Přihlásit se    Fórum    Web    Hledat    FAQ
TOTO FÓRUM SLOUŽÍ POUZE JAKO ARCHIV A NENÍ MOŽNÉ SE NA NĚJ REGISTROVAT. HRA PROBÍHÁ >>ZDE<<

Obsah fóra » Kartotéka » Kartotéka spících postav » Hibernárium




 Stránka 1 z 1 [ Příspěvků: 7 ] 



Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: SAINT-YVES, Jacqueline
 Příspěvek Napsal: úte 18. zář 2018 14:27:06 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 17. zář 2018 12:09:22
Příspěvky: 40
Obrázek


Datum narození: 22.5.1971
Národnost: francouzská
Kolej/ročník: Nebelvír/1.ročník
Původ: Kouzelnický nečistokrevný


Hůlka

habrové dřevo | jádro tvoří vlas víly | 13 a půl palce | málo pružná



Obrázek

Kdybyste někdo potkal malou Jacqueline někde na ulici první, na co byste pomysleli by bylo číslo na sociální službu. Ale to už je pár let zpátky, dneska byste spíše pomysleli na to, jestli hraje nějaký sport typu basketball nebo volejbal či cokoliv jiného u čeho se používají štouchadla na mraky měřící 170 cm. Co se její váhy týče, díky rychlému růstu, staršímu bratrovi, výpomoci u táty v obchodě a také faktu, že nevydrží stát na jednom místě v klidu, ji můžeme nazvat sportovně hubenou dívkou, na kterou už leze puberta. A i přes tyto zcela nezvratné fakty se občas někde vyloupne vyšší vrstevník opačného pohlaví. Jacqueline se o svůj vzhled moc nezajímá (zatím), každé ráno si opláchne svůj obličej, který svým tvarem dosti připomíná diamant a promne si ještě slepené oči. Když už probuzená pobíhá po domě, všechno pozoruje smaragodvě zelenýma očima s onou neposednou jiskřičkou, mezi nimiž sedí už dvakrát zlomený, trochu křivý, nos posetý množstvím pih. A když bude mít dobrou náladu růžové rty vytvoří široký úsměv od ucha k uchu a odhalí vám velké zuby občas i bílé, pokud je ráno nezapomene vyčistit. No nebyla by to Jacqueline, kdyby neměla kromě zpřeráženého nosu ještě protáhlou jizvu na levé straně brady a přesně na opačné straně, akorát na lícní kosti, jizvu ve tvaru čtyřcípé hvězdy. Teď si asi říkáte, že volat sociálku by přeci jen byl dobrý nápad. Možná, jen kdyby za všechny ty jizvy nemohla ona sama, a její neposednost. Celý tento souhrn, zvaný obličej, je orámován vlnitými, věčně rozcuchanými vlasy čokoládové barvy, které jsou dlouhé lehce pod ramena, ale spíše je najdete v neupraveném drdolu. Jacquelinin šatník je tvořen převážně džíny, tričky různých barev a pruhů, teniskami a příležitostně čepicemi, většinou zděděné po bratrovi.


Obrázek

Egoistická, drzá, tvrdohlavá holka. Ano takto by mnoho lidí popsalo Jacqueline, mnoho lidí, co ji dobře neznají. Jacqueline měla už od mala na všechno svůj názor, o kterém si myslela, že je správný ať to stojí, co to stojí. Když se ho pokusil někdo zpochybnit, v daný okamžik byl nepřítelem. Takže tvrdohlavá a neústupná by bylo na místě. Co se drzosti týče, i ta je v její povaze na prvních místech ruku v ruce s tvrdohlavostí. Přesně tak, vysněné dítě každého rodiče. A poslední tvrzení...egoismus a s ním i soutěživost, také vlastnosti, která jsou ve vedení její povahy a na oko viditelné pro každého. Přesto lidé jí blízcí ví, že má navíc. Avšak Jacqueline naučil život, že tato stránka není jen tak pro někoho. Protože když ji někomu odhalíte, tak určitým způsobem si ho k sobě pustíte, pomalu se mu začnete svěřovat, věřit mu, a nakonec se zamilujete, jednoduše se mu vydáte na milost. A pak si ten někdo odejde bez jediného slova, dopisu či třeba jen zprávy a rozdrtí tak vaše srdce na kusy. Teď není řeč o žádném badboyi, tajemném cizinci nebo milovníkovi. Je řeč o někom, koho znáte od narození, o někom, kdo vás střeží už od prvního dne, o někom, kdo s kým jste sdíleli jedno tělo, někom, komu říkáte máma. A byla to právě matka, kdo malou Jacqueline opustil a dal jí tak důležitou životní lekci. Pro malé dítě je to ta nejhorší rána, co může přijít a také trvá dlouhé roky, než se díra v srdci opět zacelí, pokud vůbec. Jacquelinin otec nemohl, a především nechtěl něco takového dopustit, a dokázal to, v rámci možností. Když matka odešla chopil se péče o dítě na plný úvazek. Kdyby nebylo jeho nejspíš by malá Jacqueline nebyla tím, kým je, v lepším případě. Samozřejmě taková díra se dá zacelit, ale s jizvami nezmůže nic ani ten nejlepší táta na světě. A to je asi hlavní důvod, proč má Jacqueline hodně kamarádů, ale žádný nezná její citlivou stránku. Všichni by řekli, že je s ní sranda a ráda dělá problémy, které pak i s následky, ať jsou jakékoliv, přijme, ale jak se cítí uvnitř, to opravdu neví.


Obrázek

A další spletitá větev vyšetřování případu Jacqueline Saint-Yves. Všechno začalo tím, že se mladý čaroděj z Anglie jménem Thomas Beckett rozhodl procestovat každý kout malebné země zvané Francie. Tam se seznámil s krásnou čarodějkou Audrey Saint-Yves. Myslel si, že jejich krásný vztah prosycený láskou a touhou nemůže nic ohrozit. Ale co čert nechtěl s touhou to trochu přehnali a za pár dní Audrey zjistila, že je těhotná. Pro tehdy mladého Thomase to byl ohromný šok, nevěděl vůbec nic o výchově dítěte, vlastně nikdy na dítě ani nepomyslel. A v tento moment to byla právě Audrey, kdo ho upevnil v tom, že z něj bude skvělý otec a že si dítě nechají. Přesně po devíti měsících se jim narodila dívka jménem Jacqueline a jelikož nebyli dva kouzelníci manželé dostala dívka automaticky příjmení po matce, protože jak se říká: matka je vždy jistá, a navíc si to Audrey přála. Mladý pár výchovu zvládal, občas to skřípalo, občas se pohádali, ale Thomase nikdy nenapadlo svoji lásku opustit. Bohužel to samé neplatilo o Audrey...vlastně nikdo neví co ji k jejímu odchodu vedlo. Stalo se to onoho roku, kdy Jacqueline oslavila páté narozeniny, Thomas přišel domů o po jeho milované ani stopa, ještě půl roku ji hledal, ale pak mu došlo, že to nemá nejspíš cenu. Měl spoustu špatných nápadů, jak to skončit, ale jeho dcera mu byla nadějí a světlem života. Díky Audreyinu odchodu se rozhodli pro návrat do Anglie, kde spolu začali nový život. Ano, nový život s novými lidmi.

Thomas Beckett je cílevědomý, vychytralý a stejně tvrdohlavý, jako jeho dcera. Je to rozhodně pohledný muž s výškou okolo dvou metrů a kočičíma očima, které zdědila jeho dcera. Kouzla používá denně, a přesto byly vždy jeho vášní knihy, nejčastěji poezie 18. století. Což ho při návratu do Anglie vedlo k otevření vlastního knihkupectví, dnes už známého jako knihkupectví U Becketta. Jak už víme kdysi miloval Francii, což ho vedlo k poznání tamního jazyka. Když se dnes Thomas ohlédne zjistí, že země, kterou tolik miloval mu přinesla dost špatných věcí, počínaje zavrhnutím rodiny a končíc zlomením srdce. A přesto by do toho šel znovu, protože nebýt toho, nikdy by neměl Jacqueline, kterou miluje nade vše. Ale když ji učil anglicky myslel si, že na ni sešle jednu zakázanou kletbu...

Audrey Saint-Yves byla zábavná, spontánní čarodějka, která žila na plno. Milovala všechno, co bylo záhadné a neobjevené, nová místa, nové jídlo, a pak i jednoho mladého Brita s prázdnou kapsou. Měla stejné vlasy jako jejich dcerka dnes. Měla stejné vlasy jako jejich dcerka dnes to už, ale Audrey neví. Nikdy si odchod neplánovala, myslela si, že Thomas je opravdu ten pravý. Aspoň do doby, než potkala Roberta, šarmantního Američana, který byl snem každé ženy. Do té doby neviděla nikoho tak okouzlujícího, snad jen v nejúžasnějších snech. Audrey měla štěstí, protože i ona samotná byla v hledáčku jejího vysněného. Avšak dlouho se nemohla rozhodnout. Na jedné straně byl spořádaný život ve Francii a na té druhé život plný dobrodružství s princem z pohádky, který jak po nějaké době zjistila, měl i velmi napěchovanou peněženku. Vše vyřešil jednoho jarního večera sám Robert klečíc před ní na jednom koleni s prstenem v ruce, Audrey neváhala ani chviličku. A tak ji její dobrodružství milující povaha a spontánnost odstřihla od vlastní rodiny, na kterou si dnes vzpomene pouze v den narozenin její dcery.

Jack Forbes má pověst největšího lumpa a svůdníka v okolí snad padesáti bloků. Thomas však spatřil v Jackovi i jeho lepší stránku, a tak oné zimy kdy přijeli zpět do Londýna, vzal ho promrzlého z ulice a dal mu nový domov a práci. Jack je také čaroděj, ale z každé školy ho vyhodili pomalu dřív, než tam začal chodit, takže se mu hůlka hodí na dvě věci. V každém případě u pana Becketta našel to, co už nějaký čas hledal, a navíc si oblíbil Jacqueline natolik, že dnes jsou jako sourozenci a chraň vás ruka páně vstoupit mezi ně. A tak pověst největšího výtržníka už nepatřila jen šarmantnímu zrzkovi s přezdívkou Casanova, nýbrž i jeho parťačce z knihkupectví U Becketta.

A nakonec paní Murphyová stará, drsná čarodějka z Bronxu. Opravdu nikdo netuší, jak se octla v Anglii. Někdo tvrdí, že utíkala před zákonem a někdo zase, že před mafií, ale pravdu ví jen ona. V obchodě je normálně zaměstnána zhruba stejně dlouhou dobu jako Jack a díky ní mají knížky od Becketta známou vůni kubánského tabáku, který kouří dennodenně ať se děje, co se děje. Paní Murphyová by to nikdy neřekla na hlas, ale ti dva lumpové a její zaměstnavatel dali jejímu životu novou jiskru…

Sečteno podtrženo jeden muž se zlomeným dobrým srdce, nepoučitelný Casanova z ulic Londýna a stará Afroameričanka s neznámou minulostí jsou současnou rodinou mladé Jacqueline.

Lynx
Tak aby bylo jasno tenhle kocour je jistým způsobem kradený. Ne, je na sto procent kradený, ale ne plánovaně. Když totiž jednou Jack odcházel od jisté slečny z domu po večerní návštěvě, do kapsy se mu schovalo maličké kotě. To že ho odnesl zjistil až doma, kde si ho okamžitě přivlastnila malá Jacqueline, takže bylo všem nad slunce jasné, že už ho nevrátí. Dostal jméno Lynx z jediného prostého důvodu…vypadá jako rys. Představte si kočku mainskou s krátkými chlupy, snad všech odstínů zrzavé, která má na sobě temně hnědé pruhy jako tygr a na uších abnormálně dlouhé štětiny stejné barvy. Jasný kříženec, ale nejvtipnější fakt je ten, že může dorůst až jednoho metru (od ocasu po nos). Taková větší kočka… Jacqueline neopustí ani na jediném kroku pokud může a neuvěřitelně rád se s ní pere, o další jizvy postaráno...


Obrázek

Jak už bylo naznačeno Jacqueline prožila svých prvních pět let života v Paříži. Tou dobou žili v malém bytečku s velkým balkónem, ze kterého jste mohli vidět město světel v celé své kráse. Audrey s malou holčičkou chodila každé ráno na dlouhé procházky s konečnou zastávkou u Thomase v obchodě, kde malá Jacqueline vždy usnula a Audrey tak mohla pomoc s prací. Na procházkách, které vedly často přes krásné a rozlehlé parky, si malá Jacqueline vždy hrála s ostatními dětmi, bez ohledu na to, jestli to byli mudlové či kouzelníci. Oba rodiče sice pocházeli z kouzelnických nečistokrevných rodin, ale ani jeden z nich nikdy nedbal na původ. Dokonce se jednu dobu přátelili s jednou mudlovskou rodinou bydlící jen o dvě patra nad nimi. S příchodem Jacquelininých pátých narozenin přišel i onen bolestný odchod Audrey. Jacqueline se po ní ze začátku ptala, hledala ji, avšak časem pochopila, že to nikdy nebude vhodné téma pro diskuze. Toho samého roku, tedy roku 1976 koncem listopadu, Jacqueline poprvé spatřila rodnou zemi svého otce. Říct, že to pro ni byl šok by v tomto případě bylo vskutku nedostačující. Představte si úplně cizí zemi, kterou znáte jen z knížek a vyprávění s lidmi mluvícími jazykem, který je vám zcela neznámý. Chaos. První dny si připadala podobně, ne-li stejně jako Alenka v říši divů. Vše se zlepšilo s otevřením knihkupectví a následným poznáním Jacka v závěsu s paní Murphyovou. První společné chvilky byly pro malou Francouzsku trochu ostýchavé, hlavně kvůli jazykové bariéře. Ale díky Thomasově trpělivosti, knížkám a rádiu, byla bariéra brzy prolomena. Takže již v únoru následujícího roku dokázali Jacquline s Jackem proklábosit celé hodiny nad výsledky famfrpálových utkání mezi jednotlivými zeměmi. Tím přestala být angličtina problémem. Avšak na druhé straně, Jackově, se stále objevoval ten samý problém s francouzštinou, konkrétně s Jacquelininým jménem. Přeci jen starofrancouzské jméno a kluk z předměstí Londýna no… A tak Jack jednoho krásného rána prohlásil, že už na to nemá nervy a jednoduše ji bez sebemenších okolků překřtil na JQ. Tento nápad uvítala i paní Murphyová, která na ni do té doby volala: ,,Hej malá!“ Což bylo s ohledem na její výšku paradox, ale starou dámu to asi netrápilo. Od té doby jediný, kdo ji stále říkal pravým jménem byl a do dnes je její táta. Asi by bylo dobré povyprávět i o různých jizvách na Jacquelině obličeji a proč to nevzít od slavného nosu. Dřív býval normální špičatý krásně rovný, jenže to bylo ještě před tím, než JQ poznala Jacka. Od té doby, co se ti dva znají spolu zažili nejednu pouliční bitku, ze které vyvázli jen tak tak. A přesně v jedné takové bitce, kterou vyvolala místní banda delikventů, se podařilo jednomu klukovi pomocí víka od popelnice rozbít Jacquline nos a Jackovi natrhnout ret. Bohužel když přišli potlučení domů, kde je začala dost nešetrně ošetřovat paní Murphyová, bylo už na srovnání nosu pozdě. JQ to nějak nevadilo, protože si připadala hustě, ale to samé se nedalo říct o Thomasovi, který málem dostal infarkt. Po pár letech však přibyla ještě rozseklá brada z rugby, znovu zlomený nos z rugby a věčně modrá ramena…z rugby. Ano, přesně tak, rugby, a z jediného prostého důvodu. Jacquline vždy obdivovala famfrpál, ale bylo jí oznámeno, že je ještě moc malá a vůbec, že famfrpál není sport pro holky. To se jí samozřejmě vůbec nelíbilo a nebyla by to ona, kdyby si nenašla nějakou kličku. Tak se rozhodla dělat nejtvrdší a pro ni nejzajímavější sport, u kterého nepoužíváte kouzla…rugby. Co se kouzel a Jacqueline týče, její prví kouzlo přišlo zcela neočekávaně v tu nejméně vhodnou dobu. Jednou na podzim ji uprostřed noci probudil silný déšť bušící na okno jejího pokoje. Znova usnou se ji nepodařilo, a tak rozmrzelá šla dolů do obchodu, kde stále svítilo světlo navzdory tomu, že už byla hluboká noc. Jackovou povinností v době nepřítomnosti pana Becketta bylo každý večer obchod zamknout a uložit ke spánku. Jacqueline chtěla začít nadávat Jackovy do neschopnosti, když v tom strnula, pohled upírajíc na otevřené dveře a bezvládně ležící postavu v bahně před obchodem. Bez váhání vyběhla ven. Hlavou jí v tu chvíli běželo snad tisíc myšlenek. Celá od bahna popadla Jackovo tělo a s vypětím všech sil ho vzala dovnitř. Nevěděla, co dělat, nikdo nebyl doma. Její táta se měl vrátit až za dva dny a paní Murphyová sice další den ráno, ale to už mohlo být pozdě. Jacquline zkontrolovala pulz, který navzdory všemu byl poměrně silný. Z pokoje přinesla teplou zimní deku a zabalila do ní bezmocného Jacka. Když mu sundala mokrou košili všimla si mnoha podlitin a šrámů, které byli rozesety po celém těle. Avšak to, co v ní tenkrát vyvolalo tak silný hněv byl vyřezaný vzkaz na Jackově levém předloktí: Čaronicka. V tu chvíli její mysl pohltil hrozný hněv, všechny knížky začaly vylétat z polic, světlo začalo blikat, až praskla žárovka a v další chvíli vše opět utichlo, jako kdyby se tu před pár vteřinami nic nestalo. Následující dny byly plné zmatku a radosti. Jack se plně uzdravil, až na jizvu na ruce, kterou bude nosit do konce života. Thomas byl nadšen z Jacquelinina prvního kouzla a než se všichni stačili rozkoukat byl na rohožce u dveří dopis ze školy čar a kouzel v Bradavicích.


Zajímavosti:
- nadevše miluje pálivé jídlo a croissanty
- umí až překvapivě dobře bruslit na ledu
- nenávidí růžovou a poezii 18. století

Vrozený talent: Lektvary +1
Schopnosti:

Lektvary:

Kouzla:

Inventář: špičatá černá čapka, dlouhý tmavý hábit, koženkové pracovní rukavice, černá skládaná sukně, pár bílých košil, dva svetry (hnědý a šedý) a nakonec hřejivý zimní plášť se stříbrnou sponou

_________________
Obrázek


Naposledy upravil Jacqueline Saint-Yves dne sob 24. lis 2018 12:20:30, celkově upraveno 25

Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: Jacqueline Saint-Yves
 Příspěvek Napsal: stř 19. zář 2018 11:26:25 
Offline
Kolejní ředitel
Uživatelský avatar

Registrován: ned 06. črc 2014 11:43:01
Příspěvky: 540
Ahoj, vítej u nás.

Místy to teda trošičku zaskřípe, ale jestli se rozehraješ, tak to co nevidět vypiluješ, takže bych se toho nebál a jsem pro.
Pokud jsi to ještě neudělala, doporučuju ti přečíst si poslední Denní věštce z webu, ať se aspoň zběžně orientuješ ve zdejší politické situaci, která sice spěje ke zdárnému rozuzlení, ale teď je dost zamotaná. A kdybys třeba k matce doplnila, kam že utekla, bylo by to děsně super, protože sice chápu, že Jacqueline to neví, ale čtenáře karty by to zajímat mohlo.

Pokud se do zítra neozve někdo s většími námitkami, rovnou bych tě pak i schválil, ať máš čas si napsat návštěvu Ollivandera a stíháš odjezd vlaku.

_________________


Obrázek

Agent Jejího veličenstva matky Přírody s povolením zabíjet debilní profily.


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: Jacqueline Saint-Yves
 Příspěvek Napsal: stř 19. zář 2018 19:20:50 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 17. zář 2018 12:09:22
Příspěvky: 40
Děkuju mockrát, a to s tou matkou musím nejdřív nějak vymyslet, než něco plácnu. Bohužel dneska nebyl čas, ale během zítřka to snad doplním.

_________________
Obrázek


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: Jacqueline Saint-Yves
 Příspěvek Napsal: čtv 20. zář 2018 6:50:17 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: ned 13. led 2013 19:42:55
Příspěvky: 1284
Vítej u nás!
Za mě dobrý, takže dávám pro. Kromě toho, co vytknul Finnian, nemám nic navíc.

_________________
Obrázek
| +
Obrázek
Obrázek

ObrázekObrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Obrázek Obrázek


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: Jacqueline Saint-Yves
 Příspěvek Napsal: čtv 20. zář 2018 21:06:13 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 17. zář 2018 12:09:22
Příspěvky: 40
Tak historie matky doplněna, v budoucnu asi ještě trošku více upravena.

_________________
Obrázek


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: Jacqueline Saint-Yves
 Příspěvek Napsal: čtv 20. zář 2018 21:30:17 
Offline
Administrátor
Uživatelský avatar

Registrován: úte 07. srp 2012 18:03:39
Příspěvky: 747
Obrázek
POVOLENO
SAINT-YVES, Jacqueline
...............................................
Tato karta byla oficiálně povolena Ministerstvem Kouzel.
V případe potřeby úprav, změny či jakéhokoliv doplnění
výše uvedených údajů, prosím informujte pracovníky
Ministerstva novou záložkou (příspěvkem).


Nahoru 
 Předmět příspěvku: Re: SAINT-YVES, Jacqueline
 Příspěvek Napsal: ned 23. zář 2018 13:30:49 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 17. zář 2018 12:09:22
Příspěvky: 40
23.-24.11.2018 úprava grafiky (v procesu)

_________________
Obrázek


Nahoru 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
 
 Stránka 1 z 1 [ Příspěvků: 7 ] 




Obsah fóra » Kartotéka » Kartotéka spících postav » Hibernárium


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků

 
 

 
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Český překlad – phpBB.cz