Alexei si toho skeptického pohledu všiml, takže se na Eirlys pobaveně zazubil a pokrčil rameny. Vypadalo to zajímavě, ale nutit jí do toho vážně nehodlal, a pokud by se rozhodla, že na to nechce, nechal by to být. "Samozřejmě, že si to když tak sjedeme společně," broukl proto s úsměvem, když tak trochu souhlasila, ale kdo ví, kam všude nakonec půjdou.
Co se týkalo toho pozvolného začátku, zatvářil se jako naprosté neviňátko a už už chtěl navrhnout něco jiného, ale Eirlys ten bazén s vlnobitím přijala. A když ho pak chytila za ruku, zatvářil se na chvíli překvapeně, ale jeho překvapení pak vystřídal široký úsměv a bez sebemenšího protestu následoval Eirlys k danému bazénu. Rozhodně však nečekal, že se do něho rovnou rozhodne skočit, a protože jeho ruku stále svírala (proč by se taky jako pokoušel vymanit?), spadl tam společně s ní. "Příště bys mě mohla varovat," broukl pobaveně a rozhodně jí to neměl za zlé, nehledě na to, že na to neviňátko se ani zlobit nedalo, že. A aby jí to alespoň trochu oplatil, pokusil se na ní cáknout trochu vody, což vlastně nebylo zase tak hrozné, když ta voda s nimi tolik házela, že. Rozhodně to však byla legrace, a pokud měl ještě před nějakou chvíli ohledně tohohle celého menší obavy, ty teď všechny zmizely. "A musím říct, že je tohle.. celkem zábava," dodal pak a pobaveně se uchechtl. Jo, rozhodně to čekal horší.

_________________

Eirlys pokrčila rameny ve smyslu, že ona přece nic, a naštěstí odolala nutkání na něj dětinsky vypláznout jazyk. Pravda, s tím mělo hlavně co dělat to, že nechtěla potom prskat vodu. „To, že jsem tě nevarovala, byl přece účel. A rozhodně by to pak nebylo tak vtipné,“ podotkla vesele, ovšem ten úsměv ji trochu přešel, jakmile na ni Alex cákl vodu. Ne že by už tak nebyla celá mokrá, navíc ve vodě. A ne že by to vlastně nečekala. Nicméně nelenila a poslala trochu vody na Alexe nazpátek. S jeho slovy se nedalo nic jiného než souhlasit. „Vskutku. Trochu jsem se toho obávala, ale vypadá to, že bychom se mohli dobře bavit, hm?“ Což bylo popravdě něco, co Eirlys už dlouho nedělala a skoro si i myslela, že už to nebude umět. Ale v Alexeiově společnosti to šlo skoro samo… a ona mu za to byla hrozně vděčná.
Chvíli se pokoušela vzdorovat umělým vlnám, ale nakonec to vzdala a připlavala zpět ke kraji, o nějž se vytáhla a opřela lokty. „Tak co, zkusíme teď nějaký ten tobogán?“ navrhla Eirlys a v očích jí rozpustile zajiskřilo, což se už také nějakou dobu nestalo.

_________________

| +

"Počkej, já ti to pak nějak oplatím," ušklíbl se na ní pobaveně a s velkou pravděpodobností to myslel vážně, nicméně nejprve musel vymyslet, jak by jí to nejlépe oplatil. A to pocákání vodou rozhodně nemělo být ono, protože už oba mokří byli a navíc to vlnobití způsobovalo, že ať už na sebe budou cákat, nebo ne, budou mokří ještě víc a budou tu vodu mít úplně všude. "Mám úplně stejný názor," zářivě se na Eirlys usmál a cákl na ní ještě jednou, protože když už mu to oplatila ona, zasloužila si to oplatit taky. No ne? Nutno podotknout, že měl podobné pocity, jako Eirlys. Takhle se totiž nebavil už nějakou dobu, pivo s Connorem se totiž za úplnou zábavu zase počítat nedalo. Nad pivem totiž většinou rozebírali Caleba, Valerii a jejich společný život.
I Alex po chvíli doplaval ke kraji, pobaveně se na Eirlys zašklebil, a pak se jednoduše vyhoupl nahoru, aby z bazénu mohl vylézt. "Jasně, na ten duhový? Chceš jet první, po mě.. a nebo pojedeme společně?" povytáhl tázavě obočí, a pokud Eirlys potřebovala z bazénu s vlnobitím pomoci vylézt, samozřejmě jí pomohl.

_________________

„Beru tě za slovo,“ prohlásila Eirlys a vyzývavě přitom povytáhla obočí. Byla zvědavá, jestli a pokud vůbec něco si na ni Alexei vymyslí, přičemž už teď jí možná proběhla hlavou myšlenka na to, co by si pro něj mohla přichystat pak ona. Nicméně to zatím z hlavy pustila, a když na ni Alexei cákl znovu, tentokrát na něj ten jazyk už opravdu vyplázla.
S výlezem z bazénu si samozřejmě pomoct nechala, ačkoliv to bylo spíš jen pro efekt, protože by to nepochybně zvládla i sama, ale proč si upřít možnost se ho zase chvíli držet, že. „Rozhodně bych nejdřív sjela ten duhový, tentokrát opravdu začneme pozvolna, ano? A možná… nejdřív to dáme samostatně a pak společně?“ navrhla, protože to koneckonců neznělo až tak špatně – sjet si ten tobogán sama. A těch příležitostí se k němu beztrestně tisknout bude mít určitě ažaž.

_________________

| +

Pomstu na chvíli vypustil z hlavy, protože se rozhodli vylézt z bazénu a vyzkoušet taky něco jiného, což byl pro tuto chvíli tobogán. Prvně však vypomohl Eirlys z bazénu vylézt, i když si byl jistý, že by to sama zvládla, ale byl gentleman, takže proč by něco takového neudělal. Navíc tady šlo o Eirlys, že. "Dobře, dobře, tentokrát to vezmeme pozvolna," broukl pobaveně a přikývl, že tentokrát to myslí skutečně vážně, protože to tak i myslel. A že si každý sjede ten tobogán prvně sám mu vlastně tolik ani nevadilo. "Klidně," mrkl na ní proto, přidal k tomu úsměv, a protože bylo tak nějak rozhodnuto, chytl Eirlys za ruku a společně se pak vydali k duhové atrakci.
Nahoru pak vystoupili společně, a protože nějací lidé byli ještě před nimi, s úsměvem se otočil k Eirlys. "Chceš jet první, nebo mám já?" povytáhl tázavě obočí a byl rozhodnut se plně zařídit dle ní. No a ať už se rozhodla Eirlys jakkoliv (rozhodně na ní s tím rozhodnutím nespěchal), nakonec byla řada na něm, takže se prostě posadil a jel.

_________________

Bylo rozhodnuto a odsouhlaseno, a tak jim nic nebránilo vydat se nahoru k začátku duhového tobogánu. Spěchat nemuseli, protože tam nebyli jediní, a alespoň se stihli domluvit na tom, kdo posviští jako první. A Eirlys nedělalo problémy jet jako první. Po duze se svezla s nadšením, dost možná si cestou i jednou zvesela zavýskla a dole byla dřív, než se nadála. Včas se odklidila trochu stranou, aby měl Alexei hladké přistání – a hlavně aby ona nedostala ránu třeba do hlavy – načež se na něj potutelně uculila, když se zorientoval, a kupodivu nebyla tak zákeřná, aby po něm hned cákla vodu. „Takže teď si to zopakujeme společně?“ nadhodila s úsměvem, protože jízda se jí líbila a byla připravená to sjet ještě jednou.

_________________

| +

Když se Alexei na ten tobogán posadil, doufal, že se stihla Eirlys odklidit z dosahu dojezdu, protože by byl vážně nerad, kdyby na ní třeba spadl, nebo tak něco, a pak už prostě jel. Jízda to nebyla ani moc dlouhá, což mu rozhodně nevadilo, protože i tak si to užil. I tak byl stále toho názoru, že přírodní vody byly o kapku lepší, především třeba taková jezera v Rusku, ale popojedem.
Dob byl hladký, Eirlys v dosahu nebyla a zorientovat se mu netrvalo ani moc dlouho, a tak se hned radši poposunul kousek stranou, aby na něho nespadl třeba další jezdec, že. "To si piš, že pojedeme znovu! A jistě, tentokrát společně," mrkl na ní pobaveně, opět jí chytl za ruku (protože proč by jako nemohl) a společně se pak zase vydali nahoru. Po chvíli dohadování, kdo jak bude sedět, si sedl první Alexei, Eirlys za ním a jakmile byli připraveni, mohlo se jet. Alexei po čas jízdy přidržoval Eirlys za nohy, i když to určitě nebylo potřeba, protože ona ho zezadu objímala. Nutno podotknout, že se u toho krapet červenal, ne že by to mohla Eirlys vidět, že.

_________________

Eirlys se nějakému chytání za ruku určitě nebránila a popravdě se nahoře na skluzavce ani příliš nedohadovala a bez protestů se posadila za Alexeie. Pravda, bylo to trochu zvláštní, když ho měla obejmout, ale špatné to nebylo. Nečekaně. Přesto jen těžko odolávala červenání a byla ráda, že na ni Alex nevidí. Samotný sjezd se povedl, Eirlys si jednou nadšením zavýskla a než se nadáli, byli dole. Asi na něm trochu přistála, že by jí to ale bylo nějak líto, to se říct nedalo – spíš se tomu musela smát. „Já myslím, že jsme to zvládli vynikajícně!“ prohlásila pobaveně, jakmile se trochu zorientovali. „Teď bychom mohli klidně vyzkoušet ten průhledný, ale ten jedině společně, jasné?“ povytáhla obočí, protože sama se do něj pouštět nehodlala. A protože Alexei určitě (nahlas) neprotestoval, po chvíli už se ocitli na vrcholku toho úplně průhledného tobogánu. Popravdě – takhle seshora to vypadalo ještě o něco děsivěji, ale přece by necouvla, když už tady byli… A pokud necouvl ani Alex, bylo jasné, jak to dopadne. Eirlys se na něj opět nalepila a tentokrát se při jízdě znovu neubránila vyjeknutí, ovšem to na rozdíl od toho předchozího znělo poněkud vystrašeně. A pak už ty oči raději moc neotevírala.
„To mi stačilo,“ usoudila Eirlys ve chvíli, kdy se vzpamatovali z dopadu do vody, přičemž ona osobně byla velice ráda, že ta – na její vkus až moc – dlouhá jízda byla za nimi. „Myslím, že si teď zasloužíme trochu oddych, co říkáš? Takový relax ve vířivce nezní vůbec špatně.“

_________________

| +

Přistání sice nebylo úplně hladké, ale že by mu nějak vadilo, že na něho Eirlys tak trochu spadla, to se říci nedalo, spíše naopak. A jakmile se v bazénu zorientovali, pobaveně se na ní zašklebil. "Rozhodně, byla to sranda," pokýval hlavou a usmíval se od ucha k uchu. I on si to totiž skvěle užil a musel si přiznat, že tenhle den zatím stojí za to. A to si původně o tomhle nápadu myslel, že je to celkem blbost. A že by měl proti společnému sjezdu toho průhledného tobogánu? Ani v nejmenším. Proto se společně vyšplhali se společně nahoru a o chvíli později pak zase sjížděli dolu. Zábava to rozhodně byla i tentokrát a zatímco Eirlys tak trochu vystrašeně vypískla, Alexei se smál, ale rozhodně ne jí, jen se dobře bavil, no.
"Já bych to sjel klidně ještě jednou," broukl zcela vážně, ale v další vteřině se pobaveně šklebil, takže bylo poznat, že to myslel především jako srandu. A i kdyby to myslel vážně v další chvíli by si to rozmyslel a to hodně rychle. Navrhovaný odpočinkový program zněl totiž dobře, takže přikývl. "S tím naprosto souhlasím," mrkl pak na ní, opět jí chytl za ruku a společně se vydali do té části, kde si krom výřivky mohli skočit třeba i do sauny.
Alexei musel seznat, že tohle místo působilo tak trochu romanticky, především díky osvětlení pomocí svíček. Pak už jen zbývalo vybrat si jeden z těch bázenků s vyhřátou vodou a Alex po krátkém zhodnocení zvolil ten, co vypadal jako malá jeskyně. Proč by taky ne, že. "Máš pak něco v plánu, nebo máš čas skočit na jídlo?" povytáhl tázavě obočí a snažil se moc nemyslet na fakt, že jsou tady vlastně úplně sami.

_________________

Eirlys tak úplně nepředpokládala, že bude lázeňská část vypadat tak… romanticky, a trochu ji to zaskočilo, nicméně najevo to moc nedala, pouze se zvědavě rozhlédla kolem. Moc lidí tu nebylo. A bazénku, který jim vybral Alexei, nebyl vůbec nikdo. Inu… tím líp pro ně, soukromí nikdy nebylo k zahození. Ačkoliv to Eirlys začalo svádět k myšlenkám, které si tak úplně připouštět nechtěla, jenže… jenže člověk si nevybíral, že.
Po vstupu do bazénku Eirlys div blaženě nezavrněla, protože ta teplá voda byla skvělá, načež se posadila a sklouzla pod vodu prakticky až po krk. Nad Alexovou otázkou se ani nemusela zamýšlet. „Neměla jsem v plánu nic jiného než tebe,“ řekla možná trochu rychleji, než by se slušelo, ale co, pravda to byla, a tak se Eirlys jen mírně rozpačitě pousmála. „Kam máš v plánu zajít?“ broukla, zatímco přeběhla prsty po vodní hladině.

_________________

| +