Z Laurence se už pomalu stává mladý muž a rozhodně nepřipomíná to pískle, které v jedenácti letech nastupovalo do Bradavic. Za prvé povyrostl, ale jak se dalo očekávat, není to žádný zběsilý růst a z davu Laurence výškou nevyčnívá. Ale protože chodí se zády narovnanými, hlavou zvednutou a bez nejistého pohledu, tak tam ani jen tak nezapadne, což je též pozitivní. Jeho tmavě blond vlasy ztmavly ještě více a nyní jsou spíše hnědé a blonďatá se mihne maximálně v náznaku nějakého pramínku. Taky si je konečně nechal trochu sestříhat, takže naštěstí nedošel do toho stádia, kdy by připomínal vlasatou máničku, a teď se mu jen krátce kroutí. Ale když se na vás podívá svýma modrýma očima a nasadí svůj odzbrojující úsměv, pořád byste v něm našli toho andílka, kterým býval. Nicméně se umí i mračit a to mu už jde lépe, ačkoliv většinou k tomu nemá důvod a tváří se spíše přátelsky. Zvláštními znameními žádnými neoplývá, žádné zvláštní seskupení pih ani zvláštně tvarovaný ušní lalůček… Jediné, co stojí za zmínku, je malá jizva těsně na hranici vlasů a čela, a tak nebývá moc vidět, pokud to někdo vysloveně nezkoumá. Získal ji tehdy, když se pokoušel dosáhnout na knihy na nejvyšší poličce v matčině knihovně, ale podařilo se mu akorát to, že ho do čela trefilo těžítko ve tvaru sněhové koule. Tedy jeho podstavec. Samozřejmě že si na to nemohl vzít schůdky vzdálené jen několik metrů, kde v tom bylo to dobrodružství? Těžko říct, jak by se na to tvářil, kdyby na něj místo těžítka spadly rovnou všechny police.
Co se oblečení týče, Laurence nakonec nevyrostl z výběru matky a raději se obléká spíše formálně a elegantně, ale rozhodně to nepřehání. Když mu košile nebo polo trička začnou lézt krkem, vždycky je rád s chutí vymění za trička s nevkusným potiskem, kterými ho zásobuje excentrická babička.
Jako mladší býval Laurence hodně rýpavý, protože byl (tedy pořád je) už odmala přechytřelý, čímž většinu lidí kolem sebe přiváděl k čistému šílenství. Ptal se. Ptal se často a na takové otázky, které by snad ani nikoho normálního nenapadly. Zvídavost se nicméně rozhodně nevytratila, spíš si to Laurence jen schovává pro sebe a co se týče znalostí, už není tak otevřený jako býval. Sám si vyhledá nové informace, sám se naučí a ten mezilidský kontakt už mu tolik po chuti není, nemá potřebu někomu něco dokazovat. Ale samozřejmě – když on nějakou otázku dostane, odpoví. A odpoví tak, že dotyčný učitel většinou lituje, že to vůbec zkoušel.
Laurence je přátelský a nemá problémy se s někým bavit. Není ten typ, který by někoho bezdůvodně neměl rád, ale určitě si nenechá líbit urážky. Což neplatí jen tehdy, kdy to někdo zkouší na něj, ale i na jeho blízké. K nepravostem by se ale nesnížil. Protože se noříval hlavně do encyklopedií a beletrii moc nemusel, mívá problémy s tím, aby opustil logiku a vyjevil svoje emoce. Resp. se s nimi neumí moc poprat, poněvadž ho vždycky překvapí. Možná i proto se Laurence jen nerad vzdává někoho, k němuž ty pozitivní emoce přece jen projeví. A to platí jak o přátelství, tak i o… tom hlubším citu. Takže je možná trochu majetnický.
Chová se s rozvahou, a pokud se ho něco osobně nedotýká, drží se spíše stranou. Není horká hlava a všechno si raději třikrát rozmyslí, než se do něčeho zapojí. Pokud ale máte jeho přátelství, tak nehrozí, že by vás nechal ve štychu, ať už by se pravděpodobně jednalo o cokoliv.
Jasně má i svoje negativní vlastnosti, například těžce nese prohru u něčeho, na čem (nebo na kom) mu opravdu záleží, a v tu chvíli s ním není kloudné řeči a spíš jen bručí, nicméně takové vlastnosti se snaží potlačovat. Vždyť on se ani nerozčílí, pokud k tomu nedostane pádný důvod.
Zajímavosti:
- Laurencův otec je Barnabas Harrington, chlapec o něm ví již několik let, ale neprojevil touhu ho poznat. Proč by také měl, když Barnabas sám o něj ten zájem také nejevil.
- umí hrát na panovu flétnu a baví ho to mnohem víc než klavír, do kterého ho nutí matka
- jeho nejoblíbenějším spisovatelem je H. G. Wells
- má panický strach z vody, kde nevidí na dno
- prostřední jméno (Albert) má po babičce a k smrti ho nesnáší, takže se s ním ani nikde nechlubí
- raději má francouzštinu, ale matka mu vštěpuje, že když už jednou žije v Anglii, měl by anglicky i mluvit (angličtinu zvládá na velmi dobré úrovni jen s malým přízvukem)
- někdy ve čtvrtém ročníku se začal zajímat o bojová umění a zatím ho to stále baví
- přestože zvažoval nějakou vědeckou kariéru, navzdory všem očekáváním si zamiloval famfrpál, a teď by se rád ubíral tímhle směremRodina Daviau je ve Francii poměrně rozvětvená a různí příbuzní by se našli i po celém světě. Ač se jedná o nečistokrevnou kouzelnickou rodinu, která se svazkům s mudly vůbec nebrání, finančně si na tom stojí lépe i snad než některé zcela čistokrevné rodiny. Ač jsou rodinná setkání poměrně častá, Laurence jinak žije pouze se svou matkou. Marcelline Daviau je rázná blondýnka zaměstnaná jako pracovnice Ministerstva kouzel na Odboru pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci (Francie > Británie > návrat do Francie). Studovala v Krásnohůlkách, má ráda kočky a potrpí si na mléčnou čokoládu. Dalším významným člověkem v Laurencově životě je babička Albertine. Poťouchlá stará dáma, lišící se od zbytku své nejbližší rodiny snad vším. Vynálezkyně, objevovatelka nových (z devadesáti pěti procent neúspěšných) kouzel a má vlastní letadlo. Laurence ji má velmi rád.
V březnu roku 1984 se ovšem nepostradatelnou součástí jeho nejbližší rodiny stala Veronica (roz. Aldwinckle). Jediná dívka, které kdy patřilo a bude patřit Laurencovo srdce, respekt a oddanost. Lau Verunku zbožňuje minimálně od druhého ročníku ve škole a neodradila ho od ní ani přítomnost draka flusajícího oheň jejího otce, který na škole působil jako profesor a kolejní Zmijozelu. Ještě v sedmém ročníku ji požádal o ruku, a protože nikdo neměl námitek (zaznělo jen zaskřípění zubů), mohli se po škole spokojeně vzít. Po téměř dvou letech spokojeného soužití se mu a Verunce narodili Nicholas se Sophie (*20. 12. 1985), a přestože Laurence zprvu zaskočilo, že místo očekávaného jednoho dítěte se bude nakonec starat o dvě, zvládl se s tím smířit poměrně svižně, a teď už by si bez těch dvou pokladů společně s Verunkou nedokázal představit svůj život.
Psal se konec roku 1963 a pod záštitou francouzského Odboru pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci probíhal večírek na oslavu nastupujícího nového roku. Marcelline s Barnabasem, pracovníkem britského ministerstva na tomtéž odboru, kolem sebe kroužili již několik měsíců a zřejmě až silvestrovské bujaré veselí prolomilo poslední zbytky bariéry, která je od sebe dělila. Barnabas byl čistokrevný a ženatý a Marcelline to věděla, to jí v tu chvíli ale vůbec nevadilo. Zabývat se důsledky začala až o několik týdnů později, kdy zjistila, že je v očekávání. S Barnabasem se snažila spojit, ani ne tak proto, aby po něm chtěla nějaké finanční vyrovnání, ale hlavně proto, aby vůbec věděl, že nějakého syna má. Ale nezdálo se, že by ho to nějak zajímalo. Malý Laurence tedy vyrůstal bez otce, Marcelline si už nikoho jiného potom nenašla, ale nevypadalo to, že by to jí nebo chlapci v průběhu let nějak vadilo. Laurence už odmala projevoval neobvyklou bystrost a většinou byl vždy o krok napřed před svými vrstevníky. Když mu byly necelé tři roky, Marcelline dostala nabídku pracovat několik měsíců na britském Odboru pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci. Přijala ji a do Anglie se odstěhovala společně se svým synem. Smlouva jí byla několikrát prodloužena, až se nakonec stalo, že se na ostrovech usadili natrvalo. Laurence docela dlouhou dobu neprojevoval kouzelnické schopnosti – ne že by mu to vadilo – ale nakonec se přece jen objevily. To když se opět natahoval po jedné knížce v matčině knihovně a opět hrozilo, že na sebe něco shodí. To se ale nakonec nestalo, požadovaná kniha mu totiž naprosto nečekaně a bezpečně přistála v rukou. Událost zanechala Laurence zamlklého úžasem po celý den, z čehož byla zase užaslá Marcelline, protože takto svého syna snad ještě nezažila. Laurence oslavil jedenácté narozeniny, a proti všem očekáváním mu posléze přišel přijímací dopis z Bradavic.
Coming soon. Maybe. Maybe not. Létání
9/10
Lektvary
6/10
Talent:Kouzelné formule +1
Přeměňování +1
Létání +1
přemisťování
Naučené lektvaryKouzelné rachejtle Lektvar na čištění ran Lektvar na léčení vředů Posilující odvar Doušek živé smrti | Lektvar proti strnulosti Lektvar zapomnění Uklidňující lektvar Esence z třemdavy Nápoj euforie | Nadouvací roztok Postaršující lektvar Životabudič Uspávací lektvar |
Naučená kouzlaAccio, Alohomora, Expecto Patronum (krkavec), Lumos/Nox, Wingardium Leviosa
KF Abeo Cultivare Aresto Momentum (+2) Awinio Radix Cantis Colloportus Deprimo Diffindo Finite Incantatem (+1) Fumos Geminio Povzbuzující kouzlo (+2) Pulírexo (+2) Revelio Silencio Specialis Revelio Ukaž mi cestu Zateplovací kouzlo | P Aparecium Asius Avis Balit! (+1) Bona Hasamentu Colovaria (+1) Crinus Muto Duro Ebublio Engorgio Entomorphis Episkey Evanesco (+2) Geminio Herbifors Incarcifors Lapifors Multicorfors Mustelfors Orchideous (+2) Polštářové kouzlo (+1) Pouta na tebe Pullus (+1) Reducio Rennervate (+2) Reparifarge Reparo (+1) Snufflifors | OPČM Bombarda Cave Inimicum Confundo (+2) Defodio Everte Stati Expelliarmus (+2) Impedimenta Incendio (+1) Koktací kletba Mdloby na tebe Mucus ad Nauseam (+1) Periculo Petrificus Totalus (+1) Plantamitto Protego (+2) Relacio Rictusempra Riddikulus Tarantallegra |
Zkoušky:NKÚ Obrana proti černé magii - Vynikající Kouzelné formule - Vynikající Přeměňování - Vynikající Lektvary - Vynikající Bylinkářství - Vynikající Astronomie - Vynikající Péče o kouzelné tvory - Vynikající Studium mudlů - Nad očekávání Starověké runy - Nad očekávání Dějiny čar a kouzel - Nad očekávání | OVCE složil všechny na výbornou |
- první výtisk Stroje času od H. G. Wellse
(stáří je na něm znát, Laurence by ho ale stejně za novější nevyměnil)- menší sbírka komiksů
- učebnice a školní pomůcky
- uniforma
- odznak s Bradavicemi z Přeměňování (po poklepání hůlkou se začnou měnit roční období)
- porcelánová figurka triceratopse z hodiny POKT
-
hůlka: habrové dřevo, žíně testrála, dvanáct a půl palce, ohebná
- sova (
výreček malý) jménem Weena
- Nimbus 1000 z druhé ruky
- bedna s cvičnými míči, tábor 1981
- dva slevové kupony do famfrpálových potřeb
- figurky týmu Applebyjských šípů