Musel jsem si oddechnout, start jsem zvládl dobře, i když jsem to čekal krapet horší, jelikož zima, vítr a tak, že jo. Co se rychlosti týkalo, držel jsem se tak nějak zlatého středu. Musel jsem uznat, že Matt fakt válí, jelikož toho jsem viděl jen na začátku a pak prostě a jednoduše frnkl, podobně jako zmijozelský kapitán.
Zatím se drželi tak nějak všichni účastníci závodu, i když Leslie měla zpočátku nějaké problémy. Jenže na to jsem neměl čas to moc řešit, jelikož jsme se blížili k lesu. Zda jsem si myslel, že ten závod bude jednoduchý? Rozhodně ne. Sice jsem kolem tří prvních světýlek proletěl úplně v klidu, jenže to další už se nacházelo někde v lese. Trochu jsem zpomalil, protože rozbít se o strom se mi fakt nechtělo, navíc hrozilo, že by se mohla zničit i moje Kometa a to bych si šel asi rovnou skočit. Proplétat se mezi stromy bylo pekelně těžké, zvláště když bylo v lese ještě takové šero, takže jsem se snažil soustředit na to, abych tuhle trasu proletěl v klidu.

Mimo herně:
(+5)

Andrew Brown rolled 1d10:
8

_________________

„V Egyptě!“ vydechl Eddy nadšeně. „Tam už jsem taky byl, ale model teda nejsem. Já tam pronásledoval jednoho pouštního démona, abych o něm pak mohl zpracovat studii,“ vysvětlil zvesela. Tehdy ho ten démon lehce přizabil, ale Eddy na to stejně vzpomínal s úsměvem. Byl přece v Egyptě! A pobíhal v pyramidách. Egyptské legendy mu ožívaly před očima... No bylo to prostě parádní a to, že pak skončil v nemocnici, jeho názor nezměnilo.
„Ále, určitě nedostanete,“ mávnul Eddy lehkomyslně packou, protože chtěl Audrey povzbudit, i když si sám hořce uvědomoval, že v nemocnici pravděpodobně skončí, protože bůhvíjak skvělým letcem nebyl. „Blbost,“ zakroutil hlavou, když pronesla, že se jí nepovede ani vzlétnout. „Určitě to všem natřete,“ zamrkal na ni s úsměvem.
Pak už ale nastal čas rozloučit se, popřát si navzájem hodně štěstí a vrhnout se do závodu po hlavě.

Eďák si první část závodu vyloženě užil. Vítr ho netrápil, zima mu díky zateplovacímu kouzlu nehrozila, a nebyl mezi posledními závodníky. Takže prostě paráda. Jako správný cvok se neubránil širokému úsměvu a v očích mu tančily nezbedné plamínky, což ale přes letecké brýle nebylo vidět.
A pak přišla první překážka a ztížení doposud jednoduchého závodu - les. Les, v němž stromy rostly blízko sebe, a v němž díky šeru nebylo moc vidět. Eddy se nebál, ale přesto zpomalil, aby koště zvládal lépe ovládat. Nešlo mu sice o vítězství, i když by ty peníze byly príma, ale prohrát hned na začátku taky nechtěl. A tak se pekelně soustředil, aby se někde nezaseknul. Nebo spíš nerozseknul.

Mimo herně:
(+6)

Eddy G. Krushnic rolled 1d10:
1

_________________
Be a dreamer. If you don't know how to dream, you're dead.

Matt ani netušil jak, ale pravděpodobně se dostal do čela závodu hned na začátku, což mu sice trochu zvedlo sebevědomí, ale také ho to maličko vyvedlo z duševní rovnováhy. Dovolil si jen jedno kratičké ohlédnutí, aby za sebou v těsném závěsu uviděl zmijozelského kapitána a měl takové nejasné tušení, že jeho vedení nebude mít dlouhého trvání. A jako na zavolanou, přišel i důvod. Matt se při pohledu na les v duchu překřižoval, ačkoliv nebyl zrovna příkladný věřící chodící do kostela. Les byl hustý, větve zrádné a on před sebou neměl nikoho, kdo by mu ukázal nejlepší možnou cestu skrz. Byl si celkem jistý, že tohle budou jeho poslední chvíle v závodě…

Mimo herně:
+7

Matthias Cooper rolled 1d10:
4

_________________

Audrey s úsměvem přikývla. "Ale mohl by jste," mrkl Aud na Eddyho zvesela a ať už mluvila pravdu či ne, brát to zpátky nehodlala. Věděla, že muži mají lichotky rády, takže asi tak. "A chytil jste ho?" Aud povyjelo tázavě obočí vzhůru a zazubila se, když už v tom Egyptě byla, rozhodně jí nenapadla, že by se měla za něčím honit.
"Díky, ale stejně o tom dost pochybuji," sice byla Audrey za všechno to povzbuzení ráda, ale i tak si trvala na tom co řekla. Pochybovala o tom, že by to všem natřela, bylo tady mnohem více talentovanějších lidí než byla ona sama.

První část závodu proběhla v klidu. Aud vzlétla, za což byla fakt neskutečně ráda, ale taky nebyla (zatím) poslední, což bylo další plus sic pochybovala o tom, že by byla schopná se probojovat někam do prvních linií.
Blížícího se lesa si všimla moc dobře a nejspíše ještě těsně předním doufala, že cesta povede jinudy a ne jím. Marně. Audrey zpomalila, nechtěla být jednou z těch, které se rozmáznou o první kmen, který uvidí, jelikož tohle bylo děsně nevyzpytatelné a i sebelepší letec mohl skončit rychle na zemi. A Aud si fakt děsně přála, aby to nebyla ona.

Mimo herně:
(+2)

Audrey V. Morgan rolled 1d10:
6

_________________

Let se zatím dařil, u čehož si Maisie dosti oddechla. Cassidy jí zmizel z očí takřka hned potom, co vyslovila ono abeo, což jí na chvilku vykouzlilo nepatrný úsměv na tváři, ale nakonec se zas změnil v úšklebek. Krapet jí na tom co provedla vadilo to, že neměla nejmenší ponětí kde zrovna Finley je či jestli už se stihl vyflákat a svou hrozbu byla rozhodnutá splnit, jelikož se o to tele možná i trochu bála, což by na hlas nepřiznala, takže radši popojedem.
Modrá světýlka ubíhala, cesta pokračovala v klidu a Maisie to připadalo v jednu chvíli i krapet divný, jelikož se nic moc nedělo. Jenže pak to přišlo, objevil se před nimi les a i Maisie musela zpomalit. Nespokojeně si odfrkla, nechtělo se jí prolétávat lesem, takže přemýšlela nad tím, jak by to asi tak mohla obejít, jelikož to nevěstilo nic moc dobrého a taky že měla pravdu. Nejistě mrkla po těch, kteří padli, a pak už radši dávala pozor, jelikož stromy byly moc blízko u sebe, trasa se dost klikatila a další mnohé věci.

Mimo herně:
(+5)

Maisie T. Fraser rolled 1d10:
3

_________________

Patrick se neohlížel, nedíval se vlevo ani vpravo - upíral zrak zavile před sebe, hodnotil, zkoumal, počítal. Před očima mu neviselo vítězství, protože neměl čas na něj myslet - visela mu tam modrá světla, která měl následovat cestou necestou, lesem nelesem, polem nepolem... ehm, chápeme princip.
Zmijozelský kapitán dobře věděl, že kdo se bojí, do lesa nesmí, a tak se vpřed vrhl poněkud sebevražednou vývrtkou, kterýmžto manévrem se pokusil dostat před Matta.

Mimo herně:
Jsem to asi trochu podcenil... Pro případ, že bych se neobjevil do neděle, radši házím aspoň tenhle paskvil. Na BHG jsem měl a stále mám rozepsáno, omluvy, fakt že jo. I za to, co bleju na eclipticu.

Patrick Cayden rolled 1d10:
7

_________________

Řekněme to takhle - díky bohu za ta světla, co měla k Nimbusu navíc, poněvadž bez nich by to asi bylo o dost nebezpečnější. Ne, že by světla řešila každou větev, ty se totiž vynořili zásadně ze slepého úhlu. I tak si to ale nemohla neužívat. Létání a adrenalin dohromady, co víc si přát? Ačkoli oproti letům minulým si ovšem dávala podezřelý pozor - sama netušila proč, ale pisatelka moc dobře věděla, že je to kvůli Kendře.
Tak, teď jsme se trochu zapomněli, díky čemuž tmavovlasá čarodějka skoro skončila v pichlavých větvích. Tiše (a dokonce skoro slušně) si ulevila a předklonila se.

Mimo herně:
+6

Mallory P. King rolled 1d10:
1

_________________

Eddy měl smůlu. Jiné vysvětlení pro to nebylo - vždyť se tak snažil! Ale v tom šeru, které v lese panovalo, zřejmě přehlédl nějakou větev, která ho málem přerazila vejpůl. A zatímco jeho koště směle pokračovalo dál, dokud nenarazilo do dalšího stromu a nenapraskla se mu násada, on sletěl k zemi, neboť gravitace je potvora. A kromě toho, že mu ta zpropadená větev zpřerazila několik žeber, se ještě během pádu stihnul praštit do hlavy. Ne že by to něco měnilo na jeho mentálním (ne)zdraví.
Když dopadl do mechu, měl jediné štěstí, že ho ještě nějaká větev nepropíchla zespod. Zaskuhral, před očima se mu zatmělo... a zřejmě se probral až v nemocnici, dost ošklivě potlučený. A ještě ho čekala ta novinka, že do opravy svého koštěte bude muset investovat nemalé množství peněz. To aby si půjčil.

_________________
Be a dreamer. If you don't know how to dream, you're dead.

Scotty by možná lesem proletěl bez úrazu. Možná. Kdyby však nezvítězilo jeho ego a on se naprosto neuváženě neohlédl přes rameno, aby zjistil, jak si vedou ostatní. Těch pět vteřin, co nedával pozor na cestu, stačilo k tomu, aby čelně nabořil do poměrně vzrostlého stromu. Naštěstí ale neletěl tak rychle, aby se násada koštěte roztříštila - místo toho sklouzla po kůře stromu a Scotty díky pohybové energii skončil na kmeni stromu bokem.
Neobešlo se to bez krvavého zranění - několik větví smrku se zlomilo a jeden z těch ostrých hrotů projel jeho oblečením a natrhl Scottymu kůži. Nebylo to hluboké zranění, ale krvácelo dost a bylo krajně nepříjemné. Další škrábance na odhalených částech těla, tedy hlavně v obličeji, netřeba zmiňovat. Měl svým způsobem štěstí - letecké brýle totiž zabránily tomu, aby mu větvičky vypíchly oči.
Naprosto neelegantně dopadl Scott na zem, nepochybně obohacen o spoustu modřin a nepěkně pohmožděný celý bok, včetně žeber a páteře. Hýbat se mohl, to ano, ale mrtě to bolelo. Začal šmátrat po hůlce, ale než ji stihl nahmátnout, lékouzelníci se objevili i bez jeho světelného signálu. Díky bohu.

_________________