• 6. ročník, Mrzimor •

v z h l e d
FC: Amira Ahmed

Kivva je vysoká hubená dívka čokoládové pleti, jejíž hlavu zdobí na krátko střižená čupřina vlasů, černých jako uhel a překvapivě hustých. Ty většinu času trčí do všech stran, protože se Kiwi někdy ani neobtěžuje je ráno projet hřebenem, a pokud už ano, málokdy jí záleží na tom, kam své vlasy zrovna nasměruje. Hlavně aby nepřerostly kýženou délku a nezačaly se kudrnatět, to by asi totiž taky nemusela přežít. A sáhneme-li jí do svědomí, někdy si skutečně pomáhá i kouzly, aby její hlava náhodou nevypadala jako pudl. Svoje přirozené kudrliny totiž ze srdce nenávidí, což je mimochodem jediným důvodem, proč si ty vlasy taky nechává krátké, že jo. Na svět se dívka dívá párem čokoládově hnědých kukadel, v nichž stále hrají veselé jiskřičky, ukazující už od pohledu přátelskou a zvídavou povahu. Široká ústa pod ne moc výrazným, ale zato rovným nosem, ukazují často řadu dokonale bílých perliček ve veselém úsměvu. Proto se může někdy zdát, že je Kivvča tak trochu sluníčko, nabodnuté na špejli a vyuzené v komíně. Jelikož její zubiska během let prošla jak rovnátkovou tyranií tak i kouzelnickými pokusy o nápravu, má je nyní už perfektně rovné, takže se přirozeně na svět usmívá o to víc, pokud má možnost.
Jak už bylo řečeno, Kiwi je hubená jako špejlička, a upřímně řečeno, celou svou postavou vypadá spíš jako kluk než mladá dáma. A tím, že se nejraději obléká do klučičího oblečení, ideálně vytahaných věcí po bratrech či jejího milovaného koženého křiváku, tomu moc nepomáhá. Dívčích křivek a vlastně i podoby má opravdu jen poskrovnu. Ne že by byla nějak škaredá, to zase ne, dokonce má takové štěstí, že na rozdíl od některých jejích vrstevnic vůbec nemusí používat líčidla, ale prostě a jednoduše není zrovna nějaký dívčí prototyp. Jediné dívčí na ní jsou snad náušnice, drobné stříbrné kroužky, vysázené čirými kamínky. V šatech nebo sukni nechodí skoro nikdy - to už musí jít o nějakou velice speciální příležitost.

Kiv je přátelské, milé stvoření, které má pro každého nějaké to hezké slovo. Ukecaná je ostatně docela dost, a i když se cítí třeba nejistá, tak mluví. To je totiž ten nejlepší způsob, jak nejistotu, kterou mimochodem obvykle způsobuje trapné ticho, zahnat. Je to extrovertka každým coulem, ráda se obklopuje skupinou přátel a rozhodně má mnohem více v oblibě nějaké to akční dobrodružství, než aby seděla doma na zadnici a koukala do zdi. Nebo do knížky. Číst ji sice taky baví, a je vlastně docela zvídavá a učenlivá, ale má-li si zvolit jedno nebo druhé, rozhodně vybere akci. A klidně nějakou lumpárnu. Není těžké ji přemluvit k případnému porušování školního řádu - ani ne tak proto že by byla nějak proti pravidlům, spíš z toho důvodu, že to je prostě zábava, že. Možná proto, poněvadž vyrůstala ve společnosti hlavně svých dvou starších bratrů (a později potrhlého dědečka a opic v Africe, že ano), může se někdy zdát, že se mladá Johnsonová chová spíš jako kluk než jako holka. Ne že by jí to nějak vadilo - pokud s ní má někdo nějaký problém, ona ho vážně nebude nutit, aby se s ní bavil, že. Netrpí žádnými pomstychtivými sklony a jediné, co nemá ráda, je bezpráví na slabších lidech - ostatně, má tak trochu potřebu ochraňovat utiskované, a třeba takovým mudlovským kouzelníkům by děsně ráda nějak pomohla. Baví ji famfrpál a to jak sledovat, tak hrát, a má moc ráda zvířata všeho druhu. Ještě pořádně neví, čím by se v budoucnu chtěla zabývat, ale pravděpodobně by se jednalo buď o práci s kouzelnými tvory nebo něco spojeného s Obranou proti černé magii, která je hned po Péči jejím druhým nejoblíbenějším předmětem.

Narozena jako první a asi poslední dcera do rodiny Johnsonových, vyrůstala Kiv v asi maličko jiném prostředí než kdyby třeba měla sestru. Už od malička se k ní rodiče snažili chovat jako k princezničce, nebo z ní nějakou takovou aspoň vychovat. Jenomže malá Kiwi oběma dokazovala, že to zřejmě nebude možné, a to, že k sobě vlastně měla další tři bratry, se kterými mohla běhat po lese a vyvádět různé lotroviny, rozhodně ničemu nepomáhalo. Jelikož rodinka bydlela víceméně na samotě, nesetkávala se malá Kiv s žádnými jinými dětmi, a pokud ano, tak jen na krátký čas, a ostatně i proto neměla kde to patřičně holčičí chování pochytit. Jistě, byla nakonec vlastně nějak vychovaná a tak, ale upřímně, i zjistit pouhý fakt, že vlastně není kluk jako bráškové, jí trvalo neuvěřitelně dlouho. Stejně jako ostatně objevení kouzelnických schopností.
Rodiče už si říkali, že se jim asi narodil moták, stejně jako předtím Kivin bráška Michael, ale nakonec se tento scénář nevyplnil, a Kiv k nečekané radosti ostatních v den svých osmých narozenin rozmázla právě zmiňovanému bratrovi dort do obličeje, aniž by na něj sáhla. Nějaké další projevy magické energie tu pak byly samozřejmě taky, a Kiv se kupodivu docela svědomitě začala učit sebeovládání, aby třeba nevytopila při hysteráku koupelnu, že. Nebylo pak už pochyb, že dívka dostane v jedenácti letech dopis, zvoucí ke studiu v Bradavicích.
Moudrý klobouk zařadil Kiwi do Mrzimoru, z čehož, sáhneme-li si do svědomí, zpočátku opravdu neměla radost, poněvadž ti nejlepší kamarádi, které potkala ve vlaku, se všichni dostali do Nebelvíru. Jak ale měla později zjistit, to vůbec nevadilo tomu, aby se s nimi dál kamarádila, případně páchala nějaké ty lumpárny, nebo třeba po chodbách hradu lovila neexistující divoké žravé krysy, a rapidně tak svou kolej připravovala o body. Kupodivu ale ty body i docela získávala, protože, a to by samozřejmě před kamarády nikdy nepřiznala, ji studium většinu času opravdu bavilo. Jejím nejoblíbenějším předmětem se stala Péče o kouzelné tvory, a Kiwi se vlastně ve škole měla opravdu dobře...
... a pak, těsně než mělo děvče nastoupit do čtvrtého ročníku, se k její rodině donesla zpráva od kmene Quenehazalů, že bláznivý dědeček Baako opustil své útočiště mezi opicemi a vrátil se do vesnice, poněvadž je na tom velice špatně a kdo ví, zda mu zbývá dost času. Babička Quill neváhala a vydala se na cestu za bratrem, a Kiwi, která vlastně doslova uprosila rodiče, odcestovala s ní. A tak další dva roky svého života strávila Kivv v Africe, učila se nejen kmenovému jazyku a zvyklostem či šamanským rituálům či náhledům do budoucnosti, ale s babiččinou pomocí i běžnému kouzelnickému učivu. Dalo by se říci, že se jednalo o takový individuální studijní plán, přičemž zkoušky skládala vždy na začátku léta v Británii. Vracela se však zase k dědečkovi do Afriky, jednak proto, poněvadž ji tamnější život opravdu zajímal, jednak proto, protože si spolu s babičkou z kostí vyčetly, že to je právě její přítomnost, co starého opičího muže udržuje při životě, ale také prostě z toho důvodu, že si bláznivého dědu oblíbila úplně stejně jako on ji. Až v dubnu 1982 se Baakův stav zlepšil natolik, že kmenoví starší usoudili, že talisman štěstí v podobě mladé vnučky už nebude potřeba, a ona na krátký čas ještě odešla spolu se starcem do jeho opičí kolonie, jen aby se do Británie vrátila na zkoušky NKÚ (které ovšem, stejně jako zkoušky v minulých letech, skládala aniž by potkala spolužáky). Ne,těch let, které strávila mimo Bradvice nelitovala. Dle jejího názoru jí to dalo mnohem víc, než by taková škola mohla, a jediné, co jí snad opravdu mrzelo a chybělo, byli někdější kamarádi a lumpárny s nimi. Těžko říci, zda v Africe dospěla nebo spíš zdivočela, to zřemě ukáže až čas, jisté ale je, že takové cenné zážitky (a zkušenosti s různými bylinami, použitelnými při rituálech, ha, ha) si hned tak někdo odněkud neodnese. Tak či tak, bylo rozhodnuto, že se Kiwi od šestého ročníku zase do Bradavic vrátí, a na OVCE se bude připravovat zase jako normální člověk.

Nebo taky prostě Opice je samička kočkodana obecného, která se s Kiwi během jejího pobytu v Africe spřátelila natolik, že se Čoky rozhodla si ji odvést domů. Rodiče samozřejmě z ničeho takového neměli ani trochu radost, ale opice už byla doma, tak co s tím dělat? Takže ji prostě vykastrovali a hotovo, protože malé opičáky by už doma vážně nesnesli. Brambora má ještě bráchu, kterého si ale Kiwi neplánuje nechávat - přivezla ho jako dárek a tak trochu omluvu jednomu nejmenovanému spolužákovi. To, jak opice propašuje do Bradavic, vážně ještě nijak neřešila.

k o u z l a
100%
lumos/nox
wingardium leviosa
alohomora
expecto patronum (kočkodan)
accio