„Ona to asi bude Afrika, děcka.“ Konstatoval Torbjorn po krátkém rozhlédnutí a pousmál se na své svěřence. „Studené pití je pro začátek dobrý nápad a tu kaktusovou limonádu zkusíme najít,“ přislíbil jim s myšlenkou na pivo, ale v duchu už slyšel Greer, že to je nezodpovědné, a že pod tím horkým africkým sluncem by ho to položilo, i když má slušný severský trénink. A Torbjorn nechtěl, aby ho to položilo, protože moc dobře věděl, kam jeho alkoholické excesy vedou. Stačilo, že se mu letos v Bradavicích sejdou hned dva potomci, z nichž jeden nemá o tom druhém ani ponětí, a to ho trochu tížilo. Greer si ale nepřála, aby tím vším jejich (zatím) nejmladšímu dítěti motal hlavu, takže Torunn se ještě nějakou dobu to tajemství dozvědět neměla, ať už se jí profesor Fury nebo jeho sýr snažili namluvit cokoliv.
Koupil jim tedy limonádu a zaplatil, načež zamířil společně s nimi směrem, kam předtím zmizel Sean se svým culíkatým kumpánem. „Vážně by mě zajímalo, na jakém principu tohle funguje,“ zamručel si pod vousem a prohlédl si model, když ke koštěti došli, protože jakožto kouzelník-mudla měl nutkání za vším hledat nějaké triky, které sám ještě neprokoukl, i když mu bylo jasné, že za tímhle stojí prostá magie. Docela ho uklidňovalo, že jeho žena i děti jsou všichni do jednoho vlastně ještě větší exoti než on. Ale pak si vzpomněl na toho žabožrouta, co se jim občas ukázal doma, a usoudil, že je jejich rodina ještě naprosto v pořádku.
Když se Monty ozval, že je Torunn špatně, Torbjorn se zachmuřil, a přidřepl si ke své nejmladší, aby jí sáhl na čelo a tváře, a celkově ji zkontroloval, jestli třeba nemá úžeh nebo úpal nebo tak něco. „Co je ti, zlato?“ zeptal se starostlivě a dokud ho nepřesvědčila, že to nic není, na závody si mohli nechat zajít chuť, ale předpokládejme, že nakonec se na čumendu přeci jen dostali, protože jim Sean držel se svým kamarádem (jehož představil jako Matta Coopera) místo.

_________________

Ricky se pobaveně zubil, když se mu podařilo Scarlet rozesmát. On totiž smích rád poslouchal, a nemusel to být zrovna smích její - v situaci, v jaké se nacházel, smích neslyšel tak často a začal chápat, že je v téhle těžké době čím dál vzácnější.
To, že jsou Tremletti plní překvapení, musel odkývat a zkoumavě se přitom na Scarlet zadíval. „Ty snad znáš nějakého dalšího tajuplného Tremletta?“ prohodil, protože neměl tušení, že zrovna ona chodí s Atticem, a tím pádem mu přišlo divné, že naznačuje, že zná někoho dalšího, kdo se vybarvil tak, jak se od něj neočekávalo. Jediný další takový Tremlett byl Atticus.
„Stejně si vsadím,“ stál si Ricky tvrdohlavě za svým. I kdyby měl prohrát... No, tak co. Stane se. „Jasně, že na tebe počkám v cíli... Upřímně doufám, že tam fakt doletíš,“ zamumlal starostlivě, oplatil Scarlet objetí a pousmál se na ni. „Hodně štěstí, pihatko,“ dodal ještě zvesela.
Pak vecpal letáček ještě několika lidem, co se mu připletli do cesty, a následně věnoval pozornost začátku závodu. Měl v plánu se přemisťovat na další stanoviště, ale ani ne tak kvůli závodu, jako kvůli šíření protiministerských myšlenek, a navíc chtěl dodržet slib, že na Scarlet počká v cíli.

_________________

Erkki na začátku závodu sice nezazářil, ale ani nebyl po startu poslední, což považoval za úspěch. Hmyzu se mu povedlo nějak vyhnout, takže ho nic nezdrželo a ani z koštěte naštěstí nespadl. Letěl kousek za Olivkou, sledoval její záda (fakt záda!) a modlil se, aby se jí nic nestalo. Byla to totiž kamarádka a jemu na ní moc záleželo, že.
Nástrahou pouště byl zatím pouze vítr a poletující písek a Erkki se snažil letět tak, aby ho žádný poryv větru moc nevychýlil z trasy. Otázkou ale bylo, co na to kostky.

Mimo herně:
+7

Erkki Järvinen rolled 1d10:
10

_________________

Nick sledoval záda ostatních účastníků a pomalu zvažoval, že na návštěvu babičky a bratra skočí hned. Co si budeme povídat, na nějaké lepší místo by se mohl dostat leda tak s pár nepravděpodobnými desítkami v řadě, což si díky střepu z cinknuté křišťálové koule zaražené v oku dokonce i mlhavě uvědomoval.
Místo zběsilého dohánění těch bláznů s vytuněnými košťaty v předu tedy zvolnil a dával si bacha na poletující písek, aby aspoň doletěl. Těžko říct, jestli mu to bylo k něčemu platné, když to bylo o náhodě, každopádně už byl starší člověk a nějaké náhlé větry ho klidně ohrozit mohly.

Mimo herně:
Nigga +4

Nicholas M. Winnfield rolled 1d10:
6

_________________

Čistě teoreticky to mohlo být i horší, usoudila Maeve chvíli po začátku. Nedržela se jako první, ale na druhou stranu nebyla ani poslední, což byl rozhodně úspěch. Zvláště když to byl zrovna Jesse, kdo koukal ostatním závodníkům na záda, ačkoliv se před startem chvástal, že má rozhodně v úmyslu vyhrát. Ale na druhou stranu - byli sotva na začátku, to hejno hmyzu byla spíš jen nepříjemnost než skutečná překážka, a za chvíli to zase všechno mohlo být jinak. Ani by se nedivila, kdyby někdo v půlce závodu odpadl kvůli tomu hroznému vedru, u nějž to vypadalo, jako by se snad každou chvíli zhoršovalo.

Mimo herně:
+7

Maeve N. Cooper rolled 1d10:
1

_________________

Scarlet s překvapením zjistila, že zatím poslední není, a to i když neplánovala se nějak extra hnát. Dokonce i ten roj otravného hmyzu se jí podařilo nějak obletět, takže se naštěstí nemusela zdržovat tím, že by z pusy plivala nachytané broučky. Trošku větší starosti jí dělaly ty poryvy větru, které vzdouvaly pouštní písek. A jak známo, ten se dokáže dostat fakt všude, takže se Scarlet fakt hodlala snažit, aby se neocitla v dráze nějakého toho poryvu, protože prskat písek se jí moc nechtělo. No ale víme, jak to dopadá s kostkami, když někdo napíše, že se o něco snaží, žeano.

Mimo herně:
+7

Scarlet Crane rolled 1d10:
8

_________________

"To je hustý," okomentovala to Torunn s nadšením, protože Afrika zněla fajn. "Určitě jo," kývala pak hlavou, protože by byla přeci blbost, aby tady tu kaktusovou limonádu neměli. Navíc i ona na ní měla vcelku chuť. Nebylo tedy pochyb o tom, kam jejich kroky směřovaly.
"Jo, nové koště. Kometa 240, přesněji." Rozzářila se její očka nadšením, protože tohle koště by si strašně moc přála mít. Ne že by na ostatních bylo něco špatného, ale Komety se jí líbily mnohem více než Nimbusy, i když každé koště mělo něco do sebe, samozřejmě. "Je to opředené kouzly, tati," mrkla pak pobaveně ke svému otci, když si všimla, jak si nový model koštěte prohlíží. Nepochybovala však o tom, že by si ho prohlížela podobně, kdyby neměla s kouzly už své zkušenosti. "Můžeš říct někdy Seanovi, aby tě vzal proletět se," pousmála se pak, protože tohle by přeci šlo, ne? Určitě jo. A navíc se jí to zdálo jako děsně super nápad.
Když pak došlo na známé tváře, Torunn pokývala hlavou. "Vidíš toho velikého kluka? To je Heatcliff, chodí se mnou do Havraspáru, letos je v posledním ročníku. A hraje taky famfprál! Ten vedle něho, to je Jesse a chodí do Nebelvíru." Dala se do ukazování na jednotlivé známé tváře, i když věděla, že ukazovat by neměla. "Ta holka, co se k nim přidala, je kapitánka Nebelvírského famfrpálového týmu, Maeve. Támhle je paní profesorka Dějin, Scarlet. Je strašně hodná! Tamto je můj spoluhráč ze školy, Vincent," ukazovala i dál, jen pana profesora Winnfield nezmínila, radši. Navíc vlastně toho ani nebyla schopná, protože měla pocit, že každou chvíli omdlí. "Jsem v pořádku, opravdu," zalhala ukázkově a ani se u toho nezačervenala, to měli určitě v rodině (že, tati?). Svědomí jí z toho však trápilo, protože to na tátu taky mohla vybalit.
Pak už se přemístili společně s ostatními diváky, jelikož závod už měl pomalu začínat, a na to se Torunn vlastně i těšila. Na Matta, kterého si sebou Sean přivedl, se zazubila a optala se ho, jak se vlastně má. Vždyť i jeho znala - byl kapitánem Havraspárského družstva, i když ona ho zažila jen jeden rok. "Tak co, máš nějakého favorita?" povytáhla tázavě obočí k Montymu a sama přemýšlela nad tím, komu fandit. Vítězství však přála tak nějak všem.

_________________

Ukořistit kaktusovou limonádu se jim snad povedlo, protože bez té by Monty asi nepřežil. Postupně si na ní vytvářel větší a větší závislost, a jelikož kaktusy sám pěstoval, nejednou ho napadlo, že by mohl zkusit vyrábět vlastní džus, který by předčil všechny ostatní.
Na nové koště se s Lillegardy pochopitelně šel podívat. „Já košťatům moc nerozumím,“ zkonstatoval a ať si koště prohlížel jak chtěl, neviděl na něm nic zvláštního. Nic, co by si zasloužilo tolik pozornosti a zasněného vzdychání. Na strejdu Torbjorna se nicméně pobaveně zazubil a zvedl k němu pohled. „Strejdo, to je přece magie,“ poučil ho s úsměvem od ucha k uchu. „Magie nemá tak úplně princip, aspoň myslím,“ dodal zamyšleně. Magii přece nešlo vysvětlit mudlovskými zákony fyziky a ty přírodní přímo popírala.
Když Torunn začala vysvětlovat, koho z těch lidí zná, Monty těkal očima z jedné osoby na druhou a snažil si zapamatovat alespoň jména, pravděpodobně marně. „To se máš, že máš tolik známostí,“ zkonstatoval. On znal zatím jenom Heskiho a toho tady, navzdory tomu, jaký famfrpálový fanoušek to byl, nikde neviděl.
Torunn je ujistila, že jí nic není, ale Monty se na ni stejně podezíravě zadíval, protože se mu to nezdálo. Pak zvedl pohled ke strejdovi, co on na to, a pokud se Torbjorn nerozhodl závod jim zatrhnout a vrátit se domů, vydal se společně s Lillegardy na tribunu, přičemž strejdu radši chytil za ruku, aby se neztratil v davu lidí, protože to fakt nechtěl. Na Seana s Mattem se jen trochu stydlivě pousmál, protože to byli velcí kluci a určitě nechtěli sedět vedle mrňat, a pak zamžoural na závodníky. „Já nevím, zatím asi favorita nemám... Uvidím až, jak si povedou během závodu,“ usoudil. „Co ty, strejdo, fandíš někomu?“ zeptal se pak zvědavě a hodil po Torbjornovi očkem.

_________________

Jesseho nijak netrápilo, že se nachází mezi posledními a většinu letců vidí kus před sebou... však on jim to ještě natře. Až se ti vpředu unaví, šlápne na plyn a hravě je předletí, to je přece jasná věc. Rozhodně na to měl!
A tak letěl, docela se kochal okolní krajinou, protože kolikrát se člověk dostane do Afriky, že jo... nicméně pak mu zatrnulo. Všiml si totiž, že se k nim zleva blíží masa písku a rychle mu docvaklo, o co se jedná. „No doprdele,“ zamumlal si pod vousy, připravil si hůlku, ale než začal rychle vymýšlet, jaká kouzla by mohl použít, postřehl napravo jakési trosky.
Jesse se přitiskl k násadě a rozletěl se s větrem (nebo spíš pískem) o závod, aby se stihl včas skrýt před tím nejhorším náporem.

Mimo herně:
+5

Jesse J. Morgan rolled 1d10:
1

LOL.

_________________