JMÉNO: Donald Abraham Winter
KOLEJ: Nebelvír
ROČNÍK: Pátý
VĚK: 16 let
DATUM NAROZENÍ: 10. 2. 1971
NÁRODNOST: Anglická
PŮVOD: Kouzelnický nečistokrevný
HŮLKA: Cesmínové dřevo - žíně z ohonu testrála - 10 a 3/4 palců - poddajná

„Ohó, tak se na to podívejme!“ zvolá Moudrý klobouk poměrně energicky, skoro by se dalo říci, že zní dokonce pobaveně. „Ty jsi ale pěkné kvítko, že mám pravdu? Ale no, no, jen se nečerti... Co bys řekl na Havraspár? Jen si z tebe utahuju, ty jsi jasný
NEBELVÍR!“

VZHLED:
Na první pohled se Donnie jeví jako sympatický, úsměvavý mladý muž. Do vínku mu byla dána pěkná tvářička a andělsky nevinné vzezření, až by se nad ním člověk rozplýval. Jakmile ale přijde na jeden z jeho vzteklých výbuchů, nevinnost je ta tam, přesto je to spíš Donaldův odzbrojující úsměv, co lidem zůstává v paměti. Stejně perfektně zvládá i výraz pokerového hráče nebo chladnokrevného vraha, to druhé rozhodně častěji. Od přírody je Donnie velmi bledý a když rudne, což se nestává zrovna zřídka, je to pěkně zřetelné. V takových chvílích spíš než jako andílek vypadá jako démon. Hlavní dominantou jeho obličeje jsou světlá kukadla, která vždy odrážejí Donnieho momentální rozpoložení. Okna do duše, jak se říká. Nad nimi se zvědavě klenou dvě rovná, huňatá obočí. Nosík je naopak drobný, kulatý a naprosto nezajímavý, rty zase plné a výrazné. Donnie už shodil jak dětskou baculatost, tak dlouhé vlny (naznal, že jednu dobu už to vážně vypadalo příšerně). Bradu má úzkou, uši nepříliš odstáté – Donald zkrátka nevypadá úplně zle. Ani akné ho netrápí. Vysoký je tak akorát, a nevypadá to, že to ještě nevytáhne. Díky tomu, že sportuje, se udržuje celkem fit, je spíš pružný a rychlý typ, což se při hraní fotbalu (či famfrpálu!) samo sebou hodí. Co se oblečení týče, není ve svém věku Donald nijak vybíravý – jeho šatník zahrnuje spíš mudlovskou módu než tradiční čarodějné hábity. Preferuje sportovní oblečení a obuv, a praktické jediné, co nesnáší, jsou čepice. Všechny čepice na světě totiž nesnesitelně koušou.
fc.: Nicholas Hoult

POVAHA:
Donnie je od přírody velmi zvídavý a inteligentní, rád se přiučí téměř čemukoli, a nadšení mu přitom rozhodně nechybí. Obrovský zápal pro věc je pro mladého Wintera typický, ať už se věnuje sportu nebo studiu - toto nadšení sice bývá většinou jen krátkodobé, ale o to intenzivnější. Je také poměrně kreativní, ale při realizaci mnohých nápadů už narazil. Chybějí mu rozumné zábrany, a to v mnoha oblastech – při jednání s lidmi dokáže být velmi drzý, při sportu zas velmi agresivní. Dal by se charakterizovat jako cholerik, je totiž velmi impulzivní a výbušný, a svým náladám se lehce poddává. Je netrpělivý a nechává se hodně ovlivňovat okolím, což se projevuje nejen na jeho rozpoložení, ale i na jeho názorech. I když je ale Donald nervák, rozhodně není zlomyslný – sice nevědomě žije podle hesla „účel světí prostředky“, morálka je pro něj ale důležitá. Stejně jako principy a férovost. Hlavně plnění slibů a povinností je pro něj stěžejní, a vyžaduje stoprocentní spolehlivost nejen od sebe, ale i od svých bližních. Co se přátelství týče, je Donnie upřímný – bohužel ale i docela drbna. Pokud mu pak někdo lže nebo sliby porušuje, klesne v jeho očích na pomyslné dno, ze kterého se lze těžko vyhrabat zpátky. Donald lež a podvod vnímá jako hlubokou zradu a tu neodpouští lehce, navíc takovým lidem nedůvěřuje.
Vzhledem k Donově povaze není divu, že během dospívání vystřídal celou řadu zájmů. Bylo období, kdy ho fascinovala kouzelná fauna, ale na knihy o dracích teď v knihovně jen sedá prach. Sbírá komiksy a jeho největším koníčkem je v dlouhodobém měřítku překvapivě fotbal, mudlovský sport, do kterého ho rodiče původně přihlásili, aby přestal škemrat o koště. To si po nástupu do Bradavic stejně vydupal. Donnie má pak, vcelku nepřekvapivě, problém s faulováním a agresivitou při hře.

RODINA:

| +

Matka – Magdalene Lilly Winter (née Martin) (*1947)
• Magdalene je elegantní sebevědomá čarodějka, která si v životě rozhodně nenechá nic líbit a ke všemu přistupuje se zdravým optimismem. V Bradavicích chodila do Nebelvíru a v současnosti pracuje jako editorka módního časopisu pro čarodějky. Jen těžce snáší výbuchy a úlety (vzteklé i milostné) svého manžela, přesto je sama poměrně temperamentním živlem. Je to právě ona, kdo se většinu času stará o děti. Snaží se vždy vyžehlit veškeré hádky v domácnosti, protože její vlastní rodiče se rozvedli a to ona už jen kvůli dětem nechce dopustit. Svého vlastního otce, amerického bankéře Corklanda, viděla naposledy před mnoha lety a netouží s ním navázat další kontakt. Naopak s matkou a bratrem Gabrielem si je velmi blízká, a ačkoli se její starší bráška zase vrátil zpoza Velké louže, příliš se nenavštěvují. Magdalene je také znechucená děním v kouzelnické společnosti, což samozřejmě nemůže dát příliš najevo.

Otec – Abraham H. Winter (*1943)
• Abraham Winter je kouzelnického, byť nečistokrevného původu. Pochází z Londýna, studoval ve Zmijozelu a po úspěšném složení závěrečných zkoušek nastoupil jako řadový pracovník na Ministerstvo kouzel. Navzdory ambicím a touze po kariérním růstu i po letech pracuje stále na stejné pozici, na Odboru prosazování magického práva, kde většinou řeší jen nudné papírování. Abraham je netrpělivý, výbušný člověk, a v případě jeho nejstaršího syna Donalda lze směle prohlásit, že jablko v tomto ohledu skutečně nepadlo daleko od stromu. Kromě toho, že je Abraham rapl, ale dokáže být velmi srdečný a upovídaný. Jeho stále bohatá blonďatá kštice a zářivý úsměv jsou také spolehlivým magnetem na ženy. Není těžké domyslet, že to zrovna nenahrává pohodovému domácímu prostředí – situaci nevylepšuje ani fakt, že na rozdíl od své ženy Abe vcelku sympatizuje s aktuální politikou Ministerstva.

Sourozenci – Jane a Samuel
• Donald má dva mladší sourozence – třináctiletou Jane a desetiletého Samuela. Pomalu dospívá do věku, kdy mu začíná v harmonickém soužití rozdíl několika let překážet. Už si nechce s malým Samem hrát, protože už přeci není žádný prcek, a Jane, inu, to je zase holka. Jinak má ale Donnie brášku i ségru samozřejmě rád, osobně se pasoval jejich strážcem. Tak to má přece starší bratr dělat, hlídat rodinu a rvát se za ni – a rvát se, to je celý Donald. Malá Jane Winterová je navíc, jak se ukázalo, moták, tudíž ji by Donald opatroval o to horlivěji.

Další příbuzní
• Donnieho babička z matčiny strany Clarisse je poněkud přísná čarodějka, která ale pečlivě dohlížela na to, aby se ještě před vstupem do Bradavic vnuk naučil vše, co potřebuje. Jezdívá k Winterovým často na návštěvy, které nezřídka skončí tím, že Abrahamovi spílá do lotra a rapla, co by se měl jít léčit. Donnie má taky rád svého strýčka Gabriela Martina, který je hlavně jeho velkým sportovním vzorem a jednu dobu kvůli němu toužil hrát famfrpál. Teď strýček učí v Bradavicích, což je další důvod, proč se tam Don těší. Navíc v Bradavicích i bratrance, Gabrielova syna Nicholase, který už docházku v Bradavicích ukončil. S ním ale Donald nikdy moc nebavil, protože je to podle něj tak trochu suchar.

HISTORIE:
U zrodu Winterovy rodiny stálo parné léto 1969 a jeden z přecpaných barů na mistrovství světa ve famfrpálu. Abraham Winter právě zapíjel rozchod s přítelkyní, Magdelene Martin pila jen tak společensky, a z toho, že pili spolu, se nakonec neuvěřitelnou náhodou zrodil vztah. Oba si mysleli, že jde jen o krátkodobou záležitost, kterou ani jeden z nich nebral příliš vážně. Chvílemi spolu sdíleli byt, chvílemi nemohli jeden druhého ani vidět, a bylo jen otázkou času, kdy kolem sebe přestanou kroužit nadobro. Do cesty jim ale vstoupil osud – po necelém roce známosti Magdalene zjistila, že je těhotná. Bouřlivá vlna hádek a přemítání nad budoucností vyústila v svatbu. Nikdo nečekal, že se Abraham Winter usadí – přesto na podzim roku sedmdesát zazněly kostelní zvony, novomanželé se přestěhovali do Worcesteru a v únoru přišel na svět malý Donald. Magdalenina matka nedávala rodinnému soužití velké šance, přesto fungovali Winterovi poměrně harmonicky. Abraham měl stálé zaměstnání na Ministerstvu, Magdalene si našla práci jako editorka magazínu pro čarodějky, „které jdu s dobou“. A ačkoli původně nebyly děti v žádném případě v plánu, tři roky po Donovi přišla na svět malá Jane a dva roky na to ještě malý Samuel. Ideální stav bohužel nemohl u tak temperamentního páru, jakým Winterovi byli, vydržet dlouho. Magdalene u měla po krk Abrahamových výbuchů a záletů, nad kterými nemohla zavírat oči do nekonečna. Abraham byl rozčilený z toho, že se jeho kariéra nikam neposouvá, doma zkrátka bylo tak veselo, až se zdi někdy otřásaly. K rozvodu přesto nikdy nedošlo – s tendencí většiny dlouhodobých vztahů si k sobě Donnieho rodiče vždy zase nějak našli cestu, a období hádek se střídala s časy zamilované idylky. Donnie na to byl odmala zvyklý – když neřvali jeho mladší sourozenci, řvali rodiče, nebo babička Clarisse, když přijela na návštěvu. Vlastně se často stávalo, že řval i Donald. Bylo jasné, po kom zdědil výbušnou povahu. Přesto nebylo jeho dětství nijak zvláštní nebo ošklivé, hádky k životu zkrátka patří. Donnie byl veden ke sportu, číst a psát se taky naučil celkem snadno, pral se se sourozenci, což zpravidla nebyli férové boje, hrál si se sourozenci, což ho bavilo méně a méně, čím byl starší. S prvními projevy magie v životě se taky začal těšit do Bradavic. Kouzla byla samozřejmě běžnou součástí Winterovic domácnosti, ale Don chtěl umět něco víc. Jeho vlastní schopnosti se projevovaly klasickými nehodami, obarvením vlasů, výbuchy hrnců a levitací talířů nad stolem. Ve chvíli, kdy během snídaně přilétla domů sova s dopisem z Bradavic, byl samozřejmě radostí bez sebe. Bude se sice muset vzdát fotbalu, ale školy už se nemůže dočkat.

Bradavice: Donnie nastoupil do Bradavic s energií bouře - Moudrý klobouk příliš neváhal s jeho zařazením do Nebelvíru. Ve své koleji byl mladý Winter spokojený, neváhal přitom ani vteřinu, aby začal objevovat perky života v Bradavicích a (nějakým způsobem) se stal střelcem famfrpálového týmu. Rovněž hned v prvním ročníku si na rodičích vydupal účast na Survivalu, který pořádal jeho kolejní ředitel, což byla zajímavá zkušenost (a jedna z nemnohých událostí, kdy Donniemu v životě vážně sklaplo). Bohužel byla jeho první bradavická léta poznamenána kouzelnickou válku - byl přítomen na onom nechvalném famfrpálovém utkání, které bylo Inženýrovi! osudným. Donaldovi bylo jedenáct a nebyl takový frajer, aby s ním tato událost hluboce neotřásla. Nicméně rodiče nechali Donnieho nastoupit i do druhého ročníku, protože měli důvěru ve strýčka Gabriela, že jim ze syna nespustí oči. Nakonec se věci uklidnily a Donald, aniž by věděl jak, se ocitl v pátém ročníku. Těch několik let mu připadalo tak nějak prázdných, ale to třeba bylo pouze nastupující pubertou. To člověk mívá takové podivné dojmy...