*1.1.1965, 00:01 • NÁRODNOST ITALSKO-ŘECKÁ S BRITSKÝMI KOŘENY
ČISTOKREVNÁ KOUZELNICE • MRZIMOR • 6. ROČNÍK
Artie je víceméně taková naprosto obyčejná a nevýrazná slečna, která ani do výšky moc nevyrostla, takže z davu nevyčnívá ani vzhledem ani výškou. Co se vzhledu týče, se v něm vlastně i docela ztrácí, a leckdo ji i naprosto přehlédne. Neoslní perfektní kosmetickou přemalbou obličeje ani extravagantním oblečením a navíc se většinu času tváří jako zasněná Popelka čekající na svého prince. Vlasy má čokoládově hnědé barvy a stejně jako jejímu bratrovi i jí světlají na sluníčku a hází medové odlesky. Na rozdíl od něj je má však dlouhé až po lopatky a většinu času je nosí jen tak rozpuštěné, protože hřeben její matka považuje za sprosté slovo (a dost možná v těch jejích kudrnách nějaký zlomený žije vlastním životem), natož aby Artie od malička načesávala jako princeznu. Její oči se honosí nebesky modrou barvou, překypují životem a usmívají se samy od sebe i ve chvílích, kdy se na jejích hezky tvarovaných rtících úsměv nenachází. A když už se rozvinou do úsměvu, pak je opravdu zářivý, protože jestli je Artie na něco opravdu pyšná, jsou to její dokonale bílé zuby. Tečkou za celým obličejem je nosík jako bambulka.
Artie zoufale touží vypadat a oblékat se hezky, protože nechce být taková obluda jako její máti. Ta snaha se jí docela vyplácí, ale raději zůstává hezky při zemi. Co to jde, tak drží krok s nejnovější mudlovskou módou, ale občas její matinku napadne jí pořídit nějaký speciální kouzelnický kousek, který by bylo nejlepší obřadně spálit.
Co se doplňků týče, je jedna věc, kterou Artie za žádnou cenu nesmí sundat z krku (jinak by ji rodiče asi zabili a nikoho by to v jejich případě nepřekvapilo), a to je stříbrný řetízek s oválným medailonkem, ve kterém je zasazený mléčně bílý kámen. Tedy, mléčné bílý je jen v případě, že je jeho nositelka naprosto neposkvrněná intimním životem, v opačném případě ukázkově zrudne. A na takový život má Artie podle rodičů legálně čas až po svatbě.
FC: Merritt Patterson
Ač to na první pohled vůbec nevypadá, protože Artie se mnohdy nachází myslí ve stavu beztíže mezi svými vzdušnými zámky, kde hopsají princové na bílých koních, je to velmi inteligentní slečna. Je sice těžko pochopitelné, jak dojde ke správnému závěru, protože většina lidí z jejího okolí si myslí, že je úplně tupá po rodičích, ale nějakým logickým způsobem se vždycky dobere správného výsledku. Možná za to může její fotografická paměť, možná nějaké zbloudilé geny předešlých generací, ale Artie si toho pamatuje opravdu hodně, jen nevidí důvod, proč by měla svoje vědomosti sdělovat každému na potkání. Další věc, kterou má kromě inteligence společnou se svým dvojčetem, je její tvrdohlavost, často se projevující v naprosto nesprávných chvílích. Když se s vámi přestane bavit, nebude se s vámi bavit ani ve chvíli, kdy by vám to mohlo zachránit život, pokud ji neodprosíte. Je kapánek urážlivá a trvá to, než ji člověk obměkčí, ale rozhodně ta námaha stojí za to, protože Artie je osůbka, na kterou je spoleh. Jakmile se jednou stanete jejím kamarádem, je to status navěky. Ráda je nápomocná, obzvláště, když jde o něco, co ji baví.
A co ji tedy baví? Jízda na koni, ta především. Artie miluje zvířata a v životě by si na sebe nevzala pravý kožich. Také skvěle střílí z luku, šipky by proti ní nikdo hrát nechtěl a soutěžit v pití taky ne. Vychovalo ji Ouzo. A Aperol. A šlo jim to podstatně lépe než rodičům.
Locskley je původně britský rod, do kterého se ale během posledního století přimíchalo hned několik exotických národností, což z Locksleyů udělalo tak trochu trotly. Dříve sídlili v Anglii nedaleko Nottinghamu, kde měli velké rodinné sídlo, starý hrad z raného středověku, který tam stál opravdu dlouho, než... než jej vesničané rozebrali kvůli kamenům, takže z hradu zůstaly jen základy, o čemž Apollova rodina až doposud neměla potuchy, protože žila v Řecku. Zbylý majetek jim měl hlídat strýček Tuck, který jej ale kvůli náruživému ochutnávání mešního vína neuhlídal. Locksleyové se tak vrátili do Anglie a zjistili, že z hradu jim zbyly jen základy.
Otec Marvin Locksleynar. 1934, původem Brit, národností Řek, čistokrevný
Bývalý bystrozor, nyní v invalidním důchoduŠtíhlý tmavovlasý muž, jehož tvář porůstají tmavé vlasy a jehož oči se pyšní čokoládově hnědou barvou. Na první pohled je jasné, že není tak úplně normální, a když otevře pusu, okamžitě to potvrdí. Marvin totiž nedokáže dát dohromady smysluplnou větu... nebo alespoň ne na první pokus. Prostě plete slova i písmena a chvíli mu trvá, než jazyk zkrotí. Může za to zákeřná kletba, která ho sejmula, když byl ještě bystrozorem, a zároveň odeslala do invalidního důchodu, protože od té doby nezvládá Marvin zakouzlit ani pulírexo. Inteligenčně není moc na výši, ale vyloženě hlupák to taky není, i když... asi by se o tom dalo polemizovat.
Matka Latrine Locksley, roz. Tagliatelle*1939, Italka, čistokrevná
VědmaU Latrine se o nějaké normálnosti vůbec nedá považovat. Její vzhled je totiž dost... extravagantní. Nosí šedofialové vlasy, které tvoří kolem její hlavy jakési kudrnaté afro, a když se k tomu navíc pokusí namalovat, můžete si myslet, že některý z obrazů Piccasa nebo Salvadora Dalího oživl. Latrine má větší zahnutý nos, křivé zuby a světlé oči, postavou spadá do menšího podprůměru. A co se oblečení týče, nosí poslední extravagantní kouzelnickou módu. Je hlučná, přehnaně gestikuluje a do svého manžela je i po několika letech manželství bláznivě zamilovaná.
Strýček Tuck LocksleyBrit, *1930, čistokrevný
KnězNábožensky založený strýček, který na to náboženství ale moc nedá a víceméně ho zajímá jenom ochutnávání mešního vína, v kteréžto činnosti je opravdovým expertem. Je tmavovlasý, poněkud při těle, a povahu má flegmatickou a přátelskou.
Bratr Apollo Robin LocksleyHráčská postava - odkaz na kartuArtie svého bratra zbožňuje a považuje ho za svůj největší vzor. S láskou mu přezdívá Polly a je jí fakt jedno, jak se na to její dvojče tváří.
Slepý domácí skřítek MrkalMrkal je domácím skřítkem Locksleyů už dlouhá léta a slepý je odjakživa. Občas naráží do nábytku, občas si plete členy rodiny, občas má poznámky úplně mimo mísu, ale je to prostě Mrkal... toho by nevyměnili.
Rodinná sova PipiPták, který vypadá, že je mu minimálně sto let, a popravě nikdo z členů rodiny si nepamatuje, kdy si tohohle opeřence pořídili. Každopádně do důchodu už má určitě odpracováno, i přesto ale nadále nosí rodinnou poštu. Jen má trochu problém s prostorovou orientací, takže bourá do lidí, do oken, do komínů, prostě do všeho...
Ačkoliv to dle mytologie bylo obráceně a Artemis se narodila bohyni Léto o den dříve než její bratr, u Locksleyů to byl Apollo, kdo se na svět podíval jako první. To však od použitých jmen rodiče neodradilo, ba naopak je žádná jiná v tu chvíli ani nenapadla. Ještě štěstí, že se ani jeden z nich s inteligencí nepotatil ani nepomamil.
Dětství tak Artie strávila v Řecku věčně krok za zadkem svého staršího dvojčete, od kterého se odmítala hnout, což o pár let později způsobilo jisté drby, ale dokud se jednalo o děti, všem přišla její závislost na Pollym roztomilá. Stejně tak jako její snaha bratra zaujmout tím, že se ho snažila ve všem už od plenek napodobit, což ne vždy vedlo ke zdárným koncům, neboť - přiznejme si to - Apollo není zrovna vzor k pohledání, co se hyperaktivity a provádění kravin týče. Poměrně rychle se mu tedy vyrovnala ve střelbě z luku i v hraní šipek, a dost možná za ten jeho náhlý výbuch terče mohla právě její výhra, při které samou radostí nechala oživnout nábytek v domě a ten se po tom Pollyho ka-boom tak trochu rozprchl do olivových hájů. Jedna podnožka jim nicméně štěká na zahradě dodnes.
Apollovi i jí se převrátil svět tak trochu naruby, když se rodině ozval strýček Tuck a problémy s majetkem je přiměly k návratu do staré vlasti. Artie se na hrad docela těšila, takže její zklamání, že z něj vlastně nic moc nezbylo, bylo téměř hmatatelné. Záplatou na takovou podpásovku mělo být snad jen to, že společně s bratrem nastoupí na Bradavickou školu čar a kouzel.
Talent má na péči o kouzelné tvory a věštění.
Lektvary 6/10 • Létání 1/10
100%: Accio, Alohomora, Expecto patronum (jelen), Lumos/Nox, Wingardium leviosa
3. úroveň: Protego (maxima), Vulnera sanentur, Expelliarmus, Locomotor, Rennervate
2. úroveň: Supersmyslové kouzlo, Ukaž mi cestu, Zateplovací kouzlo, Voateaceterain, Tumry Tinfrangere, Finite incantatem, Aresto momentum, Lapifors, Incendio, Aqua eructo
1. úroveň: Specialis revelio
Lektvary: Esence z třemdavy, Protijed na běžné a málo běžné jedy, Uklidňující lektvar, Matoucí utrejch, Krysí tonikum, Kostirost
Hůlka: Cypřišové dřevo, jádro tvoří žíně pegase, dlouhá je přesně 12 a půl palce a je pružná.
Koště: Zameták 6
Nebelvír 60
Mrzimor 65
Havraspár 50
Zmijozel 150
