se docela stručně zeptal: „A?“ a tázavě povytáhl obočí. Chtěl, slyšet víc, chtěl, aby se Jordan trochu rozpovídala. „Já myslel, že... že se mu něco stalo,“ podotkl, protože když mu o něm prve vyprávěla, nabyl toho dojmu.

_________________

I když to nešlo moc dobře, Jordan se snažila tvářit vážně. "Výborně. Takže na kdy plánujeme první?" Nevydržela to moc dlouho a nakonec se pobaveně uculila. Ani ona nebyla člověk, který by nějakým způsobem podobné akce zbožňoval. Jakékoliv podobné čistokrevné sešlosti ignorovala, a pokud to bylo možné, byla v práci. Což byla tedy pokaždé, no.
"Děkuju," broukla potěšeně a natáhla se, aby svému příteli mohla dát pusu jako poděkování. Bylo jedině dobře, že si o kafe řekla v čas, protože se brzy začalo řešit něco, co nechtěla vytahovat, jenže jí zase nepřišlo dobré, aby svému příteli lhala. Nemělo by to smysl, nakonec by se to dost možná stejně dozvěděl a ona měla pocit, že tohle bylo správné. Navíc, Archibald byl někdo, na kom jí opravdu záleželo a tak trochu se bála, že by ho mohla třeba ztratit, kdyby mu lhala.
Jordan po dotázání se mlčela, protože si nebyla jistá, co přesně by mu měla říci, když nechtěla o svém bývalém snoubenci toho tolik vyzradit. Přeci mu slíbila, že nic neřekne. Nikomu. "Já taky, Archie." Přiznala, protože když jí jeho rodiče sdělovali, že je teď už tedy Derek fuč, myslela si, že je po něm nebo něco takového. "Ale pro nás se nic nemění. Nikdo se nedozví, že je zpátky." Vyhrkla rychle, snad aby ujistila hlavně sebe, i když věděla, že se vlastně nemá čeho obávat. Derek nechtěl, aby kdokoliv věděl, že je zpátky, vypadal úplně jinak a šlo ho poznat jen stěží. "Dokonce si změnil i jméno," dodala, protože tohle ještě říci mohla. Proč, to už však říkat nechtěla, a proto doufala, že se na to vlastně ani nezeptá sic tušila, že něco takového asi nenechá být.

_________________

Archiemu pobavením zacukaly koutky úst. „Na dnešek přece, ne?“ prohodil v odpověď na její otázku a vycenil zoubky v širokém úsměvu. „Spontánní akce jsou prý vždycky nejlepší, ty plánované za moc nestojí,“ poučil ještě svou drahou polovičku důležitě. Faktem ovšem bylo, že se o těchhle slovech přesvědčil na vlastní kůži hned několikrát - všechny akce, které byly spontánní, byly skvělé, zatímco plánované večírky obvykle za moc nestály. A netýkalo se to jenom večírků, ale třeba i cest do zahraničí.
„Nemáš zač,“ uculil se na Jordan, když mu poděkovala za kafe a dala mu pusu - v ten okamžik opět zazářil jako plutonium, protože si zkrátka nedokázal pomoci.
Když mu pak Jordan velmi stručně sdělila, jak se to má s jejím přítelem, Archibald se zakabonil. A že se zrovna takhle tvářil jen málokdy. „Aha,“ zamumlal a zamyšleně nakrčil čelo, přičemž se nepřestával mračit. „On má... nějaké problémy se zákonem, že si musel změnit jméno?“ zeptal se po chvilce, protože mu to nedalo. Proč by si jinak člověk měnil jméno? Z hecu určitě ne, za tím musel stát nějaký větší problém a Archibald si momentálně Petera představoval přinejmenším jako masového vraha. Nebo se snad nějak zapletl s rebely a teď měl problémy s ministerstvem? „Proč se vůbec vrátil?“ zeptal se ještě. Nežárlil, to ne - Archie si byl celkem jistý, že Peter není v tomhle směru žádná hrozba, spíš se jenom bál, aby Jordan neublížil. Pokud to byl nějaký kriminálník, pak Archie nechtěl, aby se s ním stýkala. Jenže co mohl nadělat, když oba učili v Bradavicích? A dovolil by Brumbál vůbec, aby někdo takový ve škole učil?

_________________

"Ale já tady nemám žádné vhodné oblečení," vykvikla naoko zděšeně, protože jako správná žena se přeci musela starat o to, jak by na případném večírku vypadala. Ne že by tyhle šaty nebyly na podobné akce vhodné, ale když už se někam Jordan připravovala, většinou vyházela celou skříň se svým oblečením. Zvláště v případech, když se na ty případné akce, schůzky či tak něco, těšila. "S tím však musím souhlasit," pokývala pak, protože také stála za tím, že plánované akce za moc věcí nestojí.
"Mám," mrkla na svého přítele s menším úsměvem. Byla mu za všechno vděčná, hezky se o ní staral a JD si moc dobře uvědomovala, že ho skutečně miluje a nechce ho nikdy ztratit.
A pak tu byl její bývalý snoubenec. "Ne, to ne." Vyhrkla rychle, protože nechtěla, aby si o něm Archibald myslel něco ošklivého. Stále jí totiž na Derekovi záleželo, přeci jen, pár let zpátky spolu měli plánovanou budoucnost. "Prostě.. musel, Archie. Ne kvůli tomu, že by někoho zabil nebo tak, ale okolnosti ho k tomu donutily," JD si byla vědoma toho, že málem někoho Derek zabil, ale bylo to jen málem. Jeho bratr žil, a to bylo důležité.
Jordan si povzdechla a pokrčila rameny. "Stýskalo se mu po zdejších zemích?" nakrčila čelo, jak se snažila usilovně si rozmyslet, co dalšího by asi tak mohla říci. Vrátil se totiž hlavně kvůli vlkodlačímu lektvaru, což Archiemu logicky říci nemohla, protože by to vedlo k tomu, že je Derek vlkodlakem. "Já ti moc věcí k tomu říct nemůžu, Archibalde. Slíbila jsem mu to." Vydechla nakonec, i když to přiznání pro ní nebylo zrovna dvakrát snadné. Jenže JD se vážně snažila dodržet to, co slíbila.

_________________

Archie se pobaveně culil a kroutil hlavou, když Jordan prohlásila, že tu přece na večírek nemá žádné vhodné oblečení. „Nestačí to, co máš na sobě? To ti totiž moc sluší,“ mrknul na ní, jenže chování žen a jejich trávení půlky dne v koupelně nechápal ani on, majitel geniálního mozku. Na pochopení žen byl kdejaký génius krátký.
Když ho Jordan ujistila, že Peter nikoho nezabil a jméno si musel změnit kvůli tomu, že ho k tomu donutily okolnosti, Archibald trošičku pookřál. „No dobrá,“ zamumlal s přikývnutím a víc se nepokoušel zjišťovat, protože tušil, že by to stejně nikam nevedlo. „To nevadí, jsem rád, žes mi řekla alespoň něco,“ pousmál se nakonec, i když ještě pořád vypadal docela zamyšleně. Bylo jasné, že mu nějakou dobu bude tenhle Peter vrtat hlavou.
„Teď to kafe, hm? Najdeme Alfreda,“ broukl nakonec, věnoval Jordan úsměv a natáhl se k ní pro letmý polibek. „Určitě bude rád, že tě tu vidí,“ dodal a nemyslel to ani trošičku ironicky - Alfredovi se určitě uleví, když zjistí, že se Jordan rozhodla mladého pána navštívit. Archie energicky vstal a natáhl k JD ruce, aby jí pomohl na nohy. Ještě před chvílí energii postrádal, ale když tu teď byla jeho drahá polovička, zase měl energie až až a zářil opět jako sluníčko.

_________________

Jordan se pobaveně ušklíbla a zakroutila hlavou. "Nestačí," pokrčila s nevinným úsměvem. "Víš jak dlouho trvá vybrat si správný oblečení na večírek? S tím už bych teda asi měla začít hned, abych to do večera stihla," broukla na oko vyděšeně než se rozesmála. Pravdou však bylo, že když se chtěla JD líbit, opravdu stála u skříně s oblečením klidně i několik hodin, dokud nebyla se svým vybraným kusem spokojená.
Jelikož se Archibald na nic více o jejím bývalém snoubenci nevyptával, Jordan se vděčně pousmála. Byla totiž ráda, že se na nic dalšího neptá, jelikož by mu stejně odpovědět nemohla a tím pádem by jí to o to více trápilo. Vážně, nechtěla Archiemu něco zatajovat či mu lhát, i když se jí občas menší lži zdáli lepší než krutá pravda. "Děkuju," špitla pak, aby dala najevo, že je opravdu ráda a pousmála se. Tohle považovala za vyřešená, i když tušila, že Archie o Peterovi ještě nějakou dobu přemýšlet bude.
"Rozhodně," kývala rychle hlavou, protože na kafe ona slyšela, a když se k ní natáhl pro polibek, lehce se začervenala. "Myslíš?" Alfred Jordan nijak nevadil, naopak si ho celkem oblíbila. "Mimochodem, mám tě pozdravovat od mé matky. Prý by tě zas ráda viděla," pousmála se, když s pomocí svého drahého vstala. Nezapomněla ho chytit za ruku, protože mu chtěla být prostě co nejblíže. "Otec.. je pořád stejný. A říkal, že když budeš chtít přijet k nám na návštěvu, nebude se tam vyskytovat," zašklebila se. Pravdou však bylo, že se Julius snažil akceptovat, že je jeho dcera těhotná s nečistokrevným kouzelníkem, ale věděla, že mu to bude trvat hodně dlouho, než si na to zvykne úplně. "A ještě nějak musím vymyslet, jak to říci mému bratrovi," vydechla po chvíli zamyšleně. Neměla nejmenší ponětí, jak by na tohle mohl Nath zareagovat a doufala, že to nebude moc hrozné.

_________________

„No, nevím,“ zakroutil Archie pobaveně hlavou, protože tohle byla jedna z mála věcí, které opravdu nevěděl. Nikdy s žádnou ženou nebydlel a neměl nejmenší tušení, jak dlouho jim trvá vybrat vhodné oblečení na večírek. Nebyl si jistý, jestli to vůbec někdy chce zažít, stačilo mu to z vyprávění ženatých kolegů...
Když mu Jordan poděkovala, vlídně se pousmál a jen mlčky přikývl, aby dal najevo, že její slova slyšel a bere je na vědomí. „Nemyslím, vím,“ odvětil pobaveně, jakmile se řeč stočila k Alfredovi. Trošku se ale zakabonil ve chvíli, kdy Jordan zmínila svého otce. „Mrzí mě, že se chová takhle, ale... Asi má pravdu a bude nejlepší, když se nebudeme vyskytovat pod jednou střechou, až někdy půjdu navštívit tvou matku,“ zamumlal. „Můžeš jí vyřídit, že si na ni určitě někdy v blízké budoucnosti udělám čas,“ dodal a pousmál se. Jeho skoro-tchyně byla docela fajn a Archiemu nevadilo trávit čas v její společnosti, obzvlášť pokud nehrozilo, že se tam potká s Juliem McLarkenem...
„On to ještě neví?“ zeptal se docela překvapeně, když Jordan zmínila svého bratra. „No, kdybys chtěla, abych byl u toho, tak mi to řekni,“ pousmál se. Jejího bratra vůbec neznal a netušil, jak by se k informaci, že je jeho sestra těhotná s nečistokrevným kouzelníkem, mohl postavit. Jestli byl alespoň trošku po Juliovi, tak to pravděpodobně nevezme dobře.
Archie sevřel Jordaninu ruku ve své dlani a společně s ní pak zamířil napříč chodbami rozlehlého sídla, aby našel Alfreda kvůli kávě. Nijak ale nespěchal, spíš se tak loudal prázdným domem a užíval si společnost své drahé polovičky, která mu tolik chyběla, a tu a tam se na ni sluníčkovsky uculil.

_________________

"Tak to se ti brzy podaří zjistit," ušklíbla se pobaveně a šťouchla svého přítele do žeber, ze srandy takže ne nijak silně. Hold muži na podobné věci nebyli, zato ženy a oblečení, to bylo něco. Jordan nákupy milovala, a i když šla vždycky s tím, co si chce koupit, nakonec odešla s úplně něčím jiným a minimálně čtyřmi taškami navíc, no.
JD se spokojeně uculila, když se řeč stočila k Alfredovi. Ten chlápek byl vážně milý. "Mně je to taky líto, Archibalde. On se s tím jednou smíří, ale bude to trvat dlouho. Má pocit, že jeho výchova selhala." Přiznala pak s pokrčením ramen. Vážně, k něčemu takovému nebyla vedena a už od malička věděla, k čemu má být jednou předurčená - vzít si čistokrevného manžela, porodit dědice a být doma a pořádat čajové dýchánky a čistokrevné večírky. Ble. "Vyřídím jí to, Archie. Udělal jsi na ní vážně dojem," široce se zazubila a pobaveně na svého přítele mrkla. Nemohla uvěřit tomu, jak moc jí matka v tomhle vztahu podporovala a zastávala se jí před Juliem. Za což asi mohl fakt, že Jordan vypadala opravdu šťastně. A ona opravdu šťastná i byla.
Zakroutila hlavou, aby dala najevo, že ne, její bratr to ještě opravdu neví. "Nebyla k tomu vhodná příležitost." Svraštila obočí, protože si byla vědoma toho, že jich měla možná až moc, jenže se bála toho, že by jí ten skrček odsoudil. "Děkuju, ale myslím si, že tohle musím zvládnout sama. Nevím jak na to zareaguje a.. bojím se, že to bude podobná reakce jako u otce," přiznala pak s ne příliš nadšeným výrazem, protože toho se opravdu bála a nechtěla, aby jí Nathaniel začal nenávidět nebo tak něco. I když to tak většinu času nevypadalo, svého bratra měla opravdu ráda.
Pomalá procházka po velikém sídle s cílem najít Alfreda kvůli kávě Jordan rozhodně nevadila. Naopak si to pořádně užívala, protože mohla být svému příteli blízko a to byl skvělý pocit. Chyběl jí a ona nedokázala pochopit, jak tu návštěvu mohla oddalovat takhle dlouho. I ona se čas od času na Archieho sluníčkovsky uculila, protože byla šťastná a nejen to, byla opravdu zamilovaná.

_________________

„Hlavně, aby si na tobě nevybíjel zlost,“ zamumlal Archie starostlivě a upřel na Jordan pohled. „To ať radši dělá peklo ze života mně, já bych se s tím nějak srovnal,“ pronesl přesvědčeně. Určitě by vymyslel nějaký způsob, jak si ze života nenechat udělat peklo, inteligentní na to byl dost.
Když mu bylo sděleno, že na paní McLarkenovou udělal dojem, Archie se pobaveně ušklíbl a pokrčil rameny. „No, alespoň na někoho,“ usoudil, načež pobaveně dodal: „Očividně dělám dojem jenom na ženskou část vaší rodiny,“ a laškovně na JD zamrkal.
A co se jejího bratra týkalo? Archie se do ničeho nehodlal cpát, pokud Jordan nechtěla, takže jen chápavě pokýval hlavou a pokrčil rameny. „Dobře... Ale kdybys potřebovala oporu, tak řekni, jo?“ prohodil k ní naprosto vážně - nechtěl, aby se v rodinných problémech ráchala sama, když za ně vlastně víceméně mohl on.
Procházka domem netrvala dlouho, protože když se v dolním patře přiblížili v kuchyni, nepochybně měli šanci zaslechnout Alfreda, jak si píská nějakou melodii a občas něco prohodí k domácím skřítkům. Archie za ním tedy společně s Jordan zamířil, aby poprosil o kávu a něco na zub, a pak si s JD mohli začít užívat zbytku dne, hezky společně.

>>

_________________