Alexei se snažil moc nečervenat, což moc nešlo, ale bylo dobře, že to mohl s klidem svést na teplou vodu, pod kterou sklouzl hned po Eirlys. O proti normálnímu bazénu to byla celkem veliká změna. Alexei byl tedy zvyklý se koupat v ledových jezerech, dokonce i uprostřed zimy, protože z Ruska byl trénovaný, že. Tohle však bylo rozhodně příjemné. A navíc tu byli sami, což byla o proti těm přeplněným bazénům a tobogánům veliká změna.
"Vážně?" pobaveně se uchechtl, a pak se na ní usmál. Však on to měl úplně stejné, ale to neznamenalo, že by si z ní nemohl trochu utahovat.. "No, můžu ti nabídnout večeři u mě doma, pokud ti nebude vadit přítomnost Caleba, Connora a Valerie," pronesl krapet zamyšleně a pokrčil rameny. Že možná bylo divné, že i po rozvodu a faktu, že si vzala Valerie jeho nejlepšího kamaráda, spolu žijí v jednou domě? Je mu to nevadilo, alespoň tak mohl vídat Caleba co nejvíce to šlo. "Nicméně mě napadla večeře v Monarše, nebo v Duze," pousmál se nakonec a už nedodával, že má pro jistotu zarezervovaný salónek jak v Monarše, tak stůl v Duze. Chtěl být připravený a hlavně rozhodnutí nechat na samotné Eirlys.

_________________

Eirlys mírně svraštila obočí, když se Alexei uchechtl a zlehka po něm pleskla vodu, načež se zatvářila jako hotové neviňátko. No co, defacto si začal teď on, neměl se jí smát. Na večeři v domě, kde se pohybovala jeho bývalá žena s jejím nynějším manželem, se Eirlys nezatvářila vyloženě nadšeně, ačkoliv se to snažila trochu ovládnout. Ne moc úspěšně, ale snad se jí nelze divit. Chtěla strávit večer s Alexeiem a ne myslet na to, že se každou chvílí může střetnout s Valerií. Awkwaaard.
„Monarcha nezní špatně,“ broukla následně a se slovním vyjádřením k tomu předchozímu návrhu se jaksi neobtěžovala, však ono to z jejího výrazu nejspíš bylo dostatečně zřetelné. Protože však Eirlys nechtěla, aby to mezi nimi kvůli tomu nějak ochladlo, přisunula se k němu a uchopila ho pod vodou za ruku. „Díky za ten dnešek, zatím to byla jedině zábava,“ pousmála se, poněvadž chtěla a potřebovala, aby to věděl. A těžko říct, jestli za to mohla ta blízkost anebo to šero a ty svíčky, nicméně místo dalších slov se narovnala, naklonila se k němu a vtiskla mu krátký polibek.

_________________

| +

Alexei se zatvářil ublíženě, když na něm přistálo hned několik kapek teplé vody, kterou po něm Eirlys cákla, ale pak se na ní pobaveně zasmál. Musel bojovat s pokušením jí to oplatit, protože i když to znělo lákavě, chtěl si potom blbnutí v bazénech trochu odpočinout. Plánoval jí to však později vrátit se vším všudy.
"Tak Monarcha, máme tam rezervovaný salónek," pousmál se na ní a k předešlému návrhu, tedy tomu, že by mohli jít k němu, se nevyjadřoval. Ostatně zachytil ten její pohled a jemu to ostatně bylo jedno, kam se nakonec vrhnou. A to, že jí chtěl ukázat Caleba, nezmiňoval. Třeba si ho jednou vypůjčí na nějakou schůzku.. Na něco takového se však nedokázal soustředit moc dlouho, protože se Eirlys přiblížila více k němu.

| +

Když ho pak chytla pod vodou za ruku, krapet zčervenal, což však dával zavinu té teplé vodě. Co jí už zavinu dávat nemohl, to bylo bušící srdce a on měl pocit, že mu brzy vyskočí z hrudi. "Já ti taky děkuji," mrkl na ní s úsměvem, protože i on si to vážně užíval. Málokdy si dovolil vyjít z pod masky upnutého chlápka, ale s Eirlys to šlo samo a skutečně se bavil. Nečekal však, že se k němu nakloní pro polibek, takže tam chvíli seděl zaraženě, než mu došlo, že se to vážně stalo, takže se spokojeně usmál. A pak se k Eirlys natáhl pro změnu on, aby jí ten něžný polibek mohl vrátit i s úroky. Jeho ruka si pak automaticky našla cestu k její tváři, kde ji zlehka pohladil.

_________________

Eirlys mírně překvapeně povytáhla obočí, když Alexei oznámil, že mají v Monarše rezervovaný salónek. Vždyť se jí teprve ptal, kam zajdou. A ani vlastně nebyli předtím nějak dohodnutí, že vůbec na nějakou večeři půjdou. „Očividně jsi připravený na všechno,“ podotkla s úsměvem, nicméně jinak neprotestovala. Jiné vyjádření nebylo potřeba, a i když se do budoucna setkání s jeho kmotřencem určitě nebránila, dnešek si chtěla užít hlavně s Alexeiem.
Ačkoliv ji trochu znejistilo, když prve po tom jejím polibku hned nezareagoval, pak jí nicméně tak trochu spadl kámen ze srdce, když se k ní naklonil pro změnu on. Přestože si nemyslela, že by se to někdy stalo, v břiše se jí zatřepetalo to příslovečné hejno motýlů, srdce jí tlouklo ostošest a najednou se všechno zdálo správné, kdyby náhodou toho klišé bylo málo. Eirlys Alexeiovu ruku nakonec pustila a místo toho ji položila na jeho rameno. Jinak se ovšem neodtahovala, neodkláněla ani nic podobného (spíš se naopak k němu ještě víc přitočila a přisunula), protože nechtěla tu chvíli nijak přerušit, naopak měla pocit, že by byla nejradši, kdyby trvala přinejmenším věčně. Ne že by to bylo reálné, ale každopádně to rozhodně bylo moc pěkné.
Nakonec se však přece jen trochu odtáhla, ale jen trošičku, a upřela na Alexeie jiskřivý pohled. „A to ses původně na návštěvu aquaparku netvářil moc nadšeně, hm?“ uličnicky se usmála, načež mu vtiskla krátký motýlí polibek. I když – jí se původně sem tam také moc nechtělo. Ale asi záleželo na tom, s kým tu člověk byl, že.

_________________

| +