Troightheacha nakonec i zamrzelo, že se na Svena zadíval tak ošklivě, jenže i jeho štvalo, že s tím otec dělá takové cavyky, a jednoduše nekápne božskou. S tím ale nemohl nic udělat, protože složité povahy měli v rodině, takže popojedem, aby se nám ten event moc nezacyklil.
Že Svena nenadchl výběr stravy v rybníce, to bylo jen dobře, protože alespoň neubude, ale také to o jeho vnitřním zvířeti moc nevypovídalo, takže Troi byl pořád v háji. Rozhodně měl ale Sven rád hodně znečištěnou vodu, i když podle svých slov ji vlastně tak moc nemusel, a u břehu se mu zamlouvalo nejvíc. Jako na potvoru tam pod hladinou ale zrovna rostl dost šikovně zákeřný kořen, který Svena poslal pod hladinu, ať už se mu to líbilo nebo ne. A Troi přestal splývat, aby Svena případně mohl zachránit a poskytnout mu první pomoc. Takové štěstí ale Sven bohužel neměl, zato objev to byl, to jo. „Hmmm, zajímavé!“ zabručel si druid pod vousy a probrodil se vodou ke svému svěřenci, který vtipně obrostl peřím. Bylo to dost gay a leccos to tedy vysvětlovalo, ale hlavně to značilo, že Sven nebude ryba ani rak, takže ne žrádlo, ale kámoš. Relativní. Záhada hnijící zavařovačky byla nicméně vyřešena a o to šlo především. „Tak pro dnešek by to asi stačilo,“ zakroužil Troightheach na Svenovou opeřenou paží prstem a nechal ho se pokochat, zatímco sám vyrazil ven z vody. „Tohle se musí zapít a já z toho všeho stejně dostal hlad.“ Což v překladu znamenalo, že se jde zpátky do chajdy na dlabanec.

_________________

Sven nakrčil čelo a probodl Troie pohledem. „Co je zajímavé?“ vybafl, protože nechápal, čemu se druid tak podivuje - toho peří si nejprve vůbec nevšiml. Měl totiž co dělat, aby vyprsknul všechnu vodu a vytřel si kapky z očí. O ždímání oblečení se ale hodlal pokoušet až později, až bude zpátky na souši.
No a pak se ohlédl, kam že to Troi tak kouká a co je zajímavé, a všiml si těch růžových pírek. Nejprve poplašeně vyjekl, protože to byl celkem šok, následně vykulil oči a zkoumavě si zvedl paži před oči. „Tyvole, ze mě bude plameňák?“ vypadlo z něj nevěřícně, nicméně o tom, v co se bude přeměňovat, už nemohlo být pochyb. Takhle růžová pírka totiž snad žádný jiný pták neměl. Sven netušil, jestli je to pro něj zklamání, nebo naopak - na nějaké vyhodnocování byl prozatím až moc v šoku.
„No počkej, ale co s tím peřím teď mám jako dělat?“ kníknul, když Troi rozhodl, že pro dnešek bylo výuky dost, a zamířil pryč z vody. Sven ho zmateně následoval, doufaje, že se dočká nějaké rady. Když pak vylezl na souš, vyždímal si oblečení, alespoň trochu, a pak Troie následoval zpátky do chajdy, kde byl pravděpodobně celkem slušně opit proti své vůli.

_________________