Erasmus se pobaveně zazubil, když mu Debbie začala sdělovat, jak úžasná tanečnice kdysi bývala. „Určitě tančíš skvěle i teď, Debbie,“ složil jí kompliment a lišácky zamrkal. Bylo na něm vidět, že má skvělou náladu, za kterou sice možná trošičku mohl alkohol, ale většinu zásluh bylo Leiných. Ery už se nemohl dočkat, až se k ní vrátí, aby si ještě zatancovali, a napadlo ho, že by pak mohli zmizet na krátkou procházku po pláži, kde budou mít klid a čas jen pro sebe. Dovedl Debbie na parket, během chvilky skoro profesionálně zaujal taneční postoj a následně už s Debbie proplouval mezi ostatními tanečníky. Po očku se přitom rozhlížel kolem sebe – ne že by potřeboval sledovat, kde ostatní jsou, aby do nich nenarazil, ale zajímalo ho, kdo s kým tancuje. Vůbec ho nepřekvapilo, že tu nevidí Marka s Vicky, zato se docela divil, že se k tanci chystá Blaine s Hanah. Ery by je totiž tipoval na další pár, který co nevidět zmizí někam do soukromí. „Jak se ti tu líbí, Debbie?“ prohodil po chvilce, aby pořád jen nemlčeli, a protože byl vážně zvědavý, co si Debbie o celé svatbě v Dánsku na pláži myslí.
Pan Andersen se pousmál, když si všiml, že se nevěstě opět zaleskly oči a po tváři jí stekla slzička. „Jsem hrozně rád, že jste spolu tak šťastní,“ vypadlo z něj bez rozmyslu dojatě a měl co dělat, aby svou snachu nesevřel v medvědím objetí. „Cítíš se na tanec, Lorelei?“ optal se pak trošičku nejistě a stejně nejistě se i zatvářil. „Ale musím tě předem varovat, že na rozdíl od Erasma jsem příšerný tanečník,“ přiznal potupně a přešlápl přitom z nohy na nohu. Jestliže nevěsta s tancem souhlasila, odvedl ji na parket, po kterém o chvilku později začali klouzat v rytmu hudby. Markus skutečně netančil zdaleka tak dobře, jako Ery, ale ze všech sil se snažil nešlapat Lorelei na nohy, což se mu ne vždycky povedlo. V takových chvílích zrudnul rozpaky jako rak a spěšně se omluvil. Ačkoliv se snažil nedívat se pořád pod nohy, občas mu pohled k nohám zalétl, aby se ujistil, že krokuje správně. Alespoň trošku správně.
Stejně jako Vicky, i Mark už požil alkoholu poměrně dost a protože nebyl zvyklý moc pít, přestával rozumně uvažovat nad tím, co dělá. Jazyk se mu motal a oči mu zářily jako reflektory, obzvlášť když se nacházel v blízkosti slečny svědkyně. „Tak půjdeme na pláž,“ zamumlal a zasněně se pousmál. Trochu zavrávoral, když se o něj Vicky opřela, zasmál se tomu a zabloudil ke slečně svědkyni pohledem. Poté, co mu Vicky sdělila, jak ohromně mu to sluší, rozpačitě zčervenal. „Neříkala. Ale tobě to taky hrozně sluší, víš. Vypadáš moc hezky a roztomile. Taková hvězdička, vážně,“ vyžbleptnul a široce se usmál. Skládat komplimenty sice neuměl, ale myslel to dobře, a z jeho výrazu to bylo snadno čitelné. Ve chvíli, kdy se k němu Vicky naklonila, aby mu něco zašeptala do ucha, a trošku neodhadla vzdálenost, Mark ztuhnul a srdce se mu rozbušilo jako splašené. „Ty taky, Vicky,“ zašeptal k ní, zvedl ruku a prsty jí zlehka přejel přes záda. Měl co dělat, aby hned na místě nevyhledal její rty těmi svými a nesvalil se s ní někde opodál do trávy. „Pojď, půjdeme na tu pláž,“ zavelel naléhavě, pevně chytil její ruku a vrávoravě zamířil za písečné duny, kde by mohli mít alespoň špetku soukromí.
Paní Andersenová se zrovna ohlížela k postýlce s vnoučaty, když se u ní objevil pan McKay. Vzhlédla k němu a věnovala mu upřímný úsměv. „Moc ráda si s vámi zatančím, Domhnalle,“ odvětila a zavěsila se mu na paži, aby se nechala odvést na taneční parket. Očima na chvilku zabloudila ke svému muži, aby zjistila, jak si vede v tanci s nevěstou, a když spatřila, jak se Markus snaží, pobaveně se uculila. Poté ale začala věnovat svou pozornost Domhnallovi a jejich tanci.
Erik zabloudil na taneční parket společně s Mei, na kterou se neustále usmíval. Na rozdíl od Blainea či Marka však na svou společnici nevrhal pohledy hladové šelmy, ale udržoval konverzaci i všechno ostatní na rovině přátelství. „Nebavili,“ ujistil Mei s úsměvem, když s ní začal proplouvat parketem při nějaké pomalejší melodii. „Ale já se draky moc nezaobírám, na to jsou jiní specialisté,“ vysvětlil, přičemž nepatrně pokrčil rameny. „Studuju kouzelné tvory obecně, takže od zahradních trpaslíků přes ďasovce po jednorožce a trolly. A tak,“ objasnil, co že vlastně v tom Skotsku dělá, a znovu se uculil.
|