~ Iggy ~ 14. října 1965 nečistokrevný původ

skotská národnost Nebelvír šestý ročník

Od prvního pohledu je jasné, že je Iggy pěkné kvítko. Poznáte to z těch divokých jisker v jeho očích, nebo pokřiveného úsměvu, který nevěstí nic dobrého. Zrzavé vlasy, které září do pochmurného britského počasí jako maják a obličej posetý nespočtem pih ten dojem jen umocňují. Iggyho vlasy jsou samostatnou kapitolou - konečně si totiž vypěstoval vytoužené dredy, takže už nevypadá jako mánička, ale jako někdo, kdo se rok nečesal. Nedredovatý pramínek vlasů byste na jeho hlavě hledali jen těžko - pouze za ušima má několik pramínků spletených do drobných copánků, jinak ale jeho hlavě vládnou dredy, některé z nich jsou zdobené barevnými korálky a dva dredíky jsou dokonce nabarvené na nebelvírsky červenou a zlatou. A sahají Iggymu po ramena, nicméně zrzek je povětšinou nosí sepnuté do ohonu, což mu taky nejvíc sluší. Zpod širšího obočí na svět vykukují světle zelené oči a pod nimi sedí drobný a trošku zašpičatělý nosík. Na tom je pih snad nejvíce. Rty má Iggy pěkně tvarované a zdravě růžové a věčně se mu kroutí do jakéhosi provokativního škleboúsměvu – jeden koutek totiž Iggy zvedá o pár milimetříků výš, než ten druhý. Jeho obličej je ještě pořád dětsky zakulacený, ale jeho rysy zřejmě brzy ztratí dětskou zaoblenost. Ignác má předpoklady pro špičatou bradu a vystouplejší lícní kosti. Co se jeho postavy týče, zatím je samá noha a samá ruka, ale nějaké ty svalíky už má, protože přeci jen neleží doma na gauči, ale pořád někde lítá a něco podniká. O vysportované postavě ale mluvit nemůžeme, za zdravě atletickou by se nicméně označit dala. Jelikož je Iggy poměrně aktivní dítě, už má slušnou sbírku jizev, na které je docela hrdý. Dlouhá světlá jizva se mu táhne nad pravým obočím, další lze zahlédnout na bradě, a kolena jich má plná. Není ani nic výjimečného, když jej zahlédnete s čerstvými škrábanci a modřinami.
Iggy má úchylku na pruhovaná trička, takže právě ta nosí nejčastěji. S dlouhým i krátkým rukávem, různě barevná. K nim džíny nebo plátěné kalhoty neutrálních barev, kraťasy, pokud je horko. Důležité je, aby jeho gatě měly hodně užitečných kapes, do kterých Iggy cpe nejrůznější maličkosti, co považuje za praktické – v jeho kapsách byste našli něco na psaní, kus papíru, kompas, provázek, malý nožík, pamlsky pro psa, hezké kamínky... a tak dále. Zbožňuje plátěné kecky, takže pokud není zrovna pořádná kosa, v jiné obuvi ho ani neuvidíte. Ani ve škole. Před mikinami dává přednost vytahaným svetrům a v zimě nosí krátký kabátek se záplatovanými lokty. Miluje pletené čepice a šály, stejně jako šátky nejrůznějších barev, které nosí skoro pořád, pokud není vyloženě vedro. Na úpravě školní uniformy příliš nedbá, takže kravatu nosí zašmodrchanou, košili pomuchlanou, hábit zapomíná. Potrpí si na náramky, takže obě jeho pracky jsou ověšeny náramky všech druhů a barev – korálkovými, koženými, ale i pletenými.

Ignác je drzý prevít, s jehož ostrým jazykem se nechcete dát do křížku. Ačkoliv je to ještě malé škvrně, nebere si servítky ani trošku. Autority příliš neuznává, jen občas poslechne tátu nebo strýčka, aby se neřeklo, ale jinak je svým vlastním pánem. Je to takový nespoutaný živel, který je prostě nezkrotitelný. Rád popichuje ostatní, a to nejen slovně, zkrátka všemi možnými způsoby. Občas překročí hranici únosnosti, takže není divu, že se tu a tam dostane s někým do křížku – hádky ani bitky mu nejsou cizí. Je ale pravdou, že pokud může, raději vezme nohy na ramena, protože zastává názor, že chytřejší uteče, než aby dostal do čumáku. Chytrý Iggy rozhodně je a svou inteligenci občas využívá k nekalostem a zákeřnostem. Nechybí mu ani nějaká ta kreativita, ale protože nedokáže dlouho sedět na jednom místě a věnovat se soustavně jedné činnosti, není moc schopen své kreativní nitro rozvíjet. Spíše než kreslení a psaní má radši mluvené slovo, takže se z něj postupně stává dobrý vypravěč a stejně dobrý posluchač. Právě kvalitní příběhy podané kvalitním vypravěčem jej dokážou na chvíli uklidnit a udržet na místě. Iggy je docela společenský, ale nemá potřebu se neustále obklopovat lidmi a vůbec mu nevadí, když je občas sám. Zároveň mu ale proti srsti není ani to, když se náhodou stane středem pozornosti. Pozornost ostatních si egoisticky vychutnává a následně frajeří, jak to jen jde. Není ale těžké zatnout mu tipec, když se moc naparuje jako kohout. Vůči přátelům je ale loajální a totéž očekává od nich – takže pokud mu někdy někdo vrazí kudlu do zad, pěkně si to slízne, poněvadž zradu a další levárny Ignatius odpustit nedokáže, nebo alespoň ne snadno. On sám se leváren dopouští, ale ke zradě by se nesnížil. Pokud mu na někom opravdu záleží, je schopný se za něj rvát zuby nehty. Závěrem: je to taková drzá a otravná osina v zadku.
Pokud zmíníme jeho záliby, učení k nim rozhodně nepatří. Iggy se daleko raději toulá někde venku, než aby seděl nad knihami. Má rád létání a famfrpál, ale není žádným skalním fanouškem. Na světě jsou prostě věci, které má rád více. Iggy je dobrodružná duše, která miluje toulky divokou přírodou po boku svého strýce, takže není divu, že o přírodě hodně ví a umí si poradit v nelehkých situacích. Ačkoliv má rád pohyb, dokáže dlouhé hodiny vysedávat u hraní Tchoříčků nebo Řachavého Petra. Zajímá se o historii a rád navštěvuje historické památky.

• Jméno Ignatius dostal díky svým ohnivě rezavým vlasům.
• Iggy miluje pruhovaná trička a má jich plný šatník.
• Jednou by chtěl být profesionálním dobrodruhem nebo magioarcheologem.
• Sbírá jizvy. Nejvíc pyšný je na tu nad obočím, kterou získal, když si málem rozsekl hlavu.

Iggy odmalička vyrůstal v neúplné rodině – nejprve jenom s otcem a pak se k nim přistěhoval Ignatiův povedený strýček. Není proto divu, že si nezasvěcení myslí, že chlapec vyrůstá a žije se dvěma tatínky. A Iggy nemá potřebu jim to vyvracet, protože svého strýčka tak trochu bere jako druhého tátu. Žijí v rodinném domku nedaleko kouzelnické vesničky poblíž Inverness, krůček od divoké skotské přírody.

Otec Terrence (*1945), pracovník v dračí rezervaci, Havraspár, nečistokrevný kouzelník
Štíhlý čahoun se zářivě zrzavými vlasy – není vůbec těžké odvodit, po kom Iggy zdědil většinu svého vzhledu. Má světle modré oči a pihatý obličej, a přestože nepatří k žádné vyšší vrstvě, obléká se docela elegantně. Před smrtí své ženy byl docela společenským mužem, co se rád směje, ale ztráta blízké osoby ho změnila. Nestal se z něj vyloženě uzavřený introvert, ale do smíchu už mu moc není a než aby vystrkoval nos do společnosti, to radši zakotví s knihou u krbu.

Matka Evelyn (*1946 †1965), Nebelvír, kouzelnice smíšeného původu
Bývala to půvabná plavovláska se zelenýma očima, štíhlá a s vlídným úsměvem. Žena se srdcem na pravém místě, ochotná pomáhat i úplným cizincům, empatická a hodná. Zkrátka takový anděl v lidském těle. Bohužel však, k hlubokému smutku všech, zemřela při porodu. Po dostudování Bradavic se živila jako lékouzelnice u Svatého Munga.



Strýček Peter (*1942), magiozoolog v terénu, Nebelvír, nečistokrevný kouzelník
Oproti Terrencovi je Peter podstatně mohutnější a daleko více osvalené postavy. Zkrátka dobře stavěný muž, kterému ale přes jeho mohutnost nechybí ani mrštnost. Má světle hnědé vlasy, modré oči a pihatý nos. Je to vyloženě přírodní typ, takže nosí pohodlné oblečení neutrálních barev. Něco jako oblek na sobě snad v životě neměl. Jeho práce je jeho vášní, takže tráví dlouhé měsíce mimo domov, ale Iggyho občas bere s sebou na méně nebezpečné výpravy. Povahově je to typický Nebelvír vyhledávající dobrodružství, člověk, který nedokáže dlouho sedět na jednom místě, je netrpělivý a chybí mu rozvaha. Pro kluka Iggyho ražení ideální vzor.

Ignatius přišel na svět výměnou za matčin život. Drobná Evelyn si synka sotva na chvilku podržela v náruči a poté vydechla naposledy. Její muž truchlil, ale života se nevzdal a docela svědomitě se chopil výchovy malého Ignáce, s kterouž mu pomáhal jeho potrefený bratr Peter, jenž se tak trochu stal Ignatiovým druhým tátou. Pánové si s výchovou kluka poradili po svém, takže se z Iggyho vyklubal svérázný tvrdohlavý prevít, kterého chvílemi bylo dost obtížné ukočírovat. Ale dalo se to. Jakmile se naučil chodit, strýček Peter ho začal brát na výlety do přírody, na své výzkumné cesty, kde se toho Iggy hodně naučil. Jindy zase pobíhal s kamarády venku a vyváděl nejrůznější skopičiny, z kterých si odnesl pár hezkých jizev. Stručně – měl docela normální dětství, ve kterém se neudálo nic zvláštního. To, že je Iggy kouzelník, bylo jasné už od doby, kdy byl úplně malé mrně. Hračky v jeho postýlce se totiž občas pohnuly, aby na ně dosáhl, nebo se roztočil kolotoč nad Ignatiovou hlavou, ačkoliv bylo bezvětří a v místnosti nebyl nikdo, kdo by jej mohl rozpohybovat. V den Ignácových jedenáctých narozenin dorazila k Poppewellovým domů lehce dezorientovaná sova, která jim na parapetu málem umřela. Ale předala dopis oznamující, že byl Iggy přijat do školy čar a kouzel v Bradavicích. Iggy to bral jako samozřejmost, takže ho to ani moc netankovalo. Ale nemohl popřít, že se do školy začal těšit, to ne. Teď už ho čekají jen nákupy na Příčné ulici a zařazovací slavnost.