Mika krapet zalitovala, že do jejich rozhovoru vůbec Rapha pletla. Omluvně se na Therona usmála a v duchu se přitom rozplývala na tom, jak vypadá roztomile když je nervózní. "To je mi líto.." Mice to doopravdy bylo líto, ale musela se udržet, aby se nezasmála. Když si totiž představila, že by Raphael utekl s jejím sourozencem, vtipné to prostě bylo. Protože ona měla samé bratry, žádnou sestru. "Už ne. S Raphaelem jsem se rozvedla," tohle by asi nikdy neřekla nikomu cizímu a přeci jen, Theron pro ní stále cizí byl. Jenže alkohol s ní dělal divy a kdyby ho měla v krvi ještě více, asi by mu povyprávěla o celém svém životě, kdyby chtěl. Od dětství až po to co dělala předtím než se vydala do baru. Naštěstí Mikayla už moc pít nehodlala, protože si to moc dobře uvědomovala. Až moc dobře, ale ani to jí nepomohlo k tomu, aby se rozhodla k odchodu. Pan Howells jí připadal velice zajímavý, byla celkem ráda v jeho společnosti a stejně neměla žádné jiné plány na večer. Tedy už. Jak dlouho už tady vlastně seděli? Připadalo jí to jako chvilka, ale přitom už tady museli být docela dlouho.
Milka chtěla zvednout ruku a položit jí na tu Theronovu, aby věděl, že je to fakt v pořádku, nemusí se omlouvat a tak dále. Jenže se k tomu prostě neodhodlala. Alespoň mu věnovala menší úsměv a na jejím pohledu se dalo poznat, že to všechno chápe. Následně přikývla a trochu upila ze své sklenice, kterou už raději držela v rukou. Mika popravdě stále nechápala proč někteří dělají takové rozdíly mezi čistokrevnými a nečistokrevnými kouzelníky. Podle ní na původu nezáleželo a vypadalo to, že s ní Tseh souhlasí. Ani ve snu by jí nenapadlo, že tohle je jen přetvářka, aby se dostal k některým informacím.
Následně se její úsměv zas o něco více rozšířil. Stejně trvala na tom, že onu otázku neměla pokládat, a že to bylo krapet neslušné, takže své další otázky raději spolkla společně s dalším vínem. No a když se na ní Theron usmál, Mice se tváře zbarvili do červena. Byl vážně roztomilí. Jaké to pro ní bude zklamání až zjistí, že si s ní vlastně Tseh jenom celou dobu hrál. To bude pro ní vážně hrozné.
S očekáváním na něj opět pohlédla když nedokončil větu a po tvářích se jí rozlil úsměv. Vypadal, že je nejistý. "Vlastně.. já jsem taky moc ráda, že jsme se tady potkali," byla to pravda, ostatně jako ty ostatní věci co celý večer říkala. Zprvu sice chtěla co nejdříve odsud zmizet, ale teď? Teď tady chtěla zůstat. Opravdu.
Krapet jí překvapilo když k nim promluvil barman a ona chtě nechtě stočila k němu zkoumavý pohled. Nechtěně. To určitě. Milka si vyslechla to co říká s přimhouřenýma očima než svůj pohled stočila zpět k Theronovi, který na ní celé to rozhodnutí nechal. Měla by říci ne, opravdu jenže.. jedna její část do toho salónku s Howellsem odejít chtěla, no a ta jedna část také vyhrála. "Samozřejmě," odtušila ohledně tykání a pousmála se. Rozhodla se nechat si ještě chvíli na přemýšlení o salonku, protože ač tam chtěla, nevěděla zda je to správné. "Ten salonek zní.. dobře takže.. Proč ne?" Vydechla nakonec netuší do čeho se to vlastně do stala.

_________________

Theron byl nadmíru spokojený s tím, jak ochotně ze sebe Mika začala sypat informace. Nicméně na druhou stranu nechtěl dnešní večer už nic zjišťovat, minimálně nic, co by se týkalo případné situace s rebely. Na opravdu věrohodně znějící takovéhle věci měl už přeci jen trochu víc upito než by bylo vhodné, a uvědomoval si to. A navíc, což bylo nejspíš tím prvočinitelem, který všechny zjišťovací procesy odeslal do pozadí, si právě od těchto věcí chtěl dnes za pomoci Miky vyčistit hlavu. "Ah... aha," zamručel a snažil se tvářit jako někdo, kdo se pokouší skrýt pocit úlevy. Hej, on tam vlastně nějaký ten pocit i byl, jelikož to znamenalo, že nebezpečí případné avady do zad se tím několikanásobně snižuje. Věnoval tak Mikayle další úsměv a usrkl ze své sklenky, než se k nim začal blížit zmanipulovaný barman.
Ještě stihl další úsměv v reakci na to, že je žena také ráda, než barman pronesl onu nabídku.
"Výborně, druhé dveře zprava, prosím, veškeré občerstvení najdete uvnitř. Kdybyste cokoliv potřebovali, stačí zazvonit na zvoneček," navigoval barman, a tak se Theron postavil, dopil zbytek sklenky a nabídl své společnici rámě.

Jakmile vstoupili do soukromého prostoru za doposud zavřenými dveřmi, ukázal se pohled na cosi, co mnohem víc než nějakou místnost za barem, laděným do temných barev, připomínalo malý, luxusně zařízený byt, kde byla dominantní barvou elegantní zlatá, nicméně vhodně zakomponovaná do barev interiéru. Co Theronova společnice nemohla tušit bylo, že muž vybral tento pokoj právě kvůli ladění barev, a pohledem se předem domluvil s barmanem. Žena totiž rozhodně nevypadala na milovnici temných barev, ostatně proto také celý "minibyt" byl vyveden v odstínech zlaté, bílé a lila, a jediné, co snad mohlo být temné, bylo osvětlení. Které samozřejmě bylo ztlumeno, aby snad nerušilo přítmí baru přivyklé oči. Podlaha byla pokryta měkkými koberci, ostatně i Theron i Mika byli požádáni, aby se před vstupem zuli.

Byla tu pohovka s měkkými polštáři, stolek, v němž byl zabudován menší bar s úctyhodnou zásobou, a na jehož desce stála váza bílých růží a chladící se šampaňské i s několika skleničkami. Když jste se rozhlédli dál, dokonce jste mohli vidět i okno, které vedlo svým pohledem na pláž, zalitou momentálně zapadajícím sluncem, a to i přesto, že bylo naprosto jasné, že se místnost, stejně jako celý bar, nachází pod zemí. Nicméně se jednalo o velice příjemný prvek. Nu a pak tu byly dveře na toaletu a dokonce i schody, které, jak jim bylo řečeno, vedly do jednoho z hostinských pokojů, disponujících koupelnou a pohodlnou postelí.
Nicméně na cestu nahoru bylo ještě brzy, to si Theron uvědomoval. Proto svou společnici usadil na pohovku, a než si k ní sám přisedl, podal jí sklenku perlivého nápoje. "Tak tedy... na to, že jsme se tu tak hezky náhodou potkali?" zeptal se a pozvedl vlastní sklenku, přičemž stále nezapomínal působit dojmem někoho, kým ve skutečnosti prostě nebyl. A to i přesto, že mu to před Mikaylou šlo až podezřele snadno. To si zatím nijak více neuvědomoval. Upřel na Miku znovu oči, pátraje po náznacích v jejím obličeji.

_________________

Mika se cítila nejistě. Hodně nejistě. Takže když barman znovu promluvil, měla chuť říci, že si to rozmyslela a odejít. Měla to udělat, protože jedna její část věděla, že toho bude zítra litovat. Hodně. Vždyť trochu k soukromí stačilo zajít támhle do těch boxů a nikdo už by je nepozoroval. Jenže ona na to musela kývnout předtím než si to úplně rozmyslela. Jenže teď už jí bylo blbé couvnout, a taky ta druhá část chtěla odejít s Theronem na horu, popovídat si potichu a dělat.. něco záživného. Jenže i přes všechen alkohol v krvi myslela na svou dcerku. Co by na tohle řekla? Určitě by se jí to nelíbilo, tím si byla Mikayla jistá, jenže stačil jediný pohled Howellsovým směrem a už věděla co udělá.
Pomalu slezla z barové židle a položila prázdnou sklenku od vína na barový pult a následně s menším úsměvem se zavěsila do Tseha a nechala se jím odvádět směr salonek. Je to velká chyba. Odejdi dokud můžeš. Onen hlásek Milka velice rychle zahnala, protože když už se tak jednou rozhodla nehodlala to nijak měnit.
Zout si boty jí dělalo krapet potíže, protože přeci jen ten alkohol a tak, ale nakonec se jí to povedlo. Onen pokojík do kterého vstoupili si i hned oblíbila, protože směsice barev jí byla velice příjemná, rozhodně více než kdyby byli v nějakém tmavém pokoji. Mikaylu by rozhodně nikdy v životě nenapadlo, že i tohle bylo s barmanem předem domluvené, a tak to tedy pokládala za náhodu. Vždyť takhle vypadali určitě i ostatní pokojíky. Nebo snad ne?
Mika pomalu přešla k oknu, ze kterého bylo vidět na.. pláž? Podle toho jak se plavovláska zatvářila byla evidentně dost překvapená. Buďto spím a tohle se mi zdá nebo mám v sobě moc alkoholu.. Milka raději od okna odešla, protože nechtěla přemýšlet nad tím co na Příčné dělá pláž a rozhodně jí nenapadlo, že by to mohlo být uděláno nějakým kouzlem nebo tak něco. Slečna Mooreová se tedy společně s Theronem posadila na pohovku a s tichým "děkuji" si od něho převzala sklenku s perlivým nápojem. "A.. na naše další náhodná setkání?" Na slovo náhodná dala menší důraz a i když to zatím nechtěla říci na hlas, ona by byla velice ráda kdyby se mohla s Howellsem vídat i v budoucnu. Jí se totiž Theron líbil, ale kdyby věděla, že si s ní jen zahrává, asi by vzala nohy na ramena hned v momentě co ho uviděla dole v baru. "Takže to takhle obvykle posedáváš v baru sám, a pak se dáváš do řeči s cizími ženami?" Dobře, tohle asi nebylo to na co se původně Mika chtěla ptát, ale zas lepší otázka než vytahovat děti, že jo.

_________________

Pobavilo ho ženino překvapení nad pláží za oknem. Takové jednoduché kouzlo, a na devadesát procent žen mělo stejný účinek, ať už měly upito nebo ne. Therona to vždycky trochu fascinovalo, ostatně proto měl tento pokoj ze všech ve výběru nejradši. Nehledě na to, že se k Mikayle prostě barevně hodil nejvíce. Pan Howells si dovolil chvíli zálibného sledování plavovlasé ženy, než ji konečně tedy odvedl na tu pohovku.
Pousmál se nad její reakcí, a zřejmě to ve skutečnosti působilo jako by byl prostě rád. Ale za tím úsměvem se skrývalo mnohem více pocitů a motivů, ač Tseh začínal cítit, že jeho herecké schopnosti pomalu ochabují. Nijak výrazně, ale přeci. Připil si tedy se ženou, a pak, tentokrát zanechávajíc nervózního muže za sebou a dovolujíc další stránce jeho já ukázat svou tvář, hlasem, v němž se odrážela podivná svůdnost, roztahující štíhlé prsty blížící se rozkoše, promluvil. "Upřímně doufám, že naše další setkání už nebudou tolik náhodná," řekl, upírajíc na Miku pohled, a sedíc možná na slušného člověka moc blízko. Ale což, i tohle byla součást iluze. Zdálo se, že muž v tu chvíli odhodil otěže studu, nechal je s botami na zápraží apartmá, a konečně se přestal bát. Z pod Theronových očních víček na kratičkou chvíli proklouzly ostny čisté, živočišné touhy, ale ještě bylo brzy na takovou akci, a tak po chvíli nechal muž zase plameny vyhasnout. Hlavně udržovat charakter, připomínal si.
Podvědomě z něho asi Mikayla musela cítit to nebezpečí, celou dobu musela, poněvadž přiznejme si to, právě ono podvědomé tušení mělo na Tsehově přitažlivosti jeden z největších podílů, ale kouzelník věděl, že to teď už nebude hrát žádnou roli.
"Nikoliv," roztáhl následně ústa do pousmání, a jeho hlas zněl dokonale nevěřícně, jako by ani nemohl pomyslet na to, že by jen tak zastavoval ženy v barech, "jenže víš, já už tě toužil potkat dlouhou dobu. A tak jsem nemohl alespoň nezkusit promluvit na tebe..." Teď už to zase znělo tak, jakou roli si vybral. Prostě a jednoduše přiznání, které jako by z něj dostala dávka alkoholu. Následně vztáhl ruku k ženině tváři, a zlehka se jí několika prsty dotkl, jako by snad testoval její reakce. Nicméně věděl, že ona neuhne, neurazí se, byl si jistý tím, že to všechno půjde podle plánu. "Já na tebe totiž nemohl ani na minutu zapomenout, Mikaylo," dodal při tom letmém pohybu několika prstů po ženině tváři, hlas tichý, ale o to podmanivější, a její jméno převalil se zdáním slasti na jazyku. Tímto také opřádal svoje sítě, ale nakonec, pořád měl určitou úlohu, kterou musel hrát, takže ruku zdánlivě stydlivě stáhl. Pomalu, neboť dával ženě možnost, aby ho zadržela. I když předpokládal, že to se ještě nestane. Tak na padesát procent ne. Nezapomínal se přitom celou dobu dívat Mikayle do očí.
Nu a poté, co se odtáhl, přišla další fáze. Ukázat svaly, které i tak musely být přes oblek vidět. Jako by se snažil náhle změnit téma, na kratičký okamžik uhnul pohledem, a se zamumlanými slovy "je tu... trochu horko," si sako sundal a odhalil tak fakt, že pod ní měl celou dobu tričko, obepínající jeho výstavně vypracované svalstvo tak, aby se představivost každé ženy dokázala hned rozběhnout na plné obrátky. Theron, na rozdíl od spousty jiných mužů, si byl vědom, že i na ženy hezká těla mají vliv. "Co si dáš?" otevřel následně menší bar pod stolem, jako by se nechumelilo, a zvedl oči znovu v otázce k Mikayle. Pokud dobře počítal, měla by teď více než na cokoliv z nápojů mít chuť na jeho maličkost, nicméně také věděl, že to žena jen těžko přizná. Na to potřebovala ještě pár dalších sklenic.

_________________

Mice nevadilo, že se Theron posadil blízko k ní, spíše jí vadilo, že není ještě blíže a toužila překonat tu vzdálenost mezi nimi, jenže se krapet bála. Howells se předtím zdál nervózní a Mikayla se krapet bála, že kdyby se nakonec k němu nahnula, on by se třeba sbalil a odešel. Takže se rozhodla zatím nic nedělat, třeba se on odváží a udělá první krok no a jestli ne.. tak se budou moc třeba vidět další den, a potom další a další.. protože podle toho co říkal by byl rád kdyby se viděli někdy příště a dokonce kdyby si nějakou tu schůzku domluvili. S čímž samozřejmě Mika souhlasila, protože ona se s ním chtěla vídat i dále.
Jeho další slova Mice vykouzlila na tváři úsměv a dokonce se na jejich tvářích objevil i ruměnec, který ne a ne zmizet, a proto na chvilku od Tseha musela odvrátit pohled, aby se uklidnila. On toužil po jejich setkání a to jak to říkal Miku utvrdilo jen v tom, že to prostě nemůže být zlý chlap. To však ještě nevěděla jak se v něm spletla.
Jakmile Theron pozvedl ruku k její tváři, Mika se přestala hýbat a skoro to vypadalo jako by z ní byla socha. Dokonce i dech se jí zpomalil a ona už jen čekala na ten moment kdy se jeho prsty dotknou její tváře. Což se vlastně stalo chvilku na to a Milka ještě několik vteřin potom co prsty odtáhl, cítila onen dotek a lehké mravenčení a i když chtěla, aby ruku neodtahoval nic proto neudělala. I tentokrát raději pohled stočila k zemi, protože cítila jak se jí po tvářích rozlévá červená barva a ona netušila čím to je, že se cítí najednou tak nervózně. Vždyť když byli dole v baru, mohla se s ním vybavovat úplně normálně, ale teď přemýšlela nad každým slovem, které chtěla říci, protože jí připadalo, jako by to co chtěla říct nedávalo vůbec žádný smysl. No a tak prostě raději mlčela a poslouchala to co říká. Protože slova jako "nemohl jsem na tebe zapomenout" se prostě poslouchala dobře, že jo.
No a pak přišla ta slova "je tu horko" a následné sundání Howellsova saka. Mikayla se vážně snažila dívat se jinam, ale když to prostě nešlo a ona tak nejdříve nějakou dobu koukala s pootevřenou pusou na jeho osvalené tělo, než jí docvaklo jak je to neslušné, a tak se její pohled vrátil zas k zemi a ona cítila jak začíná rudnout. Zase. Teprve další jeho otázka jí donutila vzhlédnout, pousmát se a pokrčit rameny. Co si dá? Nad tím musela krapet zapřemýšlet, protože se jí nechtělo do sebe lít další alkohol, ale na suchu taky zůstat nechtěla, takže se krapet nahnula, aby měla lepší výhled na jeho tě.. tedy do baru schovaného pod stolem. "Whiskey?" Samozřejmě, že chtěla říci "tebe" jenže na to opravdu bylo ještě moc brzo a ona na to měla taky málo alkoholu. Tedy ona by se to možná odvážila říci už teď, ale když už byl Theron u toho baru.. "Tedy jedině, pokud si dáš se mnou," dostala ze sebe následně s menším pousmátím uvědomujíc si, že je tady vážně nějaké horko.
Krapet nervózně si poposedla a zatímco jim Howells nalíval pití, rozhlížela se po místnosti, přemýšlejíc kolik žen tady už asi takhle sedělo a na chvilku jí i napadlo, jestli sem už Theron někdy někoho pozval a co se asi tak mohlo dále dít. Jsi naivní. On o tebe určitě nemám zájem. Šeptal jí hlásek v hlavě a ona o tom začínala docela dost přemýšlet. Všechno to víno, které dole v baru vypila totiž z ní začínalo docela vyprchávat, takže takovéhle otázky jí teď přicházeli na mysl a ona se jich nemohla dočkat. Proto se vděčně natáhla po skleničce, kterou jí Tseh podal a ať už tam nalil cokoliv, napila se z toho. Potřebovala ty myšlenky zaplašit, protože kdyby se jí to nepovedlo, asi by se brzy zvedla a odešla pryč doufajíc, že se na tohle nikdy nepřijde. Děláš obrovskou chybu. Pokračoval hlásek načež Mika do sebe vykopla celý obsah sklenky. "Mohla bych poprosit ještě o jednu?" Plavovláska stočila pohled k Theronovi a po tváři se jí rozlil široký úsměv. Bude si o tobě myslet, že jsi alkoholička když tady do sebe kopeš jednu sklenku za druhou. Hlásek k ní promlouval i nadále a Mika se ho snažila ignorovat jenže to nešlo. Co když má pravdu? "Ani nevíš jak jsem ráda, že tě zas vidím.." Milka si podle všeho moc neuvědomovala, že to řekla na hlas, ale tak či tak, to co řekla bylo pravdivé. Ona Therona vážně viděla strašně ráda.

_________________

Theron nevěděl, zda chce z Milky raději tahat informace, nebo to nechat na jindy. Nicméně jak tak pozoroval její reakce, začínal si prostě chtít jen užít a cokoliv, co by snad mohl později zjistit, nechat, nu, na později. I logicky to přeci bylo tak lepší, až mu žena bude věřit více, řekněme pokud se s ní ještě několikrát sejde. Teď si tedy jen užíval její rozpaky, reakce a tu sladkou růž, objevivší se na ženiných tvářích. Líbila se mu čím dál tím víc, a rozhodně to nebylo jen stoupajícími promilemi v jeho vlastní krvi.
"Samozřejmě, přeci bych tě nenechal pít samotnou," usmál se a následně přinesl dvě sklenky s ledem a zlatavou tekutinou. Šel pomalu a vůbec, nechával tak znovu vlastně na odiv své osvalené tělo. Ne tolik naschvál jako předtím, tedy, možná.
"No...jistě," opáčil poněkud nejistým tónem, když do sebe Mikayla vyklopila celý obsah skleničky dříve než on se stihl pořádně napít, tentokrát upřímně překvapen. Něco takového totiž opravdu nečekal. Nicméně se tedy znovu zvedl a rovnou přinesl celou lahev se záměrem prostě dolévat. Nic proti tomu ale neřekl, alespoň bude žena dříve svolná. Tedy, on si byl jistý, že by byla i tak, a vlastně už by nejraději pokročil, jenže cosi mu kupodivu bránilo. Cosi, co teď on sám potřeboval zahnat alkoholem. Nechápal to, ani náhodou mu to nešlo do hlavy. Proč najednou přemýšlí, jak moc to ženě ve výsledku ublíží? Pohlédl na Miku zkoumavým pohledem, nicméně nevykoukal nic, co by mu dalo odpověď, a raději do sebe také kopl obsah sklenky, nalívajíc si další hned vzápětí. Z té už ale zase upil opatrně, poněvadž onen pocit jako by whiskey spláchla. Pořád ještě postával, když Mice unikla ona věta, nejspíš nikdy nemíněná pro to být řečena nahlas.
Posadil se k ní tentokrát tak blízko, že by se opravdu stačilo o milimetr pohnout, a dotkli by se jeden druhého nohami. A znovu tu byly ty myšlenky, hned jakmile k Mikayle zvedl pohled a očima našel ty její. Na jednu stranu ji chtěl. Chtěl ji využít tak jako ony jiné ženy, chtěl si pomoci ní vyčistit hlavu. Ale na tu druhou, na Mikayle bylo něco, co Theron neuměl popsat, a co z něj vlastně částečně skutečně dělalo muže, kterým nebyl. Šílené. "Mikaylo, ach Mikaylo," povzdechl si a znělo to, jako kdyby mluvil spíše k sobě než k ní, a to i přesto, že očima, v nichž se teď už ona touha skutečně odrážela, svíral její pohled a možná byl skutečně až moc blízko, načež ji jemně prsty chytil za bradu, pociťujíc v konečcích prstů jemné mravenčení, "tohle je šílenství," poslední větu už téměř zapředl do ženiných rtů, ke kterým o vteřinu déle konečně přitiskl ty svoje. S podivnou, zoufalou naléhavostí...

_________________

Milčiný tváře se dneska už po několikáté zbarvily do červena a ona zalitovala, že tu sklenku do sebe vyklopila tak rychle. Jenže ona to musela udělat, protože jinak by se neodhodlala k tomu co se chystala udělat. "Děkuji.." broukla se sklopenýma očima k zemi a když Theron donesl celou lahev, Mika se neubránila menšímu úsměvu. Už opět plnou sklenkou Mika chvíli jen tak držela a hleděla na zlatavou tekutinu, než trochu upila. Nehodlala to už do sebe jen tak vyklopit, protože ctěla druhý den vstávat a pamatovat si to co se tady odehraje i když.. možná by byla radši kdyby si to nepamatovala. Tohle musel být určitě trapas a ona se divila, že se Howells ještě nezvedl a neodešel.
Ticho, které v místnosti panovalo, jí docela vyhovovalo. Alespoň mohla přemýšlet o tom, že on má opravdu krásné oči, a že je v jeho přítomnosti opravdu ráda a to i když se zas tolik neznají. Raději opět upila ze své sklenky, aby zahnala ty zlé myšlenky, které se stále točily kolem toho, že by odsud měla odejít. Raději zbytek obsahu její sklenky do sebe vykopla, aby si podobně jako Tseh zas dolila.
Ta věta co unikla z jejích úst opravdu neměla být řečena na hlas. Zkoumavě pohlédla na Therona přemýšlejíc, jestli to slyšel či ne a když se usadil tak blízko ní, uvědomila si, že to asi slyšet musel. Mika nevěděla, že sedí až tak blízko sebe, takže když se nervózně zavrtěla, její nožky se dotkly těch Theronových. Plavovláska instinktivně nohy rychle odtáhla a na tváře se jí opět zbarvily do červena. Vážně nechápala proč je tak nervózní. Vždyť se takhle nečervenala ani když byla s Raphaelem..
Mikayla chtěla prvně uhnout pohledem, když se jeho oči zabodli do těch jejích. Její brada, kterou držel Theron v prstech, jí začínala mravenčit a ona opět znehybněla. I přesto, že polibek očekávala, jí to krapet překvapilo a sklenku, kterou stále držela v rukou dopadla na zem. Naštěstí rána byla tlumená kobercem avšak další den ten kdo bude uklízet pokoj, bude muset vydrhnout i whiskey z koberce. Polibek po několika vteřinách oplatila s podobnou zoufalostí jako Theron předtím tiskl její rty k těm jejím.

_________________

Theron pomalu položil sklenici na stůl, než pokračoval ve svém plánu. Užíval si každičký moment, každou sekundu, ten hmatatelný opar plný neidentifikovatelných jisker, a přistihl se, že kdyby bývala Mikayla před jeho polibkem ucukla, nejspíš by se do hlubin jejích očí vydržel dívat ještě dlouho. Nicméně Mika neuhnula, a to byla ta mnohem, mnohem lepší možnost. Ránu sklenky, dopadající na zem a tlumenou částečně kobercem, možná koutkem mysli zaregistroval, ale upřímně, kdo by se zatěžoval takovými věcmi, když konečně dokázal prolomit bariéru studu a udělat to, k čemu celý večer nevyhnutelně spěl?

| +

Možná to dokonce působilo, že se Theron snaží ovládat. A vtipné bylo, že se nejspíš opravdu snažil, ačkoliv si Mikayliny rty bral za své se stále větší naléhavostí, a ostatně se vůbec k ženě tiskl tak, jak jen mohl, aby snad mezi nimi nezůstával milimetřík zbytečného místa. A to, že mu plavovláska polibky opětovala, muže jenom povzbudilo v dalším postupu. Ztrácel tak trochu hlavu, což nebyla zrovna věc, s níž by počítal. Jeho kontrola s každým políbením mizela v nenávratnu, stejně jako veškeré plány. Po chvíli se mírně vytáhl, ale jen aby mohl Mikayle zajet prsty do vlasů, uvolnit ozdobnou sponu, nechat zlaté prameny nabýt své původní krásy, a mírně jí zaklonit hlavu, a pomalu, s mučivou pečlivostí se svými rty přesunout od rtů přes linii tváře až ke krku. Když se jeho pouť dostala k onomu místu mezi ramenem a krkem, a kde končila krajka jejích šatů, doslova se do toho důlku zabořil a téměř omámeně vdechl vůni Mikayliny kůže, jen aby mohl po chvíli vystoupat rty zpět k její tváři a znovu si přivlastnit ženina ústa...

A pak jako by ho náhle uhodilo všechno, co vlastně dělá. A že by asi měl pokračovat v dané roli, kterou si stanovil. A která rozhodně nezahrnovala něco takového na první schůzce. Co ale bylo nejzvláštnější, Theron si už nebyl jist,jestli to hraje, nebo Mikayle skutečně nechce ublížit. Překvapen sám sebou a těmito myšlenkami se po chvíli s námahou odtáhl, a to i přesto, že v očích se mu stále značila všechna ta touha a stačilo jen málo, aby znovu ztratil rozum. Na jednu stranu si to přál. Ale na tu druhou se ze záhadného důvodu toužil zoufale ubránit. No tak. Seber se. Je to kvůli věrohodnosti hry. Určitě, přesvědčoval v duchu sám sebe, zatímco Mice věnoval pohled, ve kterém se značilo tolik citu, že to snad ani nemohlo být předstírané. Ale pořád to byl Theron, takže kdo ví. "Já. ..promiň, tohle obvykle nedělám..."vydechl, oči jako by nebyl schopen odtrhnout od ženy, která byla tak mučivě blízko a přesto neskutečně daleko. "Asi jsme neměli tolik pít..." A tak, i když bylo poznat, jak moc po Mice vlastně toužil, vrátil se Tseh zase k tomu vychovanému slušnému muži, kterým si přál před slečnou Moore byť na okamžik být.

_________________