Lilly Krushnic, celým jménem Lilianne Anastasya Krushnic je studentkou sedmého ročníku Bradavické školy. Moudrým kloboukem pak byla zařazena do koleje Nebelvír. Je jí osmnáct let a narodila se 29. 2. 1968. Pochází z Londýna a je britské národnosti.

Zatím u sebe nalezla talent na létání. Má ráda neplechu a nejraději ze všeho má žáby (ne však na talíři!).

Její hůlka je dlouhá 12 a čtvrt palce, je ze sekvojového dřeva. Jejím jádrem je vlas z víly a je poddajná.


Pokud byste tuto dívku hledali v zástupu jejíchjedenáctiletých vrstevníků, asi byste na ní neviděli žádný výrazný rys - Lilly totiž vypadá jako každé průměrné děvče jejího věku. Je vysoká asi něco přes 160 cm a její postava působí křehce a možná i trochu zakrsle. Překvapivě má ale delší prsty, se kterýma umí obratně pracovat s drobnými věcmi, anebo se jimi umí energicky pohybovat po klapkách klavíru.
Tvářičky má světlé, asi jak se na dívku pocházející z Británie patří, ovšem přes letní měsíce se její pokožka zbarvuje do bronzových odstínů, což může dokazovat i to, že se dívka často pohybuje venku.
Kolem obličeje se jí táhnou zvlněné hnědé vlasy, které nosívá zastřižené do půli zad a přes den je nosívá spletené do různých copů, culíků nebo drdolů. Na svět pohlíží dvojicí hnědých očí, kolem kterých se jí táhne řada tmavých řas. Pod očima má menší, lehce spláclý, nos a plnější růžové rtíky. Kdykoliv se usměje, může odhalit řadu bílých zoubků, a ve tvářích se jí usadí dvojice ďolíčků.
Styl oblečení odpovídá jedenáctileté dívence, která zřejmě nemá dvakrát v oblibě růžovou a šatičky. Občas je tedy možné na ní spatřit i delší mikinu chlapeckého střihu a obyčejné kalhoty. Je vidět, že ve svých letech ještě stále dává přednost spíše pohodlí před elegancí.
Pokud je zrovna období vyučování, pohybuje se po pozemcích školy v kolejním stejnokroji, na jehož úpravu však nijak detailně nedbá. Sem tam se může stát, že ji člověk vidí s kravatou uvázanou ve vlasech. Ani se šperky nijak neplýtvá - v uších má obyčejné červené pecky a na pravé ruce má vždy připnut náramek s několika přívěsky, mezi nimiž je i malá zelená žabička.






Na jednom místě neposedí a pusu jen tak nezavře. Asi taková je malá Lilianne Krushnic, která se od každého nechává nazývat pouze Lilly. Ačkoliv z mnoha stran slýchává, že by se měla chovat slušně, a hlavně jako holka, má v tomhle ohledu zkrátka svou hlavu, a tak ji člověk může vídat, jak pobíhá kolem a stále vymýšlí nějaké lumpárny. Z téhle dívky totiž už na první pohled čiší hromada energie a hlavně radost, kterou je ochotna předávat na každém kroku a v každém svém slově, jakoby pro ni chmury ani neexistovaly.
Lilly je hodně otevřená novým lidem a snad ke každému je milá a vstřícná. Všechno má však své hranice a obdobně to má i tato dívenka, která si umí někoho velice rychle oblíbit, ale zároveň také kolem sebe umí metat blesky, pokud se jí někdo z jejího okolí dvakrát nelíbí nebo pokud někdo něco provádí jejím přátelům.

Stopu divokosti v sobě jistě nezapře, jak jinak by zvládala stále pobíhat kolem, věnovat se všemožným sportovním aktivitám a být neustále v centru dění, podle čehož by kdekdo mohl snadno odvodit, že se jedná spíše o extrovertní povahu. Výčet jejích sportovních aktivit je však rozsáhlý - kromě kouzelnického famfrpálu a vrh trpaslíkem jsou tu i ryze mudlovské sporty, mezi něž spadá například fotbal, baseball, ale také basketball a volejbal. Mezi jejími věcmi pochopitelně nemůže chybět ani starší skateboard, jehož spodní strana je zdobená velkým počtem nálepek, které snad sebrala ze všech možných koutů světa, které zatím stihla navštívit.

Je odvážná a k nepřátelům umí být i tvrdá. Některým možná může připadat jako takový kluk v sukních. Sice na první pohled holka, ale dle způsobu oblékání a chování o tom už můžou být jisté pochyby. Rozhodně Lilly nejde srovnávat s dívkami z čistokrevných rodin, protože k těm má svou otevřeností, divokostí a neohrabaností vážně daleko.

Patří mezi zvídavé jedince, kteří si jdou za tím, co je zaujme, a pokud se jí do toho někdo snaží mluvit, jen tak se od ničeho nenechá odradit. Určitý vliv na ni mohou mít rodiče, ale i těm občas umí vzdorovat, protože jakmile se jednou zatvrdí, je těžké ze svých názorů jen tak odstoupit. Co se týče učení, sama se nijak přehnaně neučí. Alespoň u předmětů, které jí skutečně baví, jí stačí hlavně dávat pozor na hodinách. Ze srdce nemá ráda dějiny, protože to je přeci otrava, a tak si asi každý dokáže představit, jak složité je pro ní se jen tak něco naučit. Jinak se ale řadí mezi ty lepší a bystřejší studenty a od profesorů může dostat poznámku snad jen kvůli tomu, že až moc komunikuje se svým sousedem.

Jejím největším nepřítelem je růžová, zdrobněliny a olivy, naopak ale uvítá hrnec čokolády, hromadu plyšových žab (samozřejmě i těch čokoládových) a připínáčky na židli nepřítele.

Kromě sportovních aktivit se věnuje také hudbě, což je však něco, s čím se moc nechlubí. Je pravda, že po tatínkovi podědila jistý cit pro hudbu a ve volném čase hrává na klavír. Jen těžko by to však někomu přiznala, určitě ne tatínkovi, kterému se snaží vnucovat pouze to, že ji to nebaví. Naopak se ale netají s tím, že umí celkem zpívat…, a také napodobovat různé zvuky a hlasy, čehož často využívá k tomu, aby na sebe přitáhla pozornost.






Lilianne se narodila jednoho chladného večera do úplně neúplné britské rodiny kouzelníka Eddyho Krushnica a Janice s ruskými kořeny, které podědila po svém tatínkovi. Byla trochu takový nečekaný dáreček, ze kterého se však stalo něco, na co každý čekal a těšil se z něj. Jinak tomu určitě nebylo i u Lillyiných rodičů, kteří však možná nebyli v očích některých úplně běžní rodiče. Minimálně proto, že nebyli svoji, žili pouze odděleně, což jim oběma vyhovovalo, ale vždy se našli lidé, kteří proto neměli pochopení.

Narodila se jim však zdravá a šťastná dcerka, která rostla jak z vody, a které se už od útlých let dostávalo jen to nejlepší. Pro oba rodiče byla to nejdůležitější, a tak nemusela mít strach, že by na ní bylo zapomenuto. Většinu času trávila převážně u své maminky, a tak se jí dostávalo hlavně vědění o mudlovském způsobu života a uvažování. O světech kouzelníků se konečně mohla pořádně dozvědět, až s objevením jejího kouzelnického nadání, kterým překvapila maminku už někdy v pěti letech, kdy obyčejným pohybem nakrátko oživila plyšovou žabku, která jen odskočila a opět se vrátila do své neživé podoby.

Maminka si pochopitelně takovou zprávu nenechala dlouho pro sebe a brzy se to dozvěděl i tatínek, kterého ta zpráva velice potěšila a hned se také malé Lilly snažil předat nějaké ty znalosti z kouzelnického světa. Malé dívence se to pochopitelně hrozně líbilo a s tím i myšlenka, že si jednoho dne bude moci kouzly zjednodušovat život. Přímo hltala povídky a příběhy z kouzelnického světa, s radostí poslouchala každou pohádku a mezi její oblíbené knížky patřily hlavně i Bajky Barda Beedleho.

Díky oběma rodičům byl tak její život plný kouzel, ale zároveň i mudlovských zvyklostí. Naučila se tedy poměrně obratně pohybovat v obou světech. Sice vždy litovala, že mudlovským kamarádům nemůže nic ukázat nebo říct, ale naučila se s tím žít.

Do svých jedenácti let také (skoro) pravidelně docházela do mudlovské školy, kde se učila číst, psát, počítat a další základy. Když jí ale přišla sova z Bradavic, bylo jasné, jaké škole dá přednost. Navíc tou dobou docela zápasila s fyzikou, proto dopis z Bradavic považovala za záchranu od toho všeho. Asi nejtěžší pro ni bylo loučení s kamarády, ale sama Lilly to bere tak, že v Bradavicích jistě pozná další.


Většinu lidí by mohlo překvapit, že Lillyiny rodiče nejsou oficiálně vůbec svoji a vlastně spolu vůbec nežijí, což jim vyhovuje. Občas se však stane, že se objeví někdo, kdo má potřebu si na "Krushnicovi" ukázat. Lilly to však nevadí a oba své rodiče bezmezně miluje.

Eddy G. Krushnic (otec, karta)
Nejmilovanější tatínek, se kterým sice nežije, ale i tak se s ním snaží trávit co nejvíce možného času. Jeho slova respektuje, ale je fakt, že jako každé jedenáctileté dítě prostě není úplně vždy poslušná, a tak když se něco přihodí, vždy se snaží tatínka udobřit jeho oblíbeným čajem.

Janice Wellington (matka)
Nejmilovanější a nejhodnější maminka, která vždy malé Lilly dávala vše, co jí na očích viděla, ale i tak se ji snažila nějak směrovat a učit ji to správné. Neposedné dítko ale nemůže vždy dělat vše, co se po něm chce. Naštěstí se ale Lilek umí usmívat a udobřovat si každého svou dobrou povahou. A to platí u maminky dvojnásob, protože ta zkrátka nemůže malému děvčeti odolat.





Nebelvírský školní stejnokroj
Hromada ošklivých učebnic
Popsané i čisté pergameny
Kaktus, co se jmenuje Ánri, ale stejně mi asi brzo pojde