| 2. 12. 1966
|| Brit
|| nečistokrevný
|| bývalý Nebelvír
|| učitel Kouzelných formulí
| VZHLED
Dylan se oproti všem původním předpokladům docela vytáhl a už to není takový záprtek jako v prvním ročníku. Pár centimetrů mu ještě přibylo, a i když rozhodně nedosahuje výšky svého otce, zhruba těch sto osmdesát centimetrů má, a to mu vlastně stačí. Pořád platí, že se umí pohybovat lehce a hbitě a je docela obratný, a i když na večeři zůstává na přídavek (či dva), moc znát to na něm není. Však taky chvíli neposedí a neustále se musí zaměstnávat něčím aktivním.
Pryč jsou doby, kdy ho matka tahala ke kadeřnici málem za ucho. Ne snad že by tam teď chodil dobrovolně, spíš na to jen rezignovala. Dylanovy vlasy tak většinu času působí, jako by nikdy nepoznaly hřeben. Ale náhodou je občas ráno prohrábne, byť hlavně jen ze zvyku, a protože nemá tak úplně zájem, aby z nich měl dredy. Na svět kouká očima na chlup stejné modré barvy jako jeho taťka, mírně špičatý nos má posetý sprškou ne tolik výrazných pih a ústa má v základu sice drobnější, ale většinu času zkroucená do úsměvu.
Na oblečení Dylanovi vážně moc nesejde, ale docela si oblíbil kostkované košile a klobouky. Jinak zbytek jeho šatníku stále tvoří převážně jednobarevná trika a kalhoty se záplatami. Se školní uniformou byl dost na štíru a nezlepšilo se to ani po nástupu na profesorský post. Nějaké bílé košile sice vlastní, ale když už si ji vezme na sebe, je taková pomačkaná a nedopnutá. Kravatu považuje div ne za sprosté slovo.
Zvláštních znamení nebo jizev Dylan moc nemá, ale zvláště pyšný je na jednu jizvičku na levé čelisti, ke které přišel lehce kuriózním způsobem, více viz v historii.
Faceclaim: Landon Liboiron (býval Bill Milner)
POVAHA
S tím, jaké povahy mají Dylanovi rodiče, lze jen těžko očekávat, že by Dylan byl jedním z těch tichých typů, kteří se nikdy neušpiní a bojí se jakéhokoliv konfliktu. Ani nápad. Dylan někdy působí jako z divokých vajec, protože není schopný vydržet na jednom místě delší dobu. A to už odmala, tudíž si lze snadno představit tu radost kohokoliv, kdo ho zrovna hlídal, když se Dylan naučil nejprve lézt po čtyřech a posléze capat po dvou. Stačí jedno mrknutí a Dylan už dávno není tam, kde byste ho předpokládali.
Zatímco velká část dětí by se utíkala schovat mamince pod sukni, pokud by si na ně někdo dovoloval, Dylan je drzoun a dotyčnému to rád vrátí i s úroky. Není to ale tak, že by účelně vyvolával s někým hádku, nebo že by on sám někoho bezdůvodně urážel, to ne, ale líbit si nic nenechá, pokud ví, že on je ten v právu. To mimochodem nevztahuje jen na sebe, ale i na své přátelé, protože pokud něco, Dylan je loajální a za své přátele se neváhá postavit, protože co by to byl za kamaráda, kdyby byl slepý vůči tomu, že jeho přátelům někdo ubližuje?
Má rád, když kolem sebe někoho má, jako extrovert ani není na samotu úplně stavěný, ale to neznamená, že by se musel za každou cenu hnát dopředu a mít to hlavní slovo, je to spíš single player. Ovšem řekněte někde slovo „sázka“ a máte Dylana po boku, aniž byste tušili, kde se tam vzal.
Navzdory tomu, že Dylan někdy působí jako největší rošťák pod sluncem, nepůsobí nesoustředěně a hloupý také není. Naopak je někdy až nadprůměrně inteligentní a logické uvažování mu nedělá problém. Docela rád sestrojuje různé mechanické strojky a s velkou úspěšností je dokáže přimět k pohybu. Je to také v podstatě jediná kratochvíle, která ho dokáže přinutit sedět v klidu a každou chvíli někam neodbíhat.
ZAJÍMAVOSTI
- Mechanickou manuální zručnost má zřejmě po otci a sám se rád rýpe v menších strojcích, které různě vylepšuje.
- Zato ale moc nemusí létání na koštěti. Totiž, baví ho to sledovat a fandit, to ano, ale jinak vůči tomu kusu klacku příliš důvěry nemá. Jo, to kdyby se mu podařilo sestrojit funkční létající stroj, to by byla jiná…
- Čtenář moc velký není, ale má rád komiksy s Asterixem a Obelixem. A to i když už "dospěl".
- Pravidelně u sebe nosí lupu a malý šroubovák.
- A krabičku s cigaretami.
RODIČE
mamka Mabel Crowley, 10. 10. 1945, fotografka na volné noze
Půvabná žena, za kterou se muži stále velice rádi otáčejí. Přestože ale překypuje vlídností a není typ, který by se vyžíval v lámání mužských srdcí, s nikým se ještě nedokázala usadit a o Dylanovi ráda prohlašuje, že je to jediný chlap v jejím životě, o kterého nejvíce stojí. Svůj podíl na tom možná tak trochu nese i její temperament a ve chvílích, kdy se střetnou dvě podobné povahy, dobrotu to věru nečiní. To bylo ostatně i příčina rozpadu vtahu s Dylanovým otcem, Paulem. Mabel vůči Paulovi ale nikdy nezahořkla a nikdy ji nenapadlo, aby mu bránila ve styku s Dylanem. Je to přece jeho syn stejně jako její a že to mezi nimi nevyšlo, není to důvod k tomu, aby tím trpěl právě Dylan.
taťka Paul Thawne, 9. 8. 1945, lékouzelník a vedoucí u sv. Munga na Oddělení nehod s kouzelnými předměty
Jak již bylo zmíněno výše, Dylanovi rodiče spolu sice nežijí, ale to nikdy neznamenalo, že by se Paul o svého syna nezajímal. Naopak, Dylan si ke svému otci zvládl utvořit nadmíru dobrý vztah, a vždycky se těšil, až k němu bude zase moct jet. Podobně jako Mabel mu temperament nechybí, ale nepotřebuje ho prosadit za každou cenu. Zvláště pak v práci, kde naprosto zaslouženě vyšplhal za relativně krátkou dobu tak nahoru. Mimo nemocnici má rád výzvy a rychlost, potrpí si jak na vymakaná košťata, tak i auta, která si sám velmi zručně dolaďuje.
>
karta HISTORIE
Dylana odmala možná oficiálně vychovávala matka, se kterou také vyrůstal, ale co si pamatuje, otec u žádné významné události, kterou si prochází každé dítě, nikdy nechyběl, a tak Dylan ani nějak významně odloučení svých rodičů neprožíval. Lásky se mu dostávalo od obou stejně, tak co. Sotva se Dylan naučil lézt po čtyřech, bylo jasné, že z něj bude neposeda, kterého nebude snadné chytit. Pořád to ale nebylo tak hrozné, nicméně jakmile se naučil chodit a přelézat ohrádku, stal se z něj průzkumník, vydávající se v jeho pojetí na daleké fantastické cesty a tím působící hrůzu své matce, která se zas a znovu děsila, kam ten kluk zase zmizel. Protože Dylan s matkou bydleli ve městě, s přírodou se setkával buď tehdy, když jeli na návštěvu k prarodičům. Ale ono to bylo dost, kolena si s přehledem zvládal odřít i na městském hřišti nebo v parku, kde byl pomalu více jak doma. Když byl Dylan pak trochu větší, mamka ho začala posílat na
tábory. Prý aby se něčemu u mudlů přiučil, ačkoliv je jasné, že to bylo hlavně z toho důvodu, aby si ona mohla odpočinout.
Jak už bylo zmíněno dříve, přestože primárně bydlí Dylan u matky, s otcem se vídá kdykoliv, kdy na něj má skrz práci čas. Nejradši ho Dylan pozoroval, když se vrtal v autě, a tak snad ani není divu, že si chlapec vyvinul náklonnost k čemukoliv mechanickému. Dylanovy kouzelnické schopnosti se nechtěly delší dobu projevit, skoro by se málem myslelo, že z něj bude moták, ale to se nakonec vyvrátilo o jedněch letních prázdninách. Dylan se totiž pokusil sestrojit létající kolo, na čemž zase až tak nic těžkého nebylo, stačilo mu jen sehnat něco, co by mohlo sloužit jako křídla a propojit se šlapkami. Úspěch nikdo neočekával, přirozeně, to ale chlapce neodradilo od toho, aby to nevyzkoušel. Světe div se, kolo se nakonec vážně zvedlo asi metr do vzduchu – a nebylo pochyb o tom, že právě při tomto se projevil Dylanův magický talent – ale dlouho tam nevydrželo, Dylan se nakonec překotil a přistál na zemi. Přistání to nebylo zrovna hladké, doteď má na levé čelisti viditelnou jizvičku, ovšem komu na tom záleželo, když se ukázalo, že se bude moct těšit na dopis z Bradavic, který mu skutečně nakonec přišel?
Velice zkrácená herní historie:Těžko říct, čím to bylo, ale když Dylan společně se svým nejlepším kamarádem Barrym nastoupili do prvního ročníku, většina učitelů se začala pravidelně scházet u Tří košťat… Dylan s Barrym zkrátka společně utvořili nezapomenutelné kombo a bohužel ani rozdílné koleje je od sebe nedokázaly udržet. Nebylo dne, aby nevymysleli nějakou kravinu, ať už se jednalo o
vykradení skleníku,
procvičování zvětšovacího kouzla nebo cokoliv jiného. Jejich písemky si dokonce vysloužily
zvláštní místo ve sborovně, pokud náhodou nebyly rovnou spáleny… Povedlo se mu zabouchnout do Nessy, spolužačky z ročníku, a několikrát ji úspěšně pozvat na ples, čemuž se nepochybně divil nejenom on sám. Na tábory začal jezdit
i s Barrym a hned to bylo o několik řádů výš. Taky byli společně přijati do děsně tajného společenství Bouráků.
A ačkoliv se nabízí, že za zlepšením jeho pravopisu mohla touha napsat Nesse
pozvánku na procházku, ve skutečnosti za to mohlo
něco docela jiného. Každopádně má díky tomu alespoň šanci projít v pátém ročníku zkouškami NKÚ, aniž by zkoušející měli touhu jeho odpovědi nenávratně zničit.
Nakonec Dylan prošel nejen zkouškami NKÚ (a stal se prefektem a posléze i primusem, LOL), ale relativně zaválel i u zkoušek OVCE, a když se po škole rozhodoval, co dál dělat, profesořina byla jasná volba. I když kdo ví, třeba v tom měla prsty nějaká sázka. Buď jak buď, Bradavice si minimálně ještě rok neoddychnou.
(NE)SCHOPNOSTILektvary 4/10
Létání 1/10
Talent: Kouzelné formule +1
Speciální schopnost: vypaluje soupeřům oči svým pravopisem
LEKTVARYlektvar procitnutí uspávací lektvar matoucí utrejch lektvar na čištění ran postaršující lektvar | lektvar na běžné jedy lektvar vytrvalosti drmolící dryák mast na léčbu popálenin | vlasyzvedající odvar protijed na málo běžné jedy sršící roztok ostrovtipný lektvar |
KOUZLAPřeměňování avis colovaria II. densaugeo ducklifors duro engorgio II. incarcifors melofors mustelfors quietus reducio reparifarge reparo snufflifors sonorus | Kouzelné formule accio alohomora II. aresto momentum II. aqua eructo cedníkové kouzlo depulso diffindo finite incantatem flagrate glacius II. locomotor mortis lumos/nox mobilicorpus skurge spongify ukaž mi cestu wingardium leviosa | Obrana proti černé magii bombarda everte stati expelliarmus glacius immobulus incendio II. klihando klopýtací kletba mucus ad nauseam II. periculo petrificus totalus protego riddikulus |
INVENTÁŘškolní pomůcky, uniforma atd.
hůlka - cedr, dračí blána, 11,5", neohebná