Leonard Augustus Tinkerbell (roz. McTavish)
21. února 1959
V obličeji se Leo podobá spíše matce – má tmavě hnědé vlasy, které nosí maximálně palec dlouhé. Vyhovuje mu totiž, když o ně nemusí příliš pečovat a kromě toho nechce vypadat jako nějaká mánička. O nějakém specifickém účesu by se asi nedalo hovořit, Leo nosí vlasy jednoduše rozčepýřené a sčesané z čela. Pod poměrně výrazným tmavým obočím se nachází pár světle modrých očí, které celému obličeji zcela určitě dominují. Jen málokdy se na svět dívají přívětivě, spíš po okolí vrhají chladné a varovné pohledy. Nos neměl Leo nikdy zlomený, takže je rovný a lehce do špičky. Nezajímavé zdravě růžové rty jsou hezky tvarované, horní ret je však o něco užší, než ten spodní. Většinou se vlní do pohrdavých úšklebků. Pokud by se někomu podařilo Leonarda rozesmát, což je dost nepravděpodobné, zjistil by, že má ukázkově rovné bílé zuby, které před pár lety prošly rovnátkovým terorem. Špičatou bradu Leo často hrdě vystrkuje dopředu. Co se jeho pleti týče, je britsky bledá, na slunci se snadno spálí, což zřejmě zdědil po otci, a pokud na slunečním svitu tráví delší dobu, kolem nosu mu vyskáčou pihy. Ještě nutno podotknout, že jeho tváře občas porůstá krátké strniště, které už konečně přestává připomínat neforemné chmýříčko. Mohutnější postavu má Leo nepochybně také po tátovi, kterému vděčí především za širší ramena a silné ruce. A protože Leo pravidelně cvičí, na jeho těle se začínají hezky rýsovat svaly, aby se holky měly na co dívat.
Většinou se obléká honosně, aby bylo poznat, že na to má a že není nějaká mudlovská nicka. Ne že by módu nějak sledoval, ale přesto jeho šatník obsahuje mnoho drahých hábitů a obleků posledních moderních střihů a barev. Vyloženě mudlovské oblečení nenosí, pokud na něm někdy nějaké objevíte, bude ho pravděpodobně doplňovat něco ryze kouzelnického. Jestliže je ale sám a může si dopřát trochu toho pohodlí, je schopný na sebe vzít seprané džíny a flanelovou košili.
Doplňky u něj zosobňuje stříbrný řetízek s malým hádkem, který nosí na krku, a tepaný prsten, jenž můžete zahlédnout na jeho pravém ukazováčku. Místo náramkových hodinek nosí kapesní, které dostal od prarodičů. Za zmínku ještě stojí nenápadné tetování na levé straně jeho krku, které většinou úspěšně skrývá pod límečkem košile, takže o něm neví ani jeho rodiče. Motiv je
zmijozelský, jak jinak.
- | +
Držkonárok: Brant Daugherty
To
„A.“ v Leonardově jméně by klidně mohlo znamenat
Ambiciózní. Leo je totiž člověk, který se nespokojí s málem a chce pořád víc a víc, neustále postupuje dál a vzhůru a nepřežil by, kdyby se zaseknul na jednom místě. A to platí jak pro jeho vědomosti, tak vzdělání a později to jistě bude platit i pro práci. Mladý pan McTavish bude jistě přesně tou osobou, která šplhá ostatním po zádech až na vrchol pomyslné pyramidy úspěchu, a ještě je přitom ošklivě kope po hlavách. Při tomto výstupu určitě bude využívat své nadprůměrně vysoké inteligence, a protože mu nedělá problémy snížit se i k zákeřnostem, nakonec dosáhne svého. Moudrý klobouk věděl, proč ho poslat do Zmijozelu – Leo je cílevědomý až běda, a ke svému cíli míří nehledě na překážky. Jak už bylo naznačeno, patří k těm geniálním dětem, které vám z hlavy spočítají jakýkoliv příklad, a které ví odpovědi snad na všechny otázky. Leo se tím ale nechlubí. Každopádně jeho školní výsledy byly vždycky vynikající, a je dost možné, že kdyby se mu někdy něco nepovedlo, nepřenesl by to přes srdce. Leonard je vlk samotář, který nemá žádné skutečné přátele, nebo si to alespoň všichni myslí. A nejsou daleko od pravdy. Nikoho si nepouští příliš blízko k tělu, nikomu se nesvěřuje, nikomu nedůvěřuje. Dokáže se však přetvářet, aby udržoval iluzi přátelství, pokud mu z toho něco kápne. Jinak se k nikomu příliš nemá a má raději samotu, než společnost. Je to zkrátka takový ten zakřiknutý génius, co někde v temném koutku snová zákeřné plány. Vypadá to, jako by neuměl projevovat emoce – chová se klidně a vyrovnaně, a to většinou i ve vypjatých situacích. Upřímně se neusmívá skoro nikdy, nikdy nezvyšuje hlas, jeho chování je zkrátka docela uhlazené. Neznamená to ale, že by emoce neměl. Má, jen je neprojevuje, ačkoliv v jeho nitru se to třeba pěkně mele. Opovrhuje hlupáky, mudly a nečistokrevnými kouzelníky, takže opovrhuje vlastně skoro všemi. Niterně se ohromně baví tím, když někoho naštve, takže se rád strefuje do ostatních, i když k tomu třeba nemá žádný důvod, a miluje sarkasmus.
• Umí stepovat. Dobře. A kdo by se mu kvůli tomu smál, skončil by s hlavou v záchodové míse.
• Nesnáší, když ho někdo oslovuje zdrobnělinou jeho jména, Lenny. Je to příšerně dětinské.
• Je alergický na ořechy.
• Nedělá se mu dobře z výšek, takže se jim radši vyhýbá.
• Jako dítě chtěl být divadelním hercem.
Leova rodina je takové zvláštní seskupení lidí. Jeho rodiče se nemají zrovna v lásce, ale jako tým fungují dokonale, takže pokud přijde na organizování nejrůznějších rodinných akcí a večírků, nebo na organizování volného času potomstva, všechno funguje jako dokonale namazaný hodinový strojek. Royston a Constance jsou v kouzelnickém světě poměrně známým párem, a jejich rodina se těší úctě a respektu. Pokud by se našel někdo, kdo by rodinu urážel, Connie by s ním jistě udělala rychlý proces.
MATKAConstance Grace Van Helmont*23. května 1938, Zmijozel
Ačkoliv si již před lety řekli s Roystonem své ano, Connie si nechala své rodné příjmení, neboť je na svůj původ náležitě hrdá. A svého manžela by občas nejradši zadusila polštářem, uvázala mu kámen k noze a hodila ho do Temže. Už to vypovídá o jejich zvláštním vztahu, který je spíše pracovní, než manželský. Přesto spolu mají dvě děti, čemuž se společenská smetánka dlouhou dobu podivovala. Connie je nechutně cílevědomá a ambiciózní, je to osoba, která si nenechá mluvit do svých názorů a postojů, a vždycky přesně ví, co chce. A většinou toho taky snadno dosáhne. Působí poměrně chladně a není příliš lidí, které by si pouštěla k tělu. Je ředitelkou nemocnice Sv. Munga a svou práci miluje; mnohdy ji dokonce staví nad svou vlastní rodinu a osobní život.
Co se týče vzhledu, Constance je štíhlá tmavovláska s hnědozelenýma očima a docela ostrými rysy v obličeji. Působí přísně, nese se vznešeně, a téměř vždycky se obléká draze, protože na to má, že. Pokud na sobě zrovna nemá boty na podpatku, je něco strašlivě špatně.
OTECRoyston Daniel McTavish*1. dubna 1937, Havraspár
Roy je typický McTavishovský flegmatik, kterého jen tak něco nerozhodí a většinou jedná s klidem a rozvahou sobě vlastní. Své ženě většinu věcí prostě odkývne, jen aby měl klid. Má neuvěřitelné znalosti, hlavně co se lékouzelnictví týče, a zvládá je skvěle zúročit v práci. Je to špičkový doktor, který má většinou pravdu, nejen v diagnostikování pacientů, a i když to třeba ostatní popírají, on si myslí svoje. Moc se neprojevuje, ale hlavou mu určitě často běží velmi zajímavé myšlenkové pochody na adresu ostatních. Umí být neskutečně sarkastický a rýpavý, díky čemuž ho mnozí nedokážou vystát. Pracuje v nemocnici Svatého Munga jako vedoucí oddělení Otrav způsobených lektvary a bylinami, a stejně jako jeho žena, i on často staví svou práci nad svůj osobní život. Má ale jeden koníček, který do pozadí nestaví, a tím je jeho smečka loveckých psů.
Vzhledově je Royston typický Brit – není to žádný fešák, ale má určité charisma. Zrzavé vlasy nosí krátce zastřižené, tváře mu porůstá strniště, a obličej zdobí pihy, hlavně kolem většího nosu. Oči má šedé jako anglické nebe a co se postavy týče, je spíše robustnější, žádný atlet.
SESTRAHazel Isabelle McTavish*3. října 1960, šestý ročník, Havraspár
Hazel je velmi chytrá slečna, takže není divu, že ji Moudrý klobouk zařadil do Havraspáru. Není tolik ambiciózní, jako její starší bratr, ale neznamená to, že by si nechala mluvit do života. Je ale daleko otevřenější a přátelštější, pravděpodobně byla pasována na nejmilejšího člena rodiny. Od malička chce být lékouzelnicí, což rodiče nadšeně schvalují, takže není divu, že svou dcerku ve všem podporují. A Hazel na to rozhodně má a ví to. Učí se dobře, a pokud jí na poslední chvíli něco nepřelétne přes nos, po dostudování Bradavic zamíří rovnou k Mungovi.
Je to štíhlá plavovlasá dívka s jiskrnýma modrýma očima a poměrně vlídným úsměvem. Ačkoliv je teprve teenagerka, obléká se elegantně a působí jako skutečná mladá dáma.
Pokud zabrousíme do aktuální politické situace, Royston ani Connie se do nepokojů nechtějí příliš zapojovat, ačkoliv působí proministersky. Sami by však proti kouzelníkům mudlovského původu nic nepodnikli, a z nemocnice by nevyhnali ani své pacienty, ani zaměstnance jen proto, že jsou nečistého původu. Hazel zastává stejný postoj jako rodiče, avšak Leo je poněkud radikálnější a netají se tím, že mudlovskými šmejdy a kouzelníky nečistého původu opovrhuje.
MANŽELKALenore C. Tinkerbell -
odkaz na kartuNarodit se do rodiny dvou prací posedlých lékouzelníků není procházka růžovou zahradou, a kdyby Leo věděl, do čeho jde, možná by se radši nenarodil. Sice měl skoro všechno, na co pomyslel, a byl jako prvorozené dítě rozmazlovaný, ale jako škvrně toužil hlavně po pozornosti rodičů, které se mu moc nedostávalo, protože se často zdržovali v práci. Leo tak zažil mnoho dní v opatrovnictví starostlivých babiček a tetiček a rodičů si moc neužil. Na druhou stranu jim to ale ani nevyčítal, protože si jako kompenzaci za to, že na něj neměli čas, mohl naporoučet nejrůznější blbosti. A kromě toho nebyl sám, měl o rok mladší sestřičku, se kterou si docela rozuměl, nehledě na to, že si nebyli povahově moc podobní. Ale přežívala s tím tour de prarodiče, a když bylo nejhůř, vzájemně se podporovali. Přestože si Leo neužil příliš rodičovské lásky, se svými rodiči vždycky vycházel dobře a měl je rád. Když trošku povyrostl, začal se docela rychle osamotňovat, takže se už jako dítě zvládnul postarat o sebe i svou sestru, když náhodou museli zůstat sami doma. Zatímco Hazel rodiče obdivovala a už jako maličká prohlašovala, že chce být taky lékouzelnicí, Leo s jejich pracovním nasazením tak úplně nesouhlasil a začal doufat, že po něm rodiče nebudou chtít, aby šel v jejich stopách. Když z nich po nějaké době vypadlo, že by si přesně tohle přáli, přestal si je pouštět k tělu a nevědomky se jim docela vzdálil. Ale netrápilo ho to. Měl na starosti daleko důležitější věci, třeba to, že se u něj dlouhou dobu neprojevovaly magické schopnosti, zatímco jeho sestřička čarovala už jako mrně. Royston se začínal obávat, že se jim syn narodil jako moták, ale neblahé tušení Leo naštěstí vyvrátil, když jednou utekl babičce tak, že se nechtěně přemístil o pokoj vedle, a ještě přitom zvládl změnit barvu svých vlasů. Royston se díky tomu náležitě opil, protože se rozplynuly jeho obavy, a Connie s ním pak celý měsíc nemluvila. Leo byl první, komu přišel dopis z Bradavic, a sestra mu jej notně záviděla. Do školy se mladý McTavish ohromně těšil, a byl nadšením bez sebe, když ho Moudrý klobouk zařadil do Zmijozelu, jeho vysněné koleje. Zmijozel se brzy stal jeho druhým domovem, a Leo patřil ve škole k nejlepším studentům s vynikajícími studijními výsledky, takže není divu, že na něj oba rodiče byli náležitě hrdí. Zpočátku byl poměrně přátelské, otevřené dítko, avšak postupem času se začínal uzavírat do sebe a přestal si k tělu pouštět kde koho. Čím více se začala vyhrocovat situace mezi kouzelníky čistokrevného a nečistokrevného nebo mudlovského původu, tím více se začal přiklánět k ministerstvu a jeho postojům, a pochopil, že mudlové nejsou pro kouzelnickou společnost nic dobrého. Před rodiči si ale nadále hraje na nezaujatého mladíka, kterého nějaké potyčky v Londýně jednoduše nezajímají. NKÚ složil na výbornou a během posledních dvou let školy se soustředí hlavně na získávání informací o potencionální revoluci, a přemýšlí nad tím, kam by se po dostudování mohl upíchnout. Rád by totiž zamířil na Ministerstvo kouzel, někam hezky vysoko, kde bude mít vlastní kancelář, kožené křeslo a ořezané tužky seřazené podle délky. A vlastní hezkou sekretářku.
Herní historie: léto 1978 - svatba s Lenore Tinkerbellovou (bude dopsáno)
Lektvary, OPČM, Kouzelné formule, Přeměňování, Bylinkářství, Astronomie, Dějiny čar a kouzel, Péče o kouzelné tvory
Vynikající: Lektvary, OPČM, Kouzelné formule, Přeměňování, Bylinkářství, Astronomie