Kde: Kabinet Sincera Galla
Kdy: Konec ledna
Kdo: Otec a syn Gallovi
Co: Sincere se rozhodl Garricka zasnoubit, protože už je na čase. S kým? To je překvápko.

---

Že si z něho Garrick dělal osobního květináře, to Sincere dokázal zatím snést, ačkoli měl sto chutí tu kytku přiotrávit a tím svému synáčkovi onen úžasný ples rovnou zkazit, když už se na něho tak těšil a nebyl si přitom schopen obstarat ani kytku pro svou partnerku. Nicméně, co by pro svého mladšího syna neudělal.
Poslední dobou se věci dávaly do pohybu a Sincere nejenže dost pracoval v nemocnici, v Bradavicích a na osobním výzkumu, ale také se víc staral o rodinu a přísně dohlížel na své děti, které měl v Bradavicích a často komunikoval se svým starším synem, který pracoval u Gringottových a kterého na jaře čekala obrovská svatba, na níž už se celé příbuzenstvo těšilo a Sincere se nemohl dmout víc pýchou. Pro každého otce bylo důležité, když ženil svého syna a posílal ho do světa založit svou vlastní rodinu, obzvláště pro čistokrevného, kde se na tradicích velmi lpělo a pokračování rodu bylo něco, co mělo pokaždé přednost před vším ostatním. Proto také na Rudyarda zatlačil, protože ten očividně o nějakou tu manželku neměl zájem a věnoval se především své kariéře, pravda, od Sincera mu nemohlo být nic vyčítáno, protože byl v tomhle ohledu přesně po něm a workoholismus sdíleli společně, ale na druhou stranu už měl věk na ženění a na rodinu, takže ačkoli Sincere posledních pár let tiše přihlížel a čekal, v létě už se rozhodl zakročit. A vybírání manželek se mu nějak zalíbilo, ačkoli by bylo rozhodně lepší, kdyby je pro své syny mohl otestovat, ale to sem asi zrovna nepatří, nicméně, rozhodl se u svého druhého syna situaci nepodcenit jako u Rudyarda a zakročit hned. Malá Ember už byla také zadaná, ač ne oficiálně a ani chudák snoubenec o tom zatím nevěděl, protože Darrel utekl z domova a Jaren neměl náladu ho nahánět po Bradavicích nebo Británii, nicméně se to také mělo brzo vyřešit, takže Garrick zůstával poslední na ocet... a i s ním měli Gallovi plány.
Gallovi byla vysoce postavená rodina, manipulátoři, kteří šli především po penězích a moci, takže nebylo divu, že kalkulovali naprosto se vším a dokonce i s vlastní krví. Sincere hodlal být tentokrát nekompromisní a nedovolit, aby cokoli šlo mimo plán.
Zamračeně si nalil whisku a s brkem v prstech se houpal ve svém koženém křesle, zatímco se mu cigareta opřená o popelník pomalu pálila. Řekl Garrickovi, aby dorazil v půl šesté. Bylo dvacet devět a velmi důrazně mu ve svých myšlenkách doporučoval, aby se ani o vteřinu neopozdil, protože to Sincere z celé své duše nesnášel.
Pro dnešek nepůsobil tak formálně, také neměl důvod, protože vyučování měl ráno a teď už byl večer a v nemocnici měl noční, takže se chystal odcházet až za tři hodiny, tudíž měli s Garrickem spoustu času. Sincere byl pouze v bílé košili a pyžamových kalhotách, ano, i Sincere spal v kostičkovaných pyžamových kalhotách, a v dlouhém námořnicky modrém županu. Sice ho takhle neměl možnost vidět nikdo kromě rodiny, ale kdyby ho tak někdo spatřil, rozhodně nebylo pochyb o tom, že Sincere Gall působí autoritativně a přísně v jakémkoli oblečení. Jeho černý knírek, který se díky své délce na konci už kroutil, to pouze potvrzoval. A pokud někdo chtěl namítat, že to starší Gall neměl v hlavě v pořádku a byl v pyžamu v podvečer, tak to bylo čistě proto, že po ranním vyučování šel spát a vzbudil se až před chvílí, aby zvládl celou noční až do rána a potom rovnou další den odučit celé dopoledne v Bradavicích. A že by před noční neměl pít alkohol? Inu, na to měl Sincere své vlastní praktiky a pokud neodolal, prostě přišel do nemocnice o něco dřív a nechal s dát kapačku. Tak ve směs fungoval jeden z nejlepších lékouzelníků současnosti. Nebyla to krása svěřit se mu do péče?
A to už měl na hodinkách přesně půl, takže očekával zaklepání.

_________________

| +

Na ono pozvání k otci se Garrick úplně moc netvářil. Byl rád, že ví o Sincerově kabinetu především proto, aby se mu velkým obloukem vyhýbal, ale cítil, že tentokrát to nevyjde. Vypadalo to, že otec má v plánu řešit něco důležitého a to se Garrickovi ani krapet nelíbilo. Napadla ho spousta témat, o kterých by se otec chtěl bavit, ale většina se mu nezamlouvala. Opravdu dobře si vzpomínal na léto, kdy otec definitivně naplánoval svatbu Rudyardovi, který (dle Garrickova názoru) moc nadšeně nevypadal. Ale co, zasloužil si to, protože byl vážně protivný, možná ho to manželství udělá snesitelnějším... Jeho myšlenky se po celou dobu, co mířil k otcovu kabinetu, zabíhávaly právě tímto směrem. Co když otec dospěl k názoru, že je po Rudovi teď na řadě on? Ale proč, vždyť je ještě tak mladý... Otce přeci taky dědeček nepřinutil, aby se po studiích hned oženil...
Zastavil se kousek od oněch prokletých dveří. Bylo za pět minut půl. Měl ještě chvilku času na to, aby si připravil pádné argumenty, které ale stejně nebudou brány v potaz, protože Sincere si prosadí svou. A jestli se na tom domlouval už i se strýčkem Jarenem, pak je to pravděpodobně definitivní. Garrickovi se chtělo řvát. Doufal, že se mýlí v tom, co mu chce otec říct, že prostě jen automaticky myslí na to nejhorší, ale nepřišlo mu to moc pravděpodobné. Žádné pádné argumenty mu na mysli nepřicházeli. Jediné, co ho napadlo, bylo pokusit se svést téma na Darrela a to, že je nezadaný, a pak se během hádky, která dozajista bude následovat, když použije vhodná slova, vypařit a utéct zpátky do ložnice.
Znovu se podíval na hodinky. Zbývala mu pouhá minuta. Statečně se postavil před dveře a párkrát se zhluboka nadechl. Přesně v půl pak zaklepal.
Napočítal si v duchu do deseti a ať už se něco ozvalo či nikoliv, otevřel pomalu dveře. "Otče, chtěl si se mnou mluvit?" zeptal se, vstoupil dovnitř a pomalu za sebou dveře zase zavřel. Kdyby jeho otec nebyl jeho otcem, možná by Garrickovi jeho oblečení přišlo alespoň úsměvné, ale po těch letech strávených s ním to u něj úsměv na tváři vyvolat nedokázalo, když věděl, jaký člověk je pod tím pyžamem skryt. "Jak se má mamča?" optal se se zájmem na jedinou dospělou osobu v jejich domě, na které mu záleželo. Škoda, že tu místo Sincera nemohla učit ona.

_________________

A zaklepání se opravdu v půl ozvalo, o čemž Sincere skoro ani nepochyboval. Svého syna znal dostatečně dobře a naštěstí jeho syn znal svého otce také dobře, takže mohli přeskočit prvotní nepříjemnosti s tím, že není schopen dostavit se na čas, jako tomu byl dříve, když se Garrickova povaha teprve formovala a ještě byl spíše dítě, kterému se musela nastavit pravidla a hranice.
Sincere se neobtěžoval se zvednout a pouhým "dále" chlapce vyzval dovnitř, protože nepředpokládal, že by zrovna v tuhle dobu přišel někdo jiný. Ačkoli by se asi dost divil, kdyby se ve dveřích ocitla kolegyně Baneová a on tu seděl v pyžamu, s cigaretou a whiskou, ale i s takovou situací by si určitě dokázal poradit.
"Posaď se," pokynul mu rukou k židli naproti svému stolu a nebylo nic divného na tom, že tohle mělo punc oficiálnosti, jako kdyby tu mluvil profesor se studentem a ne otec se synem. Klidně se mohli posadit do křesel u krbu na druhé straně místnosti, ale Sincere neviděl důvod, proč by to dělali. Přišli sem řešit něco důležitého a podle toho se také měli chovat.
Garrickovo oslovení Ivyanne ho donutilo se znechuceně ušklíbnout a natáhl se pro svou hůlku, aby synátorovi nalil alespoň čistou vodu, kdyby mu náhodou z těch příštích informací vyschlo v krku. Chvíli si pohrával s myšlenkou, že by mu nalil také něco z tvrdšího alkoholu, ale ono ho docela bavilo Garricka takhle ve svých očích zesměšňovat a připomínat mu, že je to pořád jenom malý kluk. Sincere si pročísl své černé, husté a místy už bohužel šedivící vlasy. "Mamča" použil i Garrickův tón a ušklíbl se, "je někde ve Španělsku s tím svým milencem," napil se ze sklenice a opřel se v křesle, protože ačkoli to ze samotně poskládaných slov nešlo vyčíst, Sincerův tón zněl během té věty téměř nepříčetně. Ačkoli se vědělo, široko daleko, že Ivyanne žádného milence nemá a onen chlapík byl pouze její nejlepší kamarád, s kterým sice poslední dobou trávila víc času, ale co Sincere věděl ze svých zdrojů, nic s ním zatím neměla, to mu však nebránilo nazývat ho milencem a veřejně ho nenávidět, i když on vlastně podváděl svou ženu na každém kroku. No a v neposlední řadě mu vůbec nevadilo mluvit o tom takhle před Garrickem, protože nebyl přece malé dítě a brzo tu manželskou realitu pozná na vlastní kůži. "Možná bys ji taky mohl napsat dopis. Pochlubit se, že si ze svého otce děláš květináře a že zanedbáváš svou mladší sestru," upřel na Garricka zpoza stolu pohled, než položil sklenici na stůl.
"No ale abychom přešli k důležitějším věcem a dlouho jsem tě nezdržoval od učení," pronesl ironicky a narovnal se ve svém křesle, "přemýšlel jsem nad Rudyardovou svatbou a došel jsem k závěru, že bys ho měl brzo následovat, což ti, předpokládám, vadit nebude podle toho, co jsem stačil za těch šest měsíců v Bradavicích vypozorovat..." odmlčel se a nechal Garrickovi případně čas na vstřebání těch informací, o komentáře ani tak nestál. Podle toho se také tvářil.

_________________

| +